Osudový rok 1914

5. května 2014 v 20:55 | Milan Geryk

Vzpomínky pamětníka pro sokolské žáky

V roce 1914, tedy právě před 100 lety začala první světová válka s milióny mrtvých na celém světě. Začali ji Rakousko-Uhersko (včetně Česka) a Německo proti Srbsku, Rusku, Francii a později Anglii a USA. Z účastníků už nikdo nežije. Bojovali v ní i moji strýcové, z nichž jeden padl. Můj tchán byl přiotráven yperitem s trvalými následky. Pomníky padlých se jmény jsou v každé větší osadě. Na hřbitovech lze vyčíst jména, i když byli pohřbeni kdovíkde ve světě.
Čechové příslušeli do rakouského vojska, ale neměli zájem na prospěchu císaře pána a jeho rodiny, jak by vyplývalo z jarmareční písně, po které dostává název současná přerovská výstava. Na jednom hřbitově jsou dva hroby s nápisem "František Novák obětoval život za vlast", přitom každý z nich bojoval na jiné straně fronty! Za velezradu, i když domnělou, byl trest smrti. První obětí byl Slávek Kratochvil, přerovský sokol, po němž je pojmenována naše sokolská župa. Sokoli sehráli ve válce významnou úlohu. Pojem vlast měl pro ně konkrétní podobu a výcvik v tělocvičně jim vtiskl sebevědomí. Využívali možností a s velkým rizikem přebíhali na opačnou stranu fronty. České legie v Rusku vyrostly v samostatné vojsko, které si dovedlo zjednat respekt i po zhroucení ruské fronty následkem říjnové revoluce v Rusku 1917 a probojovat se k Tichému oceánu. Válka vedla 1918 k porážce Německa a Rakouska a ke vzniku samostatné Československé republiky (ČSR) po 300 letech poroby.
V ČSR však bylo zakořeněno snad milión Němců. Německý kancléř Hitler připravoval válku s cílem připojit ke své říši všechny kraje, v nichž tvořili Němci významnou část. Přestože ČSR opevnila hranici proti Německu a sjednala smlouvy s mnoha státy, nátlakem Anglie a Francie byla v roce 1938 přinucena vzdát se pohraničních tzv. sudetských krajů. Naše rodina byla vyhnána ze zabraného území. Neodstěhovaní čeští učitelé a sokoli byli ihned likvidováni v koncentračních táborech. Obrana republiky by byla marná z několika důvodů: jednak spojenci ČSR se na Mnichovské konferenci 1938 zrádně postavili na stranu Hitlera, jednak po anexi Rakouska hrozil vpád Němců přes neopevněnou část české hranice, jednak němečtí obyvatelé ČSR nenastoupili při mobilizaci na obranu republiky, jak zněl zákon, ale fanaticky fandili Hitlerovi a zabíjeli narukované české vojáky nastoupené na hranicích, což se stalo i v jednotce, kde sloužil můj tatínek.

V roce 1939 byla na přerovském letišti dvě vojenská letadla s dvěma letci. Jedním z nich byl František Fajtl, pozdější hrdina v anglickém letectvu. Dosud žijí sokolky, které si ho pamatují ze Sokola. Hitler rozpoutal druhou světovou válku s následky ještě hroznějšími než od první světové války. Po skončení války 1945 zorganizovaly vítězné mocnosti odsun Němců z naší republiky. Odsun vidím jako spravedlivý, i když postihl i lidi nezúčastněné na válečném vraždění. Němečtí "historikové" viní z odsunu nesprávně prezidenta Beneše, ale ten neměl v této věci prakticky žádnou moc. Uvedená mnichovská konference se ještě i v poslední době uvádí jako první příklad chybného ústupu před diktátorem. Takových příkladů už je víc a hledá se zatím marně prostředek proti opakování stejné chyby kdekoliv ve světě.
Květen 2014, Milan Geryk
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama