Prosinec 2015

K novému roku

26. prosince 2015 v 18:20 | Vlasta Krejčířová |  Organizační

od rodiny Krejčířovy


Chyběl smysl posezení?

21. prosince 2015 v 16:54 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Vánoční posezení s otazníkem

Na letošní vánoční posezení u stromečku se sokolským punčem v předsálí naší přerovské sokolovny jsem z důvodu jiné podobné akce přišel později. Hrála tam naše známá country hudba, bylo veselo a prázdná místa zůstala jen po členkách Věrné gardy, které jsem ještě při příjezdu k sokolovně zahlédl na autobusové zastávce. Hned po příchodu do předsálí jsem se ptal přítomných na hodnocení této naší tradiční akce. Znělo od různých známých jen kladně od "standardní až po výborné". Kritické hodnocení večírku jsem se zcela náhodou dověděl až druhý den. Prý " nezpívalo se, nikdo nic všem neřekl, třeba alespoň přání, a až jedna sestra to nevydržela a s dovolením starosty zarecitovala báseň, a po ní se už nikdo s něčím dalším nepřidal." Dále mně informátorka za Věrnou gardu ještě řekla: "My co se známe, bavili jsme se bezvadně, ale co přišli sami, seděli jak hořké huby."

Po této informaci mi napadlo, že snad by bylo vhodné, kdyby někdo ze žáků přednesl třeba básničku k Vánocům, kterou se naučil ve škole. Možná by se zas přidal někdo z dospělých. Snad by bylo vhodné i nějaké ohlédnutí za uplynulým rokem někoho ze členů výboru, jak jsem to zažil pár hodin předtím v Lipníku.
Památný sokolský den ukázal, že máme šikovné moderátorky, které by všechna vystoupení dokázaly spojit do jednoho pásma. To všechno vím, ale nevím jest-li by ostatní přítomní chtěli takový program, jak by si přála Věrná garda, protože někteří lidé vyloženě nesnáší nějaké oficiality a také, jak správně říká náš vrátný Antonín Blaťák: "sto lidí,sto chutí a všem se nezavděčíš." Odpovědˇ na otázku, zda pokračovat v tradičních vánočních večírcích s punčem, jak jsme je znali dosud, nebo tam přidat něco navíc, ale určitě bude znát výbor naší T. J. Sokol Přerov. Někteří na tomto večírku byli. Proto se jeho členů hned na příštím zasedáním zeptám.
Další obrázky Františka Hudečka jsou v galerii.

Povánoční sportování

20. prosince 2015 v 20:40 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

Pozvánka od Sokola Přerov


Sokol je jejich zázemím

3. prosince 2015 v 18:55 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Věrná garda zase slavila

Cílem Sokolských klubů seniorů nebo Věrných gard je především umožnit necvičícím členům Sokola další aktivní činnost v jednotách, zaznělo nedávno na zasedáních vzdělavatelského odboru a vedoucích seniorů v Tyršově domě v Praze. V tom nemusí nikdo naší přerovské Věrné gardě radit. Zejména přitažlivé jsou pro její členy společné oslavy narozenin. Letos to byly už tři. V lednu br. Frant. Jemelky a Zd. Funka, v září ses. Jar. Kubíkové a Rad. Domanské, a naposled 26. listopadu jsme slavili narozeniny ses. D. Zimmermannové a A. Bouchalové.
Na oslavě se nejen hodovalo, ale nezapomnělo také na věci vážnější. Vzdělavatel br. M. Rozkošný měl zde hned čtyři zprávy - ze schůze výboru jednoty, ze vzdělavatelského odboru jednoty, a z Tyršova domu v Praze: z podzimního zasedání vzdělavatelů a ze setkání seniorských vedoucích. V poslední době se na úvod přerovského setkání Věrné gardy stává tradicí přednes básně ze sbírky našeho bývalého vzdělavatele br. Kozáka a v podání ses. E. Tšponové. Zástupkyně vedoucího VG tentokrát navíc přidala informaci o významném přerovském rodákovi, sokolu a legionáři Janu Gayerovi. S částí legionářské hymny přispěl do diskuze br. B. Domanský. Také vyvrcholení a závěr narozeninové oslavy ve Věrné gardě byl tentokrát tradiční, při zpěvu všech a harmonice br. Zdeňka Funka.
Další fotografie najdete v galerii.

Stanou se "zájemci" i členy Sokola?

3. prosince 2015 v 17:44 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Pentaque v sokolské zahradě má svého prvního vítěze

V letních měsících bylo vybudováno pentaqueové hřiště v zahradě naší sokolovny a v září a říjnu se zde odehrála první soutěž v této poměrně ještě nové sportovní hře. Zúčastnilo se jí osm hráčů. Vítězem se stal Milan Rozkošný, druhý byl Jaroslav Pavlištík, třetí Rudolf Švéda, čtvrté místo obsadil br. Jindřich Šoupal, jako jediný člen naší jednoty, který soutěž dokončil, pátý skončil Zdeněk Vylíčil a šestá Irena Cesnová z Olomouce. Ze zdravotních nebo pracovních důvodů nedokončili soutěž dva naší členové ses. Marie Hudečková a br. Miroslav Rozkošný.

Na obrázku zleva první Miroslav Rozkošný (člen Sokola), druhá Irena Cesnová, třetí Rudolf Švéda, a čtvrtý Jaroslav Pavlištík.

Pochvalu si zaslouží organizátor této soutěž pan Zdeněk Vylíčil, který také věnoval do soutěže jednu z cen a nyní využívá v naší T. J. Sokol své dlouholeté zkušenosti získané ze sportovní činnosti v bývalém zaměstnání na dráze. Pravidelně i s manželkou a svými přáteli se také zúčastňuje našich akcí - zájezdů, divadelních představení, Památného sokolského dne aj.. V tom může být příkladem všem naším členům. Pan Zdeněk Vylíčil se nyní stal organizátorem pravidelných setkání seniorů, kteří si chtějí v předsálí sokolovny zahrát stolní tenis. Koná se vždy v úterý od půl desáté. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

Na návštěvě v Lověšicích

3. prosince 2015 v 17:28 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Činnost Sokola se v Lověšicích rozjíždí, ale pomalu

Obnovená Tělocvičná jednota Sokol Lověšice se už od počátku setkávala s velkými problémy. Nejprve to byly tahanice o majetek s místní TJ Union, potom z funkce odstoupili členové výboru a změny k lepšímu nastaly teprve, když místní podnikatel Luděk Komárek s manželkou zřídili jako nájemci v sokolovně hospodu a postupně roky chátrající budovu opravují.
A jak vypadá činnost T. J. Sokol Lověšice letos? Sokol se stal spolupořadatelem dětského dne ve svém areálu. V září byla položena v sále nová podlahová krytina, což umožnilo zde konat první velkou soukromou akci - svatbu. Cvičení a sport se zde však rozjíždí velmi pomalu. Přesněji cvičení vůbec ne a ze sportu zde chodí jen jednou týdně desítka zájemců různého věku zahrát si stolní tenis.
Třeba otec se synem a podobně. Většinou se jedná o sportovce, kteří v létě pravidelně hrávali nohejbal na malém hřišti sokolovny a v zimě chodí hrát badminton do Dělnického domu. Rádi by si tento sport zahráli i v sokolovně, ale na sále chybí lajnování. "To je náš nejbližší úkol," říká br. Komárek. Dalším sportem v lověšické sokolovně, který je teprve počátcích, a uvidíme jak se bude dál vyvíjet, je box. Dva zájemci si za vlastní peníze koupili boxovací pytel a na jevišti ho využívají k tréninku. "Nebo jen tak k rozhýbání vzhledem k našemu věku", říkají.

V sokolovně je třeba dokončit ještě některé menší stavební práce a její dovybavení. Z tělocvičného nářadí zde zůstaly jen žebřiny /ribstoly/, ostatní skončilo kdoví kde v době, když sokolovnu přestal spravovat a využívat TJ Union. "O cvičení na nářadí zde zatím není zájem," míní starostka ses. .Zdenka Komárková. A co chybí Sokolu Lověšice nejvíc, jsou členové.
Naštěstí mají sokolové z řad místních občanů obětavé pomocníky, kteří pomáhají při opravě sokolovny. Například při pokládání nové podlahy se jich sešlo pět. Členů má však jednota i s manželi Komárkovými jen šest. "S nimi to byly vždy špatné a letos po zvýšení členského příspěvku je to úplně konec," postěžoval si br. Komárek. Určitá naděje na zlepšení je. "Po Novém roce se stanu členem," řekl mi jeden z boxerů.