Tyršův most si slavnostní otevření zasloužil

9. května 2012 v 11:51 | Jaroslav Skopal |  Historie

Průvod se stal nepřímou propagací krajského sletu v Přerově 16.6.2012

Sokolští činovníci i členstvo a žactvo nacvičující sletové skladby 2012 uposlechli výzvy města Přerova a svou účastí v průvodu přes slavnostně otevřený Tyršův most dali davům přihlížejících občanů znát, že Sokol v Přerově a župě žije.
Úvodní obrázek převzatý z Novinek.cz je jen rychlou reakcí na včerejší oslavy Dne vítězství v Přerově, které se podařilo sladit s otevřením nového Tyršova mostu. Další obrázky najdete během asi dvou dnů ve fotogalerii (sloupec nabídkového menu vlevo).
Zamysleme se současně nad historií, do níž přerovští a další sokolové zasáhli aktivně během druhé světové války a v den jejího ukončení.
8. květen je slaven jako Den vítězství. O ně se během druhé světové války zasloužili i sokolové v sokolském odboji. Tento odboj představoval zpočátku ukrývání zbraní po čsl. armádě do tajných skrýší, vytváření únikových tras pro naše vojáky, kteří se chtěli zapojit do války proti Německu v zahraničních spojeneckých armádách, později pak zajišťování hmotné pomoci rodinám uvězněných a popravených sokolů a k tomu přibyly ještě sabotáže na železnici či ve válečně orientovaných továrnách. Důležitou složkou odboje byl sběr informací o pohybu německých armád, o akcích gestapa, náladě lidí a o připravenosti poskytnout pomoc výsadkům. V závěru se chystalo i převzetí moci v městech a obcích. Na to byli nejlépe připraveni komunisté, jejichž účastníci odboje byli na to v koncentračních táborech předem připravováni.
Pro otevírací slavnostní shromážděni bylo vhodně vybráno místo, kde se před 67 lety v časných ranních hodinách podařilo ustupující německé armádě vyhodit původní Tyršův most do povětří. Nicméně ještě téhož dne před sokolovnou u čerstvě zničeného mostu přerovští občané vítali prvního důstojníka z Rudé armády dorazivšího do Přerova. Mezi vítajícími byl i náčelník přerovského Sokola a poručík v záloze Richard Bdinka. Ten byl záhy po 15. březnu 1939 pověřen vedením Obrany národa v Přerově. Jeho odbojová činnost však byla odhalena a tak si musel odsedět tři roky káznice. Vrátil se domů ještě v době přetrvávající okupace a proto mohl mít 8. května 1945 i krátký proslov k důstojníkovi Rudé armády právě před zničeným mostem.
Nábřežní ulice vedoucí od sokolovny k sousednímu Mostu míru je pojmenována po Rudolfu Lukaštíkovi. Byl to starosta Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy, který patřil k organizátorům sokolského odboje v prvých dnech okupace. Gestapo se dostalo na stopu jeho činnosti a tak na radu přátel po těžkém rozhodování ještě v závěru roku 1939 utekl přes Slovensko balkánskou cestou na Západ. Pomáhal organizovat z řad uprchlých čsl. vojáků, sokolů, jejich začlenění do armád západních mocností. Významnými funkcemi jej tehdy pověřoval i exilový prezident Edvard Beneš. Po návratu se Lukaštík opět věnoval práci v Sokole. Komunistický režim jej po únoru 1948 nechal za toto vše odsoudit do vězení.
V naší sokolské župě byla v roce 1942 po umrtvení Obrany národa založena skupina sokolské odbojové organizace JINDRA, jejímž vedoucím byl cvičitel z přerovské jednoty František Sigmund. Byl zatčen 30. října 1942, vězněn, ale odsoudit jej nacisté již nestihli.
Z přerovských sokolů přišlo během války o život 41 členů. Dalších 87 obětí představovalo členstvo z ostatních jednot naší župy. 81 členům přerovského Sokola vězněným v nacistických žalářích a koncentračních táborech se podařil návrat domů.
Z těch odbojářů, kteří přinesli oběť nejvyšší, bych chtěl jmenovat alespoň starostu přerovského Sokola Sylvestra Plevu, který byl 8. listopadu 1941 umučen na Mírově. Jeho praneteře Marie Veřmiřovská a Eva Černá se dodnes věnují práci v sokolském loutkovém divadle.
Dále musím uvést místostarostu Sokola Přerov Františka Skopala, který sokolský odboj hned v prvních dnech po 15. březnu 1939 organizoval a počítalo se s ním i do čela národního výboru v Přerově. Jeho činnost byla prozrazena, zatčen byl 28. května 1940 a po těžkých výsleších byl odsouzen k smrti a popraven 12. března 1943 ve Vratislavi společně s vedoucími sokolskými odbojáři z Olomoucka Otakarem Smrčkou a Miloslavem Václavíkem. Vnuk Františka Skopala, Jiří Skopal, žije v Přerově a je aktivním členem Sokola Přerov.
Nakonec ještě zmíním významného odbojáře z Přerova Jana Ulmana, který byl zatčen při dramatickém útěku v blízkosti svého domova, přičemž byl zraněn, zbit a nakonec doslova umučen během výslechů v Kounicových kolejích v Brně 17. července 1942. Jeho dcera Vlasta Ulmanová - Tunysová je lékařka a žije v Ostravě. Na tatínka si vzpomíná jen velice matně. Ze sokolských žen je známa odbojová činnost významné přerovské cvičitelky Anny Řezníčkové, která byla umučena 23. září 1944 v Osvětimi.
Jména dalších obětí sokolského druhého odboje z Přerova si lze v klidu přečíst na pamětní desce vsazené do stěny přerovské sokolovny. Zaslouží si naši vzpomínku a tichý dík za to, že přispěli k vítězství nad nacismem.
Tak, jak šli sokolové v čele průvodu po nově otevřeném Tyršově mostě, tak si je přejme mít znovu v čele spolků, které se věnují tělovýchově, sportu a kultuře v naší republice.
Do fotogalerie (hledej vlevo dole) přispěli Jan Čep a Vojtěch Podušel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama