Květen 2012

Starostka ČOS ses. Hana Moučková navštíví krajský slet v Přerově

28. května 2012 v 18:37 | Irena Darmová |  Organizační

16. června 2012 zahájení na Náměstí TGM ve 14,15 h

Následuje průvod na stadion Spartaku Přerov a tam v 15 hodin zahájení vlastního programu

Uvidíme 12 skladeb pro XV. všesokolský slet

Vystoupí víc jak 1600 cvičenců a cvičenek
ze sokolských žup Olomouckého kraje a
z Považské župy Sokola na Slovensku
Účast přislíbila starostka České obce sokolské sestra Hana Moučková
Přijede i hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík



Sokolský den v Beňově

28. května 2012 v 17:41 | František Kubík |  Organizační

Tělocvičná jednota Sokol Beňov

pořádá
u příležitosti 150 let SOKOLA a 100. výročí svého založení
SOKOLSKÝ DEN

2. června 2012 v areálu za sokolovnou v Beňově

PROGRAM
13 hod - Průvod obcí - doprovází VESELKA ze Sušic
14 hod - Slavnostní zahájení
- vysvěcení praporu T.J. Sokol Beňov
- předání vyznamenání ČOS
- skladba "Bobík" (děti MŠ Beňov)
- skladba "Hajný je lesa pán" (žákyně)
- skladba"Holky z naší školky" (rodiče a děti)
16 hod - ocenění zasloužilých členů
- skladba "Žádné party" (ženy Pilates)
- ukázky cvičení (děti a dospělí)
- skladba "Dlouhá noc" (ženy aerobic)
- skladba "Poupata" (muži)
18 hod - beseda o historii Sokola a T.J. Sokol Beňov

19 hod - koncert skupiny WAŤÁK ( KABÁT revival )
21 hod - taneční zábava se skupinou TCHOŘI a FORUM

Vstupné: odpolední - 20,- Kč, děti zdarma
večerní - 100,- Kč

Po celé odpoledne v sokolovně výstava o Historii Sokola
Zajištěno bohaté občerstvení, upomínkové předměty, skákací hrad
Akce se koná za každého počasí

27. květen 1942 významné datum naší historie

26. května 2012 v 21:30 | Jaroslav Skopal s využitím iDnes |  Historie

Před 70 lety došlo k atentátu na třetího muže Říše Reinharda Heydricha

Dnes víc, jak kdy jindy, se píše o všech aspektech atentátu na člověka, který byl mozkem likvidačních plánů např. evropských Židů, které byly nazývány jako "konečné řešení". Také české obyvatelstvo mělo být za Protektorátu Čechy a Morava několika "cestami" postupně vynulováno. Uskutečnění nacistické plánů za druhé světové války předpokládalo, že pro tehdejší Velkoněmeckou říši válka skončí vítězstvím. To se však nestalo. Podíl na tom má i odboj našich vlastenců a mezi nimi i odboj členů Sokola.
Hlavními aktéry atentátu na R. Heydricha byli Jozef Gabčík a Jan Kubiš, viz obrázek.

Byli to právě sokolové, kteří byli značnou měrou zapojeni do poskytování zázemí pro výsadky československých vojáků, vycvičených ve Velké Británii, z nichž některé sledovaly právě likvidaci Reinharda Heydricha. Ten od svého nástupu do funkce protektora v roce 1941 začal uplatňovat svou tvrdou ruku s následkem postupné smrti a věznění mj. i četných sokolů, zejména nejvyšších činovníků. Na podpoře spojení s výsadky se uplatnila hlavně sokolská odbojová organizace JINDRA, jejíž mnozí členové přinesli oběť nejvyšší.
Náš tisk věnuje v těchto dnech atentátu na Heydricha náležitou pozornost a tak čtenářům doporučuji alespoň jeden odkaz:

Dívka s kolem od krve, sokolové, kněz. Před 70 lety padli nejen výsadkáři


Aktivní odpor v odboji přinášel velké nároky na fyzickou a psychickou odolnost, pokud byl odbojář chycen a podroben tvrdým a krutým výslechům gestapa. Výslechy měly za cíl odbojáře usvědčit s následným tvrdým trestem, vyneseným soudem, a současně získat informace o dalších dosud nezatčených členech odboje. Ne všichni dokázali těmto tlakům odolat.
V citovaném odkazu (viz výše) najdete i jeden případ, na který dnes hrdi být nemůžeme, ale právě ten o to víc podtrhuje hrdinství většiny ostatních, kteří nepodlehli.

Sokolským odbojem na Moravě v období 1939 - 1945 se zabývá kniha, která vyjde na přelomu května a června tr. a jejíhož vydání se zhostila Sokolská župa Prostějovská. Podstatná část výtisků bude distribuována do sokolských žup na Moravě.



Sokolští házenkáři lepší volejbalistek PVK

24. května 2012 v 20:23 | Převzato z Přerovského deníku |  Z činnosti

Těšme se z jejich dobré reprezentace České obce sokolské

Domácí končí sezonu 2011/2012 na historicky nejlepším šestém místě

Sokol HC Přerov - HCB OKD Karviná 29:30 (17:10)

Snímek Davida Kleina
V samotném úvodu sice Karviná vedla 0:3, ale Přerov čtyřmi přesnými zásahy v rozmezí dvou minut převážil misky vah na svou stranu a až do konce první půle měl navrch. A to výrazně. Ve 22. minutě byl stav 13:10, Sokoli zbylou část první půle vyhráli 4:0 a na tabuli svítilo přestávkové skóre 17:10.
Přerovští házenkáři ve své třetí sezoně mezi českou elitou dosáhli nejlepšího umístění. Pokud vedení klubu udrží tým pohromadě, můžeme se třeba v příští sezoně dočkat opětovného atakování šesté příčky v Tipgames extralize.

Župní slet v Hranicích

22. května 2012 v 22:24 | Irena Darmová |  Organizační


Zájemcům o fota z Tyršova mostu

21. května 2012 v 10:57 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

Nabídka snímků z otevírání Tyršova mostu

Byli jste vy nebo vaše děti účastníky sokolského průvodu při otevírání Tyršova mostu a nemáte z toho fotku ? Není problém. Známí přerovští fotografové Vojtěch Podušel a další nám věnovali desítky snímků na kterých jsou snad všichni účastníci našeho průvodu. Pokud máte zájem si nechat fotky udělat, můžete dostat k zapůjčení flešku a podle svého výběru si nechat fotky udělat. Stačí si zavolat na číslo mobilu 732650572 nebo napsat na mail rozkosmir@seznam.cz nebo se na mě obrátit osobně. Miroslav Rozkošný, vzdělavatel

Turnaj v odbíjené v Sokole Velká

21. května 2012 v 10:51 | Marek Beneš |  Z činnosti

Ohlédnutí za květnovými akcemi

19. května 2012 v 23:45 | Zbyněk a Marcela Haraštovi, J. Skopal |  Z činnosti

Obrazem k otevření Tyršova mostu 8. května a župní atletice 12. května 2012

Průvod sokolských cvičenců ve sletových úborech a krojích a s historickými prapory se vydařil.

S historickým praporem se nechalo zvěčnit i žactvo Sokola Přerov. Prapor třímá župní náčelník Zbyněk Harašta.
Snímek po průvodu v klidném prostředí za sokolovnou neodmítly ani cvičenky ze skladby Nebe nad hlavou.

Ne v právě ideálním počasí soutěžila sokolská mládež, děti i dospělí v atletice 12. května na stadionu Spartaku Přerov.
Závodila necelá stovka.
Pěkné výkony bylo vidět ve skoku dalekém.

Nejmladší se odráželi z místa.
Sprint byl odstupňován podle věku, čím mladší, tím kratší trať.








Hod míčkem je na posledním záběru ses. Marcely Haraštové


Dík za hladký průběh akce patří náčelnické dvojici Zbyňkovi Haraštovi a Miladě Havlíčkové, jednatelce sestře Ireně Darmové a všem rozhodčím z řad cvičitelů.

Sokoli se vypravili za slavíky

17. května 2012 v 18:53 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Ze Sokola Přerov


Ojedinělá akce v historii naší T. J. Sokol Přerov se konala 15. května. Pořadatelé ji nazvali Výprava sokolů za slavíky a jejím průvodcem byla Ing. Jarmila Kačírková. Povoláním profesorka na gymnáziu Jana Blahoslava není profesionální ornitoložkou, ale podle sdělení její matky, aktivní členky našeho Vzdělavatelského odboru, Jarmily Kubíkové, se o přírodu a zejména ptáky zajímala už od dětství. Paní profesorka se dobře zná s přerovskými známými ornitology a podle toho, že na cestě od sokolovny až na Velkou lagunu poznala každého ptáčka i podle zpěvu, si ani ve znalostech s nimi nezadá. A pokud některý ptáček brzy odletěl nebo jeho zpěv nebylo slyšet ani to naší zkušenou průvodkyni nezaskočilo. Jeho zpěv pustila na elektronickém přehrávači a její pomocnice, jinak náčelnice našeho Sokola Hela Sedláčková nám jeho obrázek ukázala v barevné publikaci.
Jen jedna věc naší průvodkyni zaskočila. U Malé Laguny, jak předpokládala, nás slavík nečekal. Ale to na sobě profesionálně nedala znát. Své zklamání přiznala až na Velké laguně, kde se jiný slavík ozval. Zde nás také zkušená ornitožka poučila, že slavíci se z Afriky k nám vždy vrací na svá místa. S ostatními slavíky příliš nekomunikují, a proto slavíci si ve svých lokalitách uchovávají svůj zpěvácký dialekt. A nejen to, cestou a při krátkých zastávkách jsme se dověděli i spoustu informací dalších.
Na třetím místě u bývalého "hřibu" na Velké laguně nás místo očekávaného jednoho slavíka čekali slavíci zrovna dva. Jen jsme nevěděli zda ten druhý je nový přírůstek mezi přerovskými slavíky nebo to byla jen slavičí návštěva od Malé Laguny.

Plakát XV.VS 2012 už je na světě

17. května 2012 v 10:21 | Irena Darmová |  Organizační

Předcházet bude Krajský slet 16. června 2012 v Přerově


Tyršův most si slavnostní otevření zasloužil

9. května 2012 v 11:51 | Jaroslav Skopal |  Historie

Průvod se stal nepřímou propagací krajského sletu v Přerově 16.6.2012

Sokolští činovníci i členstvo a žactvo nacvičující sletové skladby 2012 uposlechli výzvy města Přerova a svou účastí v průvodu přes slavnostně otevřený Tyršův most dali davům přihlížejících občanů znát, že Sokol v Přerově a župě žije.
Úvodní obrázek převzatý z Novinek.cz je jen rychlou reakcí na včerejší oslavy Dne vítězství v Přerově, které se podařilo sladit s otevřením nového Tyršova mostu. Další obrázky najdete během asi dvou dnů ve fotogalerii (sloupec nabídkového menu vlevo).
Zamysleme se současně nad historií, do níž přerovští a další sokolové zasáhli aktivně během druhé světové války a v den jejího ukončení.
8. květen je slaven jako Den vítězství. O ně se během druhé světové války zasloužili i sokolové v sokolském odboji. Tento odboj představoval zpočátku ukrývání zbraní po čsl. armádě do tajných skrýší, vytváření únikových tras pro naše vojáky, kteří se chtěli zapojit do války proti Německu v zahraničních spojeneckých armádách, později pak zajišťování hmotné pomoci rodinám uvězněných a popravených sokolů a k tomu přibyly ještě sabotáže na železnici či ve válečně orientovaných továrnách. Důležitou složkou odboje byl sběr informací o pohybu německých armád, o akcích gestapa, náladě lidí a o připravenosti poskytnout pomoc výsadkům. V závěru se chystalo i převzetí moci v městech a obcích. Na to byli nejlépe připraveni komunisté, jejichž účastníci odboje byli na to v koncentračních táborech předem připravováni.
Pro otevírací slavnostní shromážděni bylo vhodně vybráno místo, kde se před 67 lety v časných ranních hodinách podařilo ustupující německé armádě vyhodit původní Tyršův most do povětří. Nicméně ještě téhož dne před sokolovnou u čerstvě zničeného mostu přerovští občané vítali prvního důstojníka z Rudé armády dorazivšího do Přerova. Mezi vítajícími byl i náčelník přerovského Sokola a poručík v záloze Richard Bdinka. Ten byl záhy po 15. březnu 1939 pověřen vedením Obrany národa v Přerově. Jeho odbojová činnost však byla odhalena a tak si musel odsedět tři roky káznice. Vrátil se domů ještě v době přetrvávající okupace a proto mohl mít 8. května 1945 i krátký proslov k důstojníkovi Rudé armády právě před zničeným mostem.
Nábřežní ulice vedoucí od sokolovny k sousednímu Mostu míru je pojmenována po Rudolfu Lukaštíkovi. Byl to starosta Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy, který patřil k organizátorům sokolského odboje v prvých dnech okupace. Gestapo se dostalo na stopu jeho činnosti a tak na radu přátel po těžkém rozhodování ještě v závěru roku 1939 utekl přes Slovensko balkánskou cestou na Západ. Pomáhal organizovat z řad uprchlých čsl. vojáků, sokolů, jejich začlenění do armád západních mocností. Významnými funkcemi jej tehdy pověřoval i exilový prezident Edvard Beneš. Po návratu se Lukaštík opět věnoval práci v Sokole. Komunistický režim jej po únoru 1948 nechal za toto vše odsoudit do vězení.
V naší sokolské župě byla v roce 1942 po umrtvení Obrany národa založena skupina sokolské odbojové organizace JINDRA, jejímž vedoucím byl cvičitel z přerovské jednoty František Sigmund. Byl zatčen 30. října 1942, vězněn, ale odsoudit jej nacisté již nestihli.
Z přerovských sokolů přišlo během války o život 41 členů. Dalších 87 obětí představovalo členstvo z ostatních jednot naší župy. 81 členům přerovského Sokola vězněným v nacistických žalářích a koncentračních táborech se podařil návrat domů.
Z těch odbojářů, kteří přinesli oběť nejvyšší, bych chtěl jmenovat alespoň starostu přerovského Sokola Sylvestra Plevu, který byl 8. listopadu 1941 umučen na Mírově. Jeho praneteře Marie Veřmiřovská a Eva Černá se dodnes věnují práci v sokolském loutkovém divadle.
Dále musím uvést místostarostu Sokola Přerov Františka Skopala, který sokolský odboj hned v prvních dnech po 15. březnu 1939 organizoval a počítalo se s ním i do čela národního výboru v Přerově. Jeho činnost byla prozrazena, zatčen byl 28. května 1940 a po těžkých výsleších byl odsouzen k smrti a popraven 12. března 1943 ve Vratislavi společně s vedoucími sokolskými odbojáři z Olomoucka Otakarem Smrčkou a Miloslavem Václavíkem. Vnuk Františka Skopala, Jiří Skopal, žije v Přerově a je aktivním členem Sokola Přerov.
Nakonec ještě zmíním významného odbojáře z Přerova Jana Ulmana, který byl zatčen při dramatickém útěku v blízkosti svého domova, přičemž byl zraněn, zbit a nakonec doslova umučen během výslechů v Kounicových kolejích v Brně 17. července 1942. Jeho dcera Vlasta Ulmanová - Tunysová je lékařka a žije v Ostravě. Na tatínka si vzpomíná jen velice matně. Ze sokolských žen je známa odbojová činnost významné přerovské cvičitelky Anny Řezníčkové, která byla umučena 23. září 1944 v Osvětimi.
Jména dalších obětí sokolského druhého odboje z Přerova si lze v klidu přečíst na pamětní desce vsazené do stěny přerovské sokolovny. Zaslouží si naši vzpomínku a tichý dík za to, že přispěli k vítězství nad nacismem.
Tak, jak šli sokolové v čele průvodu po nově otevřeném Tyršově mostě, tak si je přejme mít znovu v čele spolků, které se věnují tělovýchově, sportu a kultuře v naší republice.
Do fotogalerie (hledej vlevo dole) přispěli Jan Čep a Vojtěch Podušel.

Pozvánka na slavnostní otevření nového Tyršova mostu v Přerově

4. května 2012 v 11:32 | Jaroslav Skopal

8. května 2012 dopoledne před sokolovnou


Vzpomínka na oběti Přerovského povstání

3. května 2012 v 17:50 | Jaroslav Skopal, foto Vojtěch Podušel |  Historie

Přerovští sokoli se 2. května 2012 tradičně zúčastnili vzpomínkových akcí k Přerovskému povstání v Olomouci-Lazcích a Přerově

Památník v Lazcích je už majetkem města Přerova. Několik metrů od něho vede cyklistická stezka, po níž každou chvíli přejedou cyklisté utužující svou kondici. Přitom jde o místo připomínající zbytečné oběti v samém konci druhé světové války, když Rudá armáda stála doslova za humny. Válka však nemá racionální vysvětlení. Mnozí z nacistických pohlavárů, kteří odsouhlasil popravu přerovských občanů, pak sami po skončení války byli odsouzeni k smrti.
Připojený obrázek je z letošní vzpomínky, kam každý rok, obvykle 2. května, organizuje město Přerov krátký výjezd účastníků pietního aktu. Další obrázky jsou ve fotogalerii pod názvem Lazce a Přerov 2. května 2012 (Záložku najdete vlevo)
Naši sokoli z Přerova nechyběli. Máte-li pro takové pietně historické akce smysl, naplánujte si cestu s námi příští rok.

Jistou novinkou ze strany Sokolů byla účast na zahajovací objíždce pomníčků padlých umístěných v různých místech Přerova. Začali jsme v areálu Kazeta u desky Hynka Kokojána. Byl to zaměstnanec Kazeta a byl také popraven 3. května (tak to uvádí deska v Kazetu) v Lazcích. Karel Zejda ml., dokud žil, na něho vzpomínal slovy: "Pro tohoto našeho zaměstnance neexistovala při technickém problému slova - to nejde, vždycky hledal a našel nějaké řešení".
Celou trasu k pomníčkům absolvoval vzdělavatel T.J. Sokol Přerov bratr Miroslav Rozkošný.
Pro připomentí atmosféry oné doby níže připojuji z encyklopedie Wikipedie text umístěný na její webové stráce.
"Přerovské povstání začalo 1. května 1945 v ranních hodinách, kdy se v Přerově rozšířila mylná zpráva o kapitulaci německých vojsk. Tuto zprávu vyhlásil městský rozhlas a pravděpodobně vznikla mylnou interpretací hlášení o smrti Adolfa Hitlera ("Vůdce padl").
Občané Přerova začali vyvěšovat československé vlajky a pokoušeli se odzbrojovat příslušníky německé armády a policie. Došlo k vyjednáváním mezi delegacemi přerovských občanů a německým okresním hejtmanem Krautem. Bylo postaveno několik barikád. K nejsilnějším bojům došlo na přerovském nádraží, kde se představitelé železničního národního výboru zmocnili několika německých vojenských vlaků. Do povstání se zapojili partyzáni z okolních lesů a skupiny uprchlých sovětských válečných zajatců.
Povstalci nedokázali vytvořit jednotné velení. Jednání mezi představiteli předválečných stran shromážděnými na radnici a ilegálním okresním národním výborem byla vleklá.
V průběhu dne byla zpráva o kapitulaci vyvrácena. Přerov jako významný železniční uzel se čtyřmi mosty přes řeku Bečvu měl pro ustupující německou armádu strategický význam. Po počátečním zaváhání se proto Němci rozhodli vyřešit situaci silou a v odpoledních hodinách získali kontrolu nad městem. Bylo vyhlášeno stanné právo.
Povstalcům, kteří se zapojili do ozbrojených střetů, se většinou podařilo uprchnout nebo ukrýt. Jednadvacet z nich však bylo zatčeno a popraveno 2. května 1945 v Olomouci-Lazcích. Podle některých pramenů odbojáři na radnici pečlivě vyplnili prezenční listinu, kterou na útěku zapomněli zničit. Němci po obsazení radnice listinu našli ležet na stole a povstalce snadno zatkli. Dalších 32 povstalců zahynulo pří bojích v ulicích. Bylo to první povstání Čechů proti okupantům v Československu.
Později zhodnotil československý generál a pozdější prezident Ludvík Svoboda povstání takto: "Přerovský 1. květen lze povazovat za signál k povstání českého lidu. Povstání v Přerově a v dalších místech, která vyvrcholila 5. května 1945 pražským povstáním, byla závěrečným projevem odhodlání českého lidu k boji proti nacistickému Německu. S úctou vzpomínáme na oběti ozbrojeného povstání dne 1. května 1945 v Přerově."

Seznam povstalců popravených v Olomouci

Bezslezina Josef, mechanik
Dokládal Jaroslav (nar. 30.6. 1897), strojvůdce ČSD
Dokládalová Marcela (nar. 30.12.1899), manželka strojvedoucího ČSD
Ertl Karel (nar. 6.3. 1908), obchodník
Kellner Ladislav (nar. 13.6. 1924), zámečník
Klíma Rudolf (nar. 14.4. 1904), malířský mistr
Kokojan Hynek (nar. 29.5. 1895), úředník
Kovařík Emil (nar. 13.4. 1890), obchodní zástupce
Král Antonín (nar. 5.7. 1903), tovární dělník
Machovec Jan (nar. 16.5. 1895), profesor reálného gymnázia, stál v čele Národního výboru
Motáň Jaroslav (nar. 24.10. 1910), knihař
Novotný Josef (nar. 1912), úředník
Sedlák Jan (nar. 15.5. 1895), četnický štábní strážmistr
Smolka Hynek (nar. 28.5. 1925), mechanik
Sobola Čestmír, JUDr. (nar. 19.7. 1906), komisař politické správy
Švehla Jan (nar. 5.11. 1901), nadporučík státní policie
Valenta Otakar (nar. 16.12. 1905), typograf
Vitásek František (nar. 22.10. 1897), vrchní četnický strážmistr
Vlček Hynek (nar. 23.10. 1901), poštovní zřízenec
Zapletal Josef (nar. 10.11. 1913), bankovní úředník
Zmeškal Václav (nar. 24.8. 1923), zaměstnanec ČSD"