Září 2018

Zdeněk Svěrák o sokolství

21. září 2018 v 17:14 | našla na webu Naďa Calábková |  Historie

Zážitky zůstaly a jsou silné


O sokolské tradici v rodině

21. září 2018 v 16:42 | Jaroslav Skopal |  Historie

Vztah k Sokolu přenesla matka na dceru

Stoletá republika

Záhy po 17. listopadu 1989 Česká obec sokolská obnovila svou činnost. Rozhodujícím podnětem pro vznik jejího nového ústředí byl sjezd na pražském výstavišti konaný 7. ledna 1990, kam přijelo asi 2700 účastníků. Z Přerova to byli manželé Radmila a Bohumil Domanští a dále ještě Zdeněk Tichý s dcerou Dagmar. Lze říci, že tito lidé tak vyjádřili svou vůli podílet se na obnově tělocvičných sokolských jednot v obcích i na obnovení sokolských žup. Z historického pohledu měla z těch čtyř přerovských účastníků blízko k Sokolu Přerov zejména ses. Radmila Domanská.

Maminka ses. Radmily Domanské se za svobodna jmenovala Irma Kubíčková (1901 - 1980) a v roce 1928 se provdala za Aloise Kroču, se kterým se poznala v přerovském Sokole. Ten byl na přání rodičů vyučeným ševcem, ale líbila se mu zedničina a tak se vyučil i zedníkem a na vlastní náklady ještě vystudoval Průmyslovou stavební školu v Brně. Když v roce 1926 nastoupil jako stavební asistent u stavební firmy DOLEŽEL, tak jej pan stavitel vyzval, aby po práci chodil do společnosti a konkrétně mu doporučil vstup do přerovského Sokola. Šlo totiž i o kontakty s případnými novými zákazníky, přitom si tam našel i svou manželku.

Irma Kubíčková byla v Sokole aktivní hlavně do doby svého sňatku. Známá přerovská sokolská ženská legenda ses. Ludmila Chytilová občas vzpomínala, že to byla Irma Kubíčková, která jí dělala vedoucí, když ona sama byla ještě dorostenkou. Dokonce vedla i výpravu přerovských dorostenek, které jely do Prahy na VIII. všesokolský slet v roce 1926. Asi z roku 1923 má být fotografie Irmy Kubíčkové v ženském sokolském kroji, to jí bylo 22 let. Aktivní v Sokole byla stále, i když po narození dětí už času bylo méně. Jiný obrázek z roku 1934 z místa na Brabansku, kde se za rok začala stavět nová sokolovna T.J. Sokol Přerov, ukazuje jejího manžela Aloise Kroču s dětmi Radmilou (čtyři roky) a Zdeňkem (pět let). Všichni tři jsou v krojích a je zřejmé, že bez podpory maminky Irmy Kročové by to těžko bylo možné. V ten den se na sokolském stadionu konala nějaká tělovýchovná slavnost.

Ses. Radmila Kročová se jako sedmnáctiletá studentka zúčastnila v roce 1947 Studentských předletových her v Praze. V roce 1948 vystupovala na XI. všesokolském sletu rovněž jako dorostenka. Maminka Irma se také v tomto roce chystala do Prahy jako cvičenka ve skladbě žen, skladbu nacvičila, ale pro nemoc nakonec odjet nemohla. Politické ovzduší doby od roku 1948 vystihuje i změna, která poznamenala manžele Kročovy. Alois Kroča se v roce 1938 osamostatnil a měl firmu s názvem "Alois Kroča, zednický mistr". Kročovi si tehdy postavili vlastní dům a postupně zaměstnávali až třicet lidí. Po roce 1948 se jejich firma stala součástí Okresního stavebního podniku, kde Alois Kroča po nějakou dobu dělal i ředitele. Byl však přeřazen do projekční kanceláře, kde pak pracoval až do svého důchodu (1960) a často i jako důchodce.

Ses. Radmila Kročová se v "sokolském" prostředí v době, kdy Sokol již byl nucen přejít do státem řízené tělovýchovy, seznámila s br. Bohumilem Domanským a stala se jeho manželkou. V tělovýchově působila dál, dokonce jako účetní i pracovně. Cvičila i na spartakiádách, počínaje tou první v roce 1955. Po obnově Sokola v Přerově v roce 1990 se uplatnila v administrativě jednoty i župy.

Oba manželé Domanští se zúčastňovali aktivně sokolských sletů a tělocvičných akademií od roku 1994 až do doby, kdy je v tom začal omezovat zdravotní stav. Patří k těm, kteří málokdy chybí na pietních a vzpomínkových akcích, pořádaných zejména městem Přerovem. Br. Bohumil Domanský ke své rodinné sokolské tradici vzpomenul, že při jedné návštěvě Okresního státního archivu v Přerově tam našel i záznam z jednoho roku za první republiky, že jeho otec František Domanský uhradil sokolské příspěvky. Je to symbolické i tím, že on sám je dodnes i pro ostatní příkladem dodržování sokolské kázně nejen u této zmíněné členské povinnosti.

Další obrázky k článku najdete v galerii.

Dvorek v pohybu

9. září 2018 v 19:48 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

s nářadím, náčiním a dohledem Sokola Přerov

Jedním z přerovských dvorků, který byl volně zpřístupněn v rámci akce Přerovské dvorky v Přerově v neděli 9. září 2018, byl dvorek vedle jedné školní budovy v Palackého ulici. Sám si jej pamatuji z období 1949 až 1951. Navštěvoval jsem tam tehdy tři ročníky 2. Střední školy Karolíny Světlé. Zmíněný dvorek byl tehdy školním hřištem, kde se hrála vybíjená a jiné sportovní hry v rámci tělesné výchovy. Dnes, jak mi řekl jeden přerovský činitel, pozemek patří soukromníkovi a většinou je uzavřený.
Dnes byly tráva a jiné rostlinstvo pokoseny a díky pěknému počasí a technicky dobře připravené akci mohl dvorek posloužit individuálnímu procvičení pohybových dovedností u dětí a mládeže pod dohledem cvičitelů Sokola Přerov. A děti s rodiči přišli v hojném počtu. Viděli i ukázku Rope skippingu, stylizovanému cvičení se švihadly, v podání jednoho oddílu z místní sokolské jednoty.
Přerovské cvičitelky a cvičitelé, kteří dohlíželi nad probíhajícími aktivitami mládeže, si zaslouží uznání za svou aktivní přítomnost. Přejme si, aby akce pomohla i zvýšit účast přerovských dětí a mládeže ve cvičebních jednotkách přerovského Sokola, jejichž program se rozjíždí po prázdninách naplno již v pondělí 10. září 2018 v přerovské sokolovně.Další obrázky najdete v galerii.

Seniorům patřily úterky

7. září 2018 v 17:41 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

na přerovské Laguně

Senioři T. J. Sokol Přerov a jejich přátelé nezapomněli na sport ani v době prázdnin. Střídavě osm hráčů soustředěných kolem br. Zdenka Vylíčila se každé úterý od 10,00 hodin scházelo na přerovské Laguně k utkáním v líném tenisu, nohejbalu a badmintonu. V rámci těchto přátelských utkání sehráli také turnaj v líném tenisu. V pořadí tří nejlepších se vítězem stal Jan Haužvic, před Miroslavem Rozkošným a Zdenkem Vylíčilem.

Za místo svých pravidelných úterních setkání si vybrali Lagunu také bývalí sokolští gymnasté a činovníci. Někteří i za doprovodu svých manželek a přátel. Jejich sportem zde bylo plavání v podvečerních vodách Laguny. Největším vytrvalcem se zde ukázal bývalý starosta Sokolské župy Středomoravské - Kratochvílovy br. Jaroslav Skopal, který vydržel plavat ještě o prvém úterý v září a vodu si velice pochvaloval: "Byla výborná, a po posledních deštích tak čistá, jak letos ještě nebyla."
Další obrázky autora článku naleznete v galerii