Několik vzpomínek na Rostislava Lukaštíka

7. března 2014 v 11:24 | Milan Geryk |  Historie

I Rostislav Lukaštík "sokoloval"

Roku 2013 vyšla kniha Jaroslava Skopala Zápasy s totalitou a útěky za svobodou, zejména o Rudolfu Lukaštíkovi. Z jeho tří synů, o jejichž osudech se v knize rovněž píše, jsem přišel do styku s prostředním Rostislavem, narozeným 6. 4. 1926. A tak jsem si zavzpomínal.
Zúčastnil jsem se jako žák sokolského tábora ve Velkých Losinách, vedeného br. Hrazdirou v létě 1946. Zdravotníky na tomto táboře byli MUC. Rostislav Lukaštík a MUC. Volejník, který profesionálně zpíval. Oba byli velmi oblíbení a stali se terčem oslavné básně tábornic.
Zmínil jsem se o tom v Památníku 125 let TJ Sokola Přerov, vydaným v roce 1996.
Nastala nová doba. Rozvinuly se počítače nejen ve výpočetních střediscích, ale i malé ve školách. Půjčovali jsme si je k vyhodnocení gymnastických závodů a soutěží v triatlonu. Připravoval jsem k tomu programy. V devadesátých letech se objevil internet vhodný zatím ke korespondenci "bez pošty". Udržovali jsme např. spojení s našimi občany, kteří byli služebně v zahraničí. Spolužák Miloš Dokládal mi poslal 5. 4. 2006 při domlouvání srazu třídy mail se sdělením: Znal Rosťu zřejmě ze zaměstnání v Přerově. Jeho otec byl za války v Anglii. Vrátil se po válce a byl ředitelem elektrárny a také župním starostou Sokola. S takovou šarží jsme my, tehdejší žáci, do styku nepřicházeli. Po vítězném únoru byl zatčen a strávil pár let ve vězení.. V polovině padesátých let se mu ministerstvo vnitra omluvilo. Rosťa má mladšího bráchu Slávka v našem věku, chodil s námi do Sokola. Byl dosti uzavřené povahy. Kamarádil s Dášou Malou a vzal si ji za manželku. Jejich dcera si vzala syna Dokládalovy známé. Tolik se o tom ví až v USA! Ovšem paměť už selhává. Ve skutečnosti byl Rudolf Lukaštík propuštěn z vězení až na amnestii 10.5.1960 a za zatčení se mu nikdo neomluvil.
V roce 1991 jsem se dostal nazpět do školství a sice na zlínskou techniku, dnes Univerzita Tomáše Bati. Ve Zlíně jsem v devadesátých letech navštívil primáře MUDr. Rostislava Lukaštíka v soukromé záležitosti. Představil jsem se jako přerovský sokol. Velmi mile mne přijal. Navíc mi nabídl lékařské vyšetření. To jsem zdvořile odmítl, protože jsem se cítil zdráv. Ve zlínském tisku jsem pak zachytil zprávu, že město Zlín v roce 1996 ocenilo jeho zásluhy na poli medicíny Cenou města Zlína. Upozornil jsem na to výbor TJ Sokola Přerov.
V roce 2005 oslavili maturanti Přerovského gymnázia z roku 1945 výročí 60 let po maturitě. V Novém Přerovsku 13. ledna 2006 vyšel článek "Významní osmdesátníci jdou do svého jubilejního roku". Přikládám fotku z tohoto článku, na ní je primář MUDr. Rostislav Lukaštík dole vpravo.

Poslední vzpomínku mám na listopadové návštěvy hrobů pořádané br. B. Domanským pro Věrnou gardu Sokola Přerov. Dokud na ně přijížděl ze Zlína MUDr. Lukaštík na hrob svého otce, zpravidla jsem ho doprovázel po hřbitově.

Komentář:
Z četných podkladů k Rudolfu Lukaštíkovi vyplývá, že byl před válkou i krátce po ní ve vyšší pracovní funkci v elektrárně, ne však ředitelem. Také se mu za jeho stíhání komunistický režim neomluvil. Naopak v polovině padesátých let byl odsouzen k mnohaletému žaláři ve vykonstruovaném procesu u Krajského soudu v Brně.
Přikládám dvě fotografie br. Bohumila Domanského s Rostislavem Lukaštíkem jako sokolským cvičitelem. Jsou ze župního sletu v Lipníku nad Bečvou v roce 1947. Jar.Skopal
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama