Z činnosti

Župní soutěž všestrannosti - část I 28.3.2009

31. března 2009 v 17:25 | Martin Krejčíř, Jaroslav Skopal

Přerovská sokolovna - sportovní gymnastika, šplh; v bazénu plavání

Další obrázky viz galerie
Soutěžících nebylo mnoho, kolem padesáti. Někteří po sportovní gymnastice a šplhu závod ukončili, jiní přišli do přerosvkého bazénu jen na plavání. Dívek bylo víc jak hochů. Přerovští muži tentokrát vynechali gymnastiku, i když by na to měli.
Sportovní gymnastice se vyhýbají venkovské sokolské jednoty. Chybí jim nářadí, které v posledních asi dvaceti letech mizí ze sokoloven. Je to výzva pro sokolské činovníky, něco s tím udělat. Dva starší dorostenci ze Sokola Vlkoš, kteří si přišli alespoň zaplavat 100 m, řekli, že i je to mrzí. Chtějí jít na Palackého univerzitu a zaměřit se na tělesnou výchovu, protože sport je baví. Přitom nevědí, kde se připraví ke cvičení na hrazdě, kde jsou předepsány poměrně náročné prvky k přijímací zkoušce.

Beseda s Karlem Zejdou

26. března 2009 v 14:04 | Jaroslav Skopal

Z činnosti Věrné gardy Sokola Přerov

Další obrázky viz Galerie (fotografovali Miroslav Rozkošný, Vojtěch Podušel, Jar. Skopal)

Odboru Věrná garda se podařilo 25. března 2009 přilákat do přerovské sokolovny část přerovské veřejnosti na přednášku Karla Zejdy spojenou s besedou. Karel Zejda, kterému je 85 let a je synem zakladatele známé továrny na kufry KAZETO, obdržel nedávno za svou stálou podnikatelskou aktivitu zvláštní cenu poroty v soutěži Podnikatel roku 2008. Hovořil proto na téma svých zkušeností a zážitků spojených s udělením této ceny.


Na samém začátku besedy bylo Karlu Zejdovi uděleno čestné členství Sokola Přerov jako výraz uznání za jeho dosavadní podporu činnosti jednoty a věrnost sokolské myšlence. Předseda odboru Věrné gardy Bohumil Domanský připomenul i přínos jeho otce, Karla Zejdy staršího, pro sokolské hnutí na Přerovsku. Přítomný Vladimír Hučín pomohl objasnit okolnosti, za nichž probíhalo očištění jména Karla Zejdy.


Další pocty se Karlu Zejdovi dostalo od Spolku Fedrfechtýřů, který má své sídlo v Olomouci. Od přítomného pana Františka Červeného obdržel hodnotnou plastiku, na níž je znázorněn historicky doložený někdejší bývalý strážní hrad Šlagnburg, který stál mezi dnešním Horním náměstím a řekou Bečvou. Ve sklepení jednoho domu jsou dokonce zachovány zbytky jedné z jeho bran. Výsledky bádání shromažďuje František Červený, který je vůdčí osobností zmíněného spolku, který se s humorem zabývá vážnými historickými fakty o městě Přerovu. Zmíněná předaná plastika byla doprovozena dokumentem, jímž se uděluje titul: "Ctihodný rytíř průmyslu Karel Zejda, svobodný pán z Přerova."


Veřejné akce Věrné gardy se zúčastnilo asi 80 návštěvníků z řad Sokola Přerov i přerovské veřejnosti, která byla předem informována v regionálním Novém Přerovsku. Příjemným zjištěním bylo, že na besedě byly přítomna i sestra Ludmila Chytilová, někdejší župní náčelnice z období 1945 až 1948. Ta také v roce 1990 pomáhala obnovit Sokol v Přerově a v naší župě. Letos jí bude 98 let.

Senioři v Sokole Kokory

11. března 2009 v 11:26 | Alois Košťálek
Těsně před uzávěrkou Kokorských novin jsme ještě mohli zachytit otevřenou akci seniorů Sokola Kokory nazvanou Pohodové odpoledne. 30 kokorských občanů "starších a pokročilých" se sešlo 15. února 2009 po obědě k družnému posezení na balkoně sokolovny. Co se doma upeklo či zavařilo, společně ochutnávali, poplkali si a poslouchali (pokud na to vůbec při družné zábavě zbyl čas) populární taneční melodie i lidovky. Po novoročním setkání ve škole to byla další příležitost pro seniory ke společnému setkání.


Předpokládá se, že obdobných akcí pro starší občany bude přibývat, počítá s nimi jak obec, tak rodící se klub žen a pořadatel této akce - otevřený sokolský klub seniorů.


Zábava opravdu nevázla, několika chutnými výrobky se pochlubili i muži, některé historky byly až na pomezí "seniorské latiny". Účastníkovi besedy panu Š.S. například nikdo nechtěl věřit, že jeho slepice snášejí zelená vejce. Aby to dokázal, odešel domů a skutečně mírně zelená vejce, k údivu všech, přinesl. Jedno se z důvodů testování rozkleplo, prozkoumalo a nakonec vypilo. Záviny, štrúdly, speciální meruňky od zkušených kuchařek a kuchařů i noviců, lahůdkové čalamádové sestavy a dokonce tradiční "rusi", to vše bylo pěkným zpestřením odpolední besedy. Autor sám se pak nejvíce věnoval houbovým šátečkům a "čatni" populární kokorské "Prima vařečky". Nechyběla ani představa o budoucím zapojení seniorů do života obce a případném dalším setkání, pozvání na besedu nad obecní kronikou, zajímavé fotografie a dokumenty o působení sokolů v legiích, přípitek Jiřinám a spousta vzpomínek. Chvílemi se hovořilo i hanácky. Pohodové odpoledne se protáhlo až do tmy.


Všem účastníkům je potřeba poděkovat za spoluvytvoření přátelského a vlídného prostředí, zejména však obětavým domácím hostitelkám, sokolkám. Třeba nás příště bude ještě víc.

Za pohybem v Kokorách

8. března 2009 v 18:25 | Alois Košťálek

Gymbally a další zajímavá cvičení

Náčelnice T. J. Sokol Kokory připravila do sálu sokolovny (ve spolupráci s dalšími členy výboru T. J.) na sobotní dopoledne 7. března pro cvičící moderní ženy všech věkových skupin zajímavý program. Zkušené cvičitelky ze Sokola Přerov a dalších organizací předvedly cvičební hodiny jógy, Tai-či, kalanetiky, cvičení s gymbally i aerobik.
Bylo se na co dívat a bylo co se učit. Škoda, že této výborné příležitosti využilo jen 15 žen. Přítomná děvčata (včetně paní starostky, členek zastupitelstva i pracovnice OÚ) ovšem cvičila s chutí a získávala nové zkušenosti a podněty. Mládí však bylo zastoupeno jen velmi spoře.
Nejpestřejším se ukázalo cvičení s gymnastickými míči, které jsou v sokolovně k dispozici. Zásluhu na úspěchu tohoto cvičení má samozřejmě i cvičitelka - někdejší náčelnice sokolské župy Středomoravské Kratochvilovy - sestra Blanka Zellingerová ze Sokola Přerov. Děkujeme nejen jí, ale i všem, kteří se na úspěšném dopoledni podíleli a zajišťovali organizaci, provoz i občerstvení.

Dětské šibřinky v Sokole Přerov 21.2.2009

26. února 2009 v 20:40 | Martin Krejčíř

Tradiční dětské šibřinky se v Sokole Přerov konají další den po sokolském plesu. Těší se velkému zájmu dětí i jejich rodičů.

Další obrázky viz galerie

Pozvánka na setkání s Karlem Zejdou

25. února 2009 v 16:21 | Bohumil Domanský


Tělocvičná jednota Sokol Přerov a odbor Věrné gardy
Vás zvou
na přednášku Karla Zejdy spojenou s besedou,
která se koná 25. března 2009 v 15 h v zasedací místnosti č.82, 2.poschodí administrativní části přerovské sokolovny
Téma: Mé zkušenosti a zážitky spojené s udělením zvláštní ceny poroty v soutěži Podnikatel roku 2008
Bohumil Domanský, předseda odboru Věrná garda
Ing. Vladimír Tabery, starosta T.J. Sokol Přerov

Pozvánka ze Sokola Kokory

24. února 2009 v 10:45 | Alois Košťálek
T. J. SOKOL KOKORY - ODDÍL VŠESTRANNOSTI - POŘÁDÁ zejména pro aktivní dívky a ženy

DEN S POHYBEM
A V POHYBU
V SOBOTU 7. BŘEZNA V SÁLE SOKOLOVNY KOKORY
OD 9 HOD.
PROGRAM:
Postupně se vystřídají ukázky oblíbených forem cvičení pro dívky a ženy (nejsou vyloučeni ani muži) pod vedením zkušených cvičitelek a trenérek ze Sokola Přerov a Kokory, z Atlasu Přerov apod., za aktivní účasti cvičících příchozích: kalanetika, Pilates, Thaj-či, jóga, zdravotní TV, gymbally, rytmická gymnastika…. (
předpoklad zhruba tři asi hodinové bloky, závěr něco po poledni)
VYBAVENÍ : cvičební úbor, obuv do sálu, cvič. podložka
OBČERSTVENÍ ZAJIŠTĚNO: nealko, čaj, káva, speciální kokorské párky
VSTUPNÍ POPLATEK : 30 KČ
SRDEČNĚ ZVEME VŠECHNY MODERNÍ DÍVKY, ŽENY, ALE I MUŽE,
všechny, kteří vědí, že
POHYB JE ŽIVOT, ALE TAKÉ RADOST.

Župní vzdělavatelský seminář 18.2.2009

22. února 2009 v 11:43 | Jaroslav Skopal

Fotografie viz galerie

Po určité pauze se v Přerově 18. února 2009 opět sešel župní vzdělavatelský sbor. Z 22 jednot Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy přijeli zástupci ze sedmi jednot. Celkem nás bylo patnáct, nejvíce z domácího Sokola Přerov. Na programu byl obsah vzdělavatelské činnosti a zkušenosti ze vzdělavatelské práce v Sokole Kokory a Přerov.
Účastníci semináře se v rozpravě shodli na tom, že vzdělavatelská práce musí vycházet z určitých znalostí historie Sokola, státu, vlastní tělocvičné jednoty a také života významných osobností spjatých se Sokolem. Nástrojem propagace je prezentace hnutí v sokolských krojích při slavnostních příležitostech, využívání historických sokolských praporů, loga Sokola, uplatňování článků o Sokolu v tisku a na internetu. To, co by mělo být obsahem sokolského chování, morální zásady a pravidla vzájemných vztahů, to už bylo označeno jako námět na samostatnou přednášku. Problémem je vhodný přenos obsahu vzdělavatelské činnosti na cvičence, především na žactvo. Do rozpravy se aktivně zapojili Alois Koťálek ze Sokola Kokory, Bohumil Domanský, Milan Geryk a Zdeňka Koluchová z Přerova, Pavel Sobek z Vlkoše, Marie Šturmová z Hranic, Josef Ulehla z Rokytnice, Petr Zlámal z Hranic - Velké a Jarmila Růžičková z Paršovic.

POZVÁNKY na únor 2009

17. února 2009 v 8:36 | Jana Tovaryšová
Výbor Tělocvičné jednoty Sokol Přerov
zve své členy na valnou hromadu,
která se koná ve čtvrtek 19. února 2009 v 18,00 hodin
v předsálí sokolovny

3. sokolský ples Tělocvičné jednoty Sokol Přerov
se koná 20. února 2009 od 19,30 hodin
v sále sokolovny
K tanci hraje skupina Casablanca
Občerstvení zajištěno

Vzdělávací akce

1. února 2009 v 22:59 | Jaroslav Skopal
Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova

Pozvánka
na župní seminář vzdělavatelů,

který se koná 18. února 2009 v 16,30 hodin
v zasedací místnosti č.82 přerovské sokolovny, Brabansko 2, Přerov

Program:
1. Úloha vzdělavatele Jaroslav Skopal
2. Zkušenosti s činností vzdělavatele Bohumil Domanský (Sokol Přerov)
3. Zkušenosti s činností vzdělavatele Alois Košťálek (Sokol Kokory)
4. Výměna zkušeností - různé

Seminář je určen pro vzdělavatele nebo pověřené členy výboru jednot (starosty)


Josef Lesák, národně socialistický politik a významný sokol v roce 1997 na konferenci v Dobříkově (foto Přemysl Votava)
Josef Lesák se narodil 21.10.1920 v Červených Janovicích (okres Kutná Hora). Při přechodu hranic začátkem května 1948 byl zatčen a dva roky vězněn. Ač byl původním povoláním učitel, nezbylo mu než od roku 1950 do roku 1979 pracovat jako horník na Kladně. Jako dvacetiletý byl před zrušením Sokola členem ochotníků Sokola Dejvice II Hanspaulka. Svůj život politika popsal ve spolupráci s Miroslavem Ivanovem v knize Čas oponou trhnul (Fortuna, r. 2000). Jeho další aktivity v české politice jsou zachyceny též v knize Jaroslava Skopala "Konec jedné velké strany?" (Marek Belza, 2007)


Vážené sestry, vážení bratři, příznivci Sokola, sportovci,
dovolujeme si vás pozvat
na deváté setkání a besedu Tyršova klubu

které se koná v sobotu 28. února 2009 od 9.00 hodin v Tyršově domě,
v Tyršově klubu (3. patro), vchod ze slavnostního nádvoří z Všehrdovy ulice

na téma

SOKOL a ÚNOR 1948

· Úvodní vystoupení přednese

bratr ing. Josef L e s á k , nositel Řádu T.G.Masaryka,
místopředseda Klubu Milady Horákové,
aktivní účastník poúnorového boje za demokracii

· Diskuse k přednesenému tématu
· Ukončení setkání předpokládáme ve 12.30 hodin.

Setkání je vhodné jak pro pamětníky, tak především pro současné sokolské a sportovní činovníky, cvičitele, trenéry i další zájemce.

Pokud budete žádat zajištění noclehu z 27. na 28. února,
obraťte se obratem na kancelář vzdělavatelského sboru - sestru Štefanovou.

Těšíme se na Váš zájem a setkání s Vámi.
Nazdar !
V Praze dne 28. ledna 2009

PaedDr.Jaroslav Nešpor,v.r. Ing. Jiří Sobota, v.r.
náměstek vzdělavatele ČOS vzdělavatel ČOS

Zasadili památnou lípu

12. ledna 2009 v 9:15 | Miroslav Rozkošný

Památnou lípu k 90. výročí vzniku Československé republiky zasadili naši muži na zahradě sokolovny. Lípa je zasazena na vale, který naši předchůdci vybudovali v roce 1920 u tamního stadionu, dříve nazývaného také cvičištěm. Podnět k zasazení památné lípy dal bratr Bohumil Domanský, z jehož zahrady byla lípa do sokolovny také přivezena. Při samotném sázení mu rádi pomáhali bratři Jan Fait a Miroslav Rozkošný. Vloni zasazená lípa je mezi mnoha stromy na sokolské zahradě zřejmě památným stromem jediným, poněvadž o dalších se v zachovalých historických materiálech neobjevuje žádná zmínka. Ale kdo ví, možná se najdou pamětníci schopni tento názor vyvrátit. Ozvěte se.

Zimní výstup na Helfštýn 3.1.2009

3. ledna 2009 v 18:06 | Helena Sedláčková
Obrázky viz galerie
Nevím sice kolikátý ročník se letos už konal, ale já jsem se vypravila poprvé a jsem nadšená. Určitě se tento zimní výšlap na Helfštýn stane pro mě a další
členy Sokola Přerov krásnou tradicí.
Vyrazili jsme ráno už v osm hodin vlakem do Lipníka, byl silný mráz a mlha. Na Helfštýně slunečno a docela teplo. Prošli jsme si celý hrad, obdivovali jsme pokračující rekonstrukci. V restauraci jsme se posilnili teplou polévkou a o půl druhé jsme odjížděli z Lipníka.
Všichni (a bylo nás asi 12 ze Sokola) jsme si užili opravdu pěkný den.

Akademie 24. října 2008

28. prosince 2008 v 10:01 | Jaroslav Skopal
Tělocvičná jednota Sokol Přerov a Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova uspořádaly v přerovské sokolovně 24. října slavnostní akademii k 90. výročí vzniku Československa. Ve fotogalerii naleznete výběr snímků z jednotlivých čísel programu. Autorem obrázků je Jan Čep.
Obrázky si otvírejte od posledního k prvnímu, čímž bude zachován časový sled jednotlivých vystoupení.

Výlet na Bradlo

18. prosince 2008 v 17:44 | Jaroslav Skopal
Obrázky viz fotogalerie
Devadesáté výročí vzniku Československa patřilo k podnětům, který přerovští sokolové využili při plánování jednoho ze svých jednodenních zájezdů. A tak se autobus naplněný především staršími členy Sokola Přerov a několika jeho příznivci vydal 13. září 2008 s krátkou zastávkou na kopci s památným kostelíkem Sv. Antonínka u Blatnice směrem na Brezovou pod Bradlem. V tomto západoslovenském městě, kde je i sídlo Společnosti Miroslava Rastislava Štefánika, k nám přistoupil její místopředseda Peter Uhlík. Ten nás provázel během prohlídky významného slovenského památníku na vrcholu Bradla, z něhož je krásný pohled na okolní hory. Bradlo dosahuje výšky 543 m nad mořem a leží na severním okraji Malých Karpat. Z Brezové vede na parkoviště silnička, odkud je to k mohyle Milana Rastislava Štefánika pěšky do mírného kopce pět až deset minut.
Projektantem mohyly, kam byly později přeneseny i Štefánikovy ostatky, je známý slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič, který žil v období let 1868 až 1947. Mohyla na Bradle je impozantní dílo postavené během necelého roku a odhalené 23. září 1928. Jurkovič pojal záměr postavit Štefánikovo mauzoleum na Bradle už 4. května 1919 bezprostředně poté, co se dozvěděl o Štefánikově tragické smrti při jeho poválečném návratu letadlem z Itálie na Slovensko. M. R. Štefánik patřil vedle Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše k nejvýznamnějším osobnostem, které za první světové války v období 1914 - 1918 působili v zahraničí a připravovali tam podmínky pro vznik samostatného československého státu. Známá je Štefánikova mise u československých legií na Sibiři v prosinci 1918 a lednu 1919, kde se snažil napomoci k řešení vnitřních problémů legií, k jejich využití za složité revoluční situace v Rusku a nakonec i k jejich odchodu z Ruska přes přístav ve Vladivostoku.
Pozornost si zaslouží i návštěva hřbitova v Brezové pod Bradlom. Najdeme tam na pomnících jména rodinných předků a příslušníků osobnostní někdejší slovenské politiky jako Osuský, Papánek i dalších. Konec konců i sám architekt Jurkovič je pochován na tomto hřbitově a to dokonce v tzv. Dějinném památníku, který sám navrhl, aniž bylo předem určeno, komu po smrti poslouží. I toto malé dílo jakési hřbitovní architektury plně nese rukopis Jurkovičova stylu. Byl do něj přenesen z bratislavského hřbitova necelý rok po své smrti 21.12.1947.
Život M. R. Štefánika, narozeného 21. července 1880, pomůže zvídavému návštěvníkovi dokreslit prohlídka muzea v Košariskách, rodném místě Štefánikově. Původně to byla evangelická fara, kde bydlela celá Štefánikova rodina, tedy jeho rodiče a další sourozenci. Otec Pavel Štefánik byl totiž evangelickým knězem. V muzeu najdeme hodně předmětů a dokumentů zejména ze zahraničního působení M. R. Štefánika v zahraničí, především ve Francii, kde se před válkou uchytil jako astronom a získal i francouzské občanství. Za války se stal francouzským vojákem a u letectva to dotáhl až na generála. Dal se současně do služeb českého a slovenského zahraničního odboje a právě tato jeho politická a diplomatická funkce přispěla k pozdějšímu vzniku Československa. O tom všem hovořila místní odborná průvodkyně z muzea.
Muzeum v Košariskách vystavuje i model letadla, jímž se spolu se třemi italskými vojáky snažil 4. května 1919 přistát v Bratislavě. Přistávací manévr se nepovedl, letadlo se zřítilo a Štefánik i s dalšími muži na palubě zahynul. Nebylo mu ještě ani devětatřicet let. Dnes se Bradlo, Brezová pod Bradlom a Košariská začínají znovu plnit turisty. Na Slovensku žijí lidé, kteří nedávají jeho památce zapomenout. Popsaná místa stojí za prohlídku.

Sokoli z Přerova nejen cvičí

18. prosince 2008 v 11:23 | Miroslav Rozkošný

Článek je převzat ze Sokolského zpravodaje Sokola Přerov

Společenský ples, turistickou procházku po vrcholech Beskyd, zájezd do divadla, posezení u táboráku na závěr školního a cvičebního roku, loutkářská divadelní představení pro děti, loutkářský festival Letnice a další akce uspořádali členové přerovského Sokola v prvním pololetí roku 2008.
Hlavní aktivitou Sokola Přerov však stále zůstává cvičení v oddílech všestrannosti, kde cvičí až 450 cvičenců od tří let až po osmdesátníky. A mohlo by jich být i víc, protože prostory sokolovny to umožňují. Mladí však v posledních letech dávají přednost sportu a také v tomto směru jim přerovský Sokol vychází vstříc.
Vedle tradičních sokolských sportů sportovní gymnastiky, házené a košíkové vznikly v přerovském Sokole oddíly karate, boxu, florbalu a méně známé capoeiry.
V Sokole Přerov by nebylo možno cvičit a sportovat bez náležité péče o sokolský majetek. Starost o sokolský majetek v hodnotě několika desítek milionů korun není jednoduchou záležitostí.
Zatím však všechno, co s tím souvisí, zvládá úspěšně br. Vladimír Tabery z Kozlovic, místostarosta Sokola Přerov pro věci technické, který mimochodem v květnu 2008 oslavil osmdesátku.
Jeho přičiněním je sokolovna v řádném technickém stavu a má vybavení odpovídající svému zaměření. Po finanční stránce jsou významné příspěvky města Přerova, bez jehož pomoci by obnova zařízení šla pomaleji a ne v dostatečné míře.



Cvičení mužů a staršího dorostu vede starosta Sokola Přerov br.Vladimír Tabery ml.

Doufejme, že i občané města Přerova budou všech možností, které Sokol Přerov nabízí, více využívat. Kdo se rozhodne a zapojí se do cvičení nebo vyzkouší si některý ze zmíněných sportů, prospěje sám sobě a bude přivítán se sokolským NAZDAR.

Slet pod Ještědem

17. prosince 2008 v 12:16 | Milan Geryk





Článek je převzat ze Sokolského zpravodaje T.J. Sokol Přerov

Vyvrcholením cvičebního roku 2007 - 2008 pro konzervativnější část členstva byl bezesporu slet pod Ještědem v Liberci ve dnech 20. až 22. 6. 2008. Iniciátorkou byla jako před šesti lety sestra Jarina Žitná z výboru České obce sokolské. V časopise SOKOL č.5/2008 vyzvedla pohnutý vývoj Sokola v Liberci, v kraji s převahou německého obyvatelstva, usilujícího o odtržení od nově vzniklé Československé republiky. Krajský slet 1921 s účastí 5600 cvičenců a cvičenek, jízdy a dalších složek přispěl ke zvýšení sebevědomí českého živlu. Byl prvním sletem pod Ještědem. Sokolský zájezd pěti pražských žup v roce 1930 proběhl ve stejné atmosféře. Na X. všesokolském sletu v Praze v roce 1938 Podještědská župa demonstrovala proti nástupu nacismu. Druhý liberecký slet byl až v roce 2002 (viz Přerovský sokolský Zpravodaj 2002). Letošní, třetí slet, na počest 90. výročí vzniku republiky lze označit jako čtrnáctiapůltý, protože část skladeb opakoval ze XIV. všesokolského sletu v Praze a zbytek jsou skladby nové, nebo přizpůsobené pro sletové provedení. Vystupují snad všechny naše župy, navíc Slovensko, Švýcarsko a USA. Přihlásilo se 1483 členů věrné gardy se skladbou "Ta naše písnička česká", 465 cvičenců a cvičenek "Výlet s aerobikem", předškolní děti a rodiče s dětmi "Hrátky s hudbou", 432 žen s bubínky "To všechno přines čas", 720 žen "Zpěv naděje", 144 cvičenců v koedukované skladbě "Slovensko, do toho!", 990 žen "Léto", 940 žákyň s klobouky a šátky "Bossa - nova" na melodii z filmu Starci na chmelu, 605 mužů "Chlapáci II" a 1404 žen s kužely !Malá noční hudba" a "Mozartiana".
Z naší župy Středomoravské - Kratochvilovy byly zastoupeny složky:· ženy s kužely, Chlapáci II, Ta naše písnička česká
Spolu s členy Tělocvičné jednoty Sokol Přerov cvičili v Liberci i členové Sokola Hranice, Sušice a Brodek u Přerova.
V pátek 20. 6. v 7.45 hodin vyjely od sokolovny 2 autobusy s účastníky sletu. O zajímavostech během cesty informovala ses. prof. Bártková. Ubytování ve strojní průmyslovce a na dalších dvou místech trvalo cca do 15 hodin. Stravování bylo zajištěno přímo na Městském stadionu. Přihlášení členové shlédli v Divadle Dvořákovu Rusalku, ostatní měli volno a mnozí si vyšlápli nebo vyjeli na Ještěd. Využili koupeného odznaku umožňujícího bezplatné jízdy tramvají.
V sobotu 21. 6. dopoledne všichni pilovali skladby a nástupy na stadionu. V odpoledních hodinách účastníci sletu nastoupili ve sletových cvičebních úborech a vpochodovali před radnici, kde byli přivítáni zástupcem magistrátu a pořadatelskou župou.
V neděli 22.6. dopoledne proběhla generální zkouška a odpoledne od 14 hodin slavnostní vystoupení, částečně přenášené státní televizí. Naši cvičenci předvedli své skladby s maximálním nasazením a patří jim z to dík. Největší úspěch zaznamenala "Věrná garda" jednak dojemnou hudbou Karla Hašlera, jednak statečným provedením. Velký úspěch měla svou čilostí a dynamikou slovenská skladba. Velkou pozornost diváků vyvolaly ženy s kužely a Chlapáci II. Ovšem všechny skladby byly odměněny potleskem. Sokolské pochody doprovázely všechny nástupy i odchody. Pořadatelé se své funkce zhostili velmi dobře. U Přerováků je třeba poděkovat zejména těm, kteří nacvičili skladby, u mužů br. Vladimír Tabery, u žen s kužely ses. Olga Fárková, u Věrné gardy ses. Zdena Koluchová. Malý úraz těsně před vystoupením vyřadil jednoho muže z Chlapáků, improvizovalo se s náhradníkem, ale nebylo to poznat v provedení skladby.
Historický prapor Sokola Přerov nesl starosta jednoty br. ing. Vladimír Tabery. Účastníci byli dle mého názoru spokojeni, až na zbytečné výpadky v organizaci. Návrat autobusů do Přerova byl se zpěvem.

Setkání cvičitelů pamětníků Přerov 3.12.2008

14. prosince 2008 v 20:44 | Jaroslav Skopal
Obrázky viz Galerie
Na počátku bylo přání cvičitelky Ludmily Růžičkové ze Sokola Bystřice pod Hostýnem, která dříve působila na Přerovsku, setkat se s cvičiteli, kteří společně působili ve všestranně zaměřené tělesné výchově. Mělo jít o přátelské popovídání při sklence vína. Výběr dle jejího seznamu jsem pak doplnil o některá další jména, tak aby se všichni zvaní vešli do salonku zvolené restaurace. Vůbec jsem netušil, jaký ohlas toto setkání svolané na začátek prosince 2008 do Přerova může vyvolat, zejména, když jsme je označili jako setkání dlouholetých cvičitelů.

Zúčastnili se jak někteří cvičitelé z České obce sokolské, tak i z České asociace Sport pro všechny (ČASPV), kteří dosud působí v rámci župy Středomoravské - Kratochvilovy či odpovídající oblasti ČSAPV. Původní zamýšlená náplň zavzpomínat na časy o několik desítek let zpět, kdy se většina účastníků podílela i na činnosti tehdejšího Svazu základní a rekreační tělesné výchovy, byla na pozvánce rozšířena i na srovnání současné a dřívější situace v dobrovolné a školské tělesné výchově. Mezi cvičiteli vždy pracovali a ještě dosud pracují kantoři, kteří vedli hodiny tělocviku, a jsou oprávněni porovnávat jejich úroveň dříve a nyní.

Hned na počátku jsme se vzájemně informovali o posláních organizací, ve kterých dnes působíme. Sokol obnovený v roce 1990 navázal jak na své původní tradice, tak i na období před rokem 1990 a to personálně i metodicky. Na hromadná vystoupení na spartakiádách, po odpoutání se od jejich politického záměru podporovat tehdejší režim, se s odstupem času po odborné stránce dívá většina pamětníků jako na částečné udržování tradic všesokolských sletů, z nichž desátý v roce 1938 a jedenáctý v roce 1948 měly vysoký politický náboj. Vždyť Československo se tehdy dvakrát po sobě octlo na osudových dějinných křižovatkách a ve svém důsledku to vedlo k opakovanému nucenému přerušení činnosti Sokola.

ČASPV se rovněž hlásí k odkazu Miroslava Tyrše, spolupracuje i se Slovenským svazem rekreační tělesné výchovy a sportu a udržuje kontakty s řadou evropských organizací zaměřených na tzv. sport pro všechny, což je pojem pro aktivity, kde dosažení vrcholných výsledků nehraje hlavní roli. Podle Věry Vyhlídalové a Václava Pacáka z ČASPV, kdyby obnova Sokola v roce 1990 probíhala trochu jiným způsobem, možná by tato dvojkolejnost činností dvou podobných sdružení nenastala. Já jen dodávám, že obnova Sokola byla založena na restitučních zákonech k navrácení sokolského majetku, což celý proces ovlivnilo.

Ze sokolských cvičitelek a cvičitelů se do diskuse zapojili zejména Blanka Zelingerová, Zdena Koluchová, Milada Havlíčková, Anna Bouchalová, Olga Fárková a Vladimír Tabery st. Dnes se tělocvičné a sportovní aktivity, podle nich, do značné míry komercializovaly, takže část mládeže i dospělých si za takové služby dobrovolně zaplatí. Řada rodičů však, jak se občas zjistí, tak dlouho vybírá pro své ratolesti nějakou atraktivní placenou aktivitu, až přijdou na to, že dítě na ně stejně nestačí a nakonec odmítne další pokusy. Přitom se mohli rodiče hned obrátit na některou z organizací jako Sokol nebo ČASPV. Ty nabízejí svůj pestrý program za výhodnějších cenových podmínek, když místo opakované úhrady stanovených poplatků se vybírá příslušný roční členský a oddílový příspěvek.

Přítomné cvičitelky z řad školských pedagogů i cvičitelé, kteří mohou sledovat průběh některých hodin školní tělesné výchovy ve svých tělocvičnách poskytovaných i k tomuto účelu, konstatovali, že školní tělesná výchova se mnohdy scvrkává obrazně řečeno na míč a hokejku. Jde tedy o sestupný trend, i když jsou i pozitivní výjimky, pokud je kantor ze své podstaty tělocvikář a sportovec.

Pokud byly srovnávány aktivity na úseku všestranných cvičení v současném Sokole a ČASPV, jsou si velmi podobné. Sokol v šestiletých cyklech připravuje své slety, což na nějaký čas znamená zapojení všech věkových kategorií do nácviku sletových skladeb. ASPV se víc věnuje soutěžím v pódiových skladbách než v Sokole. Nicméně dokáže i pro všesokolské slety připravit svou samostatnou účast ve vlastních skladbách. Přitom obě sdružení významně podporují i cvičení a pobyt v přírodě. Tyto údaje platí především o přerovském regionu, za který účastníci setkání hovořili.

Setkání, byť jen spontánně sezvané, ukázalo potenciál možností vzájemné spolupráce Sokola a ČASPV. Nicméně o její konkrétní podobě se nehovořilo. Dobré zkušenosti jsou s účastí mateřských škol např. při nácviku sletových skladeb. Výsledek je, jak podotkla Milada Havlíčková, značně závislý na osobních vztazích cvičitelek a učitelek. Jak získat pro spolupráci základní školy, toť otázka a výzva do budoucna.
 
 

Reklama