Listopad 2014

Bratr Oldřich Bilík devadesátiletý

27. listopadu 2014 v 17:46 | Jaroslav Skopal |  Historie

Na uplynulá léta si zavzpomínal v kruhu Věrné gardy Sokola Přerov

Školení cvičitelů v Tyršově domě, 1947. Oldřich Bilík sedící na židli zcela vpravo
Bratra Oldřicha Bilíka jsem poznal až v době po zrušení Sokola, ke kterému došlo po roce 1948. Setkávali jsme se ve cvičení mužů v odboru základní a rekreační tělesné výchovy v přerovské sokolovně, kterou tehdy užíval a spravoval Spartak. Bylo na něm hned patrné, že má za sebou sokolské cvičitelské školy. Byl všestranný nejen gymnasticky, ale i lyžařsky. Uplatňoval se i jako cvičitel lyžování mládeže.
V roce 1990, když se obnovovala činnost přerovského Sokola, stal se členem jeho nově zvoleného výboru. Pak jsme už společně cvičili i v družstvu mužů. Jako cvičitel se uplatňoval všude tam, kde někdo chyběl. Pomáhal i s nácvikem sletových skladeb. Patři mezi obětavé členy Sokola Přerov, kteří v případě potřeby nastoupili jako brigádníci všude v areálu sokolovny, kde to vyžadovala situace. Ve svém seniorském věku byl a je dosud aktivní. Cvičil na všech sletech počínaje rokem 1938 (tehdy jako starší žák) až o poslední v roce 2012. Stále jezdí na kole a v létě plave v přírodní vodě, v zimě jednou týdně v přerovském bazénu. Kdysi v jakési souvislosti ho někdo označil za "železného dědka", což souvisí i s jeho triatlonovou schopností.
Oslavu jeho devadesátin v kruhu Věrné gardy inicioval bratr Bohumil Domanský (83). Stalo se tak po jejím pravidelném měsíčním setkání 26. listopadu 2014 odpoledne v přerovské sokolovně. Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova mu při této příležitosti předala oficiální poděkování za jeho celoživotní práci pro Sokol s několika výřezy fotografií s Oldou ve sletovém úboru chlapáků a knihu o Rudolfu Lukaštíkovi a jeho synech. Olda se dobře znal s MUDr. Rostislavem Lukaštíkem ze Zlína. Pamatoval si některá setkání s nim, což jsem zjistill při hledání informací o široké rodině Lukaštíkových.
Věřím, bratra Oldřicha Bilíka budeme i nadále vídat při sokolských aktivitách a na valných hromadách, které dosud rád navštěvoval.
Další obrázky jsou uvedeny v záložce Galerie vpravo

Pietní vzpomínka na Slavomíra Kratochvila

26. listopadu 2014 v 12:53 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

Pozvání Sokolů přijali zůstupci města, rodiny a dvou sousedních žup

Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova připravila u příležitosti stého výročí popravy Slavomíra Kratochvila pietní, první oběti protirakouského odboje, setkání sokolů s delegací města Přerova, okolních sokolských žup a příbuzenstvem po bratru Slavomíra Kratochvila Otakarovi. V sobotu 22. listopadu 2014 v 10:00 vykročil průvod účastníků vedený čtveřicí sokolů v historických krojích z bratrské Sokolské Olomoucké - Smrčkovy od brány přerovského hřbitova k nedalekému hrobu Slavomíra Kratochvila.
Tam byly nejdříve položeny kytice na Kratochvilův hrob. V přehledném krátkém projevu seznámil historik a zastupitel Přerova Jiří Lapáček přítomné s životní cestou Slavomíra Kratochvila, který se ve 26. roce svého života stal první obětí domácího odboje proti Rakousku. Stalo se tak 23. listopadu 1914 v Moravské Ostravě. V dalším krátkém projevu náměstek primátora Pavel Košutek ocenil význam Slavomíra Kratochvila pro Přerov a připomenul vše to, co nám ve městě Slavomíra Kratochvila dosud připomíná.
Ze sokolských hostů uvádím přítomnost jednatele Sokolské župy Olomoucké - Smrčkovy br. Františka Kráčmara, z jehož iniciativy přijela do Přerova také čtveřice krojovaných sokolů, která má za sebou výcvik u Hradní stráže, pořádaný po dohodě České obce sokolské s Hradem. Právě tato vzpomínka posloužila bratrům sokolům z Olomouce - Nové Sady si prakticky ověřit výsledky výcviku a prezentovat se před veřejností. Dále starosta Sokolské župy Prostějovské br. Svatopluk Tesárek přivezl sebou i někdejšího župního starostu br. Jana Přidala, přímého účastníka druhého sokolského odboje proti nacistické okupaci za druhé světové války.

Příjemným překvapením byla účast ses. Libuše Kolajové, neteře Slavomíra Kratochvila. Je jí už přes devadesát let. Dále byly přítomny praneteř Zdenka Hurtová, prapraneteř Zdenka Jurčová a praprapraneteř Eva Jurčová. Všechny přijely ze Zádveří na Zlínsku. Některé byly u Kratochvilova hrobu poprvé a paní Zdenka Jurčová po návratu do svého domova odeslala elektronickou cestou do Přerova poděkování: "Děkujeme Vám za pozvání a velmi milé přijetí. Bylo nám ctí se pietního obřadu zúčastnit."
Osobnosti Slavomíra Kratochvila byl věnován tento můj příspěvek:
Při hledání podkladu, jak Slavomíra Kratochvila nejlépe posuzovat jako sokolskou osobnost, jsem s chutí sáhl po dokumentu Jana Ulmana z roku 1934 "Slavomír Kratochvil první oběť domácího odboje". To proto, že autor sám měl podobný osud za druhé světové války, kdy zahynul rukou nacistů jako příslušník sokolského druhého odboje.
Jan Ulman vyzvedl na životě Slavomíra Kratochvila, že již v mladém věku byl vyplněn prací pro celek. Založením měl být romantik a idealista, životem a prací nekompromisní realista. Své práci stanovil určitý a vyhraněný cíl. Mnozí se od něho učili zásadovosti a neústupné vytrvalosti. Nedovedl dělat se svým svědomím kompromisy. Byl až nepříjemně upřímný a otevřených názorů. Osobním kouzlem, přímým poctivým slovem dokázal uklidňovat jak v řadách mládeže, sokolského dorostu, tak i prostých vojáků.
Z vojenské služby v Pulji (v období 1910 - 1911) si v dopisech přímo vyléval srdce svému příteli Václavu Leixnerovi či přítelkyni Hermě Hoškové. Stěžoval si hlavně na kontrast nesvobody vojenského prostředí a svobodné práce ve společnosti jemu blízkých lidí a došel až ke srovnání svého stavu na vojně s otroctvím.
Poté, co Rakousko 28. července 1914 vyhlásilo válku Srbsku, vadilo mu, jak si vláda vynucovala projevy loyality a mnozí Češi podléhali tlaku a stáli za Rakouskem. Přitom docházelo k zatýkání, internování a persekuci těch, kteří nesouhlasili s vládou. V takové situaci stateční jedinci, jakým byl právě Slavomír Kratochvil, ztratili definitivně důvěru v Rakousko jako vícenárodní státní celek a rozhodli se pro podkopávání jeho základů. Kratochvila tížila myšlenka, že za Rakousko musí ve válce bojovat čeští lidé. Souběžně došlo k omezení svobody tisku, veřejných schůzí a projevů.
Kratochvil věděl, že nelze dělat revoluci, organizovat atentáty či stavět barikády. Šlo však tlumit příliš rakousky naladěné cítění a dodávat odvahu zakřiknutým českým lidem. Byl mezi prvními, kteří zasévali sémě odporu, z něhož vyrostlo ohromné hnutí odboje.
Síla osobnosti Slavomíra Kratochvila se projevila i v posledních hodinách jeho života 23. listopadu 1914 dopoledne, kdy stál před válečným soudem v Moravské Ostravě společně se svými sokolskými bratry Vojtou Fárkem, Vladimírem Stejskalem a Františkem Klabazňou. Kratochvil v něm vzal všechnu vinu na sebe. Kryl své kamarády a to nejen ve věci rozmnožování "velezrádných" letáků, ale i v jejich předání samotnému udavači Aloisovi Křepelkovi, když ten je měl dostat od Vojty Fárka. Tímto postojem uchránil jejich životy.

Slavomír Kratochvil tak pro nás zůstává příkladem, jak se zachovat v kritických situacích, když jde o všechno, když je ohroženo bytí národa a samotné demokracie. S tím bychom měli odcházet z dnešní vzpomínkové akce a i nadále vytvářet povědomí o jeho příkladné statečnosti mezi mladou generací.
Další obrázky Vojtěcha Podušela ze vzpomínkové akce naleznete v Galerii (levá záložka)

Co plánuje vzdělavatelský odbor ČOS

24. listopadu 2014 v 15:16 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

Z podzimního zasedání vzdělavatelů žup ČOS: Toky peněz se výrazně omezily

Smutné, velmi smutné zprávy, ale i pozitivní zkušenosti a návrhy zazněly na pravidelném zasedání vzdělavatelů žup, které se konalo 22. listopadu v Tyršově domě v Praze. Už v úvodu vzpoměl vzdělavatel ČOS br. doc. Mička zprávu nejsmutnější. Před čtrnácti dny náhle zemřel na srdeční onemocnění br. Drahoňovský, který ve funkci zástupce vzdělavatele nahradil Bohuslava Bubníka. Sedmatřicetiletý Drahoňovský za krátkou dobu výkonu své funkce udělal pro ČOS velký kus užitečné práce. V místě svého bydliště také získal řadu mladých lidí pro sokolskou myšlenku. Bohužel další jeho aktivity a kontakty zůstaly v počítači a jen těžko se na ně bude navazovat. Také funkce Drahoňovského zůstala dosud neobsazena. Navíc ČOS má stále problémy s vystupováním Bohuslava Bubníka a jeho přátel na veřejnosti. "Jsme pozváni na nějakou společenskou akci a než tam přijdeme, už tam stojí Bubník v kroji s dalšími a prezentují se jako ti praví sokolové. Zabránit tomu lze jen těžko," řekl Mička.
Další smutnou zprávou je také skutečnost, že finanční rozpočet ČOS bude pro příští rok o deset milionů chudší. "Toky peněz se výrazně omezily", jak řekl Mička. Konkrétně vzdělavatelský odbor bude mít rozpočet o 200 tis. korun menší. Odbory, které jsou výrazněji dotovány, však budou kráceny řádově o miliony, což se týká také dotace pro župy. Ale ani současné krácení nemusí být poslední. V důsledku zhoršeného financování padl v ČOS návrh na zvýšení členského příspěvku pro dospělé a výdělečné činné na minimálně 500 Kč. "Pokud bude přijat, bude to mít nepříznivý ohlas v sokolské veřejnosti," přiznal také Mička.
Z pozitivních zpráv, které na zasedání zazněly, je třeba vyzvednout, že přibyly další sokolské folklorní soubory a jejich festival v Bzenci byl zdařilý. Stejně i festival pěveckých souborů. Bratr Gondík také připomněl, že v příštím roce se bude v rámci oslav devadesátého výročí otevření Tyršova domu konat poslední představení sokolské Prodané nevěsty.
Z nových akcí, které ČOS připravuje, bude v únoru vyhlášena soutěž na téma Naše sokolovna ve které děti mohou psát o minulosti a současnosti sokolovny jejich mateřské jednoty. Text mohou doplnit fotografiemi a obrázky. Poměrně dlouho účastníci zasedání diskutovali o průběhu Pamatného dne sokolstva jak proběhl v Praze, v jednotlivých župách a jednotách. Výrazně vzestupnou úroveň má tato pietní vzpomínka hlavně v Praze. Letos se jí zúčastnili zástupci našich nejvyšších zákonodárných sborů, slovenský velvyslanec, zástupci četných organizací a k lesku celé slavnosti přispěla hlavně hradní stráž. "Přišlo třicet lidí, kteří chtěli klást květiny a hlásil se takový počet řečníků, že příště si už můžeme vybírat," řekl historik br. plk. PhDr. Michal Burian. Zdůraznil také, že podobnými akcemi, jako je Památný sokolský den by se měl Sokol vymanit ze sportovních a tělovýchovných org anizací a ukázat, že je něco víc. O průběhu konání Památného sokolského dne mají župy a jednoty podat zprávu pro časopis Sokol. Jako velmi perspektivní se v současné době jeví spolupráce ČOS s hradní stráží, která cvičí slavnostní pochod sokolské jednotky při státních oslavách.
S návrhy, které vyvolaly mezi účastníky velký zájem a širokou diskuzi, vystoupila na zasedání nová, mladá pracovnice ČOS ses. Mgr. Kateřina Wágnerová. Navrhla vyhlášení Dne otevřených dveří sokolských jednot ČOS, které by na počátku září měly pomoci získat nové cvičence. Dalším jejím návrhem byla Noc sokoloven. Oba návrhy musí ještě projednat předsednictvo ČOS. Naopak předsednictvo již schválilo vyhlášení roku 2015 jako Rok sokolské architektury.
Podzimní zasedání vzdělavatelů bylo po obědě zakončeno přednáškou ses. Jariny Žitné na téma Antická kultura a Sokol - odkaz starověkého Říma v díle dr. M. Tyrše, které se zúčastnila většina přítomnch vzdělavatelů a také jednotlivci z řad veřejnosti.
Miroslav Rozkošný, zástupce vzdělavatele župy a vzdělavatel T. J. Sokol Přerov

Pozvánka na vzpomínkové shromáždění

5. listopadu 2014 v 18:40 | Jaroslav Skopal |  Organizační

u hrobu Slavomíra Kratochvila v Přerově

Sokolská župa
Středomoravská - Kratochvilova
Vás zve na slavnostní vzpomínkové shromáždění u hrobu Slavomíra Kratochvila na Městském hřbitově v Přerově
dne 22. listopadu 2014 v 10:00 h
u příležitosti 100. výročí jeho popravy jako první oběti domácího protirakouského odboje po vzniku první světové války v roce 1914.
Sraz účastníků v 9:45 h před vchodem na hřbitov v ul. 9. května.

Program: Uvítání hostů, položení kytic na hrob, krátké projevy, závěr.


Parkování v ulici Lančíkových.



Z historie vzpomínek na popravu Slavomíra Kratochvila


Divadelní představení 22.11.2014

5. listopadu 2014 v 18:15 | Peter Suja |  Organizační

v přerovské sokolovně


Pozvánka na klavírní koncert

5. listopadu 2014 v 18:08 | Vladimír Tabery |  Organizační

Barbory Halouzkové