Srpen 2013

Opět lze navštívit koncentrační tábor Mauthausen v Rakousku

29. srpna 2013 v 17:10 | Vlastislav Janík, Jaroslav Skopal |  Organizační

Pozvánka na zájezd do KT Mauthausen

Dodatek:

Vážené sestry, vážení bratři,
předsednictvo vzdělavatelského odboru ČOS rozhodlo vyslat v rámci pozvání organizátorů akce na pietní akt do KT Mauthausen 24. října 2013, tak jako v loňském roce, delegaci sokolů (10 členů). Žádáme zájemce, aby se urychleně přihlásili na sekretariátu vzdělalavatelského odboru ČOS (ses. Alena Štefanová, e-mail: astefanova@sokol.eu, tel.: 257 007 274).
Cestovné bude hrazeno z prostředků vzdělavatelského odboru ČOS. Je nutné, aby si každý účastník zajistil pojištění na léčebné výlohy na tento den. Stravování bude individuální.
S pozdravem NAZDAR!
Doc. PhDr. Květoslava Volková, CSc.,
jednatelka vzdělavatelského odboru ČOS

U příležitosti 71. výročí heydrichiády

Vás zveme k uctění památky obětí československých vlastenců, podporovatelů a příbuzných parašutistů operačních skupin ANTHROPOID, SILVER A, OUT DISTANCE a INTRANSITIVE, zavražděných ve dnech 24. 10. 1942, 26. 1.1943 a3. 2. 1944 v KT Mauthausen.
Termín zájezdu je stanoven na čtvrtek 24. 10. 2013. Odjezd je naplánován jako v minulých letech v 6:30 poblíž úřadu Městské části Prahy4 aPolikliniky (stanice metra - parkoviště Budějovická). Návrat tamtéž cca po 19 hodině.
Program zájezdu: pietní vzpomínka spojená s bohoslužbou a následnou prohlídkou tzv. Bunkru a táborového areálu.
Cena zájezdu do 500 Kč.
Cenu je třeba uhradit do konce září na účet 956644193/0800 s označením jména plátce.
V ceně zájezdu není žádný druh pojištění.
V pátek 25. 10. 2013 od 18 hodin se v katedrále sv. Víta a Vojtěcha na Pražském hradě uskuteční zádušní mše za 294 popravených v KT Mauthausen.
Za organizační trojici Čvančara-Janík-Šustek

Vlastislav Janík (janik@seznam.cz, mobil 737 283 305, tel. 242 483 119)

Prezident Beneš spoléhal na sokoly

26. srpna 2013 v 21:39 | Jaroslav Skopal
K 65. výročí úmrtí prezidenta Edvarda Beneše
Druhý prezident Československé republiky Edvard Beneš zemřel dne 3. září 1948 v Sezimově Ústí. Dožil se 64 let. Žil ve složitém období, kdy vznikala naše první republika, a v ní pak zaujímal významné funkce, nejdříve jako ministr zahraničních věcí a po smrti prvního prezidenta T.G.Masaryka v roce 1937 se stal jeho nástupcem v prezidentské funkci. Po Mnichovské dohodě z konce září 1938 odletěl z republiky a v exilu byl pak rovněž uznáván jako prezident. Za války působil převážně v Londýně. Složitost období spočívala v tom, že ve druhé světové válce nešlo jen o osvobození republiky od nacistické okupace, ale též o její budoucí politickou orientaci, na níž pak záleželo řešení sociálních a hospodářských problémů. Věřil, že Československo se může stát mostem mezi Západem a Východem. Podívejme se na některé jeho kroky z posledního období jeho kariéry.
V červenci 1946 se prezident věnoval kontaktům s místními politiky, občany i příslušníky Sokola na Moravě. Tak např. 14. července cestoval po střední Moravě a navštívil mj. i Přerov.
Pro Sokolstvo na Moravě se stalo významnou událostí přijetí starostů moravskoslezských sokolských žup v letním sídle prezidenta republiky v Náměšti nad Oslavou dne 19. července 1946. Setkání začalo o půl šesté večer v přijímací síni starobylého zámku, kde bylo shromážděno dvaadvacet sokolů a sokolek v krojích. Pokračovalo na zasklené verandě a dále v zámeckém parku na čaji. Přítomni byli i starosta Československé obce sokolské Antonín Hřebík a její vzdělavatel Antonín Krejčí. Části setkání se zúčastnila i paní Hana Benešová, prezidentova manželka. Námětem rozhovorů, které byly uvedeny projevy vzdělavatele Krejčího a prezidenta Beneše, byly pohledy do nedávné minulosti od Mnichovské zrady v r. 1938, přes okupaci se všemi útrapami a oběťmi i se zhodnocením zahraničního odboje až po účast sokolů na něm.
Zde měl co říci i starosta Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy Rudolf Lukaštík, který v exilu strávil téměř šest let a stýkal se v Anglii i s prezidentem Benešem. Prezident vzpomenul i odsunu našich Němců v roce 1946, když toto téma připomínal i při jiných příležitostech a zřejmě je cítil jako vážný problém, který se s ohledem na velké lidské oběti na české straně nedal jinak řešit.
Prezidentova role během únorového puče 1948, dopředu připraveného a řízeného komunisty, bývá opakovaně předmětem hodnocení, ale postupně se dochází k tomu, že na úplném předání moci komunistům se za tehdejší politické konstelace v podstatě nic už změnit nedalo.
Dne 9. května 1948 byl pod č. 150/1948 schválen Ústavní zákon Ústava Československé republiky. Měl 177 paragrafů a v tom posledním bylo 11 podpisů. Chyběl podpis prezidenta Edvarda Beneše. Ten se nakonec rozhodl komunistům vzepřít, když odmítl novou československou ústavu (tzv. Ústavu 9. května) podepsat. Její cíle byly vyjádřeny v úvodním prohlášení, z něhož pro ilustraci uvádím některé podstatné odstavce:
"My, lid československý, prohlašujeme, že jsme pevně rozhodnuti vybudovat osvobozený stát jako lidovou demokracii, která nám zajistí pokojnou cestu k socialismu.
Jsme odhodláni bránit všemi svými silami vymoženosti naší národní a demokratické revoluce proti veškerým snahám domácí i zahraniční reakce, jak jsme znovu před celým světem osvědčili svým vystoupením na obranu lidově demokratických řádů v únoru 1948.
Již za prvního odboje, toužil náš lid, veden velkým vzorem revolučního boje ruských dělníků a rolníků, po lepším společenském řádu, po socialismu. Avšak toto pokrokové úsilí, navazující na naše nejlepší tradice, bylo zakrátko zmařeno, když se po rozkolu dělnického hnutí v prosinci 1920 podařilo nepočetné vrstvě kapitalistů a velkostatkářů zvrátit navzdory demokratické ústavě pokrokový vývoj v naší republice a přivésti k vítězství kapitalistické hospodářské zřízení se všemi jeho zly, zejména s hrůzou nezaměstnanosti.
Když pak oběma našim národům hrozila zkáza z nové imperialistické expanse v zločinné podobě německého nacismu, tu opět - jako kdysi v husitské revoluci panská šlechta - zradila nyní i v novověku vládnoucí třída, buržoasie. Ve chvíli nejvyššího nebezpečí se spojila s nepřítelem proti vlastnímu lidu a tím umožnila světovému imperialismu, aby dočasně vyřídil své rozpory na účet obou našich národů hanebnou dohodou mnichovskou."

Dr. Edvard Beneš měsíc poté, 7. června 1948, abdikoval na úřad prezidenta a jeho nástupcem se pak stal Klement Gottwald. Poslední měsíce svého života, kdy bojoval se svou nemocí, trávil s manželkou hlavně v jejich vile v Sezimově Ústí. Paní Hana Benešová se pak přestěhovala do Prahy. Jeden z nejlepších přátel Rudolfa Lukaštíka, generál justiční služby Bohuslav Ečer, byl jedním z mála, který poté, co Hana Benešová začala žít jako vdova v izolaci v Praze, ji navštívil, což velice ocenila. Hana Benešová zemřela 2. prosince 1974. Oba jsou pochováni v hrobce na pozemku tvořícím součást areálu tehdy jejich společné vily v Sezimově Ústí. Vilu Hana Benešová odkázala státu.

Pohádkový les v Beňově

21. srpna 2013 v 11:03 | František Kubík

Areál sokolovny 24. srpna 2013

Nazdar sestry a bratři,
chtěl bych vás touto cestou požádat o spolupráci při propagaci jedné akce, která bude částečně probíhat v našem venkovním sokolském areálu v Beňově a které jsme spolupořadatelem.
Občanská společnost DSI, o.s. Beňov ve spolupráci s T.J. Sokol Beňov pořádá v sobotu 24.8.2013 od 14 hodin již tradiční POHÁDKOVÝ LES. Děti i jejich doprovod čekají v průběhu akce pohádkové bytosti jako průvodci netradičními disciplínami, pro všechny je pak ve venkovním areálu za sokolovnou v Beńově připraveno bohaté občerstvení (speciality z grilu i udírny, teplé i studené nápoje, slané i sladké pochutiny atd.), skákací hrad i další aktivity pro děti. Od 15 hodin bude účastníkům akce zpříjemňovat posezení živá hudba (tanečníci a zpěváci jsou vítáni) a od 16 hodin je připraveno malování na obličej a v případě příznivého počasí i hasičská pěna. Pro zájemce a unavené nohy bude spojení mezi Pohádkovým lesem a sokolským areálem zajišťovat vláček TUČOLÍNO.
Vstupné na akci Pohádkový les je 25 Kč/osobu.
Předejte prosím tuto informaci svým kamarádům i známým a pomozte tak propagaci akce, která je zaměřena hlavně na děti, ale i dospělí si mohou zpříjemnit sobotní odpoledne (příp. večer) posezením při hudbě, zpěvu či tanečku.
Děkuji Vám všem za pochopení i spolupráci.
ing. František Kubík
starosta T.J. Sokol Beńov

Sokol Lověšice propaguje sokolský sport

17. srpna 2013 v 18:41 | Miroslav Rozkošný

Přijdte si zahrát nohejbal nebo povzbudit hráče

Modřický Radek Pelikán (v modrém).
Na ilustračním obrázku vlevo je hráč Sokola Modřice (Deník)

ve středu 21. srpna v 18,00 hodin na hřiště Tělocvičné jednoty Sokol Lověšice.

Hrát se bude přátelské utkání Sokol Přerov - Sokol Lověšice. Zahrát si mohou všichni kdo má zájem. Příjít mohou i zájemci z jiných tělocvičných jednot. V případě zájmu dohodneme uspořádání župního turnaje v nohejbalu. Občerstvení v nové sokolské hospodě zajištěno.

Informace o cvičení v T.J. Sokol Přerov v období 2013/2014

15. srpna 2013 v 23:10 | Jaroslav Skopal |  Organizační

Cvičební rok začíná 9. září 2013

Odbor sokolské všestrannosti

Rodiče s dětmi od dvou let v úterý 16 - 17:00 hodin
Předškolní děti od 4 do 6 let v pondělí a čtvrtek 16 - 17:00
Mladší žáci a žákyně od 1. do 5. třídy v úterý a pátek 17 - 18:00
Starší žáci a dorost od 5. třídy v úterý a pátek 18 - 19:00
Cvičení se švihadly (ropeskipping) pro žactvo a dorost v pátek 18:30 - 20:00
Starší ženy v pondělí a čtvrtek 18 - 19:00
Ženy (aerobik, posilování) v pondělí a čtvrtek 19 - 20:00
Muži a dorostenci v úterý a pátek 19 - 20:30
Zdravotní cvičení pro mládež i dospělé v pondělí a čtvrtek 17 - 18:00

Více informací také o oddílech boxu, karate, tance a obdobě kulečníku (snoockeru)

Boxovna
Kancelář jednoty v budově sokolovny Přerov, Brabansko 2, telefon 581 201 956, e-mail sokol-prerov@volny.cz
www.sokolprerov.cz

Jan Nitka byl nejstarší

8. srpna 2013 v 13:46 | Miroslav Rozkošný |  Historie

Jan Nitka zemřel 14. srpna 2013

Níže uvedená zpráva je bohužel překryta novou a současně smutnou zprávou, že Jan Nitka zemřel ve věku nedožitých 107 let.
Poslední rozloučení se koná v pátek 23. srpna 2013 v 11:20 ve Smuteční síni olomouckého krematória.

6. srpna přinesly sdělovací prostředky zprávu, že zemřel nejstarší muž České republiky pan Karel Kašpárek z Náchoda, který byl podle statistiky České správy sociálního zabezpečení ve svých 107 letech už posledním žijícím mužem z ročníku narození 1905. Stejně tak je pan Jan Nitka z Tršic jediným mužem v republice z ročníku 1906 a po Karlu Kašpárkovi se proto stal nejstarším mužem v republice. Jan Nitka byl povoláním zahradník ovocných školek a v místě svého bydliště a v širším okolí známý jako sokol a výborný gymnasta. Byl také sokolským činovníkem a v naší přerovské sokolovně se zúčastňoval schůzí sboru sudích. V současné době je Jan Nitka hospitalizován v olomoucké nemocnici s malým zánětem a podle svého syna, se kterým žije v malé tršické domácnosti, se již brzy vrátí domů. Zajímavostí je také, že vedle Jana Nitky v současné době žijí ještě dvě více než stoleté tršické rodačky.

Turnaj smíšených družstev v odbíjené

7. srpna 2013 v 11:24 | Marek Beneš |  Organizační
pořádá Sokol Velká