Říjen 2018

Oslava stoleté republiky v Přerově 28. října 2018

29. října 2018 v 17:23 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

Sokolové s prapory a v krojích, starosta Vladimír Tabery přednesl jeden ze tří projevů

Den stého výročí vzniku Československa byl plný událostí. Předtavitelé Sokola Přerova a Sokolské župy Středomoravské-Kratochvilovy i členstvo se zúčastnili hlavní akce na náměstí T. G. Masaryka v 17:00 hodin. Společně s vojáky připochodovali se státní vlajkou a sokolskými prapory k plaketě TGM umístěné na budově radnice.
Počasí oslavě nepřálo, silný vítr odnášel i slova řečníkům primátorovi města Přerova Vladimíru Puchalskému, senátorce Jitce Seitlové či starostovi Sokola Přerov Vladimíru Taberymu z úst. Naši sokolové i s vojáky ještě na závěr zapochodovali k památníku Jana Gayera, kde rovněž položili svou kytičku.
Na řízenou slavnostní večeři se již ze sokolů nikdo nepřihlásil, nicměně její atosféru rovněž přibližuje sada snímků pana Vojtěcha Podušela v galerii blogu.
Připojuji text projevu br. Vladimíra Taberyho:
"Dámy a pánové, vážení spoluobčané,
v uplynulých dnech a týdnech sdělovací prostředky podávaly spoustu historických informací o událostech kolem 28. října 1918, o vyhlášení samostatné Československé republiky. Proto se nechci zabývat historií, ale rád bych se zmínil o jedné hodnotě, kterou vznik suverénního státu s sebou také přinesl. Osamostatnění Československa znamenalo pro obyvatelstvo českých zemí po dlouhých staletích svobodu nejen národní, ale přispělo k výraznému posílení i svobody osobní.
Je třeba objektivně přiznat, že c. a k. mocnářství nebylo žádnou totalitou, určitá míra osobní svobody se připouštěla. Jak jinak by mohly existovat a aktivně působit spolky všeho druhu - sportovní, kulturní, vzdělávací a další, takže řečeno naší dnešní terminologií zde fungovala poměrně rozvinutá občanská společnost. Navíc mnoho těchto spolků bylo postaveno na šíření národního uvědomění a toto národovectví nakonec také spělo k rozkladu habsburské říše. Avšak mladá republika znamenala pro každého občana nesporně významnější posun. Dovolím si to dokladovat na příkladu Sokola v Přerově, kterému v průběhu prvního desetiletí pro převratu vzrostl počet členů, který před Velkou válkou docela stagnoval, téměř na dvojnásobek.
A dodnes si tehdy nabyté osobní svobody užíváme. Nebylo tomu tak vždy, za uplynulých sto let jsme o ni byli dvakrát připraveni, nejprve německou okupací a pak dlouhými léty budování socialismu. Takže z celého jednoho století byla naše země svobodná jen 53 let, tedy něco málo přes polovinu. O to cennější je skutečnost, že tuto významnou životní hodnotu si my, současníci, můžeme užívat už skoro 30 let.
Je však třeba si uvědomit, že osobní svoboda nemůže být bezbřehá. Nejen že, má-li celek prospívat, je potřeba se podřídit nějakým zákonům a řádu, na kterém společnost funguje, ale je nutná i jistá pokora. Pokora ve smyslu ochoty respektovat ostatní a ochoty pro toho druhého, pro ostatní něco udělat. Naštěstí dnešní společenská situace nás netlačí do krajních rozhodnutí, která by hraničila s obětováním sebe sama. Kterými bylo například rozhodování českých legionářů, zda dezertovat, aby pak nasazovali vlastní životy v boji proti habsburské monarchii, případně bolševickému Rusku. Zde bych si dovolil krátký vstup do historie připomenutím věty našeho prvního prezidenta, že "Bez Sokola nebylo by legií, bez legií by nebylo Československa." Stejně tak projevili ochotu ve službě ostatním i sokolové zde v Přerově v prvních dnech mladé republiky, kdy bylo potřeba zabránit chaosu. Tehdy dobrovolně utvářeli tzv. sokolské stráže, které nahrazovaly zhroutivší se policii, a po dva týdny dohlížely na pořádek ve městě, zvláště pak na nádraží, kterým projížděly tisíce vojáků i cizích národností, vracejících se z války.
Mějme proto na paměti, že naše svoboda, ta národní, i svoboda každého z nás, byla vykoupena jak při zrodu samostatné republiky, tak v průběhu celého století její existence mnoha oběťmi. Nezapomínejme prosím na ně a snažme se si ji udržet. Což by mohlo jít právě ochotou udělat nezištně něco pro druhé, pro nás pro všechny."

Sokoli zasadili lípu svobody

27. října 2018 v 17:29 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

a zazpívali českou a slovenskou hymnu

Česká obec sokolská vyzvala tělocvičné jednoty v celé republice, aby sté výročí vzniku Československé republiky připomněli zasazením lip svobody. V Přerově sokoli zasadili tuto lípu 24. října. "Rozhodli jsme se úplně na poslední chvíli", řekl starosta jednoty Vladimír Tabery na na úvod slavnostního shromáždění na místě výsadby malé lipky. Připomněl zde také českou tradici výsadby lip svobody a krátce také stoletou existenci naší republiky.
Po té se jako první ujal sazení stromku a k tomu jako první na pomoc vyzval zde nejstarší členy jednoty z řad mužů bratry Antonína Zimmermanna a Bohumila Domanského. Po nich se alespoň symbolickou lopatkou hlíny na kořeny lípy připojili i další. Po zasazení lipky pak všech devatenáct přítomných zazpívalo českou a slovenskou hymnu.
Obrázky autora článku k akci najdete v galerii.

Důstojné připomenutí Josefa Logaje

27. října 2018 v 14:11 | Jaroslav Skopal

v Dřevohosticích 21. října 2018

Josefu Logajovi, spjatému i s městysem Dřevohostice, byla slavnostně odhalena pamětní desta na náměstí obce na podstavci památníku věnovaného obětem a hrdinům první světové války. Josef Logaj se po svém zajetí v Itálii věnoval založení čsl. legií.
Z přerovského Sokola a Sokolské župy Středomoravské-Kratochvilovy přijeli činovníci v sokolských krojích a s prapory, čímž důstojně přispěli k průběhu pečlivě připraveného aktu, jehož součástí byl mj. i průvod účastníků celé slavnosti.
Vlasta a Martin Krejčířovi ze Sokola Přerov pořídili bohatou fotodokumentaci.

Navštívili jsme muzeum v Posenicích

27. října 2018 v 13:10 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

a obdivovali zejména množství exponátů

Na pozvání tamního kronikáře obce Milana Pospíšilíka navštívilo jedenáct členů Věrné gardy Tělocvičné jednoty Sokol Přerov obecní muzeum v Prosenicích. Cílem jejich návštěvy byla prohlídka výstavy, která je zde uspořádaná u příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky.
Z jedenácti účastníků se šest, i přes svůj poměrně vysoký věk, vydalo na tuto cestu na kolách a ostatní využili linkového autobusu. Mimo pana kronikáře přivítal přerovské návštěvníky také starosta obce Otakar Dokoupil. Potom se malé výpravy ochotně ujal kronikář Milan Pospíšilík. Za jeho podrobného a zasvěceného výkladu se návštěvníci, kteří byli v tomto muzeu poprvé, obdivovali zejména množství exponátů, které zřizovatel dokázal v muzeu shromáždit. Ostatní pak velkému množství exponátů zapůjčených pro tuto výstavu zejména z Muzea Komenského.
Z naší Tj. Sokol Přerov je zde zapůjčený historický sokolský kroj. Dále je v místním muzeu nový sokolský kroj, který obec pro muzeum zakoupila z pozůstalosti bývalého člena naší T. J. Sokol Přerov br. Zdeňka Funka. Poučnou prohlídku pak účastníci, kteří nespěchali do Přerova na další akci, zakončili příjemným posezením v hospodě naproti muzea.

Jan Masaryk v Přerově necelý měsíc před svou smrtí

25. října 2018 v 23:00 | Jaroslav Skopal |  Historie

Jan Masaryk v Přerově získal čestné občanství

Letos v létě jsem ukazoval fotografii s malým Fanouškem Stojanem z Přerova, jak vítá prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na přerovském nádraží 19. září 1921, přerovskému sokolovi a pamětníkovi br. Bohumilu Domanskému. Ten si přitom vzpomněl na projev ministra zahraničních věcí Jana Masaryka v přerovském Městském domě při slavnostním udělování čestného občanství města Přerova dne 14. února 1948. Ten projev sám neslyšel, ale znal jej z jeho písemné podoby. Zapamatoval si, že Jan Masaryk v něm vzpomínal, že Přerov zná již ze svých mladých let, když s otcem T. G. Masarykem při cestách na Moravu a Slovensko při přestupování často trávili nějaký čas na nádraží nebo v jeho okolí.

Projev ministra zahraničních věcí Jana Masaryka s ohledem na vážnost doby, kdy byl pronesen, obsahuje jak slova naděje, že nejbližší volby budou opět demokratické, tak i náznak skepse, že s ním samým nemusí vše dopadnout dobře. Stal se též součástí zápisu ze slavnostního zasedání pléna MNV v Přerově, při němž bylo Janu Masarykovi čestné občanství uděleno. Tento dokument je uložen v SOkA v Přerově. Uchovaný text jeho projevu nás zavádí k Jaroslavu Stojanovi, tehdejšímu zaměstnanci MNV Přerově, který svůj vlastní úřední stenografický záznam přepsal do běžné podoby. Byl to druhý syn Milady Muchové - Stojanové, o níž jsem už psal na jiném místě. Text projevu se šířil nejdříve mezi zaměstnanci MNV v Přerově, kteří si jej opisovali i ručně. Právě jednu takovou, rukou psanou kopii, má i br. Bohumil Domanský, který ji asi před dvaceti lety obdržel od sokolky ses. Boženy Netopilové pro publikování v sokolském zpravodaji Nazdar.

Jak dokládá zápis,celé slavnostní akce v Městském domě se tehdy jako hosté zúčastnili též zástupci úřadů, stran, spolků, korporací, závodů a občanstva. Řídil ji předseda MNV Vojtěch Černík a návrh rady pléna MNV k Masarykovu čestnému občanství, zahrnující i jeho zdůvodnění, přednesl I. místopředseda MNV Richard Bdinka. Ten Richard Bdinka, který byl za svou odbojovou činnost během Protektorátu vězněn nacisty a později od roku 1949 po vykonstruovaném procesu perzekvován i komunisty.

Ministr Jan Masaryk večer 14. února 1948 ještě navštívil ples letců v přerovské sokolovně a po něm i ples legionářů v Hranicích. V neděli 15. února 1948 dopoledne v přerovské sokolovně pak pronesl projev na akci Čsl. obce legionářské, navštívil pietní místa na hřbitově v Troubkách a v Ivani, která jsou spojena s padlými americkými letci a příslušníky Rudé armády a rumunské armády. Před odjezdem do Prahy poobědval v Grand hotelu Přerov na pozvání zahraničních letců.

Tato přerovská epizoda z života Jana Masaryka s jeho pozdějším tragickým koncem má jen potvrdit, že uplynulých sto let republiky bylo plné zvratů, za kterých uchování života nebylo samozřejmostí.
Další dokumenty a obrázky k článku najdete v galerii

Vzpomínka na sokolské oběti války

13. října 2018 v 22:03 | Miroslav Rozkošný

Sokolská vzpomínka se svíčkami na Bečvě


Česká obec sokolská vyhlásila před šesti lety 8. říjen jako Památný den sokolstva. Toto datum má připomínat událost z roku 1941, kdy gestapo v noci ze 7. na 8. října pozatýkalo členy vedení Sokola a sokolských žup z nichž značná část se již z koncentračních táborů domů nevrátila. Členové Tělocvičné jednoty Přerov si tento den připomněli 9. října.
Program pietní slavnosti byl zahájen položením květů u pamětních desek na zdi sokolovny a pokračoval na Bečvě pouštěním svíčkami osvětlených lodiček, které připomínaly válečné oběti hlavně z řad členů Sokola. Na závěr se účastníci sešli v sále loutkového divadla ke shlédnutí filmů z Krajského sletu v Přerově a XVI. všesokolského sletu v Praze. Zdařilé akce se zúčastnilo na čtyři desítky mladšího a staršího sokolského žactva s lodičkami a doprovodem, další členové přerovského Sokola, hosté z Kroměříže a občané Přerova. Celkem více než sto účastníků, z toho promítání filmů pětasedmdesát.
Obrázky Františka Hudečka a autora článku najdete v galerii

Pozvánka na Památný den sokolstva 208

2. října 2018 v 22:24 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

v úterý 9. října u sokolovny v Přerově