V Mauthausenu umírali sokolové

31. října 2012 v 20:56 | Jaroslav Skopal |  Historie

24. říjen 1942 den nacistické odplaty za vykonaný atentát na Reinhardu Heydrichovi

V německy psané publikaci vídeňského Čecha Hanse Maršálka a Kurta Hackera, sepsané ještě v minulém století a opakovaně vydávané hlavně jako dokument pro mladou generaci navštěvující památník Mauthausen, se o 24. říjnu 1942 na straně 25 píše: "Dne 24. října 1942 bylo jako odplata za atentát na Heydricha (27. května 1942) udušeno v mauthausenské plynové komoře 133 Češek a ještě týž den byly dvě ženy (matka s dcerou) se 126 muži zastřeleny. Dne 26. ledna 1943 bylo 15 českých činovnic tělocvičného spolku Sokol zavražděno v plynové komoře." Autoři uvádějí jako zdroj Holandský ústav pro dokumentaci války v Amsterdamu.

Mnozí z nás, co jsme se zájezdu do Mauthausenu zúčastnili, jsme mohli den předem nebo dodatečně z archivu ČT 2 shlédnout nový dokument Mauthausen - tajné popravy Čechů. Na něm se podíleli i dva průvodci zájezdu Jaroslav Čvančara a Vojtěch Šustek.
Ta událost před sedmdesáti lety je dnes jimi popisována trochu jinak, i počty tehdy zavražděných jsou trochu jiné, což má být výsledkem dalšího bádání, kterého se mezitím spoluautoři televizního dokumentu zúčastnili. Nic to nemění na tragice událostí, na které opakovaně vzpomínají pozůstalí obětí, které onoho 24. října 1942 přišli v Mauthausenu o život.
S jednou takovou osobou jsem více méně náhodou měl možnost přímo na místě hovořit. Byla to Jana Vávrová, dcera Josefa Nitky a Anny Nitkové. V osudné době jí byl jeden rok. Tatínek Josef Nitka byl náčelníkem Sokola Kostelec nad Labem. Organizoval pomoc pro parašutisty, zejména sběrem potravinových lístků. Přišlo se na to a tak on i jeho žena skončili svůj život v koncentračním táboře v Mauthausenu.
Jana Vávrová vzala sebou fotografie svých rodičů a ráda mi je i ukázala. Její příběh lze nalézt i na internetu pod "Pamětí národa".
Letošního zájezdu se rovněž zúčastnili představitelé některých církví, především Římskokatolické. Přítomnost kardinála Dominika Duky podtrhla význam nejen celebrované mše v kapli, dodatečně zřízené v prostoru někdejší táborové prádelny, ale i prohlídce všech ostatních významných míst tábora. Římskokatolická církev se dnes chová jinak, než jak to známe např. z historie první republiky. Možná je to i tím, že v období nastupující komunistické totality u nás museli někteří její představitelé sdílet podobné dramatické osudy jako příslušníci Sokola.

Návštěva Mauthausenu byla pro mě důležitým příspěvkem k poznání detailů forem prosazování nacistické moci v tehdejším Protektorátu, na nějž si sám ještě trochu pamatuji. A sokolové si užili své. Ze sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy zahynulo v Mauthausenu podle poválečných sokolských dokumentů za účast v protinacistickém odboji nejméně deset významných příslušníků Sokola.
Patřili k nim por. Miroslav Holomucký (popraven 22.10.1941), Miloslav Pisařík (umučen 13.3.1942), Rajmund Polišenský (umučen 14.12.1941), Dr. Ladislav Prchal (umučen 20.12.1941), Josef Riedl (umučen 3.4.1942), Josef Riedl ml. (umučen 3.4.1942), Dr. Václav Skalák (umučen 27.4.1943), Rudolf Smutek (7.5.1942), Vladimír Klímek (umučen 4.12.1944) a Bohuslav Novák (popraven 1942).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama