Ohlédnutí za setkáním sokolů pod Řípem

29. května 2013 v 17:35 | Helena Sedláčková, Marie Kolaříková a další |  Z činnosti

v odpovědích na otázku, jaké si odnášíté z akce dojmy

Nejdříve poděkování pořadatelské župy
SOKOLSKÁ ŽUPA PODŘIPSKÁ
Libušina 1176, 413 01 Roudnice nad Labem

Vážené župy !

S celého srdce vám děkujeme za Vaši účast na naši akci "Sokolové pod Řípem". Ze všech sil jsme se snažili, aby se vám u nás líbilo i když to slunce nám vůbec nepřálo. Svojí účastí nás potěšilo všech 42 žup.
Věříme, že naše setkání utužilo naše přátelské vztahy, posílilo kolektivy a přesvědčilo veřejnost, že naše sokolské společenství má v naší zemi svoje pevné a nezastupitelné místo.

Těšíme se na naše další společná setkání !

Blažena Vavřenová Ing. Svatopluk Vodochodský

jednatelka župy starosta župy

Sestra Helena Sedláčková

sepsala v bodech celkové hodnocení akce:
Vyjely jsme ráno v 5 hodin autobusem od pana Pitnera, řidič Martin Chajda byl vstřícný, přátelský, vždy nám vyhověl.
Cesta trvala 5 hodin.
Pak zkouška na stadióně.
Odpoledne výstup na Říp - těch6 kmpod horu nás vezl autobus - kyvadlovka, ale platili jsme 10 Kč tam i zpět - ptali jsem se proč jsme platili 80 Kč za odznak. Na Řípu se nám moc líbilo, byla tam spousta sokolů, harmonikář hrál, tančilo se i zpívalo…
Večeře na plastových talířích ve stanu - kolínka s masem.
Večer odjezd do Litoměřic. Bydlely jsme s Hranicemi v sokolovně. Tam nás přivítal starosta Sokola Litoměřice a byl velmi přátelský, také mu chutnala naše slivovice. Sokolovna byla velmi pěkná, čistá s novou podlahou.
Ráno odjezd o půl 7 do Roudnice, tam snídaně ve stanu - ruské vejce, dva rohlíky a čaj.
Hrozná zima a déšť. Ani jsme neměly chuť nikam vycházet a tak jsme seděly v autobuse…
V 11 hod. bylo na druhém konci Roudnice ve sportovní hale vystoupení úžasných gymnastů z Dánska. Moc se nám jejich vystoupení líbilo.Průvodu jsme se nezúčastnily.
Oběd - gulášová polévka a rizoto, maso a zeleninu jsme marně hledaly. Jídlo nebylo dobré a na plastových talířích rychle chládlo.
Na vystoupení jsme opět čekaly v autobuse.
Za deště a větru jsme stály na nástupu a potom cvičily, ale s chutí a radostí.
Po 17 hodině jsme odjížděly směr Morava. Ve 21.30 hod. jsme dorazily do Přerova.
Co na závěr. Škoda, že počasí nevyšlo. Kdyby bylo pěkně, určitě jsme si to užily. Obě města jsou hezká, bylo by co obdivovat.
Myslím, že organizace byla dobrá. Jen to jídlo a odznak - tomu se hned ulomila nožička na připnutí - se nějak nevydařily.

My ženy jsme si aspoň popovídaly, zasmály jsme se, odhodily na chvíli starosti a myslím, že jsme byly všechny spokojené.

Další účastnice a jeden účastník shrnuli své dojmy následovně

Marie Navrátilová:

Mimo zimy a proudů vody, když pršet skoro nepřestalo, bylo všechno perfektní. Sokolská myšlenka byla v Roudnici propagována výborně. Zahájení bylo stejně jako loni na sletu v Praze také výborné - prapory, stužkování a všechno, co k tomu patří. Stejný byl i závěr a poděkování účastníkům. Bylo to dojemné, slzy nám tekly všem a přitom jsme byly zmrzlé. Poděkování patří náčelnici župy ses. Havlíčkové, náčelnici jednoty Sokol Přerov ses. Sedláčkové, cvičitelce Zdeně Koluchové a všem, kteří se na naší účasti v Roudnici podíleli.

Blanka Zelingerová:

I přes deštivé a chladné nedělní počasí se setkání sokolů v Roudnici vydařilo. Já jsem si v sobotu splnila přání podle hesla: Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp, všude panovala veselá nálada, zpívaly se sokolské písničky, zkrátka báječná atmosféra. V neděli měla úspěch i naše nová skladba Waldemariána, ve které jsem si mohla společně zacvičit.Taková setkání mě vždy nadchnou. Na to, co se organizátorům zrovna nepovedlo, se zapomene, ale ten pocit sokolské sounáležitosti mi zůstane.

Ludmila Kovářová:

Ještě teď mě bolí nohy. Byla tam strašná zima a pršelo. Divila jsem se, že při tom počasí tam byla ještě slušná návštěva.

Jarmila Kubíková:

Myslím si, že žádná organizace nemá takovou obětavost a morálku, jaké jsou mezi členy Sokola. To se ukázalo i v těžkých podmínkách, které nám v Roudnici připravilo počasí. Nadšení a dobrá nálada nám proto nechyběly.

Marie Kolaříková:

I přes nepříznivé počasí máme plno nezapomenutelných zážitků. Výstup na Říp - přátelská setkání sokolů, procházka historickou Roudnicí a vystoupení na sletu při dešti a větru. Značky se deštěm smazaly a některá děvčata měla své místo uprostřed kaluže. Přesto jsme s chutí a elánem naši skladbu Waldemariána zacvičily a nedbali jsme ani na 9 stupnů na teploměru.
František Štec:
Slet pod Řípem měl své plusy a mínusy. K těm mínusům patřilo počasí, kdy jsem se musel zahřívat chůzí mezi diváky a ostatní grogem. Mínusem byly i padesátimetrové fronty na WC. Naštěstí ne pánských. Nepříjemné bylo i čekání na oběd. Naopak k plusům patřil výborný kolektiv žen naší Věrné gardy. Jako jediného muže ve svém středu si mě opravdu hleděly. Díky akci Sokolové pod Řípem jsem se zde mohl setkat se svým dávným kamarádem z přerovské chemičky, který nedaleko Roudnice bydlí. Takže makonec i díky mojí povaze, která se s negativy umí dobře vypořádat, klady z Roudnice u mě převládají. Jsem nadšený.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Filip Uzel | 29. května 2013 v 19:23 | Reagovat

Sestry a bratři. Díky za Vaše názory. Jsme si vědomi některých nedostatků. Rádi Vás uvidíme v našem městě i při jiných akcích.

Nazdar, Filip Uzel

2 popover | Web | 18. června 2015 v 20:09 | Reagovat

vypocet pujcky :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama