Historie 140 let Sokola Přerov ve zkratce

6. dubna 2011 v 22:22 | Bohumil Domanský, Jaroslav Skopal |  Historie

1871 - 2011, vybráno z nového Památníku jednoty

4. května 1871 se konala ustavující valná hromada za účasti třiceti členů. Starostou byl zvolen přerovský vlastenec br. František Štěpka, pozdější starosta Přerova a zemský poslanec. První cvičení probíhala v tělocvičně ve Školní ulici (Bratrská), později v hostinci na Pančavě (Za Mlýnem). Koncem roku stoupl počet členů na 88. V roce 1894 začalo cvičit i žactvo a dorost. Jednota měla 174 příslušníků, z toho 46 z řad mládeže. 19. března 1896 byla zahájena stavba první sokolovny Na Marku, k jejímuž slavnostnímu otevření došlo 8. srpna 1897. V roce 1900 byl založen veslařský odbor Sokola. V roce 1901 měla jednota 248 příslušníků, z toho 88 mládeže. 17. ledna 1907 se konala ustavující valná hromada ženského odboru Sokola v Přerově. První předsedkyní byla zvolena ses. Žofie Kryšková, první náčelnicí ses. Žofie Polamová. Odbor ihned zahájil tělocvičnou a vzdělávací činnost. V prvním roce měl 78 členek.
V letech 1914 - 1918 během první světové války byla činnost Sokola ochromena. Většina bratří byla povolána do zbraně. V roce 1914 to bylo 66 sokolů. V legiích později působilo třicet bratří. 18. listopadu 1914 byli v Přerově zatčeni bratři Slavomír Kratochvil, Vojtěch Fárek, Vladimír Stejskal, a později také br. František Radoušek. Byli obviněni z šíření protistátních a protiválečných letáků. U Slavomíra Kratochvila byly letáky nalezeny a tak byl v Ostravě odsouzen k smrti a tentýž den 23. listopadu 1914 zastřelen. Tuto oběť vzpomínal i pozdější první prezident Československé republiky T. G . Masaryk. 29. října 1918 vyhlásil jednatel Sokola br. Ladislav Elmer v Přerově republiku Československou a byl pověřen správou přerovského hejtmanství. Bratr Štěpán Klein byl jmenován vojenským velitelem a začal tvořit základy vojenského tělesa v Přerově. Nejslavnějším přerovským legionářem sokolem se stal por. Jan Gayer, který v červnu 1918 zemřel v Rusku na následky svého předchozího zranění v bitvě u Lipjagu.
V roce 1921 sokoli vybudovali sokolský stadion na Brabansku. 13. září 1936 byla slavnostně otevřena za účasti Sokolstva téměř z celé republiky nová sokolovna na Brabansku, která dodnes složí svému účelu. Stará sokolovna byla přestavěna na sokolské kino ALFA. 13. dubna 1941 byla zastavena činnost Sokola. Hned po vzniku Protektorátu 15. března 1939 byla činnost Sokola sledována Gestapem, protože sokolští činovníci se stali významnými účastníky odboje proti nacistické okupaci. Během 2. světové války bylo popraveno, umučeno v koncentračních táborech a padlo v květnovém povstání v našem městě 38 členů Sokola Přerov. Všem bylo v roce 1945 uděleno čestné členství jednoty "in memoriam" a jejich jména jsou uvedena na pamětní desce, umístěné na přerovské sokolovně. Vězněno bylo 80 příslušníků přerovské jednoty.
V letech 1946 - 1948 se přerovští sokolové snažili přivést svoji činnost na předválečnou úroveň a ještě ji rozšířit. Sokolstvo stálo před XI. všesokolským sletem plánovaným na léto 1948 a chtělo jím před světem prokázat svou úspěšnou obnovu. Koncem roku 1947 dosáhla přerovská jednota nejvyšší členské základny ve své historii - 2234 dospělých, 1000 žactva a dorostu, celkem 3234 příslušníků. Po XI. všesokolském sletu v roce 1948 nezávislá činnost Sokola skončila a v roce 1952 byla zastavena úplně. Doplatila na to vyloučením a vězněním celá řada členů. K obnově činnosti přerovského Sokola došlo 7. března 1990. Starostou byl zvolen br. Zdeněk Tichý a místostarostou ses. Ludmila Chytilová. K navrácení a předání podstatné části majetku Sokolu Přerov došlo ze strany Spartaku Přerov 31. srpna 1993.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bartholomew | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 11:35 | Reagovat

Vstřebal jsem to, neboť žádný učený z nebe nespadl....žeee:-)

2 Glitcher | E-mail | Web | 16. dubna 2012 v 13:05 | Reagovat

Jo jo , moje řeč

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama