Pocta Janu Přidalovi od mladé generace

15. listopadu 2013 v 18:05 | Annie Malinová, Jaroslav Skopal |  Historie

Byl letos prezidentovi navržen Senátem na státní vyznamenání, ale nevyšlo to

Sokolského odbojáře a činovníka ze Sokola Vřesovice bratra Jana Přidala v Přerově dobře známe. Byl zde na besedě o sokolském odboji v roce 2010 a také začátkem roku 2012 asi dvakrát na redakční radě své knihy Sokolský odboj na Moravě 1939 - 1945. Kniha je rozebrána a putovala přes moravské sokolské župy hlavně do sokolských rukou. Dá se najít i ve velkých knihovnách.
Nedávno se životu Jana Přidala věnovala i studentka Annie Malinová, původem z Přerova, a výsledek její aktivity se dostal na web Paměti národa.

SRDCE Z HANÉ

Zanícený Sokol, který za války rozvážel jídlo perzekuovaným rodinám - po osvobození byl prohlášen za kulaka
Jan Přidal se narodil v zemědělské a sokolské rodině tři roky po vzniku samostatného Československa. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu. Učil se prý těžko, ale naučil se dobře psát, což se později odrazilo v jeho básnických sbírkách. Od pěti let chodil do Sokola a ještě jako dorostenec se stal náčelníkem jednoty, kterou ve Vřesovicích založil jeho tatínek - Josef Přidal, a to ve stejném roce, ve kterém se Jan narodil.

" Můj tatíčku Masaryku, slibuji Ti poslušnost a věrnou lásku. "
Po obsazení Československa německými vojsky se Jan napojil na protinacistický odboj v organizaci Obrana národa tak jako další sokolové, kteří nechtěli zůstat pasivní k okupaci republiky. Akceschopnost Obrany národa však v důsledku zatýkání jejích členů postupně zeslábla. Sokolové, kteří chtěli dál pracovat v odboji se proto zapojili do organizace JINDRA. Tuto cestu zvolil i Jan společně se svými třemi bratry. Na rozdíl od nich se ale, ještě jako " kluk " , neúčastnil přímých bojů, nýbrž rozvozu potravinových balíčků pronásledovaným občanům. Tato jeho činnost trvala až do roku 1944, kdy byl nakonec zatčen gestapem v Napajedlech, kde se skrýval u svého strýce.
" Pane komisaři, já jsem se posral. "
Ve stejný den, kdy byl zatčen Jan, gestapo zadrželo i jeho bratra Josefa. Společně byli ještě téhož dne odvezeni do Kaunicových kolejí v Brně, které sloužily jako gestapácké vězení. Jan byl domluven s ostatními bratry, že na ně může všechno svést. Rodiče totiž chtěli, aby se jako nejmladší vrátil domů a postaral se o grund. Tvrdil tedy vyšetřujícím komisařům ( tak říkal gestapákům ), že on neudělal nic, to všechno jeho bratři.Postupně byly zatčeni všichni Přidalovi zapojení do odboje, ale jenom Jan byl odvezen do koncentračního tábora Flossenbürg, který byl v dubnu 1945 osvobozen americkou armádou.
Po návratu z koncentračního tábora začal Jan s rodinou znovu hospodařit, ale udržení živnosti bylo v podmínkách násilné kolektivizace 50. let nemožné. Přidalovi byli prohlášeni za kulaky a aktivní sokol nakonec pracoval jako mechanizátor a kombajnér.
Po listopadovém převratu se Jan Přidal výraznou měrou podílel na obnovení činnosti Sokola a jako předseda prostějovské odbočky Masarykovy společnosti se zasloužil o obnovení pomníku T. G. Masaryka v Prostějově, jehož osobnosti si po celý život i v době totality v tichosti vážil.

Blíže viz na http://www.pribehy20stoleti.cz/pribehy/141 , kde můžete autorce dát i svůj hlas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama