Listopad 2019

Poprvé jsme navštívili i hrob s urnou br. Sylvestra Plevy

23. listopadu 2019 v 19:49 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

Tradiční pouť přerovských sokolů a příznivců 23. listopadu 2019 začala u hrobu Slavomíra Kratochvila

U jeho hrobu jsme položili první kytičku a br. Bohumír Domanský v krátkém projevu shrnul pohnutý osud této první civilní oběti
odboje proti Rakousku-Uhersku po začátku první světové války. Od jeho popravy v den vzpomínky uplynulo právě 105 let.
Nově jsme pak navštívili nedaleký hrob s uloženými urnami br. Sylvestra Plevy a jeho manželky Milady. Na tomto místě jsem seznámil účastníky se souhrnným shrnutím Plevovy učitelské a sokolské dráhy včetně jeho podílu na druhém odboji
na začátku okupace nacistickým Německem.

Sylvestr Pleva

činovník Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy a Tělocvičné jednoty Sokol Přerov

Narodil se v Přerově 31. prosince 1882. Jeho manželka se jmenovala Milada. Neměli dětí. Bratr Sylvestr Pleva byl povoláním učitel. Do jedné mnohostránkové publikace týkající se města Přerova, která vyšla s největší pravděpodobností v roce 1933, uplatnil br. Pleva svůj článek s názvem "Tělocvičná jednota Sokol". U jeho fotografie a jména je uvedeno odborný učitel a starosta těl. jednoty Sokol. V elektronické Encyklopedii města Brna v oddíle Osobnosti je u Sylvestra Plevy uvedeno "řídící učitel ve výslužbě". Dále již o Plevově učitelování čerpám z publikace "Dějiny přerovského školství" z roku 2012. Ta o něm uvádí, že na 1. měšťanské škole v Přerově působil jako začínající učitel. Bylo to v roce 1921 a o rok později už nesla název Slaměníkova chlapecká škola měšťanská v Přerově. V dalším je Sylvestr Pleva uváděn jako ředitel (správce) Blahoslavovy obecné školy chlapecké a dívčí v Přerově pro období 1931 až 1933. Sídlila tehdy na Malé Dlážce.Poslední ředitelskou štací br. Sylvestra Plevy pak byla Obecná škola chlapecká Žerotínova v ulici Boženy Němcové a to v období 1933 až 1939. Školu zřejmě opustilzačátkem roku 1939, protože měl být podle tehdy platných předpisů v 56 letech penzionován. Nahrazen byl Františkem Šedivým.Z těchto kusých údajů je patrné jedno, že vedle naplňování učitelské profese, se stala jeho životní náplní dobrovolná práce pro spolek Sokol.
Z "Památníku šedesátého výročí Tělocvičné jednoty Sokol Přerov 1871 - 1931" můžeme vyčíst prvou stopu o jeho sokolské činovnické dráze. Uvádí se v něm, že v roce 1922 zastával funkci vzdělavatele v naší jednotě. V roce 1928 byl poprvé zvolen starostou přerovského Sokola. Po opakovaných dalších volbách v této funkci setrval až do roku 1939, kdy byl v rámci preventivní nacistické zatýkací akce "Albrecht der Erste" v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava dne 1. září s mnoha dalšími potenciálními odpůrci Německé říše zatčen. Bratra Plevu jsme též našli na jedné fotografii z roku 1935, kde stojí uprostřed první řady mnohočetného Správního výboru pro výstavbu nové sokolovny na pravém břehu Bečvy. V župním památníku sokolských obětí druhé světové války z roku 1946 jsou u jeho jména uvedeny i další funkce, a sice starosta I. okrsku a člen župního předsednictva.
K tomu, co Sylvestr Pleva stihl ještě vykonat v rámci sokolského druhého odboje před svým zatčením, vyívámzejména údaje z knihy Pavla Kopečka "Cílem byla svoboda", která vyšla v roce 2015. Odbojové centrum z místních sokolských činovníků se začalo formovat hned v prvních dnech okupace, tedy po 15. březnu 1939 a bratr Sylvestr Pleva je tam uváděn na jednom z prvých míst. Byl též mezi těmi, kteří začali navazovat spolupráci s dalšími centry sokolského odboje, konkrétně s Olomoucí, kde stáli v čele starosta Sokolské župy Olomouc br. JUDr. Otakar Smrčka a župní náčelník br. Miloslav Václavík. Při formování Obrany národa se vytvářely též politické komise či skupiny a v Přerově stál zpočátku v jejím čele právě br. Sylvestr Pleva. Širší odbojářskou spolupráci měly umožňovat národní výbory. Existoval již Zemský národní výbor v Brně (ZNV) a právě tam si měli pro instrukce jezdit bratři František Skopal a Sylvestr Pleva.
Po svém zatčení 1. září 1939 byl br. Sylvestr Pleva ještě s dalšími jedenácti osobami z politického okresu Přerov, který zahrnoval i Kojetín, krátce internován ve Štěpánově u Olomouce. Odtud byl br. Pleva jako jeden z hlavních organizátorů Obrany národa poslán do koncentračního tábora Buchenwald. Jeho úlohu v Obraně národa (ON) převzal br. František Skopal. Ten sám pak byl zatčen 27. května 1940. Gestapo pak odhalilo napojení obou Přerovanů i na vedoucí odbojové skupiny v Olomouci, tj. bratry Otakara Smrčku a Miloslava Václavíka. Zatklo je v srpnu 1940. V rámci vyšetřování přerovské politické skupiny ON byli pak do Olomouce převezeni br. František Skopal a z Buchenwaldu i br. Sylvestr Pleva. Společně však souzeni nebyli. Bratr Sylvestr Pleva byl s ohledem na vážný zdravotní stav převezen z Vratislavi do věznice Mírov, v níž na následky TBC plic 8. listopadu 1941 zemřel. Dá se předpokládat, že urna s jeho ostatky byla předána jeho manželce Miladě Plevové. Teď už jen víme a dokonce vidíme, že zde na přerovském hřbitově v jeho prestižní části jsou urny obou manželů uloženy vedle sebe. Dne 12. března 1943 se pak společně naplnil i smutný osud bratří Otakara Smrčky a Miloslava Václavíka z olomouckého vedení a Františka Skopala z přerovského vedení Obrany národa, kteří byli po předchozím soudu v Berlíně popraveni ve Vratislavi.

Další procházka přerovským hřbitovem vedla ještě ke hrobům sester Ludmily Chytilové a Blaženy Šonské, br. Rudolfa Lukaštíka a jeho manželky Anežky a nakonec ke hrobu Karla Zejda mladšího a jeho otce Karla Zejdy.

Tradiční pouť k hrobu Slavomíra Kratochvila

14. listopadu 2019 v 14:22 | Jaroslav Skopal |  Historie

dne 23. listopadu 2019

Při této příležitosti navštívíme i blízký hrob s urnou br. Sylvestra Plevy, starosty T. J. Sokol Přerov od roku 1928 do roku 1939, který patřil k prvým sokolským obětem 2. odboje.


Turnaj ve stolním tenisu 16. 11. 2019

7. listopadu 2019 v 14:18 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

Pozvánka