Listopad 2011

Jan Nitka 105-letý

30. listopadu 2011 v 14:59 | Miroslav Rozkošný

Stále se hlásí k Sokolu

Tršický rodák sokol Jan Nitka oslavil sto páté narozeniny s rodinou a přáteli Několik dnů trvala oslava významného životního jubilea sto pátých narozenin tršického rodáka a občana Jana Nitky. Není divu. Na svůj věk ještě vitální senior, narozený 22. 11. 1906, byl na veřejnosti činný až do velmi vysokého věku a za tuto dobu poznal hodně přátel a spolupracovníků.
"S rodinou jsme oslavili tátovy narozeniny v restauraci," vzpomněl jeho syn RNDr. Jan Nitka, který s otcem žije ve společném bytě v tršickém paneláku a občas ho doprovází při různých návštěvách jako například letos 8. října na podzimní výstavu ovoce, kterou pořádala místní organizace Českého zahrádkařského svazu v Tršicích. Jan Nitka byl zakladatelem tohoto spolku zahrádkařů a jejím dlouholetým předsedou. Vzácnému jubilantovi proto také letos přišli blahopřát zástupci místních zahrádkařů. Práce na zahradě a v sadě nebyla pro Jana Nitku jen zálibou, ale také povoláním. Své odborné zkušenosti sbíral po vyučení v různých zahradnických závodech v Čechách a na Moravě, než si svoji vlastní firmu založil v Tršicích. Jeho školkařský závod, zaměřený převážně na pěstování drobného ovoce, pak převzalo místní Jednotné zemědělské družstvo. Jan Nitka také vyšlechtil dvě odrůdy lískových ořechů a nejstaršímu šlechtiteli ovoce také přišli blahopřát zástupci ze Svazu školkařů ČR v čele s jeho předsedou Ing. Jiřím Velebou a přátelé z ovocných školek z Opavy, Příbora a Mezic. K tradičním gratulantům Nitkových narozenin patří také zástupci Mendelovy univerzity v Brně a při této příležitosti předali jubilantovi od rektora univerzity Plaketu J. G. Mendela. Za zahradnickou fakultu této univerzity přijel z Lednice osobně přát Doc.Dr. Ing. Petr Salaš, vedoucí Ústavu šlechtění a množení zahradnických plodin a oslavenci předal Pamětní list za celoživotní přínos pro rozvoj zahradnictví v ČR.
Jan Nitka se však neuzavíral jen ve své profesi, ale byl také sokolským činovníkem a cvičencem na jehož veletoče a další gymnastické cviky dodnes vzpomínají tršičtí pamětníci. V Sokole Tršice působil jako cvičitel žáků a dorostu - se skupinou absolvovakl nejen vystoupení předsletová v okolních dědinách, ale s družstvem žáků se zúčastnil také vystoupení na svém posledním XI. všesokolském sletu v Praze v r. 1948. Mezi gratulanty Nitkova významného životního jubilea proto také letos také patřila Sokolská župa Olomoucká - Smrčkova. Samozřejmě přát jubilantovi osobně přišli také zástupci obecního úřadu. Také proto, že s prací pro obec je spojen další jubilantův koníček - činnost publicistická. Z jeho pera pochází řada článků pro Tršický měsíčník, který je předchůdcem současného Tršického zpravodaje. Psal však také do řady jiných novin i odborných časopisů a v publicistické činnosti pokračoval ještě po své devadesátce. Všestranně činnému a na veřejnosti známému Janu Nitkovi proto přišla přát řada gratulantů. "Televize nebyla, přestože táta patří k nejstarším nejen v kraji, ale i v republice, " poznamen al Jan Nitka junior. Kolikátý nejstarší je Jan Nitka v republice se mi však nepodařilo zjistit. Český statistický úřad nemá ještě zpracované výsledky sčítání obyvatel z letošního roku, a tak eviduje jen statistická čísla ke dne 31. 12. 2010. Podle nich bylo v olomouckém kraji k tomuto datu starších jak sto let 9 mužů a 41 žen. Z toho v olomouckém okrese 3 muži a 14 žen a z nich jen ze samotných tršických rodáků to byly tři ženy a jeden muž. - Jan Nitka.

Sokol USA Cleveland Slet 2009

29. listopadu 2011 v 15:01 | Alois Košťálek |  Historie

Inspirace ze SOKOLA V AMERICE

Další fotografie viz fotogalerie
V Kokorách jsme se k tomuto tématu dostali zajímavou oklikou, přes připomínku vzniku samostatného státu Čechů a Slováků v roce 1918 a připomínku Dne veteránů.
Nositel našeho nejvyššího vyznamenání "Řádu bíleho lva", americký pastor a kokorský rodák Msgr. Oldřich Zlámal, patřil totiž k předním osobnostem americké pomoci staré vlasti za 1. i 2. světové války a později spravoval i legionářské fondy. Jeho podpis na jednom ze základních dokumentů československé státnosti, tzv. "Pitsburgské dohodě", spolu s T. G. Masarykem, je toho dokladem. Ze své farnosti, české a slovenské osady Panny Marie Lurdské v Clevelandu ve státě Ohio vyjížděl pak čas od času do Evropy, opakovaně byl přijat papežem a navštívil svatou zemi. Nikdy však neopomenul navštívit svou rodinu v Kokorách (naposled 1946) a realizovat přednášky a osvětovou činnost po celé Moravě. Jednou z největších deviz katolického kněze, reverenda a později "monsiňora" Oldřicha Zlámala byla jeho přirozená ekumenická orientace a zejména schopnost sjednotit ve svém širokém americkém okolí náboženské i občanské (tzv. svobodomyslné) proudy, získat jejich podporu a soustředit je právě na pomoc vznikajícímu a později bojujícímu Československu. Jeho někdejší působiště a hrob v Clevelandu (zemřel před více než padesáti léty) navštívila v letošním létě vnučka jeho synovce a jmenovce Barbora Zlámalová.
Na jedné ze zajímavých fotografií, které dala dvacetiletá cestovatelka k dispozici také vzdělavateli a Kokorským novinám, stojí Bára před starobylým Českým národním domem, který je zároveň i sídlem Clevelandského Sokola. Vzdělavateli Sokola Kokory to nedalo a nahlédl pomocí internetu do života kdysi velmi početné české a slovenské komunity u Velkých jezer (Cleveland, a také nepříliš vzdálený Pittsburgh) a její sokolské minulosti i současnosti.
Na stránkách Sokol Velký (nebo Větší či Velké) Cleveland, které je ovšem nutno přeložit, najdeme historii i nejžhavější současnost této dobře organizované sokolské komunity (jedna ze dvou sokolských organizací ve městě vzniklá sloučením dřívějších sokolských seskupení Čech a Havlíček) a spoustu zajímavých fotografií. O dojmy ze studia tohoto dokumentu se chceme podělit i se čtenáři župního blogu Sokol Přerov.
V Českém domě a v prostorách Sokola se scházejí potomci původních českých a slovenských přistěhovalců a jejich rodiny. Mají zde své divadlo, a to i loutkové, kulturní a taneční sál, folklorní síň, ale i velkou jídelnu a restauraci, také s nabídkou našich národních jídel. První "večeře" se podávají kolem 14. hodiny zhruba za 15 dolarů. A samozřejmě nechybí ani velká cvičební a sportovní hala Sokola.
Stránky Sokola Větší Cleveland nabízejí cvičení pro všechny a kurzy nejrůznějšího typu od folklóru a tanců, až po vaření., snad pro všechny věkové skupiny, dokládají, že Sokol je pro všechny, pro celé rodiny. Fotogalerie ukazuje vlastní cvičení žactva i mužů a žen, národopisný soubor, ale i vlastní slety a přípravu na zájezd do staré vlasti na náš všesokolský slet v roce 2012, na který už členové skládají nevratné zálohy. Zájezd na sletová vystoupení bude samozřejmě doplněn i kulturním programem, prohlídkou Prahy, Českého Krumlova, a dalších destinací. Zájezd je plánován od 24. 6. do 8. 7. 2012. Američtí Sokoli na svou starou vlast nezapomínají. A na jejich stránkách se objevují známá jména transformovaná i původní. Např. Baca, Němeček, Skořepa apod.
Členství v Sokole Cleveland se dá získat až po dvouleté zkušební době, roční poplatek je 105 amerických dolarů. Řádný člen pak už neplatí za děti v kterémkoliv oddělení žádné další poplatky. V sokolské hale jsme nezaznamenali jen cvičení a kulturní vystoupení, ale i výstavu a prodej českého křišťálu, šperků z českých granátů i artefaktů folkloristiky.






Na sletech Amerického Sokola se objevují americké a kanadské vlajky (jde o kraj tzv. Velkých jezer) vlajky české a slovenské a samozřejmě vlajky amerického Sokola.
Naše cestovatelka Bára píše pak trochu posmutněle, že kdysi české a slovenské čtvrti jsou už výrazně infiltrovány afro a latinoameričany, náš pohled do sokolského světa dnešního Clevelandu je, alespoň z pohledu internetu, o něco optimističtější. Americký Sokolům držíme palce a obdivujeme je za více než stoleté udržování a rozvíjení tradic a lásky k našemu hnutí a staré vlasti. Mělo by se o nich vědět a jistě to patří ke vzdělavatelské práci i v rámci jednotlivých žup.
Uživatelům internetu nabízí uvedené stránky mnohé další informace o clevelandských Sokolech a sokolských organizacích v USA vůbec. Hlavním symbolem Amerického Sokola je kultovní pták Sokol, v anglickém překladu "FALCON", symbol svobody, volnosti, neohroženosti a hrdosti.
Ve velmi zjednodušené zkratce vybral výhradně z internetových materiálů a bez osobních zkušeností Ing. Alois Košťálek, vzdělavatel Sokola Kokory. Některé obecnější části příspěvku budou součástí prosincových Kokorských novin.

Vzpomněli na Slavomíra Kratochvila

28. listopadu 2011 v 18:27 | Jaroslav Skopal, Vojtěch Podušel |  Z činnosti

Z činnosti vzdělavatelského odboru Sokola Přerov


Přerovští sokoli mají ve své dlouholeté tradici uctívání památky svého člena, cvičitele a vzdělavatele dorostu Slavomíra Kratochvila, který byl jednou z prvních obětí 1. světové války. K smrti byl odsouzen vojenským soudem v Ostravě za rozmnožování a rozšiřování protiválečných letáků obsahujících českou pobuřující báseň a za to, že nosil provolání carovo k českému národu. To je ve stručnosti zdůvodnění vyneseného hrdelního trestu.
Rozsudek byl vynesen a též bezprostředně vykonán 23. listopadu 1914. A právě v okolí tohoto data se přerovští sokolové každoročně vydávají na přerovský hřbitov, kde na jeho hrob a k pomníku dávají kytice a svíce. Hrob je v péči přerovského hřbitova, čímž je vyjádřeno i veřejné uznání k tomuto pietnímu místu. Letos se tzv. pouť ke Kratochvilovu hrobu konala 23. listopadu, tedy právě v den výročí jeho popravy. Zúčastnili se jí činovníci i členi T.J. Sokol Přerov.
O Kratochvilově životě a jeho hrdinném konci se toho mnoho napsalo. Je zachován i Památník věnovaný popisu okolností, za nichž došlo k jeho "trestnému činu", udání, vyšetřování a k vlastnímu procesu, a to již z roku 1924. Byl vydán Sokolem Přerov, sepsal jej Stanislav Kovanda a pro tisk upravila Maryša Mrkvičková. Poválečný pohřeb jeho přenesených ostatků v Přerově se těšil velké pozornosti přerovských občanů a také ke kulatým výročím jeho smrti se konaly různé akce za účasti představitelů státu a Československé obce sokolské.

Otevřená župní soutěž ve šplhu 24.11.2011

27. listopadu 2011 v 21:45 | Irena Darmová

v přerovské sokolovně s podporou Sokola Přerov

Na snímku Aloise Košťálka hoši z Kokor před nástupem k závodu

Výsledky otevřené soutěže ve šplhu 24.11. 2010 v Přerově.
Kategorie Příjmení Jméno Ročník Organiazce Čas Pořadí
Předškolní děti 2004 a mladší- 11 : Rabinová Tereza Sokol Přerov 0 Krejčíř Mikuláš Sokol Přerov 4,34 1 Kuchta Tobiáš Sokol Přerov 4,54 2 Štěpánová Barbora Sokol Lipník 4,95 3 Tivadar Erik Sokol Beňov 5,78 4 Zapletal Jiří Sokol Kokory 7,16 5 Machová Ntálie Sokol Lipník 7,85 6 Škrabalová Gabriela Sokol Přerov 11,52 7 Mádrová Viktorie Sokol Lipník 11,79 8 Kocfeldová Ela Sokol Přerov 14,48 9 Látal Tomáš Sokol Přerov 16,44 10
Mladší žáci I 2001-2003 - 8 : Harašta Jakub Sokol Přerov 4 1 Pochyla Filip Sokol Kokory 4,26 2 Kuchta Šimon Sokol Přerov 4,54 3 Poljak Darian Sokol Přerov 4,88 4 Zábojník Marek Sokol Přerov 6,69 5 Tivadar Štefan Sokol Beňov 7,1 6 Balcárek Pavel Sokol Přerov 9,65 7 Štěpán Jaroslav Sokol Přerov 10,66 8
Mladší žáci II 1999 -2000 - 3: Bluma Ondřej Sokol Kokory 7,05 1 Kudlička Jan Sokol Kokory 7,14 2 Majárek Jan Sokol Kokory 9,11 3
Starší žáci III 1997-1998 - 3 : Poljak Marian Sokol Přerov 6,2 1 Krejčíř Adam Sokol Přerov 6,7 2 Temlík Vilém Sokol Kokory 7,38 3
Starší žáci IV 1995-1996- 1 : Horák Tomáš Sokol Kokory 10,84 1
Dorostenci 1992-1994 - 0:
Muži 1991 a mladší -4: Krejčíř Martin Sokol Přerov 7,72 1 Harašta Zbyněk Sokol Přerov 9,18 2 Krejčíř Antonín veřejnost 10,02 3 Lenhart Štěpán Sokol Beňov 10,96 4
Muži nad 50 let - 0
Mladší žákyně I 2001-2003 - 3 : Gondová Kateřina Sokol Lipník 4,58 1 Štěpánová Marie Sokol Přerov 7,42 2 Rabinová Ema Sokol Přerov 9,34 3
Mladší žákyně II 1999-2000 -5 : Šromotová Johana Sokol Lipník 5 1 Holubíková Tereza Sokol Lipník 7,42 2 Štěpánová Anna Sokol Přerov 11,13 3 Škrabalová Eliška Sokol Přerov 12,52 4 Čagánková Markéta Sokol Beňov 19,32 5
Starší žákyně III 1997-1998 - 7 : Krejčířová Tereza Sokol Přerov 5,15 1 Hlubíková Katreřina Sokol Přerov 6,56 2 Šádková Barbora Sokol Přerov 6,75 3 Poljaková Andrea Sokol Přerov 6,92 4 Machalíková Aneta Sokol Přerov 7,12 5 Hrbasová Helena Sokol Beňov 7,4 6 Šromotová Kateřina Sokol Lipník 7,88 7
Starší žákyně IV - :
Dorostenky - :
Ženy 1991 a starší - 3: Krejčířová Vlasta Sokol Přerov 4,8 1 Štěpánová Věra Sokol Přerov 6,72 2 Hrbasová Yveta Sokol Beňov 16,41 3
r. 2011 Zúčastnilo se 48 závodníků Z toho: 4 sokolské jednoty - Přerov, Kokory, Beňov, Lipník Veřejnost 1
r. 2010 Zúčastnilo se 50 závodníků Z toho: 4 sokolské jednoty - Přerov, Kokory, Beňov, Brodek 2 ZŠ - Přerov, Kokory 1 Gymnázium Jakuba Škody Přerov
r. 2009 Zúčastnilo se 43 závodníků Z toho: 5 sokolských jednot - Přerov, Dřevohostice, Kokory, Lipník, Brodek 2 ZŠ - Dřevohostice, Kokory

Házenkáři Sokola Přerov opět vítězní

27. listopadu 2011 v 18:46 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

Televizní utkání 27.11.2011 v 10,30 h ve sportovní hale Spartaku


S velkým zájmem jsem sledoval v televizi přímý přenos utkání přerovských sokolských házenkářů. Dokázali zvítězit, i když zpčátku prohrávali 5 : 8. Hráli v bílých dresech s logy Sokola. města Přerova a Olomouckého kraje na prsou. Tyto instituce je také nejvíc finančně podporují. Dnes patří tento klub k nejúspěšnějším sportovmím družstvům České obce sokolské.

Na snímku Jana Rotrekla (převzato z Přerovského a hranického Deníku) střílí přerovský Hastík.

Výsledky převzaty z iDnes



Přerov - Frýdek-Místek 40:30 (19:13)
Nejvíce branek:
Pernička 9/2, Hastík 9, Hradil 8 - Meca 7, Dyba 6/2, Hes 4/3.Rozhodčí: Králíček, Letev. Vyloučení: 1:1. Sedmimetrové hody: 2/2 - 6/5. Diváci:263.

EXTRALIGA MUŽŮ

TÝMZVRPSB
1.Zubří121020347:25322
2.Dukla Praha11920299:23520
3.Karviná11713338:29015
4.Jičín11623320:27514
5.Lovosice11614312:26113
6.Hranice11515302:29411
7.Přerov11515324:32311
8.Plzeň11254265:2649
9.Frýdek-Místek11416323:3349
10.Kopřivnice11218271:3615
11.KP Brno11128243:3274
12.Třeboň120111222:3491

Seminář k návrhu rozpočtu města Přerova

21. listopadu 2011 v 21:50 | Jaroslav Skopal |  Organizační

Jak ušetřit na finanční podporu provozu takových organizací jako je přerovský Sokol

Primátor Jiří Lajtoch pozval zastupitele, členy finančního výboru a vedoucí pracovníky města na seminář o návrhu rozpočtu na rok 2012. Konal se v malém sále Městského domu 21. listopadu od 16 do 17,30 hodin. Celkově je rozpočet poznamenán plošným krácením proti rozpočtu na rok 2011. Po úvodu primátora byl dán prostor k dotazům účastníků semináře.
Mě zajímala výdajová část týkající se grantů, podpor, dotací a darů, kde je plánována celková částka 27 539 000. V polovině října zasedala komise pro výchovu, vzdělávání a sport. Měla se usnést na návrhu přímé podpory sportu, konkrétně finančních příspěvků na činnost, mezi organizace:

· HC ZUBR PŘEROV s.r.o.

· FOTBALOVÝ KLUB KOZLOVICE (i provoz)

· 1. FC VIKTORIE PŘEROV o.s. (i provoz)

· PŘEROVSKÝ VOLEJBALOVÝ KLUB o.s.

· TK PRECOLOR PLUS PŘEROV o.s.

· TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL PŘEROV (házená), nyní již T.J. Sokol Přerov Handball club
Komise se nedokázala usnést a znovu se k tomu vrátí.
Naopak již dospěla k názoru jak navrhnout přímou podporu na provoz u organizací:

· TJ Pozemní stavby Přerov - Předmostí (sportovní hala) 100 000,- Kč
· Sportovní klub Přerov (sportovní hala + herna stolního tenisu) 200 000,- Kč
· Tělocvičná jednota Sokol Přerov (sokolovna) 100 000,- Kč
· Sportovní klub Žeravice (sportovní hala) 100 000,- Kč
· TJ SPARTAK PŘEROV (loděnice, kuželna, atl. ovál, umělá tráva, haly) 200 000,- Kč
· AUTO KLUB PŘEROV - město v AČR (trať v areálu Přerovské rokle) 100 000,- Kč


Je to výchozí návrh. Vyšel jsem z jeho znalosti a vysvětloval situaci Sokola Přerov, kde k rovnováze chybí ročně zhruba 400 tis. Kč. Následná debata, do níž se vedle primátora Jiřího Lajtocha zapojili jeho náměstek Josef Kulíšek a další ukázala, že hlavní směr podpory leží u prvoligových, výkonnostních a populárních sportovních klubů. U těch ostatních jakoby se zkoušelo, kdo přežije. Uváděl jsem potřebu rozlišovat počet členů i velikost majetku resp. staveb a jejich trvání. Zdálo se mi, že řešení není.
V debatě vystoupila i zastupitelka Anna Pospíšilová, která naznačila možné zdroje úspor, které by se daly použít na zvětšení balíku peněz pro příspěvky na provozní náklady u organizací jako je Sokol. Uvedla nájemce kina Hvězda, samotného Městského domu a dalších městem vlastněných nemovitostí, kde by nájemné mohlo být vyšší, neboť nájemci často dál pronajímají části objektů za vyšší ceny. Nový náměstek Michal Zácha potvrdil, že k této cestě již probíhá v odboru majetku města analýza.
Lepší situaci mají zřejmě některé středně velké tělocvičné jednoty v naší župě, kde spolupráce se zastupitelstvy obcí jim přináší přece jen více peněz do jejich hospodaření.
Máte nápady, stanoviska k tomuto problému? Sdělte je v komentářích k tomuto příspěvku.



K historii loutkového divadla v Sokole Přerov

9. listopadu 2011 v 17:00 | Jan Kučera |  Historie

75. výročí herní činnosti v nové přerovské sokolovně

V roce 2011 si loutkové divadlo Sokola Přerov připomíná významnou událost ve své historii. V roce 1936 se přestěhovalo z již nevyhovujících prostor v tehdejší Palackého škole do právě dostavěné nové Sokolovny.
Jeden ze zakladatelů divadla Artur Gleich o tom píše ve svých pamětech:
" Jak bylo asi našim loutkářům.když poprvé vstoupili do nového divadla?
Dva vchody přímo z ulice do prostorného,světlého vestibulu s pokladnou a šatnou z něhož vedou dva vchody do stupňovitého hlediště s pohodlnými sklápěcími křesly,všude účelné osvětlení,ústřední topení,větrání.
V čele sálu jednoduché a vkusé proscénium s těžkou,sametovou oponou. A za ní?Tam je pravý loutkářský ráj do něhož lze vejít ze šatny sálu,nebo Sokolovny.
Jeviště s kruhovým horizontem je od hlediště odděleno dvěma oponami,jeho podlaha je složena z volných čtverců propadlových, nad ní dva pohodlné můstky pro vodiče, skříň s dvoutalířovým elektrickým gramofonem, mikrofonem a dvěma tlampači. Celá konstrukce je masivní a pevná, což si při své návštěvě pochvaloval i sám Mistr Skupa.
Po trochu strmých schodech lze sestoupit do prostoru pod jevištěm,kde jsou lavice pro recitátory, pracovní stůl s různým nářadím a materiálem potřebnou pro výrobu kulis a opravy loutek."
Tolik pamětník.
První představení v Nové Sokolovně se uskutečnilo 26. prosince 1936, tedy před 75 lety!
Na programu byla pohádka "Sůl nad zlato"kterou pravděpodobně režíroval jeden ze zakladatelů divadla Artur Gleich, neboť v jeho pozůstalosti se zachoval text této hry.

Zemřela Květoslava Hauková

7. listopadu 2011 v 21:41 | Miroslav Rozkošný |  Historie

Za sokolskou cvičenkou a spotovkyní

Zemřela Květoslava Hauková, signatářka Charty 77. Dne 30. října ve věku osmaosmdesáti let navždy opustila svoje příbuzné, přátele a známé Květoslava Hauková, jedna ze sedmi přerovských signatářů Charty 77, členka mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty international (AI) a sestra známé přerovské básnířky Jiřiny Haukové. Poslední rozloučení se zesnulou se koná v obřadní síni přerovského hřbitova dne 9. listopadu ve 14,00 hodin. Květoslava Hauková vyrůstala v rodině redaktora Přerovského Obzoru jako jedna ze tří sester. Z rodinné výchovy si odnesla zájem o veřejné dění, slušnost a úctu k druhým. "Jestliže jsi udělala chybu, běž a omluv se, " byla zásada, kterou ji vštěpovali rodiče a na kterou vzpomínala ještě po mnoha letech. Její vztah k lidským hodnotám pomáhala formovat také literatura, kterou otec redaktor svým dcerám přinášel a řada přátel, se kterými se často setkávala na zahradě rodičů u jejich domu v Bratrské ulici v Přerově. Neuzavírala se však jen mezi rodinu a její nejbližší přátele. Od dětství byla členkou Tělocvičné jednoty Sokol Přerov a svůj blízký vztah k sokolské jednotě si uchovala až do posledních dnů života. Další její morální autoritou byl po rodičích panáček, či-li kněz, jak dále vzpomínala.
Výchova v rodině s velkou kulturní a demokratickou tradicí formovala osobnost Květoslavy Haukové do podoby, ve které se nemohla smířit s totalitními režimy v naší zemi. Po maturitě ve válečném roce 1942 nemohla, stejně jako její sestra Jiřina a řada dalších mladých lidí, začít studovat vysokou školu. Krátkou dobu proto pracovala v kanceláři elektrárny. Později studovala anglický jazyk v Brně.
V padesátých létech byla za své protikomunistické postoje pronásledována a musela mnohokrát odejít ze zaměstnání. Po nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na naše území v srpnu1968 byli rodiče Květoslavy Haukové varováni, že dceři hrozí nebezpečí a že by bylo vhodné, aby odešla z Přerova. Opět proto šla do Brna, kde v dělnické profesi pracovala jako skladnice. Její láskou byl rozhlas. V roce 1977 však nebyla z politických důvodů přijata do Československého rozhlasu ani do oddělení výzkumu a tato práce jí byla umožněna až v důchodovém věku. Své vzdělání však využívala mimo zaměstnání. Od roku 1982 začala psát samizdaty pro svého švagra Jindřicha Chalupeckého, poté pro svoji sestru Jiřinu a později také pro dr. Hořce. Pomáhala lidem pronásledovaným totalitním režimem tím, že ve svém domě zařídila dva volné pokoje k jejich přechodnému úkrytu. Ani Květoslavě Haukové se v nedemokratické totalitní společnosti nevyhnula myšlenka na emigraci, avšak kvůli starým rodičům se této možnosti vzdala.
Na obrázku je Květoslava Hauková při rozhovoru se studentkami Gymnázia Jakuba Škody v Přerově v roce 2005. Snímek je převzat ze stránek školy.

Budeme šplhat

6. listopadu 2011 v 15:50 | Zbyněk Haraštal |  Organizační
Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova pořádá ve spolupráci s T.J. Sokol Přerov
otevřený závod ve šplhu
pro mládež i dospělé
Datum konání: čtvrtek 24. listopadu 2011 průběžně od 14:45 do 18:00 hod
Místo konání: sokolovna v Přerově
Kategorie:
předškolní děti 2005 a mladší 3 m tyč s přírazem
mladší žáci a žákyně I. 2002 - 2004 3 m tyč s přírazem
mladší žáci a žákyně II. 2000 - 2001 4,5 m tyč s přírazem
starší žáci III. 1998 - 1999 4,5 m lano s přírazem
starší žákyně III. 1998 - 1999 4,5 m tyč s přírazem
starší žáci IV. 1996 - 1997 4,5 m lano s přírazem
starší žákyně IV. 1996 - 1997 4,5 m tyč s přírazem
dorostenci 1993 - 1995 4,5 m lano bez přírazu
dorostenky 1993 - 1995 4,5 m tyč s přírazem
muži 1992 a starší 4,5 m lano bez přírazu
ženy 1992 a starší 4,5 m tyč s přírazem
starší muži nad 50 let 4,5 m lano s přírazem
starší ženy nad 50 let 4,5 m tyč s přírazem
Odměny: závodníci na prvních třech místech v každé kategorii obdrží diplom
Závod je otevřený, startují členové Sokola i veřejnost. Pro zařazení cvičence (cvičenky) do příslušné kategorie rozhoduje rok narození. Žáci a žákyně startují ze stoje na startovní značce držením lana (tyče) jednoruč v maximální výšce 150 cm od podlahy. Dorostenci a muži startují ze sedu. Cíl viditelným dohmatem na značku nebo nad značku ve výšce stanovené pro danou kategorii.
Milada Havlíčková v.r. Zbyněk Harašta v.r.
župní náčelnice župní náčelník

T.J. Sokol Kokory připravuje

6. listopadu 2011 v 13:42 | Alois Košťálek |  Organizační

Pozvánka

T. J. Sokol Kokory ve spolupráci s obecním úřadem Kokory a klubem ŽEN ŠEN pořádá v neděli 13. listopadu od 14 hodin v sále sokolovny v Kokorách již 7. pohodové nedělní odpoledne tentokrát s hudební tématikou -
HUDBY, MUZIKANTI A ZPĚVÁCI
Účastníkům představíme hudební historii v Kokorách a okolních obcích, včetně té sokolské, výstavku vzácných muzikantských (i některých dalších) fotografií a písemné materiály o našich muzikantech. Nebudou chybět ani živá hudební a zpěvácká vystoupení, špičkové nahrávky či zdravice od našich domácích i zahraničních reprezentantů kokorské hudebnosti. Vystoupí i mladí zpěváci a představitelé taneční, folklorní, dechové i sakrální hudby. Uslyšíme i folk a možná si i společně zazpíváme. Občerstvení zajištěno, vstupné dobrovolné. Těšíme se na uvolněnou společenskou atmosféru v sále, ale ani trocha vzpomínek a nostalgie nezaškodí. Besedou bude provázet kronikář obce a vzdělavatel Sokola Kokory. Srdečně zveme.

Jak přiblížit státní svátek mládeži?

5. listopadu 2011 v 11:24 | Jaroslav Skopal |  Historie

S žáky devítek v Základní škole Za mlýnem 1

V říjnu 2008 jsem měl poprvé možnost shlédnout v Tyršově domě anglickou verzi Obdivuhodného příběhu československých legií na DVD pod hlavním názvem Nahodilá armáda. V roce 2010 byla zásluhou hlavně Karla Černocha pořízena česká verze tohoto audiovizuálního dokumentu, která začala být nabízena k prodeji, zpočátku i prostřednictvím Vzdělavatelského odboru ČOS. Viděl jsem ji a její možné uplatnění k propagaci mezi přerovskou mládeží mi začalo vrtat hlavou. Jevila se mi jako jedna z možností, jak vtáhnout do každoročních oslav vzniku samostatného československého státu i mládež.
V komisi města pro přípravu každoročních oslav lámali nad účastí škol na veřejných oslavách předem hůl. Snad proto, že nevěří učitelům, že by dokázali motivovat žactvo k takové účasti v době svátečního volna. Jako představitel Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy jsem na jaře 2011 projednával s vedoucí kanceláře primátora města Přerova možnost hromadné akce v přerovském kině Hvězda. Jevilo se to však jako organizačně náročné a také by vše muselo být hodně dopředu naplánováno. Nakonec s pomocí odboru školství města byly zjištěny tři základní školy, které by promítnutí zmíněného DVD umožnily pro vybrané třídy ve své k tomu upravené učebně.
Nejschůdněji probíhalo další jednání se Základní školou Za mlýnem 1, konkrétně s paní učitelkou Zdeňkou Johnovou. Po dohodě se uskutečnila začátkem listopadu dvě hodinová "představení" pro dvě deváté třídy. Získal jsem přitom zajímavé zkušenosti. V úvodním slově se ukázalo jako méně zajímavé hovořit o tom, kde a za jakých okolností dokument vznikl. Těch pět zahajovacích minut jsem při druhé prezentaci věnoval stručnému uvedení času, charakteristice oné doby a celkovému výsledku první světové války pro náš nový stát. Pak jsem již konstatoval, že mladí posluchači sledují promítání pozorněji.
Potěšilo mě, když paní učitelka po skončení druhého představení požádala o kontakt získání DVD pro nějaké příští využití. Současně šlo i o malou propagaci Sokola. Přesto ve mně zůstává pocit, že k takovému přibližování naší historie, která dává vznikat pocitu vlastenectví, by se mělo přistupovat koncepčněji již při stanovování zásad vyučovacích osnov pro školy.