Věnováno sestře Ludmile Chytilové

16. září 2011 v 21:54 | Jaroslav Skopal |  Historie

Dožila se sta let a dál se uvidí

K významným osobnostem města Přerova patří Ludmila Chytilová, rozená Barašíková. Cena města Přerova Medaile Jana Ámose Komenského jí byla slavnostně předána 29. října 2002 za celoživotní obětavou činnost v Tělocvičné jednotě Sokol Přerov a za výchovu mládeže ke sportovnímu využívání volného času. Toto zdůvodnění k udělení ceny hovoří za vše. Snad by se mělo ještě dodat, že její sokolská cvičitelská a činovnická práce zahrnovala stejnou měrou i Sokolskou župu Středomoravskou - Kratochvilovu, v níž tři roky po druhé světové válce byla náčelnicí a po obnově Sokola v roce 1990 tři roky místostarostkou. Když jsem se jí v červenci t.r. dotazoval, kterého ocenění si za svou celoživotní práci v Sokole nejvíce považuje, odpověděla že právě toho, které ji udělilo město Přerov.
Nejsem životopiscem přes její sokolskou činnost, ale když jsem se občas z různých důvodů historické povahy probíral starými dokumenty, tak mi leccos z toho jejího rozsáhlého tělovýchovného a sportovního působení utkvělo v paměti. Pro pořádek si připomeňme její datum a místo narození 17. září 1911 Přerov. Cvičit začala v Sokole Přerov po skončení první světové války jako žačka. Všestranná sportovní orientace ji přivedla i do družstva házené dorostenek a pak i žen Sokola Přerov, což dosvědčuje i několik historických fotografií, na nichž se objevuje s kapitánskou hvězdou na dresu.
Všestranné zaměření a zájem o cvičitelskou práci ji přivedl již v březnu roku 1930 do čtrnáctidenní cvičitelské školy Československé obce sokolské v Praze. Na získaném cvičitelském osvědčení, které je datováno 29. březnem 1930, má mj. i podpis jedné z českých sokolských legend Marie Provazníkové, která vystupovala v roli ředitelky cvičitelské školy. Provazníkové v té době bylo necelých čtyřicet let, Ludmile Barašíkové devatenáct. Za první republiky v přerovském Sokole i v župě působila jako náčelnice sestra Anna Řezníčková, která bděla nad výběrem cvičitelských talentů. Sestra Ludmila Chytilová na ni ráda vzpomínala jako na náročnou náčelnici, která pomáhala usměrňovat i její cvičitelský růst.
Naše jubilantka již od roku 1931 vedla dorostenky v Přerově a v roce 1932 jí bylo dokonce svěřeno vedení výpravy dorostenek na IX. všesokolském sletu v Praze. V roce 1938 pak vedla ženskou část na X. všesokolský slet v Praze.
S Marií Provazníkovou se osobně setkala v Přerově v roce 1942 během krátké návštěvy, jejímž smyslem byla podpora sokolek již zastaveného Sokola ve víře v lepší časy. Významné osobní setkání Ludmily Chytilové s Marií Provazníkovou se uskutečnilo v Přerově na jaře 1948, kdy se v přerovské sokolovně konal vyřazovací závod žen před letními olympijskými hrami v Londýně. Sestra Chytilová se tehdy měla možnost dozvědět i problémy s činností akčních výborů v Československé obci sokolské, kdy jen díky velké solidaritě žen Sokola byla pozice ústřední náčelnice Sokola Marie Provazníkové udržena až do konání XI. všesokolského sletu na začátku léta 1948. Marie Provazníková pak emigrovala v Londýně v létě 1948, kam ještě mohla vyjet jako vedoucí družstva československých gymnastek, které si tam vybojovaly olympijské zlato.
Podobně jako Rudolf Lukaštík a řada dalších sokolů a sokolek věrných sokolským zásadám byla sestra Ludmila Chytilová ze Sokola během činnosti akčních výborů v Přerově ze Sokola vytěsněna a tak další cestu Sokola, založenou na jeho násilné transformaci do tzv. sjednocené tělovýchovy, sledovala už jen z povzdálí. Do činovnické sokolské práce se zapojila znovu po obnově Sokola v roce 1990. Dlouho pak také působila jako vedoucí odboru Věrné gardy Sokola Přerov. Sokol na její zásluhy nezapomněl a tak obdržela řadu sokolských medailí a pamětních listů, na nichž jsou podepsáni mnozí starostové obnovené Československé obce sokolské, jako např. Miloslav Pleskač nebo Jaroslav Bernard.
Kdo se občas probírá památníky Sokola Přerov a župy anebo různými sborníky na téma Sokol, narazí tam na ni i jako na autorku článků. I dnes, je-li potřeba si něco z historie Sokola upřesnit, může se na sestru Ludmilu Chytilovou obrátit. Ochotně odpoví, protože paměť jí stále funguje. Nechť jí zdraví slouží i v dalších létech.
K obrázkům:
Obrázek ze současnosti je z července 2011, kdy sestru Ludmilu Chytilovou navštívili zástupci Sokola Přerov a župy.
Na starším obrázku z dubna 1948 stojí Ludmila Chytilová (vpravo) vedle Marie Provazníkové (uprostřed), ústřední náčelnice Československé obce sokolské, před hlavním vchodem do přerovské sokolovny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec | Web | 13. ledna 2012 v 1:14 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama