Sokolové v Příboře a Hukvaldách

29. dubna 2014 v 16:23 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Zájezd se nakonec vydařil

Nad zájezdem do Příbora a Hukvald, který v sobotu 26. dubna uspořádal Vzdělavatelský odbor Tělocvičné jednoty Sokol Přerov, dlouho visel velký otazník. První týdny po uveřejnění pozvánek totiž počet přihlášených zájemců nedosahoval ani dvaceti. Nakonec se však členové Sokola členové a další zájemci rozkývali natolik, že jejich počet byl vyšší než původně předpokládaná kapacita autobusu pětačtyřicet míst.
Další obrázky v galerii (záložka vlevo)
Také obvykle vrtkavé aprílové počasí zájezdu výjimečně přálo a stejně dobrá byla i nálada všech účastníků. Viděli jsme všechno co zástupce vzdělavatele a znalec Příbora ses. Zdena Koluchová v programu zájezdu připravila. V Příboře jsme začali prohlídkou dvou historických kostelů a pokračovali piaristickým klášterem, nedávno renovovaným, jak jinak dnes, než z fondů Evropské unie. Pěkně opravený klášter nyní slouží jako muzeum a společenské středisko města. Zajímavá byla i návštěva rodného domu významého příborského rodáka a ve světě uznávaného zakladatele léčebné metody zvané psychoanalýza, Sigmunda Freuda. Domek je nově rekonstruovaný a jeho interiér je skutečnou ukázkou moderní muzejnické práce. Po pohlídce Freudova domu jsme, alespoň my pořadatelé zájezdu, trochu s obavami očekávali jak se nám bude líbit oběd v místní sokolské restauraci. Normálně se zde totiž neva í, a také její prostředí prý není nic moc. Ale pan nájemce a jeho personál se snažili. Hovězí polévka s játrovými knedlíčky a nudlemi byla jako svatební, o které se říká, že v ní má lžíce stát. Také kuřecí řízek, bramborová kaše a okurkový salát neměli chybu. Je pravdou, že vybavení restaurace bylo již starší, avšak v jejím již zabydleném prostředí jsme se alepoň my štamgasti cítili jako doma. Vrcholem našeho pobytu mělo být, a také bylo, naše setkání s příborskými sokoly. Naši valaští přátelé byli velice srdeční a snažili se nám ukázat a povědět všechno na co jsme se ptali. Dověděli jsme se tak, že jejich jednota má jen stočtrnáct členů, ale počet sportovních oddílů asi stejný jako má náš přerovský Sokol. Zajímavé je, že příborští sokoli již mají oddíl poměrně nového sportu, nazývaný parkour. Nemají však cvičení rodičů s dětmi a také jinak se tam moc necvičí. Také Sokol Příbor zápasí s finančními problémy, i když se snaží šetřit. Významným zdrojem příjmu pro příborský Sokol je pronajímaná restaurace a peníze z dalších pronájmů. Také o dotacích města si příborští sokoli myslí, že bez nich by skoro ani nemohli fungovat. Podle starosty Vlastimila Sedláčka Sokol Příbor nemá žádné stálé placené zaměstnance. Úklid sokolovny, sečení trávy a další práce provádí sokolník za malou odměnu na dohodu o provedení práce, avšak jen do určitého počtu hodin v měsíci. "Snad jen dvanácti", říká starosta. Není proto divu, že starosta Sedláček o sokolníkovi říká: "Jsem rád, že ho máme." Příborská sokolovna je však podstatně menší než naše přerovská a počet členů ve srovnání s našimi přerovskými asi čtvtinový.
Vrcholem setkání s příborskými Sokoly bylo naše pěvecké vystoupení v sále sokolovny při kterém jsme našim hostitelům zazpívali píseň "Let vzhůru pestrý sokole" od jejich významného člena a ředitele místní chlapecké školy Antonína Brotana. Následovalo společné focení, předávání dárků a pozvání příborských sokolů k nám do Přerova. Na závěr jsme absolvovali pěší putování v Hukvaldech ke zřícenině nikdy nedobytého hradu, které vhodně zapadlo do celého programu zájezdu. Po prohlídce památek jsme se totiž mohli při něm zdravě vydýchat a pokochat jarní beskydskou přírodou. Také cesta zpět do Přerova nebyla úplně promarněna. Hospodář br. Suja a vzdělavatel br. Rozkošný ji využili k pozvání přítomných na akce, kterých do konce cvičebního roku nebude v naší sokolské jednotě zrovna málo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama