Červenec 2012

Ludvík Vaculík znovu o sletu

17. července 2012 v 20:55 | převzato z LN 17.7.2012

Šlo o dílo vyššího smyslu


Kardinál Dominik Duka sokolům

16. července 2012 v 17:20 | Z webu pana kardinála |  Z činnosti

Někteří účastníci XV. VS tam byli i s praporem

Katolická církev se otevírá lidem podobně jako Sokol se otevírá veřejnosti


Homilie pro všesokolský slet

Homilie pro všesokolský slet

V rámci hlavního týdne oslav 150 let Sokola sloužil 1. července 2012 pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha mši svatou pro účastníky sletu. Dopoledne se od 10.00 hodin rovněž zúčastnil Sletového průvodu Prahou.
03. 07. 2012 15:21
Sestry a bratři,
150 let tělovýchovné organizace Sokol je úctyhodná doba, která vypovídá mnohé o životě cirka sedmi generací, o poměrech ve společnosti, i osudech státního útvaru, ve kterém Sokol působil a působí. Zákaz činnosti, persekuce, popravy a věznění, to jsou také dějiny Sokola. Vždy, když chyběla na veřejnosti přítomnost vašeho stejnokroje, byl to signál, že v naší vlasti není dobře, že byla oloupena o svobodu a suverenitu.
Jsem rád, že jsem vás mohl uvítat v naší katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, abych spolu s vámi, bratři a sestry, z domova i z daleké ciziny, společně vyznal velikost lidského údělu, velikost člověka, bytosti, která je určena, jak jsme slyšeli z knihy Moudrosti, k nesmrtelnému životu. Evangelní úryvek o vzkříšení dcery Jairovy nám říká, že ani smrt nezadusí život, čistý a krásný, život v lásce rodiny a společnosti. Stejně tak ani zloba nacismu a komunismu nezlomila a neusmrtila vaši víru v hodnoty a ideály, které jsou vlastní naší západní civilizaci, dědičce izraelského a antického odkazu, jak o ní krásně zpívá básník, spisovatel a statečný voják Antoine de Saint Exupéry. Tato civilizace vidí člověka v jeho plné dimenzi lidství vyjádřené diktem: "Mens sana in corpore sano.", což váš zakladatel dr. Tyrš přeložil: "V zdravém těle zdravý duch." Síť vybudovaných sokoloven v našich vsích a městech svědčila a svědčí o zájmu nejen o tělesnou kulturu, ale také o výchovu a morální formování svobodného, zodpovědného člověka, kterého se tolik bály moderní otrokářské režimy. Bály se právem. Váš demokratický přístup otevírá dveře všem občanům a formuje z nich opory svobodné a demokratické společnosti s nezlomnou vírou ve smysluplnost hodnot, na kterých byla vybudována tato katedrála a náš stát. Vaše slety, především ty v roce 1938 a 1948 jsou výmluvným svědectvím o opravdovosti vašich zásad a principů.
Myslím, že velmi dobře rozumíte slovům apoštola Pavla a běželi jste svůj závod naplno, nejen dodržováním předpisů "fair play", ale vždy s vírou ve vítězství Pravdy, Svobody a lidského Bratrství. Vaše sestry i bratři tvořili vždy páteř prvního, druhého, ale i třetího odboje.
Tváří v tvář skutečnosti vás prosím, vydejte se na cestu čtvrtého odboje. Povstaňme k odporu proti malomyslnosti a lenosti. Spolu se všemi slušnými lidmi je zapotřebí říct "Ne" lžím, podvodům, krádežím, hrubosti, netolerantnosti, nezájmu o druhého, nezájmu a pohrdání společností, národem i naší vlastí. Pokračujte v péči o děti a mladou generaci, která se sportem učí odvaze, trpělivosti a přátelství, bez kterých není možné vytvořit opravdové manželství, rodinné soužití. Řekněme dost budování společnosti bez domovů, obcí a státní pospolitosti.
Včera jsme si připomenuli zrození naší armády, svobodného státu v roce 1918 ve francouzské obci Darney. Slova přísahy začínala: "Přísaháme na vše, co je nám svaté…" Tím bylo možné, aby se k této přísaze přihlásili všichni bez rozdílu.
Přísahejme v duchu našich předků věrnost Tomu, který je, přísahejme Ježíši Kristu, že jeho jediný zákon lásky k Bohu a člověku, který se prokazuje tím nejvyšším demokratickým principem: "Cokoliv jste učinili jednomu z nejmenších, mně jste učinili," bude nám opravdu svatým.
Kardinál Dominik Duka OP

Hodnotí cvičenky Nebe nad hlavou

13. července 2012 v 18:33 | a vedoucí Zora Horáková |  Z činnosti

Anketa ke skončenému sletu

Došla dvě stručná stanoviska, ale stojí za zveřejnění.
Dagmar Chupáčová - Nebe nad hlavou, žena, dojmy z Prahy: výborná organizace, skvělý kolektiv, bohatý kulturní program, ubytování a strava bez problémů, celkově velmi povedené, hodnotím kladně.
Lenka Sujová - Nebe nad hlavou, žena: Smekám před všemi autory skladeb, ale především před naší autorkou J. Černou, která s klidem a profesionalitou řídila celý nácvik skladby, nástupu i závěru. Super bylo i jízdné zadarmo, které nám všem poskytlo neomezený pohyb po Praze. Poděkování patří i naší vedoucí Zorce Horákové, která se o nás starala jako o "vlastní." Super byl i celý kolektiv sester a bratrů z naší župy Středomoravské - Kratochvilovy, kteří vytvořili skvělý kolektiv, který obstál i v tak závažné situaci, a kdy nepodlehl ponorkové nemoci ani špatné náladě a to i v případě, kdy se stalo vlakové neštěstí jiného spoje a nám se ve vagónu naráz ocitlo dalších 50 - 60 cestujících navíc.
"I já se pokusím napsat své pocity, které tak úplně nesouvisí jen s anketou", napsala úvodem
Zora Horáková - vedoucí nácviku přerovských žen skladby Nebe nad hlavou, a pokračovala:
"Nechci zde formulovat své dojmy z našeho pobytu v Praze. Chtěla bych poděkovat všem holkám, které byly odvážné a začaly nacvičovat skladbu Nebe nad hlavou.
Za vším, co v Praze v Edenu vypadalo na záznamu v TV jako hračka, je tvrdá práce.
Na začátku byly cvičenky, které se skoro, resp. vůbec, neznaly. Během cvičebního roku, aniž by si to uvědomily, spolu musely začít spolupracovat. Skladba Nebe nad hlavou rozhodně není skladbou pro individuality. Úspěch jedněch, závisí na umění druhých. A tak, jak do sebe začaly zapadat jednotlivé díly skladby, tak do sebe zapadaly i vztahy mezi cvičenkami.
Jsem všem nesmírně vděčná, že jsme dokázaly vytvořit na venek nesourodý (od starších žaček, přes dorostenky až po ženy), ale vnitřně sehraný tým. To, že jsme v Praze prožily krásný týden, plný zážitků, je odměna za všechny nezdary, které nácvik provázely.
Všem přeje klidné a slunečné léto Zora"

Spokojenost a poděkování všem cvičencům

12. července 2012 v 15:09 | Vladimír Tabery |  Z činnosti

Názor do ankety: V mém pohledu na právě skončený XV. všesokolský slet v Praze převládá spokojenost.

Krásný průvod, působivé a důstojné zahájení sletu, zdařilé předvedení skladeb - tedy všeho, co jsme chtěli ukázat a co jsme se za necelý rok naučili. Drobné vady na kráse by se určitě našly, ale v hodnocení celkového dojmu jsou nevýznamné a snad bude mít smysl si je připomenout v nějakém podrobnějším hodnocení, jako zdroj poučení pro pří-padné příště.
Věřím, že působivě vyznělo i předvedení naší skladby Chlapáci III. Samozřejmě je to zásluha celého kolektivu, ale nedá mi to, abych nevyzvedl i úlohu jednotlivců. Trvale mi zůstanou v paměti dva momenty, ke kterým se pojí nadšení, uznání a vděk za obětavost. Prvním je výkon jednoho našeho základního celku, tedy devítky, složené z mužů Přerova a Sušic, která i v oslabeném počtu sedmi cvičenců dokázala předvést náročnou gymnastickou část, koncipovanou pro celou devítku. Druhým momentem je pak výkon jmenovitě bratra Františka Štece, který až přímo na sletu pro nedostatek mladších a na házení váhově přijatelných adeptů zvládl ve svých 74 letech během dvou dnů výcvik na zdatného a kvalitního saltaře. A pak že starého sokola novým kouskům nenaučíš…
V. Tabery ml.

Poděkování cvičencům jednoty:

Děkuji všem cvičenkám a cvičencům naší přerovské jednoty za jejich nasazení, s jakým se zasloužili o zdárný průběh XV. všesokolského sletu v Praze. Samozřejmě jde především o krásné předvedení sletových skladeb, ale zároveň i skvělou kázeň a stále dobrou náladu, která nám pomáhala překonávat drobná nepohodlí sletového týdne - příšerného horka nebo naopak deště, tvrdého spaní, stálých přesunů i čekání. Určitě je díky zážitkům téměř zapomenuta skutečnost, že každého tahle asketická "dovolená" přišla na nemalý peníz a věřím, že se všichni zase s chutí zapojíme, jakmile se naskytne nová příležitost. Abychom pod vedením našich obětavých cvičitelek a cvičitelů, jimž patří zváštní poděkování, dál rozvíjeli zdravý pohyb, prohlubovali naši sounáležitost a předvedli veřejnosti, že Sokol stále žije, má své významné místo ve společnosti a zaslouží si uznání.
Předchozí slova díků se týkají nejen pražského vrcholného setkání, ale i prezentace na krajském sletu v Přerově, župním v Hranicích a několika místních, kterých se účastnily jednotlivé celky. Každý určitě zaslechl slova převážně kladného hodnocení přerovského sletu. Lví podíl na jeho hladkém a důstojném průběhu měli organizátoři a pořadatelé, a protože drtivá většina z nich se rekrutovala z řad členů naší jednoty, chci jim za obětavou službu rovněž srdečně poděkovat.
Vladimír Tabery ml.
starosta T.J. Sokol Přerov

Věrná garda hodnotí mladé sokoly

12. července 2012 v 14:39 | Věrná garda Sokola Přerov |  Z činnosti

Anketa ke skončenému sletu

Velice nás potěšilo chování mladých sokolů. Při návratu ze sletu spadl na lokomotivu, která nás vezla strom a náš vlak musel asi hodinu stát. Pak jsme přesedli na zváštní vlak se sokolskými cvičenci a naší mladí sokoli nás velice srdečně přijali. Pomohli nám se zavazadly, uvolnili místa k sezení a sami celý zbytek cesty stáli. Do Přerova jsme přijeli o tři hodiny později, horším vlakem než byl původní náš, ale s dobrým pocitem jaké máme v Přerově mladé sokoly.
Věrná garda

Dojmy kladné i záporné

12. července 2012 v 14:31 | Rostislav Machalík |  Z činnosti

Anketa ke skončenému sletu

Mé dojmy ze sletu jsou kladné i záporné. Vrchol sletu nebylo samotné cvičení, ale Gala večer. Takovou fantastickou atmosféru, jakou jsme vytvořili pro cvičence a zejména pro Věru Čáslavskou, jsem nezažil ani na fotbale. Samotné cvičení se dá rozdělit na dvě poloviny, to večerní, které bylo doděláváno horkou jehlou, bylo cvičeno ve velmi nepříznivých podmínkách (ani režísérovi ČT4 se moc nevyvedlo) a to odpolední, které bylo zdařilejší jak počasím, tak i podmínkami, ve kterých jsme cvičili. Co se týče logistiky dojíždění na jednotlivá cvičení, byla plná spokojenost, ubytování i strava OK, jen ti "pražáci" se občas mohli chovat slušněji.
Rosťa

Zatím jen ve zkratce

12. července 2012 v 14:23 | Martin Krejčíř |  Z činnosti

Anketa ke skončenému sletu

Nazdar, spíš než inspiraci potřebuji na pořádnější hodnocení čas. Napíši to jen heslovitě.
Klady: skvělá atmosféra, ubytování, strava, doprava na cvičiště, dostatek WC a pitných automatů, gala večer, Synot tip arena, propagace f. Leman, přímé přenosy ČT z průvodu i obou sletových programů.
Zápory: neschopnost vedení ČOS vyjednat nějakou finanční podporu pro cvičence (150.výročí) a jednat s ČD ohledně dopravy do Prahy (cenová náročnost pro rodinu byla srovnatelná s týdenní dovolenou), stísněné prostory kolem areny, nedostatek stánků s občerstvením.

Já jsem byla se sletem velmi spokojená

12. července 2012 v 14:11 | Helena Sedláčková |  Z činnosti

Anketa ke skončenému sletu

Bylo vidět, že se organizace ujali jiní a zřejmě mladí lidé, také agentura Leman, která se postarala o propagaci...všude reklamy, plakáty, televizní programy, přenos průvodu, Sokol Gala, vystoupení ve čtvrtek a v pátek v televizi, stánky s upomínkami na slet. Také organizace, aspoň tam, kde jsme byli my, byla bezchybná - výborné jídlo, ochota, dostupnost...
Můj obdiv si zaslouží Věrná garda - ve čtvrtek déšť, v pátek horko a ještě ke všemu nehoda vlaku, ve kterém cestovali.
Myslela jsem si, že už další slet nebude, ale potěšila mě sestra starostka ČOS Hana Moučková - slet v roce 2018 bude, už se těším.
Tak to by asi bylo vše.. Hezký den. HS

Určitě převládají pozitivní dojmy

12. července 2012 v 13:57 | David Zbořil |  Z činnosti

Anketa ke skončenému sletu

Slet se mně líbil především svou neopakovatelnou atmosférou. Od společné jízdy vlakem, ubytování, stravy, přes průvod, nácvik , zahájení sletu v nepříznivém počasí a samotné vystoupení.
Teprve pohled z tribun odhalil krásu jednotlivých skladeb. U chlapáků šipka, osy a diagonály vytvořily nádherné obrazce. Výhrady mám k chaotické organizaci nácviku zahájení čtvrtečního prvního programu. Tam si myslím, že to bylo šito horkou jehlou na poslední chvíli. Pokud za šest let bude slet - určitě pojedu !
David

Moje vzpomínky na XV. VS v Praze jsou z pozice vedoucí župní výpravy a diváka

12. července 2012 v 12:18 | Milada Havlíčková |  Z činnosti

Anketa ke skončenému sletu

Slet se vydařil, sešla se dobrá parta lidí. Po celou dobu našeho pobytu v Praze byla pohoda a skvělá nálada, která nás
neopustila ani při zpáteční cestě vlakem domů. kdy jsme mezi sebe přibrali další cestující (převážně členů VG) z havarovaného vlaku.
Jako na diváka na mě slet zapůsobil velmi pozitivně. Byl to až dojemný zážitek vidět to na vlastní oči a být při tom.
Nedá se říci, která skladba byla nejlepší. Mně se líbily všechny a neskrývla jsem slzy dojetí. Těšila jsem se na skladbu
Člověče, nezlob se. Za tuto skladbu jsem měla v župě odpovědnost a také nacvičila 43 předškolních dětí.
Děti nezklamaly, bylo to nádherné!
Zdraví Milada Havlíčková

Pozvánka na povídání o nové knize

9. července 2012 v 23:14 | Knihkupectví "Mezi světy" |  Organizační

Sokolský odboj na Moravě 1939 - 1945


Mé dojmy ze sletu v Praze

9. července 2012 v 22:01 | Marie Kolaříková |  Z činnosti

Můj zážitek z Prahy?

Cítila jsem se jako dítě na kolotoči,když jsem díky odznaku jezdila metrem. tramvají a autobusy po celém městě,
kam  jsem chtěla a kamkoli jsem chtěla. Škoda, že nebylo víc času.
 
Ještě jeden.-Při nástupu zkoušky večerního, hlavního programu jsme stáli na značkách a čekali na zahájení skladby .Vtom překvapení, co to bylo? Před obličejem mi přelétla 10 cm kobylka osvětlená reflektory.
Další. Samozřejmě jsme se lekli ,když jsme stáli na ploše, zmoklí jak slepice a nad námi se zablesklo a blesk uhodil hned vedle stadionu.
Při zpáteční cestě domů za Kolínem při silném větru větve rozbily okno u lokomotivy, strojvůdce byl zraněný a hasiči evakuovali cestující i se zavazadly pomocí žebříků do vlaků, které nám na signál zastavily na trati. Nám zastavil sokolský vlak. Bylo to překvapení !

Výstava sokolských plakátů v Brně

9. července 2012 v 21:33 | Miloš Zapletal, Jaroslav Nešpor |  Historie

Jedna z výstav

Sestry a bratři. Přeposílám recenzi o výstavě sokolských plakátů. Myslím si, že to je jeden ze způsobů, jak na Sokol upozornit současné významné osobnosti naší kultury a společnost vůbec. Je to o to cennější, že hlavním iniciátorem a tvůrcem celé výstavy je mladý člen vzdělavatelského aktivu Sokola Brno I a župy J. Máchala, vysokoškolák Michal Doležel. Chci mu i tímto způsobem poděkovat za usilovnou práci a zajímavý příspěvek oslavám 150-tého výročí založení prvních sokolských jednot. Nazdar ! S pozdravem Jarek Nešpor, vzdělavatel župy J .Máchala.

Jan Přidal pro Rozhlas ještě před sletem

8. července 2012 v 17:48 | Milana Štáfeldová na Radiu Praha |  Z činnosti

Jan Přidal cvičil na XV. všesokolském sletu

Rozhovor se uskutečnil 18. června na vernisáži výstavy Pod křídly Sokola v Praze na Žižkově. Snímek Jaroslav Skopal

Jan Přidal prožil se Sokolem celý život a ve svých 91 letech cvičí na sletu

Stáhnout: MP3
Už za týden začne jubilejní 15. Všesokolský slet. Do Prahy se na něj letos sjede na deset a půl tisíce cvičenců z celé České republiky i ze zahraničí. Sletu předchází celá řada akcí, které mají připomenout další letošní jubileum této tělovýchovné organizace, 150. výročí jejího vzniku. Jednou z nich je i výstava Pod křídly Sokola, která byla toto pondělí zahájena v Armádním muzeu na pražském Žižkově. Výstava připomíná nejen péči, kterou Sokol od samých počátků věnoval rozvoji tělovýchovy, morálních hodnot a vlastenectví, ale i podíl Sokolů na obraně země v obou světových válkách i v odboji proti komunistické totalitě. Jedním z hostů vernisáže výstavy byl i jednadevadesátiletý Jan Přidal, bývalý dlouholetý starosta Sokolské župy Prostějovské a také poslední žijící člen sokolské odbojové skupiny Jindra, která působila na Moravě v letech nacistické okupace. V dnešních Historických obzorech vzpomíná na téměř celé jedno století strávené v Sokole:
Jan PřidalJan PřidalKdy jste se stal členem Sokola?
"Ve svých pěti letech. Nás bylo sedm a všichni jsme se postupně zapojili do Sokola. Tatínek byl zakladatelem Sokola u nás. Dal návrh na zbudování Sokolovny. A právě když se sokolovna otvírala, tak v tom roce a v tom dni jsem se narodil."
A kde je ta sokolovna?
"Ve Vřesovicích, okres Prostějov. Je to malá vesnička, pět set obyvatel. Byla tam velká konkurence Sokolům, takzvaná Orelská jednota. A tak jsme se snažili jim nejen konkurovat, ale i vyrovnat a ukázat jim, že Sokol vychovává člověka pro zdraví, pro radost, a že je to hlavně dobrovolná a nezištná činnost. Že vychovává mládež lásce k vlasti a úctě k rodičům. Sokol měl prostě všechno, jenom ho bylo potřeba využít. A to bylo zásluhou buďto tehdejšího učitelstva, anebo z řad rolníků, kteří obětovali čas mimo své práce činnosti sokolské."
Vy jste se narodil ještě za Rakouska - Uherska?
"Ne. V roce 1921, za republiky. A nás bylo v ročníku jednadvacet. To nám pomohlo, že jsme měli k sobě blízko a že jsem je všechny přetáhl do Sokola. Hráli jsme divadlo, pořádali jsme tělocvičné akademie, zájezdy, vycházky. Prostě jsme tím žili. My jsme viděli v Sokole budoucnost národa."
To byla slavná doba Sokola, mezi oběma světovými válkami. Jak jste ale pak se Sokolem prožíval druhou světovou válku?
Všesokolský slet v roce 1938 byl posledním před druhou světovou válkouVšesokolský slet v roce 1938 byl posledním před druhou světovou válkou"To už bylo horší. Druhá světová válka nás právě v té lásce k Sokolu přivedla do sokolského odboje. Já jsem byl nejmladší z bratrů a my jsme se zapojili do sokolské organizace Jindra v roce 1941, úplně v začátcích. A protože jsem byl mladý, předal jsem vedení svým bratrům a věnoval jsem se zásobování rodin Sokolů, kteří byli popraveni a umučeni. Rozesílal jsem jim po celé republice, do Prahy, do Brna, do Olomouce, zásoby potravin. Tzv. dvoukilové balíčky, které byly posílané poštou. Paní poštovská byla tak hodná, že mně je brala na cizí nebo na smyšlené jméno."
Co vám v tu chvíli hrozilo?
"To jsem si ani neuvědomoval. Já jsem to dělal z opravdové lásky a úcty k těm Sokolům."
Podařilo se vám to dělat až do konce války?
"Ne, v roce 1943 byl zatčen bratr Karel, ten nejstarší. A v r. 1944 jsme byli zatčeni my, druzí bratři, Josef a já. Ale před zatčením, protože jsme věděli, že to bude nebezpečné, jsme byli domluveni: aby se alespoň jeden z nás dostal domů, tak že já jako nejmladší budu veškerou činnost svádět na své bratry. A oni že to převezmou. To jsem dělal a velmi se mi tím ulevilo při výslechu. Ale měl jsem konfidenta na cele, kterému jsem to sděloval. Nevěděl jsem, že to prozradí. Byl to spoluvězeň. A on prozradil, co jsem dělal. Tak jsem byl potom předvolaný znovu k výslechu, že jsem nemluvil pravdu a že budu postižený, budu odeslaný k soudu. Já jsem z toho neměl ani tak strach, jako mne spíš mrzelo, že spoluvězeň všechno prozradil. Přesto jsem se bránil a stále jsem to sváděl na své bratry. Ti to taky převzali, a tak jsem se z toho dostal a po výsleších jsem nemusel jít k soudu."
Jak dopadli bratři?
Jan Přidal (vlevo) inicioval vznik vzpomínkové knihy Sokolský odboj na Moravě 1939 - 1945, foto: Sokol PřerovJan Přidal (vlevo) inicioval vznik vzpomínkové knihy Sokolský odboj na Moravě 1939 - 1945, foto: Sokol Přerov"Bratr Karel, ten nejstarší, byl takový odvážný člověk! Prostě mu nezáleželo na životě. Ten se tak s těmi gestapáky pral, že nakonec uznal za vhodné, že bude dělat blázna. Zešílel. Gestapáci ho poslali do ústavu do Černovic, kde primář uznal, že je duševně a nervově chorý. A s touto vizitkou ho poslal zpátky. A ten gestapák to přijal a přestal ho vyšetřovat. Jenomže on jim to při vyšetřování tak popletl, že si s tím gestapo nevědělo rady. Takže kvůli této hře, velmi nebezpečné, zachránil celou skupinu dvaasedmdesáti členů Sokola, kteří už měli rozsudek soudu, kde byla většina návrhů na trest smrti. A muselo to být odložené, protože bratr jim ty výslechy popletl a oni museli být znovu přešetřovaní. To trvalo dva měsíce, a tím se opozdil přesun k soudu do Breslau. A když tam potom byla ta skupina dvaasedmdesáti brněnských a prostějovských Sokolů odeslána, tak už stála ruská armáda dvacet kilometrů od Breslau. Tím už nedošlo k soudu, protože gestapáci se báli, že je zajmou. Tak je pak transportovali pěšky nebo ve vagónech do vnitrozemí Říše, až do Lipska, kde byli osvobozeni americkou armádou."
Druhý bratr to taky přežil?
"Oba bratři přežili, jenomže ten prostřední bratr Josef onemocněl. A po návratu domů do dvou let zemřel."
Jak to pak bylo po válce, do roku 1948? To jste obnovili činnost Sokola...
"Ano, my jsme se hned zapojili, hlavně bratr Karel, ten "blázen", který se uzdravil. A pro tu knížku, kterou jsem vydal, jsem získal hodně informací z jeho archívu. Tím jsme vlastně dali dohromady celý moravský odboj Jindra."
Jak jste pak prožíval celé to dlouhé období, kdy byl Sokol zakázán, až do znovuobnovení činnosti?
"Prožíval jsem to velmi těžce. Vůbec jsem se ale nestrachoval, já jsem věřil, že se Sokol obnoví. V naší tělovýchovné jednotě jsem vedl sokolskou jednotu dál. Nikdo nás nekontroloval, stanovy jsme dodržovali a mládež jsme vychovávali po sokolsku. Na spartakiády jsme nejezdili. A v roce 1990 mne napadlo, že obnovíme Sokol, jak byl před rokem 1950. Nemohli jsme ale získat dřívější Sokoly, ty starší, tak jsem se na to dal sám. Objížděl jsem bývalé jednoty a přesvědčoval je, aby přestoupily do Sokola z ČSTV. Přesvědčoval jsem je, že to tehdy bylo nezákonné. Přesvědčili jsme asi třicet jednot v župě, které beze všeho přestoupily. Ale tam, kde zůstali bývalí komunisté, už to nešlo. Nechtělo se jim, nebo se styděli."
A přijedete na slet?
"Budu ještě cvičit! Včera jsme cvičili v Přerově. Mne to udržuje v takové tělesné a duševní kondici. Mám sice kdovíjaké potíže, mně to ale nevadí. Já dosychám jak strom. Je to přeci samozřejmé a zákonité, že tady nemůžu být pořád. Za to, co jsem odvedl pro společnost, budu odcházet s dobrým vnitřním pocitem."

Jaké dojmy jste si dovezli z XV. všesokolského sletu v Praze?

8. července 2012 v 17:07 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Tak zní anketní otázka pro vás, účastníky všesokolského sletu v Praze

Své odpovědi můžete zaslat na adresu jar.skopal@volny.cz
Bratr Miroslav Rozkošný jako první popsal své pocity ze sletového průvodu:
Sokoli v plné síle, ale bez muziky
Téměř jedenáct tisíc sokolů tvořilo v neděli 1. července slavnostní průvod Prahou, který zahájil XV. všesokolský slet. Mezi nimi pochodovala i většina ze sto šedesáti účastníků sletu z Přerovska jako zástupci župy Středomoravské - Kratochvilovy. "Viděl jsem to, hezké, hezké a podle tradice, tak by to mělo být," komentoval průvod jeden z přihlížejících pražanů.
V čele župy šli praporečníci s historickými prapory T.J. Sokol Přerov, Hranice, Dřevohostice a praporečník s teprve před měsícem vysvěceným novým praporem T.J. Sokol Beňov. Za nimi vedle uvedených jednot i cvičenci z T. J. Sokol Brodek, Lipník, Paršovice a Sušice. "Chlapci sluší vám to, jste ještě v plné síle" dostalo se poblíž Karlova mostu uznání od jedné starší ženy i čelu naší části průvodu, protože na rozdíl od řady českých žup, moravské měly viditelně nižší věkový průměr. České župy však vynikaly bohatostí historických krojů včetně už málo vídaných ženských krojů Libuše. Hlavně však velkou část z nich doprovázela řízná dechovka, včetně nejméně jedné vojenské. Na rozdíl od nich, u moravských žup byla dechovka velkou výjimkou. Nenahradil ji ani zpěv Moravanů. "Kde je muzika ?", všiml si toho i jeden z přihlížejících diváků před Staroměstským náměstím a zavolal na čelo našeho průvodu.
Na dechovku do Prahy ani T.J. Sokol Přerov jako největší jednota župy Středomoravské - Kratochvílovy peníze zatím nemá a zda bude mít potřebné finanční prostředky za šest roků při konání dalšího sletu je zatím ve hvězdách. V první řadě se musí přerovští sokoli postarat, aby měli peníze alespoň na nejbližší topnou sezonu. Miroslav Rozkošný

XV. všesokolský slet skončil, je čas na hodnocení

7. července 2012 v 23:41 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

Nákladná propagační kampaň ke 150 letům Sokola se nakonec ukázala jako přijatelná



XV. všesokolský slet, k němuž patří akce v období od 1. do 7. července 2012 končí. Vrcholem byla obě programová vystoupení v Synot Tip Aréně v Praze - Vršovicích 5. července večer a 6. července odpoledne. Nelze opomenout ani Sokol Gala večer v úterý v aréně v Holešovicích, který dal vyniknout zejména pro diváky atraktivním gymnasticky orientovaným vystoupením. Zde se ukázala i kvalita gymnastických čísel z Dánské gymnastické a sportovní organizace DGI.
Někteří z Přerova si pamatujeme opakované výměnné zájezdy našeho přerovského Sokola do Dánska po obnovení Sokola v roce 1990. Už tehdy byla kordinující organizací dánská DDGU, jakýsi předchůdce dnešní DGI.
Naopak Dánům nevyhovoval kluzká tráva v prvém programu v Edenu, kde za deště nemohli naplno předvést gymnastickou úroveň svých kladeb. I když jedna z jejich skladeb měla dost podobného s našimi sokolskými skladbami pro dospělé.
Téměř vše z Prahy se dalo sledovat v přímém přenosu nebo s denním zpožděním i z archivu ČT4, kde se ukázala jako výhodná předem zabezpečená spolupráce Sokola v rámci propagační kampaně s pořadem "150 let v pohybu - Sokol, síla, tradice".
Nebylo to zadarmo, přičinili se o to sokolští poslanci z řad ČSSD, která díky své dominantní pozici v krajských zastupitelstvech pomohla prosadit příspěvek Sokolu přes krajské rozpočty. Nakolik byly náklady přiměřené, nechci dnes hodnotit, ale nakonec splnily svůj účel i tzv. krajské prezentace Sokola, a to jak v podobě jednodenních akcí, tak i natočením pořadů ze života sokolských žup v celé republice. Tyto pořady jsou též v archivu ČT4 a lze si je postupně doma v klidu znovu přehrávat.
Pokud jde o skladby tvořící program obou hlavních dnů, ty jsme většinou znali předem a také jsme je předem akceptovali.
Mně samému se zdá, že na příštím sletu by mohly mít úspěch i dvě nebo tři skladby v retro stylu, což by se mohlo týkat původních sokolských cvičebních úborů, klasického náčiní i hudby. Sokolské prvky, spoluvytvářející tradice, totiž nacházejí mezi sokoly i veřejností stále příznivější odezvu. Jde o nově se projevující zájem o sokolské kroje historické i novější a také sokolské prapory. Začíná být opět ctí, nosit je. Ptoto si myslím, že i třetina skladeb v retro stylu by přinesla oživení jak do nácviku, tak i do samotných vystoupení.
Diváků stále trochu ubývá. Synot Tip Aréna má kapacitu dvacet tisíc diváků. Lidové noviny uvedly, že ve čtvrtek byla místa zaplněna sotva z poloviny, v pátek to bylo lepší a všechna sedadla ve stínu byla zaplněna. Odhady považuji za dost přesné, i když se mi zdálo, že v pátek na hlavní tribuně bylo dost volných míst např. v sektoru pro čestné hosty. Napadá mě, že cesta ke zlepšení by mohla vést přes jednak nižší vstupné a též přes poskytnutí volných lístků organizacím, majícím blízko ke sportu a k mládeži, např. školám. Distribuci by ovšem měl předcházet řízený průzkum závazného zájmu s ohledem na období prázdnin a dovolených.

Pokud jde o úroveň skladeb a počet cvičenců v nich, pak u dospělých se ztotožňuji již s některými hodnoceními, že zaujaly skladby žen Česká suita, Nebe nad hlavou, Chlapáci III a slovenská skladba My a my. Skladby pro děti a žactvo se mi těžko hodnotí. Je v nich hodně herních prvků, takže obrazce, díky nedotaženým zákrytům, tolik nepomáhají vytvářet potřebný celkový choreografický dojem. Na druhé straně byly tyto skladby plné radostné spontánnosti, což to ostatní kompenzuje.
V sobotu ráno jsem v Českém rozhlase zaslechl slova jednoho ze spoluautorů skladby "Člověče, nezlob" se Filipa Uzla, že má v hlavě novou vizi pro dětskou skladbu pro slet 2018. Jsem zvědav, co to bude. Zmíněný bratr též uvedl, že jej mrzela neúčast prezidenta na některém programovém dnu. Ani tam nemohl být, do svého programu zařadil státní návštěvu Malajsie, jak opět dnešní tisk uvedl. Je to otázka priorit a významu akcí. Asi nám zcela nepřísluší to hodnotit.
Na druhé straně se na slavnostních akcích objevili mj. jako partneři starostky ČOS sestry Hany Moučkové předsedkyně Poslanecké sněmovny paní Miroslava Němcové a za vládu ministr obrany Alexandr Vondra. Ten by sletům pomohl, kdyby se dala vyřešit opětovná účast armády v jejich programech.
Všesokolský slet jako vždy ukázal i významnou vzájemnou solidaritů cvičenců, což se projevilo hlavně hlasitým potleskem a povzbuzováním sobě navzájem. A to platí i o župních a krajských sletech, které tomu všesokolskému sletu předcházely.




















Z průvodu naší župy v Praze 1.7.2012

7. července 2012 v 15:09 | František Kubík |  Z činnosti

Sokol Beňov zabíhal v Praze nový prapor a jeho starosta fotografoval





Přehrejte si záznamy ze sletu z ČT4

7. července 2012 v 14:34 | JS |  Z činnosti
7. červen 2012 ... JSME 150 LET V POHYBU - PRAHA - 1.7. - 6.7. ... Sokol, síla tradice (týdenní magazín o současné činnosti i minulosti České obce sokolské) ...
www.vsesokolskyslet2012.eu
www.vsesokolskyslet2012.eu/...150-let/.../77-sokol-v-ceske-televizi

Již myslí na další slet

7. července 2012 v 11:45 | Filip Uzel pro Radiožurnál

Starostka Hana Moučková slíbila v závěru další slet v r. 2018

Sokoly mrzela neúčast prezidenta a členů vlády na XV. Všesokolském sletu

7. července 2012 v 10:14

XV. Všesokolský slet v pražském EdenuDva dny předváděli v pražském Edenu členové Sokola a jejich spřátelené soubory z domova i ze zahraničí to, co nacvičovali dva roky. Programem hromadných skladeb zakončili XV. Všesokolský slet, který se konal v rámci oslav 150 let od založení Sokola.
"Přiznám se, že jsem trošku dojatý, protože jsem spoluautorem jedné skladby a protože končí období šesti let velkých příprav, nácviků. Chtěl bych poděkovat všem cvičitelkám, které si to všechno platí, starají se o děti. Je to velice obdivuhodné, těmto lidem bych chtěl z celého srdce poděkovat," říkal po skončení XV. všesokolského sletu Filip Uzel, který na něm nejen cvičil skladbu Chlapáci III, ale je zároveň i spoluautorem skladby Ať žijí duchové pro rodiče s dětmi a mladší žactvo.
Na XV. Všesokolský slet ale prý nebude mít pouze radostné vzpomínky."Velice mě mrzí neúčast pana prezidenta. Je to poprvé od roku 1920, kdy prezident republiky není přítomen na všesokolském sletu. Mrzí mě i neúčast představitelů vlády, pana ministra školství a dalších ústavních činitelů," postěžoval si Filip Uzel.
Ani to mu ale nevezme elán do další práce a už nyní začíná spřádat plány na to, jakou roli bude hrát na dalším sletu, který se bude konat v roce 2018.
Filip Uzel hodnotí XV. všesokolský slet a těší se na rok 2018
"Cvičit budu kažopádně, cvičil jsem zatím na všech sletech od toho prvního porevolučního v roce 1994. A přiznám se, že mám určitý nápad na jeduu skladbu pro nejmenovanou věkovou kategorii," zůstal tajemný Filip Uzel.
Třeba to bude znovu skladba, kterou se na sletu budou prezentovat nejmladší z široké sokolské rodiny.
"Děti mají na všesokolských sletech vždycky největší aplaus, největší úspěch. Doufám, že u toho zůstanou, budou cvičit dál a budou budoucnost nejen Sokola, ale i všech slušných lidí v této zemi," věří Filip Uzel.

Kritika ČT kvůli zkrácenému vysílání sletového průvodu v Praze

4. července 2012 v 18:46 | Iveta Poljaková, převzato z Neviditelného psa |  Z činnosti

Měla by sokolská Morava příště převzít iniciativu?

GLOSA: Sokolský průvod a ČT1

4. července 2012
aneb Má to ještě cenu?
V neděli 1. července procházel Prahou sokolský průvod - 15 tisíc lidí. Po šesti letech. 150. výročí národní tradice.
ČT odvysílala hodinu z toho (ač snad měla původně vysílat jednou tolik až do 12 hod), pak nějaké upoutávky a pokračovala cyklistikou…Viděli jsme tedy sokoly "z Toronta" a pak z Čech. Opomenuta zůstala celá Morava.
Je to přitom podstatná část cvičenců sletu , která se třískala do Prahy nacpanými vlaky, týden bude spát na karimatkách po školních třídách a tělocvičnách a namáhát se na prašných stadionech. Proč věnuje svou dovolenou i své úspory ne na Chorvatsko, ale na demonstraci národní hrdosti a sounáležitosti, to málokdo dnes chápe.
Ať komentátoři říkají cokoliv, z čísel je patrno, že těchto lidí je méně než posledně.
Hodnoty, za které cvičí, jsou už přes všechny řeči o hrdinství Čechů za válek passé, což naze vzkazuje i přístup ČT. Praha už je zcela nezvratně orientovaná na "Narodil se Santa Claus, klaní se mu Mikymaus". Řečeno v jednom blogu - proč se vůbec plnoštíhlá žena pokouší o holubičku? Hloupé. Cyklistika je více in. Pochod sokolů je něco mezi historizujícím šermem a Prague Love Parade.
Stovky maminek z Moravy, které doufaly, že zahlédnou alespoń z dálky prapor župy, pod nímž pochodují jejich děti, si mohly u televize oči vykoukat. Marně.
Tento trend můžeme sledovat ve většině celostátních médií (s čestnou výjimkou Českého rozhlasu 2 s velmi osvícenými redaktory). Když se nepodaří předpověď počasí v Čechách, jsou o tom relace a omluvy meteorologů. Na Moravě tento stav nastává téměř denně - všichni si zvykli. Je ucpaná tranzitní trasa z Polska, Ostravy do Vídně? Můžete telefonovat na Zelenou vlnu, jak chcete - místopis Moravy jim nic neříká. Město Přerov mezi dálnicemi zůstává týdny neprůjezdné a neprodyšné až k hranicím, humanitární krize. Zelená vlna celou tu dobu vesele hlásí desetiminutová zpoždění na Strakonicku. Na Ministerstvu dopravy jsou na tom bohužel stejně - a hodně, hodně daleko. Bližší koleno než pata, že? Co bychom vlastně ještě chtěli?
Současná krize je krize hodnot, to beze sporu.
Jestliže po nějaké národní sounáležitosti neštěkne už ani pes - což je jen trapně zastíraná skutečnost -, pak je otázka, co ještě dělá Morava v tomto svazku, kde je snaživým a dokonale ignorovaným partnerem se směšnými zastaralými názory o věrnosti. Přitom je na čase, aby se věnovala sama sobě.
Přerov
Iveta Poljaková