Březen 2014

Blahopřání Olze Fárkové

26. března 2014 v 12:02 | Převzato z Deníku, Mir. Rozkošný, Jar. Skopal

k dílčímu vítězství v anketě o sportovce roku v okrese Přerov

V minulých dnech Olga Fárková získala prvenství v "KATEGORII MASTERS, citujme:
Olga Fárková (VK Přerov, veslování) - stala se mistryní ČR a je českou rekordmankou ve veslování na trenažérech ve věkové kategorii nad 70 let."
Návrh podal Veslařský klub v Přerově a je to jen dokladem jejího všestranného sportovního zaměření.
V Sokole Přerov i v naší Sokolské župě Středomoravské - Kratochvilově ji známe jako cvičitelku v ženských složkách, kde se orientuje na aktuální formy cvičení s hudbou. Na župních sokolských soutěžích i akcích Sokola pro veřejnost ji najdeme v roli rozhodčí sportovní gymnastiky, atletiky či plavání.
Po několik období byla jednatelkou Sokola Přerov a tak v dřívějších letech též rozhodovala o činnosti a rozvoji této jednoty.
Na obrázku Jiříhoi Kopáče/Deník ji vidíme, jak přijímá ocenění v Městském domě z rukou náměstka primátora města Přerova Michala Záchy.
Druhý obrázek od Marie Kolaříkové zachycuje gratulaci přerovských sokolek v přerovské sokolovně, za něž kytici předala její sokolská souputnice, bývalá župní náčelnice, Blanka Zelingerová.

Seminář Parkouru v přerovské sokolovně 15.3.2014

17. března 2014 v 20:00 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Sokolovna ožila parkourem

Další fota v galerii vlevo
Přerovská sokolovna zažila ve své téměř osmdesátileté historii opět něco úplně nového. Bylo to v sobotu 15. března seminář v nové sportovní disciplině zvané parkour, celým názvem parkour workshop - umění pohybu. Seminář se konal pod hlavičkou České obce sokolské. Vedoucí školení Ukrajinec TarasPovoroznyk, jinak nazývaný "Tary", žijící již delší dobu v Praze si za místo školení vybral Přerov, aby účastníci měli na místo srazu blízko. Není divu, když ze sedmatřiceti účastníků bylo minimálně šest z Přerova. Další přijeli z Brna, Havířova a dalších míst na Moravě. Jeden z nejstarších účastníků školení, středoškolský student z Havířova, mně také přiblížil historii parkouru. Tento adrenalinový sport má základ ve vojenské opičí dráze, ale obsahuje v sobě také prvky gymnastiky a dalších sportů. Pevný rámec sportovní disciplině zvané parkour dal až někdy v devadesátých letech francouzký příslušník cizinecké legie. Definice tohoto sportu, kterou lze nalézt na internetu zní: "Parkour je disciplina, která učí rychle, účinně, elegantně a bezpečně překonávat překážky na cestě z jednoho bodu do druhého."
A jak své umění předvedli účastníci školení ? Podle jeho vedoucího nic moc. "Přišli se zde učit salta," řekl mi Tary. Na vině byl zřejmě velmi nízký věk účastníků. Nejmladší měli deset roků a průměrný věk účastníků školení byl asi čtrnáct roků, jak odhadla pracovnice filmu, která přijela z Prahy do Přerova vybírat příznivce parkouru pro učinkování v celovečerním filmu. Zklamána byla nejen velmi nízkým věkem účastníků školení z pohledu nároků režiséra filmu, ale také skutečností, že mezi účastníky není žádná dívka. "Ráda jsem se však podívala do Přerova, poněvadž v Čekyni mám příbuzné. Dědeček Oujezdský byl zakladatelem Přerovska," řekla mi již rodilá Pražačka. (Na snímku s jedním mladým účastníkem školení s bydlištěm v Přerově ).

Pozitivní stránkou školení byla disciplína, zájem a snaha jejich účastníků. Pokud jsem s nimi mluvil, s náplní a průběhem školení byli spokojeni. Naše sokolovna se líbila také jejich rodičovskému doprovodu. Spokojený byl i organizátor školení Taras alias Tary, který chce svolat zájemce o parkour na listopad nebo prosinec opět do Přerova.

Dětské šibřinky v Přerově opět plně navštíveny

12. března 2014 v 21:48 | Jaroslav Skopal, Vojtěch Podušel (fota) |  Z činnosti

Vděčná každoroční akce Sokola Přerov

Dětské šibřinky se konaly v sobotu 8. března 2014 odpoledne v sokolovně v Přerově. Tak jako ples i dětské šibřinky mají v programu připravená pódiová a taneční vystoupení. Informovala o tom vedoucí oddělení předškolních dětí sestra Milada Havlíčková. Vystoupilo 16 dětských mažoretek z Mateřské školy píšťalka v Přerově, 10 dětí z Mateřské školy Dvořákova v pódiové skladbě Chytila jsem na pasece žížalku a 12 předškoláků z oddělení Sokola Přerov se skladbou Cukrárna. Zpestření přineslo i několik žákovských tanečních párů z Taneční školy manželů Šrámkových.
Cvičitel mladších žáků Zbyněk Harašta odhadl účast na 300 dětí a dospělých.
Na úspěšné akci se vedle Milady Havlíčkové a cvičitelek jejího oddělení podílela i náčelnice jednoty Helena Sedláčková. Hudební doprovod pouštěl náčelník David Zbořil. Práce věnovaná přípravě nevyšla nazmar.

Další obrázky Vojtěcha Podušela hledejte vlevo ve složce Dětské šibřinky v Přerově 8.3.2014


Z valné hromady Sokola Přerov 6. března 2014

10. března 2014 v 18:22 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

Sokolská valná hromada v Přerově byla letos slavnostnější


Další fotografie Vojtěcha Podušela z valné hromady jsou zveřejněny v Galerii (vlevo složka Valná hromada ...)

Nejen pracovní náplň, ale také letos více slavnostní ráz měla ve čtvrtek 6. března valná hromada Tělocvičné jednoty Sokol Přerov. Hned v úvodu potěšila přítomné návštěva primátora města Jiřího Lajtocha (ČSSD) a náměstka primátora Dušana Hluzína (TOP-09). Jiří Lajtoch se ve svém vystoupení omluvil za svoji několikaletou neúčast na valné hromadě Sokola, zavzpomínal na svá herecká léta v sokolském loutkovém divadle a zejména ocenil účast přerovských sokolů při slavnostních a pietních akcích pořádaných magistrátem města. Připomněl také přítomným, že město nemůže více podporovat aktivity sokolů, protože také finanční možnosti města jsou omezené.

V hlavní zprávě o činnosti přerovského Sokola vyzvedl jeho starosta br. Vladimír Tabery zejména skutečnost, že po létech stagnace vloni opět došlo k výraznějšímu nárustu počtu jeho členů. Nárust členů se projevil zejména v odboru všestrannosti, kde místo 427 členů před rokem jich měla jednota k 31. 12. 2013 celkem 496. V současnosti počet členů je již přes pět set. Další mladí lidé provozují svoji zájmovou činnost především ve sportovních oddílech. K nárustu členské základny Sokola došlo hlavně díky dalším novým aktivitám, kterými Sokol vloni rozšířil svoji činnost a více se prezentuje na veřejnosti - badminton, volejbal, sportovní a společenský tanec a další. Po létech byly na této valné hromadě vidět i dětské tváře. Byly mezi desítkou oceněných v soutěži ve sběru starého papíru, který jednota vloni poprve uspořádala. Vítězem se stal Martin Krejčíř (560kg), před Kristýnou Zinkovou (402kg) a Lenkou Sujovou (400 kg). Celkovým výsledkem soutěže bylo 5,3 tun nasbíraného papíru. Starosta ve svém projevu několikrát vyzvedl zásluhu vloni nově zvoleného hospodáře Petera Suji na širší a pestřejší činnosti jednoty v minulém roce. Dobře pracovali v minulém roce i další činovníci Sokola - náčelníci, kolektiv loutkového divadla, Věrná garda a ostatní, což se projevuje na počtu každoročně uspořádaných akcí - ples, dětské šibřinky, ukázkové cvičení pro veřejnost a řada dalších. K nim vloni po mnoha desítkách let přibylo divadelní představení v sokolovně a v sále loutkového divadla byla na přelomu září a října uspořádána jako jedna z prvních v republice pietní vzpomínka Památný sokolský den.

Činorodost současného vedení přerovského Sokola byla možná příčinou, že také diskutujích z řad členů bylo na letošní valné hromadě víc. Padly zde mezi jinými návrhy na využití solárních panelů, zřízení pamětní desky na rodný dům Gen. Janouška a výraznější uctění památky člena přerovského Sokola Slavomíra Kratochvíla, od jehož smrti letos uplyne sto let. Jednota má však také technické záměry, které kvůli sníženým dotacím státu a České obce sokolské musí odkládat. Mezi ně patří rekonstrukce výměníkové stanice, nová parketová podlaha sálu a rekonstrukce části osvětlení.

Několik vzpomínek na Rostislava Lukaštíka

7. března 2014 v 11:24 | Milan Geryk |  Historie

I Rostislav Lukaštík "sokoloval"

Roku 2013 vyšla kniha Jaroslava Skopala Zápasy s totalitou a útěky za svobodou, zejména o Rudolfu Lukaštíkovi. Z jeho tří synů, o jejichž osudech se v knize rovněž píše, jsem přišel do styku s prostředním Rostislavem, narozeným 6. 4. 1926. A tak jsem si zavzpomínal.
Zúčastnil jsem se jako žák sokolského tábora ve Velkých Losinách, vedeného br. Hrazdirou v létě 1946. Zdravotníky na tomto táboře byli MUC. Rostislav Lukaštík a MUC. Volejník, který profesionálně zpíval. Oba byli velmi oblíbení a stali se terčem oslavné básně tábornic.
Zmínil jsem se o tom v Památníku 125 let TJ Sokola Přerov, vydaným v roce 1996.
Nastala nová doba. Rozvinuly se počítače nejen ve výpočetních střediscích, ale i malé ve školách. Půjčovali jsme si je k vyhodnocení gymnastických závodů a soutěží v triatlonu. Připravoval jsem k tomu programy. V devadesátých letech se objevil internet vhodný zatím ke korespondenci "bez pošty". Udržovali jsme např. spojení s našimi občany, kteří byli služebně v zahraničí. Spolužák Miloš Dokládal mi poslal 5. 4. 2006 při domlouvání srazu třídy mail se sdělením: Znal Rosťu zřejmě ze zaměstnání v Přerově. Jeho otec byl za války v Anglii. Vrátil se po válce a byl ředitelem elektrárny a také župním starostou Sokola. S takovou šarží jsme my, tehdejší žáci, do styku nepřicházeli. Po vítězném únoru byl zatčen a strávil pár let ve vězení.. V polovině padesátých let se mu ministerstvo vnitra omluvilo. Rosťa má mladšího bráchu Slávka v našem věku, chodil s námi do Sokola. Byl dosti uzavřené povahy. Kamarádil s Dášou Malou a vzal si ji za manželku. Jejich dcera si vzala syna Dokládalovy známé. Tolik se o tom ví až v USA! Ovšem paměť už selhává. Ve skutečnosti byl Rudolf Lukaštík propuštěn z vězení až na amnestii 10.5.1960 a za zatčení se mu nikdo neomluvil.
V roce 1991 jsem se dostal nazpět do školství a sice na zlínskou techniku, dnes Univerzita Tomáše Bati. Ve Zlíně jsem v devadesátých letech navštívil primáře MUDr. Rostislava Lukaštíka v soukromé záležitosti. Představil jsem se jako přerovský sokol. Velmi mile mne přijal. Navíc mi nabídl lékařské vyšetření. To jsem zdvořile odmítl, protože jsem se cítil zdráv. Ve zlínském tisku jsem pak zachytil zprávu, že město Zlín v roce 1996 ocenilo jeho zásluhy na poli medicíny Cenou města Zlína. Upozornil jsem na to výbor TJ Sokola Přerov.
V roce 2005 oslavili maturanti Přerovského gymnázia z roku 1945 výročí 60 let po maturitě. V Novém Přerovsku 13. ledna 2006 vyšel článek "Významní osmdesátníci jdou do svého jubilejního roku". Přikládám fotku z tohoto článku, na ní je primář MUDr. Rostislav Lukaštík dole vpravo.

Poslední vzpomínku mám na listopadové návštěvy hrobů pořádané br. B. Domanským pro Věrnou gardu Sokola Přerov. Dokud na ně přijížděl ze Zlína MUDr. Lukaštík na hrob svého otce, zpravidla jsem ho doprovázel po hřbitově.

Komentář:
Z četných podkladů k Rudolfu Lukaštíkovi vyplývá, že byl před válkou i krátce po ní ve vyšší pracovní funkci v elektrárně, ne však ředitelem. Také se mu za jeho stíhání komunistický režim neomluvil. Naopak v polovině padesátých let byl odsouzen k mnohaletému žaláři ve vykonstruovaném procesu u Krajského soudu v Brně.
Přikládám dvě fotografie br. Bohumila Domanského s Rostislavem Lukaštíkem jako sokolským cvičitelem. Jsou ze župního sletu v Lipníku nad Bečvou v roce 1947. Jar.Skopal

Olympijská show na Letné

6. března 2014 v 16:17 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Návštěva Olympijského parku se vydařila


Olympijský park Soči - Letná 2014 uspořádaný u příležitosti zimních olympijských her u černomořské Soči v Rusku navštívilo za osmnáct dnů jeho trvání skoro čtyřistatisíc návštěvníků z celé republiky i zahraničí. Poslední den otevření areálu v neděli 23. února zde nechyběli ani členové Tělocvičné jednoty Sokol Přerov. Do Zlína se dopravili po vlastní ose a odtud vyjeli zvláštním autobusem, který pro ně z Prahy vypravil Český olympijský výbor a Česká obec sokolská. Naší sokoli plánovaný počet patnácti účastníků naplnili, a také spolucestující bratři a sestry ze Sokolské župy Valašské - Fr. Palackého a Slovácké župy se snažili. Moderní autobus, který s námi vyjel ze Zlína směrem na Prahu byl proto skoro do posledního místa plný.
Naší cestu doprovázela veselá a přátelská nálada podporovaná valašskou slivovicí. Jako hostitelé jsme se však nenechali zahanbit ani my Hanáci z Přerova. Při cestě došlo i na výměnu zkušeností z jednotlivých tělocvičných jednot a o naší dobrou náladu se také starala na svůj věk neuvěřitelně vitální vedoucí zájezdu a starostka Sokola Valašské Meziříčí ses. Zdeňka Glozová. V Praze nás čekalo nejen krásné jarní počasí, ale také mladý průvodce s páskami, které byly volnou vstupenkou i poukázkou na bruslení, lyžování a další atrakce, které si nenechali ujít hlavně mladší účastníci zájezdu. My starší jsme dali přednost prohlídce areálu a někteří si ani zde nenechali ujít přenos olympijského finálového utkání v ledním hokeji. Odpoledním hostem parku byl extraligový plzeňský hokejista Straka, který zde rozdával podpisy a se zájemci se nechal fotografovat. Večer od 18,00 hodin očekávali návštěvníci příjezd zlaté olympioničky Martiny Sáblíkové a dalších našich úspěšných reprezentantů, ale to jsme už museli být na cestě domů. Naši cestu zpět doprovázela stejně dobrá a přátelská nálada jako při cestě do Prahy. Jen o dost víc jsme byli unaveni.