Sokol udržuje v paměti členů historii

11. října 2014 v 13:36 | Jaroslav Skopal |  Historie

Úvodem

Zatím je brzy na komentování výsledků voleb, které právě končí. Vyplňuji volný prostor upozorněním na téma a související akce, které v posledních dnech proběhly nejen v Praze v Tyršově domě, ale ve všech větších sokolských tělocvičných jednotách

8. říjen 1941 v historii České obce sokolské

Je tomu 73 let, kdy v rámci opatření nacistických úřadů v naší okupované zemi proběhla jedna z největších akcí za eliminaci vlivu Sokola. Čtyři dny po velkém zatýkání sokolů v noci na 8. října 1941 nabylo účinnosti nařízení Reinharda Heydricha o likvidaci Sokola jeho rozpuštěním a zabavením majetku. Tak se 8. říjen stal Památným dnem Sokola. Jeho smyslem je připomenout si všechny oběti ze sokolských řad, které si období okupace od 15. března 1939 až po 8. květen 1945 vynutilo. A tak jen krátce z historie sokolského odboje.
V ústředí České obce sokolské v Praze její tehdejší starosta MUDr. Stanislav Bukovský svolal v noci na 15. března 1939 do Tyršova domu své nejbližší spolupracovníky, aby společně prošli nejdůležitější spisy a zejména zničili doklady vztahující se k obraně státu. Tím byl vlastně zahájen odboj. Osobnost br. Stanislava Bukovského je nám blízká tím, že je to rodák z nedalekého Vyškova a že v roli starosty ČOS navštívil i T.J. Sokol Přerov, např. při slavnostním otvírání nové přerovské sokolovny v září 1936. Br. Stanislav Bukovský byl mezi zatčenými činovníky Sokola v Praze dne 8. října 1941. S dalšími spolubratry skončil v koncentračním táboře v Osvětimi, kde byl popraven v plynové komoře 14. srpna 1942. Zachoval se jeho portrét tužkou na papíře 28 x 20 cm, který nakreslil v táboře ještě s portréty dalších spoluvězňů polský kreslíř Stanislav Gutkiewicz.
První odbojovou polovojenskou organizací, která začala působit prakticky hned po 15. březnu 1939 byla Obrana národa (ON). V ní se organizovali hlavně někdejší důstojníci čsl. armády a působila v ní celá řada sokolů. Sokolský odboj se začlenil do ON. Osud starosty přerovské sokolské jednoty br. Sylvestra Plevy, povoláním odborného učitele, který v ON působil, je dokladem, že sokolové trpěli už před rokem 1941. Br. Sylvestr Pleva byl zatčen 1. září 1939 a byl umučen na Mírově 8. listopadu 1941. Vedoucí osobností sokolského odboje na Přerovsku byl místostarosta Sokola Přerov, br. František Skopal, dědeček našeho člena br. Jiřího Skopala. Byl zatčen 27. května 1940 a po věznění a mnoha výsleších odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán ve Vratislavi dne 12. března 1943.
Zmíním ještě osud br. Rudolfa Lukaštíka, našeho župního starosty, zvoleného do své funkce brzy po 15. březnu 1939. I on patřil k významným organizátorům sokolského odboje a to nejen v rámci naší župy, ale i koordinací součinnosti s dalšími moravskými župami, zejména se sousední župou Olomouckou. Jeho dnem D, kdy se musel rychle a osudově rozhodovat byl 30. listopad 1939. Zjistil tehdy, že ho v práci, v přerovské elektrárně, a poté i doma a v župní kanceláři hledá gestapo a že je bezprostředně ohrožen zatčením. Šlo o těžké rozhodování, zda se podrobit výslechům nebo se nevydat a utéct za hranice. Tajně tuto otázku diskutoval i s br. Františkem Skopalem. Uposlechl jeho rady a rychle si s pomocí přátel zorganizoval útěk. Jeho cesta skončila tzv. balkánskou cestou ve Francii a posléze po její kapitulaci ve Velké Británii. Tam pomáhal organizovat zahraniční odboj našich uprchlých vojáků, zakládal sokolské jednoty při některých armádních útvarech a spolupracoval i s prezidentem Benešem. O svých zážitcích z útěku za hranice okupované vlasti a své činnosti ve Francii a ve Velké Británii pak v šedesátých letech po válce, když opustil komunistický kriminál, napsal vlastní rukou vzpomínky a zůstala po něm i zajímavá dokumentace, hodná zařazení do "paměti národa".
Ještě je vhodné zmínit, že odbojová organizace Obrana národa byla v průběhu roku 1940 významně narušena velkým zatýkáním. Pamětník br. Jan Přidal ze Sokola Vřesovice v sousední Sokolské župě Prostějovské, který měl letos již 93 let, patřil k těm, kteří ve své župě působili v nově zakládané sokolské odbojové organizaci JINDRA. Měli jsme ho již několikrát v Přerově na vzdělávacích akcích a na jedné z nich poutavě vyprávěl o svých zážitcích z vyšetřování gestapem a jak nakonec díky blížícímu se konci války se mu podařilo přežít koncentrák. Uvedu ještě, že župním vedoucím sokolské organizace JINDRA na Přerovsku byl br. František Sigmund. Byl zatčen gestapem 30. října 1942, vězněn a vyslýchán na více místech a pobýval i v jednom koncentračním táboře. I jeho se již pro blížící se konec války nepodařilo odsoudit. Vrátil se domů s podlomeným zdravím.
Závěrem několik čísel: Z řad přerovského sokolstva a z období nacistické okupace má svá jména uvedená na pamětní desce přerovské sokolovny 38 obětí.
Počet umučených, popravených či padlých v boji podle příslušnosti k ostatní jednotám v naší Sokolské župě Středomoravské - Kratochvilově udává následující přehled sestavený asi rok po skončení války:
Bochoř 2, Brodek u Přerova 4, Buk 4, Drahotuše 8, Dřevohostice 3, Dub nad Moravou 7, Horní Moštěnice 1, Hranice 12, Kokory 1, Lazníky 3, Lipník nad Bečvou 1, Lobodice 1, Lověšice 1, Majetín 2, Nelešovice 1, Osek 3, Předmostí 3, Rokytnice 5, Slavíč 1, Soběchleby 1, Spálov 3, Suchonice 3, Tovačov 1, Tršice 7, Týn 1, Újezdec 1, Velká 1, Velký Újezd 3, Veselíčko 2, Věrovany 1.

Dnes v době relativního míru si těžko umíme představit, jak naši předchůdci z řad sokolstva i odjinud dokázali přinášet oběti nejvyšší v boji za nabytí svobody své pokořené vlasti. Tak si to alespoň připomínejme při takových příležitostech, jako je ústředím ČOS zavedený Památný den.

Z průběhu jedné vzpomínkové akce

Přerovští sokolové si ve středu 8. října odpoledne připomenuli u pamětní desky na sokolovně a poté v sále loutkového divadla své předchůdce, kteří se v době nacistické okupace postavili různými formami odboje proti nastolené totalitě. Představitelé Tělocvičné jednoty Sokol Přerov a Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy položili nejdříve kytice k pamětní desce 38 obětí z přerovské jednoty. Krátká úvodní slova přednesli bratři Bohumil Domanský a Miroslav Rozkošný, který byl garantem celé vzpomínky.
V sále loutkové divadla, kam se pak účastníci přesunuli, uvedla ses. Eva Tšponová postupně tři mluvené příspěvky k danému tématu. První přehledně zachytil účast sokolských odbojářů naší sokolské župy v odboji včetně odkazů na koordinaci se sousedními župami, zejména Olomouckou.
Pak odezněly dva osobnostní profily z přerovského sokolského odboje a to nejdříve ses. Anny Řezníčkové v podání historika Petra Jiráka. Osud přerovského sokolského odbojáře br. Jana Ulmana zpracoval další historik Pavel Kopeček. Příspěvek přednesla v jeho nepřítomnosti ses. Marcela Haraštová.
Kulturní část programu vzpomínkové akce se prolínala s mluveným slovem. Zajistili ji žáci kytarové třídy Základní umělecké školy Bedřicha Kozánka s hrajícím učitelem Petrem Vařákem.
Bylo příjemné vidět, že mezi kytaristy jsou i dva mladí aktivní cvičenci Sokola Přerov a to Terezka Krejčířová a Jakub Harašta.

Proti loňské akci na stejné téma byla letos opět o něco vyšší účast. Zasloužila se o to střední generace sokolů, která začíná k pohnuté historii naší země nalézat svůj vlastní vztah. Z málo zastoupené veřejnosti bylo možno spatřit několik představitelů Českého svazu bojovníků za svobodu a zájmového historika Františka Červeného. Přerovské sokoly potěšila účast dvou sester z Tělocvičné jednoty Sokol Hranice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama