Březen 2018

Organizátoři sletu hledají pořadatele

27. března 2018 v 22:35 | Miroslav Rozkošný

Z valné hromady Sokolské župy Středomoravské - Kratochvílovy

Je s těsnou nadpoloviční většinou se ve středu 21. března sešli v sále loutkového divadla přerovské sokolovny delegáti a vyslanci valné hromady Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy. Také úvodní informace ze zprávy starosty župy br. Petra Doudy nebyly optimistické. Podle ní v loňském roce zanikly tělocvičné jednoty Lověšice, Přerov Handball Club, Želátovice a Řikovice. Rovněž v naší župě, stejně jako jinde v republice, některé jednoty nezvládají údržby a provoz sokoloven a z tohoto důvodu je předávají obcím. V této souvislosti br. Douda upozornil přítomné, aby při předávání majetku nezapomněli smlouvu ošetřit tak, aby v budoucnu zájemci neztratili možnost cvičit a sportovat v předaných sokolovnách. Naopak optimisticky z jeho zprávy zaznělo, že se vloni podařilo stabilizovat počet členů v župě. Pozitivní je také, že v čele župy nyní stojí převážně mladí lidé, jak v kuloárech poznamenal pětasedmdesátiletý br. Evžen Janda z Beňova.
S obsáhlou zprávou vystoupila na valné hromadě náčelnice ses. Milada Havlíčková, která přítomné informovala zejména o přípravách na nastávající župní slet 26. května v Hranicích, krajský slet 16.6. v Přerově a celostátní XVI. všesokolský slet v Praze. K její zprávě se připojil br. Harašta výzvou, aby účastníci pomohli zajistit pořadatele krajského a župního sletu. Dále br. Douda vyzval přítomné, aby navrhli některého člena do funkce župního vedoucího sportu, která je už rok neobsazena po odchodu z funkce osmdesátiletého br. Aloise Košťálka z Kokor. S obsáhlým příspěvkem vystoupil na schůzi také vzdělavatel Jakub Navařík, který v něm propagoval výcvik sokolské stráže na pražském hradě. Ve své zprávě informovala přítomné hospodářka ses. Vojtěška Weiglová, že minulý rok župa hospodařila se ztrátou, ale do letošního roku vstupuje s plánovaným vyrovnaným rozpočtem. K němu přispěla skutečnost, že se župě podařilo získat z Úřadu práce devadesát tisíc korun jako příspěvek na plat nové tajemnice župy, která zastupuje ses. Evu Navaříkovou po dobu její mateřské dovolené. Nová tajemnice župy, paní Marcela Zapletalová, se přítomným delegátům také představila. Diskuze, ze strany delegátů však byla velmi malá a už vůbec ne kritická a podnětná, což byla nejslabší stránka jinak dobře připravené valné hromady. Po ní se účastníci tentokrát po prve rozešli už bez obvyklého pozvání na kávu. Tím vedení župy deklarovalo, že svůj úmysl dále šetřit také na občerstvení, myslí úplně vážně.

Sokolovna v Přerově slouží i stolním tenistům

27. března 2018 v 22:21 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Senioři soutěžili ve stolním tenisu

Skupina seniorů, většinou ve věku nad sedmdesát let, kteří se od jara do podzimu věnují pétanque na sokolské zahradě v Přerově, nepřestala být aktivní ani v zimě. Pravidelně každé úterý, později pondělí dopoledne, se schází v předsálí sokolovny k tréninkům ve stolním tenisu a 25. listopadu uspořádali pro veřejnost turnaj v tomto sportu. Po něm pak mezi sebou uspořádali dvoukolovou soutěž ve stolním tenisu, které se zúčastnilo sedm hráčů. V prvním ročníku této soutěže zvítězil br. Milan Rozkošný, před Janem Haužvicem a Jaroslavem Pavlištíkem.
Soutěž účastníci zakončili 26. března slavnostním vyhlašováním pořadí účastníků a předáváním cen, které si účastníci soutěže navzájem věnovali. Nechybělo ani malé občerstvení. Jeden z hráčů soutěže, Jan Haužvic, se vloni zúčastnil také sokolských turnajů ve stolním tenisu v Kokorách a Beňově.
Další fota v galerii

Povánka na vernisáž výstavy

23. března 2018 v 14:12 | Marie Šturmová

o hranické sokolovně


Naši furianti na Moravě

20. března 2018 v 14:58 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

v Sokole Valašské Meziříčí

Naši furianti doputovali na Moravu Nastudování divadelního představení u příležitosti konání všesokolského sletu se stává tradicí. Po úspěšné Prodané nevěstě před šesti lety přišli na řadu staří a léty osvědčení Naší furianti. Dvě sokolské provedení této hry už mohli vidět diváci v Praze a v sobotu 17. března 2018 také na Moravě, a to díky odvážným pořadatelům z T.J. Sokol Valašské Meziříčí. Odvážným proto, že tato inscenace není jednoduchou a levnou záležitostí, když vezmeme jen v úvahu, že z Prahy na Moravu v autobuse doputovalo kvůli tomuto představení na tři desítky členů souboru a s dalšími více či méně potřebnými účastníky celkem čtyřicet lidí. Pořadatelé si proto zasloužili přece jen alespoň o něco větší účast diváků i z jiných tělocvičných jednot. Bohužel, také kvůli nepříznivému počasí a probíhající chřipkové nákaze, jsme z Přerova přijeli do Valašského Meziříčí jen dva. Už na nádraž nás očekával rodilý přerovan a přes své zdravotní problémy stále obětavý br. František Jemelka s manželkou. Do místní sokolovny jsme dorazili jako první z diváků, a tak jsme měli dost času nejen na povídání, ale také na ochutnání snad všech dobrot, které pořatelé pro diváky připravili.
Následovalo sokolské představení Našich furiantů, které troufám si tvrdit, nikoho v sále nezklamalo. Podle mě především zásluhou stále čiperného režiséra br. Bohumila Gondíka, který už před šesti léty po představení Prodané nevěsty slavil se svým souborem a za naší přerovské přítomnosti na jevišti kulturního domu v Kroměříži  své sedmdesáté narozeniny. Bratr režisér nenechal ani tentokrát celou inscenaci na bedrech amatérů a do hlavních rolí obsadil pět profesionálních herců. Z nich svým plným nasazením  a mistrovským provedením své role nejvíc zaujal v roli prvního radního obce Honice Jaroslav Sláns ký,  umělecký šéf, herec a režisér Městského divadla Kladno,  známý také z dalších českých divadel včetně Národního divadla v Praze.
Sokolské Naše furianty stojí zato vidět i za cenu delší cesty. Kdo zaváhal nebo neměl čas jet do Valašského Meziříčí v sobotu 17. března, má ještě na Moravě jednu možnost, a to na podzim v Kroměříži, kam po Prodané nevěstě opět sokolský divadelní soubor s Našimi furianty zavítá. Další možností je vidět toto představení na prknech Národního divadla v době konání XVI.všesokolské sletu. Zde však bude počet vstupenek pro jednotlivé župy omezený.

Pozvánka na povídání

14. března 2018 v 20:04 | Jakub Navařík |  Organizační

o japonském Tokiu


Pozvánka na klavírní koncert

12. března 2018 v 14:30 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

paní Barbory Dostalíkové

Sokolové chodí společně


Sokolský ples v Přerově již podvanácté

10. března 2018 v 20:44 | Vlasta Krejčířová |  Z činnosti

Dvanáctý ročník sokolského plesu, který každoročně organizují vedoucí všestrannosti, se letos nesl v duchu 100. výročí založení Československé republiky. Všechny překvapilo, jak svědomitě se účastníci připravili a jaké krásné prvorepublikové outfity předvedli. Zvláště ženy si užívaly převleků naplno. Každý kostým byl odměněn drobným oceněním, ale welcome drink dostali všichni bez rozdílu.

Příjemnou atmosféru zaručovala už originální výzdoba tělocvičny v červeno-modro-bílých barvách. Tímto moc děkujeme cvičenkám ze sletové skladby Ženobraní, které se tohoto nelehkého úkolu ujaly. Poděkování samozřejmě patří i ostatním členům T. J. Sokol, kteří svůj volný čas dobrovolně tráví v šatně či jako obsluha baru.

K tanci i poslechu hrála skupina Los playboys, která s námi vydržela až do třetí hodiny ranní. O přestávkách jsme mohli zhlédnout vystoupení místního rope-skippingového oddílu. Ten nám dokázal, že skákání přes švihadlo rozhodně není nuda. Dalším prezentujícím se oddílem byl KST Fenix, jenž vyslal devítiletého Alexe a sedmiletou Katku, aby mnohým nahnali hrůzu, že umí v tomto věku tančit lépe než někteří dospěláci. Třetím vystoupením bylo bubenické sólo dvanáctiletého Mikuláše z oddílu staršího žactva.

Všichni organizátoři věří, že jste se na plese cítili dobře, pobavili se a za rok se zase těší na shledanou.
Obrázky pana Vojtěcha Podušela najdete v galerii.

Dětské šibřinky v Sokole Přerov

10. března 2018 v 20:23 | Vlasta Krejčířová |  Z činnosti

se konaly 3. března 2018

Tak jako každý rok následuje po sokolském plese rejdění pro děti - sokolské šibřinky. Letos tomu nebylo jinak. Před třetí hodinou odpolední se v tělocvičně sešly desítky převlečených dětiček. K tradičním maskám princezen, víl, Karkulek, rytířů, pirátů, indiánů, kouzelníků a čertů přibyl voják, mimoň, muchomůrka, kostlivec, Mat či Spiderman. Kouzelní byli Křemílek a Vochomůrka, přičemž jeden z nich ještě neuměl ani chodit J. Nechyběla ani zvířata: tučňák, opička, tygr, zajíček, beruška nebo dokonce drak či jednorožec. Prostě bylo na co koukat.
Masky si mohly mezi sebou zasoutěžit v různých disciplínách, a protože jsme v tělocvičně, byly to většinou disciplíny sportovní. Když je to přestalo bavit, mohly si zatančit mazurku nebo Hlava, ramena…, zajezdit vláčkem a nechyběl ani ptačí tanec.
Program obohatily děti z MŠ Dvořákova, s kterými krásné vystoupení nacvičila paní učitelka Dudová. Jak se dá už v raném věku krásně tančit, nám ukázal devítiletý Alex a sedmiletá Katka z místního oddílu společenského tance KST Fenix. A se svou troškou do mlýna přispěchal i dvanáctiletý bubeník Mikuláš.
Na úplný závěr ani letos nechybělo tradiční papírové koulování.
Mockrát děkujeme vedoucím předškolního žactva a vedoucím cvičení rodičů a dětí za zábavné dvě hodiny. Všem ostatním organizátorům přejeme do dalších let dostatek elánu a další rozzářené obličeje nejmenších cvičenců.

Fotografie Vojtěcha Podušela z této akce najdete v galerii.

Pěkné připomenutí sestry Ludmily Chytilové

7. března 2018 v 17:34 | Jaroslav Skopal |  Historie

Z valné hromady T. J. Sokol Přerov

Na závěr prvé poloviny programu valné hromady Tělocvičné jednoty Sokol Přerov, konané 1. března 2018, zařadil výbor jednoty předání ocenění několika svým členům. Šlo o zcela novou formu tohoto ocenění, představovanou nedávno umělecky ztvárněnou medailí nesoucí jméno sestry Ludmily (Lídy) Chytilové s motivem přerovské sokolovny.

Tímto způsobem výbor chce vyjadřovat poděkování a uznání svým členům ve prospěch přerovské sokolské jednoty. Bratr Bohumil Domanský po obdržení medaile vyjádřil nad tím své velké uspokojení, protože se sestrou Lídou Chytilovou, jak byla běžně oslovována, v minulosti též činovnicky spolupracoval. Oceněný bratr Milan Geryk měl z udělené medaile též velkou radost, která byla čitelná i z výrazu jeho tváře. Podobně lze hovořit i dojmech oceněných sester Anně Bouchalové a Olze Fárkové.

Sám jsem byl potěšen tím, že nezapadly vzpomínky sestry Chytilové na Všesokolský slet z léta 1948. Sdělil jsem účastníkům valné hromady, že nedávno jsem v jedné relaci Českého rozhlasu slyšel nahrávku jednoho rozhovoru s ní, ve kterém ještě za svého života připomenula sletový průvod Prahou z léta 1948. Sokolské ženy během něho nevzdaly hold tehdejšímu prezidentovi Klementu Gottwaldovi při pochodu kolem slavnostní tribuny. Vedoucí ženského útvaru v průvodu totiž nezavelela "vpravo hleď", jak bylo předpokládáno, a tak ženy minuly tribunu s pohledem upřeným jen před sebe.
Sestra Ludmila Chytilová se narodila 17. září 1911 v Přerově. Cvičit začala v Sokole Přerov po skončení první světové války jako žačka. Všestranná sportovní orientace ji přivedla v roce 1927 i do nově založeného družstva házené dorostenek Sokola Přerov, v němž se záhy začala objevovat s kapitánskou hvězdou na dresu.

Zájem o cvičitelskou práci ji přivedl již v březnu roku 1930 do čtrnáctidenní cvičitelské školy Československé obce sokolské v Praze. Na získaném cvičitelském osvědčení, které je datováno 29. březnem 1930, má mj. i podpis jedné z československých sokolských legend Marie Provazníkové, která tehdy vystupovala v roli ředitelky ústřední cvičitelské školy. Sestře Provazníkové v té době bylo necelých čtyřicet let, absolventce Ludmile, za svobodna Barašíkové, devatenáct. Sestra Chytilová již od roku 1931 vedla dorostenky v Přerově a v roce 1932 jí bylo dokonce svěřeno vedení výpravy dorostenek na IX. všesokolském sletu v Praze. Na valné hromadě Sokola Přerov v roce 1935 byla zvolena náčelnicí a tuto funkci zastávala až do roku 1939. V roce 1938 vedla ženskou část na X. všesokolský slet v Praze. V období 1940 až 1941 byla místostarostkou Sokola Přerov.

V roce 1946 se stala župní náčelnicí a již v tomto roce organizovala a řídila poválečný župní slet v Přerově. Významné osobní setkání Ludmily Chytilové s Marií Provazníkovou se uskutečnilo v Přerově ještě na jaře 1948, kdy se v přerovské sokolovně konal vyřazovací závod žen před letními olympijskými hrami v Londýně. Sestra Chytilová se tehdy měla možnost dozvědět i problémy s činností akčních výborů v Československé obci sokolské, kdy jen díky velké solidaritě žen Sokola byla pozice ústřední náčelnice Sokola Marie Provazníkové udržena až do konání XI. všesokolského sletu na začátku léta 1948.

Sestra Ludmila Chytilová byla ze Sokola během činnosti komunisty iniciovaných akčních výborů v Přerově vyloučena. Další cestu Sokola, založenou na jeho nadirigované transformaci do tzv. sjednocené tělovýchovy, sledovala už jen z povzdálí. Byla též propuštěna ze zaměstnání, takže až do roku 1950 byla nuceně v domácnosti, než si našla další práci, a živil ji její manžel Bedřich Chytil.

Do činovnické sokolské práce se zapojila znovu po obnově Sokola v roce 1990. Dlouho pak působila jako vedoucí odboru Věrné garda Sokola Přerov. Před zahájením sokolského průvodu na krajském sletu žup Olomouckého kraje v Přerově dne 16. června 2012 přijala sestra Ludmila Chytilová nejvyšší sokolské ocenění z rukou starostky ČOS ses. Hany Moučkové za účasti tehdejšího primátora města Jiřího Lajtocha. Dožila se vysokého věku 103 let. Zemřela 23. října 2014. Sokol pro ni představoval vždy zájem číslo jedna. Sledovala vždy jeho výsledky, potíže i úspěchy. Její připomenutí mateřskou jednotou v roce 2018 dobře zapadá i do konceptu vzpomínkových akcí osmičkových výročí našeho státu, v Přerově pod názvem "100 letá Republika Přerov".

Autorem prvého snímku (nahoře) je Jakub Navařík. Druhý snímek je z archivu župy.

Den po valné hromadě se konal ples Sokola Přerov v rázu "první republika" a další den dětské šibřinky. Obě akce zdokumentoval pan Vojtěch Podušel, obrázky viz galerie.