Vzpomínka na oběti Přerovského povstání

3. května 2012 v 17:50 | Jaroslav Skopal, foto Vojtěch Podušel |  Historie

Přerovští sokoli se 2. května 2012 tradičně zúčastnili vzpomínkových akcí k Přerovskému povstání v Olomouci-Lazcích a Přerově

Památník v Lazcích je už majetkem města Přerova. Několik metrů od něho vede cyklistická stezka, po níž každou chvíli přejedou cyklisté utužující svou kondici. Přitom jde o místo připomínající zbytečné oběti v samém konci druhé světové války, když Rudá armáda stála doslova za humny. Válka však nemá racionální vysvětlení. Mnozí z nacistických pohlavárů, kteří odsouhlasil popravu přerovských občanů, pak sami po skončení války byli odsouzeni k smrti.
Připojený obrázek je z letošní vzpomínky, kam každý rok, obvykle 2. května, organizuje město Přerov krátký výjezd účastníků pietního aktu. Další obrázky jsou ve fotogalerii pod názvem Lazce a Přerov 2. května 2012 (Záložku najdete vlevo)
Naši sokoli z Přerova nechyběli. Máte-li pro takové pietně historické akce smysl, naplánujte si cestu s námi příští rok.

Jistou novinkou ze strany Sokolů byla účast na zahajovací objíždce pomníčků padlých umístěných v různých místech Přerova. Začali jsme v areálu Kazeta u desky Hynka Kokojána. Byl to zaměstnanec Kazeta a byl také popraven 3. května (tak to uvádí deska v Kazetu) v Lazcích. Karel Zejda ml., dokud žil, na něho vzpomínal slovy: "Pro tohoto našeho zaměstnance neexistovala při technickém problému slova - to nejde, vždycky hledal a našel nějaké řešení".
Celou trasu k pomníčkům absolvoval vzdělavatel T.J. Sokol Přerov bratr Miroslav Rozkošný.
Pro připomentí atmosféry oné doby níže připojuji z encyklopedie Wikipedie text umístěný na její webové stráce.
"Přerovské povstání začalo 1. května 1945 v ranních hodinách, kdy se v Přerově rozšířila mylná zpráva o kapitulaci německých vojsk. Tuto zprávu vyhlásil městský rozhlas a pravděpodobně vznikla mylnou interpretací hlášení o smrti Adolfa Hitlera ("Vůdce padl").
Občané Přerova začali vyvěšovat československé vlajky a pokoušeli se odzbrojovat příslušníky německé armády a policie. Došlo k vyjednáváním mezi delegacemi přerovských občanů a německým okresním hejtmanem Krautem. Bylo postaveno několik barikád. K nejsilnějším bojům došlo na přerovském nádraží, kde se představitelé železničního národního výboru zmocnili několika německých vojenských vlaků. Do povstání se zapojili partyzáni z okolních lesů a skupiny uprchlých sovětských válečných zajatců.
Povstalci nedokázali vytvořit jednotné velení. Jednání mezi představiteli předválečných stran shromážděnými na radnici a ilegálním okresním národním výborem byla vleklá.
V průběhu dne byla zpráva o kapitulaci vyvrácena. Přerov jako významný železniční uzel se čtyřmi mosty přes řeku Bečvu měl pro ustupující německou armádu strategický význam. Po počátečním zaváhání se proto Němci rozhodli vyřešit situaci silou a v odpoledních hodinách získali kontrolu nad městem. Bylo vyhlášeno stanné právo.
Povstalcům, kteří se zapojili do ozbrojených střetů, se většinou podařilo uprchnout nebo ukrýt. Jednadvacet z nich však bylo zatčeno a popraveno 2. května 1945 v Olomouci-Lazcích. Podle některých pramenů odbojáři na radnici pečlivě vyplnili prezenční listinu, kterou na útěku zapomněli zničit. Němci po obsazení radnice listinu našli ležet na stole a povstalce snadno zatkli. Dalších 32 povstalců zahynulo pří bojích v ulicích. Bylo to první povstání Čechů proti okupantům v Československu.
Později zhodnotil československý generál a pozdější prezident Ludvík Svoboda povstání takto: "Přerovský 1. květen lze povazovat za signál k povstání českého lidu. Povstání v Přerově a v dalších místech, která vyvrcholila 5. května 1945 pražským povstáním, byla závěrečným projevem odhodlání českého lidu k boji proti nacistickému Německu. S úctou vzpomínáme na oběti ozbrojeného povstání dne 1. května 1945 v Přerově."

Seznam povstalců popravených v Olomouci

Bezslezina Josef, mechanik
Dokládal Jaroslav (nar. 30.6. 1897), strojvůdce ČSD
Dokládalová Marcela (nar. 30.12.1899), manželka strojvedoucího ČSD
Ertl Karel (nar. 6.3. 1908), obchodník
Kellner Ladislav (nar. 13.6. 1924), zámečník
Klíma Rudolf (nar. 14.4. 1904), malířský mistr
Kokojan Hynek (nar. 29.5. 1895), úředník
Kovařík Emil (nar. 13.4. 1890), obchodní zástupce
Král Antonín (nar. 5.7. 1903), tovární dělník
Machovec Jan (nar. 16.5. 1895), profesor reálného gymnázia, stál v čele Národního výboru
Motáň Jaroslav (nar. 24.10. 1910), knihař
Novotný Josef (nar. 1912), úředník
Sedlák Jan (nar. 15.5. 1895), četnický štábní strážmistr
Smolka Hynek (nar. 28.5. 1925), mechanik
Sobola Čestmír, JUDr. (nar. 19.7. 1906), komisař politické správy
Švehla Jan (nar. 5.11. 1901), nadporučík státní policie
Valenta Otakar (nar. 16.12. 1905), typograf
Vitásek František (nar. 22.10. 1897), vrchní četnický strážmistr
Vlček Hynek (nar. 23.10. 1901), poštovní zřízenec
Zapletal Josef (nar. 10.11. 1913), bankovní úředník
Zmeškal Václav (nar. 24.8. 1923), zaměstnanec ČSD"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama