Ke Dni vítězství

21. dubna 2014 v 20:41 | Z podkladů Mileny Vicenové vybral Jaroslav Skopal |  Historie

Poznávejme sokolské hrdiny z období druhé světové války

Mezi členy přerovského Sokola byla na začátku německého protektorátu v roce 1939, stejně jako jinde, místní občanská elita. K ní patřil i bratr JUDr. Ladislav Prchal, který byl v občanském životě mj. uznávaným odborníkem na správu a řízení obcí. Jeho krátký život, ukončený mučednickou smrtí 20. prosince 1941 v Mauthausenu, nám přerovským poodkryla jeho vnučka paní MVDr. Milena Vicenová, bývalá velvyslankyně při Evropské unii, při své krátké návštěvě rodného města Přerova začátkem dubna tr.
Dosud žije i syn Ladislava Prchala a otec paní Vicenové, též za mlada sokol, br. MUDr. Jiří Prchal. Toho jsem prostřednictvím jeho dcery Mileny Vicenové požádal, aby si zavzpomínal na to, co pro něho v mládí Sokol znamenal. Zde je jeho psaná vzpomínka:
"Jméno mého otce JUDr. Ladislava Prchala je vyryto i na pomníku před sokolovnou v jeho rodném městě Boskovicích, jehož je čestným občanem. Tam jsme spolu vycházeli do krásných lesů a k hradu. Když jsme narazili na nějakou překážku, potok, zábradlí, řekl mi otec sokolské heslo: PŘESKOČ, PŘELOM, ALE NEPODLEZ.
Sokol byla nejen tělovýchovná organizace, byl to jeden z hlavních pilířů demokracie. Toho, co u nás chybí.
Silnice jsou plné aut, vše funguje, vše si můžeme koupit a cestovat po světě a pořád nám něco chybí ke spokojenosti. Za první republiky nežili lidé v takovém dostatku, ale republiku milovali a byli ochotni pro ni i umřít a dokazují to četné hroby i po světě.
Když jsme v Přerově na ulici potkávali cvičitele Sokola, zdravil jsem ho já i můj otec se stejnou úctou jako okresního hejtmana. On totiž ve svém volném čase chodil pravidelně cvičit žáky, dorostence nebo dospělé a v jeho družstvu stáli vedle sebe demokraticky dělník, velkoobchodník či továrník nebo úředník. Navzájem se oslovovali bratře, byli si rovni i v sokolské restauraci, či na sokolském hříšti, kluzišti či plovárně. Na té přerovské působil legendární plavčík Chajda. Otec mi promítal 8 mm film, kde zachytil sokolské plavce, přeborníky Koplíka, Arnošta Heinze či Zdenka Calábka. Po něm je pojmenován plavecký přebor, jako Sokol byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře.
Samozřejmě prvorepubliková společnost byla živá společnost, hádali se sousedé přes plot k vůli spadlému ovoci nebo zaběhlé slepici, ale všichni milovali a budovali republiku.
Dnes máme tělovýchovu na daleko vyšší úrovni, obohatili jsme ji o jógu, což je přínosem, ale vedle sebe šlapou v posilovně beze slova dva cyklisté, aniž by prohodili slova. Jako bychom převzali i kus východní filozofie, bohužel tu špatnou část, s kastami. A skupiny občanů se scházejí na golfovém hříšti nebo na fotbalovém či hokejovém, ale společenský život?
Proto by neškodilo znovu si přečíst Peroutkovo Budování republiky a vůbec přemýšlet o poslání Sokola i jiných pilířů demokracie, Klubu Čs. turistů, kde obětaví členové nejen organizovali výlety ale jsou i příkladem pro jiné země ve způsobu značení turistických cest. Dnes, kdy bydlím, abych byl ve věku 92 let blíž dcerám, v Praze poblíž stadionu Bohemians, nikdy nemíjím vývěsku Sokola, aniž bych si ji přečetl.
A ještě vzpomínka na mého otce Ladislava Prchala.
Otec po vpádu Hitlera do Polska podával zprávu odbojové organizaci, rozestavil strážníky na křižovatkách a hlásil pak početní údaje nacistických kolon, které projížděly přes město Přerov, dále odbojové organizaci do Polska. Na udání policejního náčelníka Hanáka gestapu pak byl otec zatčen 7. října 1941 a odvezen gestapem do věznice v Olomouci. Odtud byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde 20. prosince 1941 zemřel. Máme dosud doma jako smutnou vzpomínku pár lístků, které poslal z koncentračního tábora. Některé části vět, které otec napsal, byly vystřiženy cenzurou tábora.
Po válce, 1. října 1947, byl otec posmrtně vyznamenán prezidentem Benešem, obdržel Československý válečný kříž za uznání bojových zásluh, které získal v boji za osvobození republiky československé z nepřátelského obsazení".
Ke slovům br. Jiřího Prchala zbývá dodat, že jeho tatínek Ladislav Prchal je mezi 38 jmény uvedenými na pamětní desce na přerovské sokolovně, věnované sokolským obětem z období boje proti nacistům (třetí v pořadí ve třetím sloupci na obrázku).

Z podkladů M. Vicenové vybral a doplnil Jaroslav Skopal
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama