Rozhovor s vedoucím a trenérem oddílu boxu, profesionálním boxerem br. Jiřím Svačinou
Naše T.J. Sokol Přerov má v řadách svých členů také jednoho profesionálního sportovce. Je vedoucím a trenérem poměrně početného oddílu boxu. Bohužel málo se o tomto našem členu ví. Proto jsem položil br. Svačinovi několik otázek.
Jakých úspěchů jsi dosáhl v profesionálním boxu ?
Získal jsem čtyři interkontinentální tituly a mám za sebou čtyřicet utkání s bilancí napůl úspěšnou.
Můžeš nám říct něco o svém soukromém životě ?
Můj soukromý život je hlavně o sportu, dětech a životních starostech. Pocházím z Přerova, kde se mi vcelku líbí až na kouření na veřejných prostranstvích, třeba na dětských hřištích.
Prozraď nám něco o tvých začátcích.
Začínal jsem v Lipníku nad Bečvou a po pár letech jsem začal trénovat v přerovské sokolovně pod vedením trenéra Martinčíka.

Jaké máš cíle ve své profesionální dráze ?
Můj nejbližší cíl je 9. června porazit českou jedničku v těžké váze a dostat se na pozici nejvyšší. Dále pak boxovat co mi tělo bude sloužit a k tomu mi sokolovna v Přerově dává ideální podmínky.
Jak dlouho jsi členem naší T. J. Sokol a jak ti toto členství vyhovuje ?
Oficálním členem jsem asi dvanáct let, a jak již jsem řekl, až na pár maličkostí, mi členství vyhovuje.
O oddílu boxu se často hovoří na schůzích výboru naší jednoty. Někdy také kriticky kvůli placení členských známek a podobně. Mohl bys tyto kritické hlasy nějak vyvrátit ?
Kritické hlasy nemám zapotřebí, od toho jsou jiní. Pokud má někdo problém, atˇ se dotyčného zeptá, kde má zaplacenou průkazku. Veškeré doklady mám u sebe a tajemnice Tovaryšová si je řádně vede ve svém počítači. Co se týče mého ranního občasného tréninku na boxárně, kde si občas pozvu sparing-partnera, třeba z Brna, Znojma nebo z Ostravy, to je vyřešeno tím, že za něho zaplatím padesát korun.
Naše zejména starší členy těší zprávy o úspěších našich sportovců na různých soutěžích. Jak jsou na tom v tomto směru členové oddílu boxu ?
Na soutěže jezdím se svými svěřenci celkem zřídka. Jde hlavně o čas a toho moc nemám.
Děkuji za rozhovor Miroslav Rozkošný