Říjen 2010

Z oslav 92. výročí vzniku Československa

30. října 2010 v 21:02 | Jaroslav Skopal, foto Jan Čep |  Z činnosti

Byli jsme při tom 28. října 2010 v Přerově

Skromně zastoupená přerovská veřejnost s delegacemi města Přerova, Sokola, Svazu skautů a skautek ČR, armády, válečných veteránů a dalších organizací se zúčastnila vzpomínkových aktů 28. října 2010 v Přerově. Jedním ze tří projevů, které odezněly na náměstí T. G. Masaryka, byl i projev starosty Tělocvičné jednoty Sokol Přerov Vladimíra Taberyho ml. Ten připomenul mj. význam vstupu Spojených států začátkem dubna 1917 do první světové války. Také osvětlil, jak se do vlastnictví T.J. Sokol Přerov dostala v roce 1929 americká státní vlajka se stuhou Americká mládež mládeži Sokola Přerov. Stalo se tak u příležitosti zájezdu družstva ČOS do Spojených států. Tato historická vlajka byla přerovskými sokoly zařazena i mezi historické sokolské prapory nesené na letošní oslavě.
Po státní hymně v podání orchestru Základní umělecké školy z Přerova se účastnici vzpomínkové akce přemístili k nedaleké pamětní desce legionáře Jana Gayera, kde se slavnost omezila již jen na položení kytic bez projevů. Přerovský rodák a člen Sokola Jan Gayer vedl v hodnosti poručíka Čs. legií začátkem června 1918 rozhodující boj za udržení pozice na sibiřské magistrále u Lipjagu poblíž Samary. Za složité vnitropolitické situace v Rusku stál tehdy v čele praporu legií proti bolševikům a jejich mezinárodní smíšené jednotce. Bitvu u Lipjagu legionáři vyhráli, Jan Gayer však na následky těžkých zranění skonal 7. června 1918. Je stále pochován v Samaře, ač si měl přát spočinout ve své domovině.
Účast krojovaných i nekrojovaných sokolů z Přerova a Sokola Sušice významně oživila obě slavnostní vzpomínkové akce. Přispěly k tomu i zmíněné historické sokolské prapory včetně již vzpomenutého praporu amerického. Ukazuje se, že sokolové se časem mohou stát dominující složkou při slavnostních příležitostech tohoto druhu. Myslím, že by se této role neměli zříkat.
Přiložené fotografie pořídil přerovský fotograf Jan Čep. Jsou z druhé části oslavy, tj. od památníku Jana Gayera.

Sokolská atletika

30. října 2010 v 12:46 | Alois Košťálek |  Z činnosti

Převzato z Kokorských novin

    
Na jaře letošního roku vypravil Sokol Kokory na župní přebory všestrannosti do Přerova, na zkoušku a ve spolupráci se ZŠ Kokory a rodiči, malou atletickou výpravu, o které jsme již v KN psali. Někteří žáci či žákyně si to zkusili, jiní dosáhli pěkných úspěchů. Podobné župní přebory se konaly i v ostatních župách Olomouckého kraje. A právě sokolský krajský přebor v atletice se konal 2. října letošního roku jako čtyřutkání sokolských žup v Prostějově. Účast byla už přísněji vázána na členství v Sokole a samozřejmě konkurence byla větší.
    
Přesto jsme si v T. J. Sokol Kokory troufli vyslat na atletický stadion v Prostějově, opět na zkoušku, alespoň dva své členy, mladší žáky (narozeni 2001 - 2003), a to Ondřeje Marka a Jana Majárka. Oba se osvědčili už v Přerově a tak jsme trochu s obavami čekali, jak si povedou v krajské konkurenci ostatních mladších žáků.
     
Bezprostředně po závodech jsme se dozvěděli od rodičů, kteří obětavě zajišťovali dopravu, že si kluci vedli mimořádně úspěšně a to samozřejmě oficiálně potvrzuje i výsledková listina. Ondra Marek skončil ve čtyřboji na pěkném pátém místě a nejlepšího výsledku dosáhl v běhu na 300m, kdy doběhl druhý pouhých 0,6 sekundy za vítězem a porazil dalších 16 závodníků.
    
Naprosté zděšení způsobil mezi favorizovanými
borci Prostějovska způsobil další reprezentant Sokola Kokory suverénní Jan Majárek, který, dalo by se říci, vyhrál, co se dalo. Pouze v hodu kriketovým míčkem byl třetí, ale s převahou vyhrál běh na 50 metrů a skok daleký. Vyhrál i běh na 300m, ale zde mu byl vážným soupeřem právě Ondra. Vítězná běžecká dvojice z Kokor své soupeře na třístovce doslova převálcovala, na třetího v cíli si vypracovala náskok téměř pěti vteřin.
     Každá disciplina byla bodovaná a po součtu bodů za dva běhy, skok a hod byla situace jasná. Zlatou atletickou medaili v kategorii mladších žáků získal pro Sokolskou župu Středomoravskou - Kratochvilovu s převahou Jan Majárek (č. 73) ze Sokola Kokory za 437 bodů, o neuvěřitelných 118 bodů před celkově druhým borcem ze župy Prostějovské.
V součtu bodů všech věkových kategorií mužských a ženských složek
získala naše přerovská župa v souboji 4 žup (naší, prostějovské, olomoucké a zábřežské) pěkné II. místo.
     Mladí sokolíci, díky a jen tak dál. A ať vás v Kokorách přibývá.
Dovětek: Na úspěšnou atletickou reprezentaci Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy v říjnu 2010 v Prostějově reaguje i místní tisk, když popisuje malý, ale úspěšný vklad kokorských mladších žáků. Sokolskou tematiku do těchto novin pravidelně přináší bratr Alois Košťálek, vzdělavatel T. J. Sokol Kokory.

Připomeneme si 28. říjen 1918

24. října 2010 v 11:02 | Jaroslav Skopal |  Historie

Sokolské prapory opět uvidí přerovská veřejnost

Přerovští sokoli se chystají důstojně oslavit státní svátek vzniku Československé republiky. A myslím, že podobně tomu bude i v Hranicích, Sušicích a dalších obcích, kde účast sokolů se znovu stává tradicí. O podílu sokolů na těchto oslavách rád zveřejním na tomto blogu Vaše fotografie. Dva nyní publikované obrázky od Vojtěcha Podušela nám připomenou rok staré chvíle na náměstí TGM v Přerově.
Připojuji též příspěvek, který jsem poslal redakci Nového Přerovska. Zda bude zveřejněn nevím, takže si jej můžete přečíst i na tomto místě.












Ke vzniku republiky
Při každém výročí vzniku Československé republiky, jemuž bylo přisouzeno datum 28. října 1918, je nějakým způsobem připomínán i její první prezident T. G. Masaryk. Díky jeho vzpomínkám a úvahám, vydaným v jeho práci "Světová revoluce" poprvé v roce 1925, můžeme s odstupem víc jak devadesáti let sledovat předcházející období první světové války 1914 - 1918 jako velký historický proces. Během něho došlo k významným politickým změnám téměř na celém světě, zejména v Evropě, a Masaryk sám toto období označil jako světovou revoluci. Své dílo přitom pojal jako zprávu o své zahraniční činnosti v tomto období. Během ní se nacestoval po světě jako málokdo. V Rusku strávil čas mezi květnem 1917 a 1. dubnem 1918, aby se podílel na formování naší "revoluční armády" z řad našich zajatců v Rusku.
Do Ruska nechtěl jet ještě za carského režimu a tak byl rád, že po únorové revoluci 1917 se dostali k moci někteří jeho osobní známí a přátelé. V důsledku pokračujícího revolučního kvasu se plánovaná několikatýdenní cesta protáhla téměř na rok. Během té doby poznal všechny záporné stránky revoluce a bolševismu, jak nový systém v Rusku nazýval. V Kyjevě i v Petrohradě viděl, jak sám píše, mnoho hrozného a nelidského. Rozvoz ztuhlých mrtvol padlých obětí v pouličních bojích po rodinách v něm zanechal otřesný dojem. Vše to demonstrovalo neúctu k životu. Pamětníci padesátých až osmdesátých let minulého století si pamatují na proklamované heslo "bez říjnové revoluce by nebylo Československé republiky". Spíš opak byl pravdou, protože ruská revoluční vláda uzavřela začátkem března 1918 nevýhodný brest-litevský mír s tzv. ústředními mocnostmi a Rusko ztratilo na západě značnou část svého území. To bylo obsazeno německými a rakouskými vojsky, takže za podepsaných podmínek byla tudy cesta vzniklých čs. legií na západ nemožná. Proto došlo k dlouhé anabázi legií přes Sibiř až do Vladivostoku a někteří se vrátili do republiky až v roce1920.
T. G. Masaryk se několikrát krátce zmiňuje i o vstupu Spojených států do války. Ty vypověděly válku Německu 6. dubna 1917. V té době to Masaryk hodnotil nejen jako vyvážení úspěchů německých ponorek, ale i německých vojsk na evropských bojištích. Bylo to před jeho odjezdem do Ruska a tak se mu tam i lehčeji cestovalo. Později se k zásluze Američanů o vítězství vyjádřil uznáním, že nejenže přispěli v kritické době čerstvým a chrabrým mužstvem, nýbrž že se vůbec připojili ke Spojencům. "Amerika pomáhala Spojencům", hodnotí dále Masaryk, "před vstupem do války zásobováním, potravou a válečnými potřebami; Amerika pomáhala Spojencům Wilsonem a jeho autoritou, kterou si za války v celém světě získal."
Vztah k Americe byl v naší republice utužován i po válce za první republiky. Tak např. Vl. Ondráček v Památníku Sokola Přerov z roku 1931 uvedl k událostem roku 1929: "Tohoto roku získala jednota za vlajku zaslanou při zájezdu družstva ČOS do Spojených Států severoamerických jako dar mládeže ze Shenektady vlajku americkou. Ze župy zasláno 8 vlajek do Ameriky, ale jen naše jednota dostala vlajku oplátkou. Dárci jeli 3 hodiny vlakem, aby ji včas odevzdali. Vlajka ta patří dorostu." Jde o hedvábnou americkou státní vlajku s pamětní stuhou nesoucí nápis "Americká mládež mládeži Sokola Přerov." Je možné, že ji spatříme i při nejbližší oslavě vzniku republiky na přerovském náměstí TGM.

Brzy bude rušno

12. října 2010 v 11:54 | Jaroslav Skopal |  Organizační

v přípravě nácviku skladeb 15. VS, oslav 140. výročí Sokola Přerov i jinde

Kresbičkou Bohumíra Roubala připomínám, že brzy budeme hledat žactvo a dorost pro nácvik sletových skladeb. A hlavně ochotné cvičitelky a cvičitele pro tento úkol. Zatím platí informace z ČOS, že skladby mají být předvedeny 12. prosince 2010 členům župních náčelnictev a dalším přizvaným hostům. Více informací přivezou ti, kteří pojedou na ústřední srazy cvičitelských sborů a zejména sraz župních náčelníků a náčelnic. Již dnes si můžete informace o skladbách najít na stránkách ČOS (sokol.eu) nebo neoficiální stránce sokol.cz. Využijte odkaz v menu "150 let v pohybu".

Získali jsme druhé místo v Prostějově

8. října 2010 v 11:47 | Irena Darmová |  Z činnosti

na krajské soutěži v atletice 2. října 2010

Kdo pošle další obrázky?
Ty z nástupu poskatl Pavel Burget ze Zábřehu.

Klidnější prohlídka výstavy o Tyršově mostě

7. října 2010 v 22:20 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

5. října 2010

Přes dvacet členů Sokola Přerov, převážně členů odboru Věrná garda. navštívilo na pozvání Radima Zapletala výstavu o Tyršově mostu, jejíž vernisáž se konala již před třemi týdny. Za pozvání poděkoval hned úvodem Miroslav Rozkošný. Pak se ujal slova Radim Zapletal, který byl duší přípravy této pozoruhodné akce.
V sále převažují kopie dobových fotografií v silném zvětšení, jsou zde však i technické výkresy, dobové technické pomůcky a nástroje. Padaly i četné otázky a vedla se i debata, zda bylo možno reálně navrhnout obnovu mostu v původní podobě.
Závěrem obdržel bratr Bohumil Domanský dárek pořadatelů výstavy, jehož základem byl velký nástěnný kalendář s fotografiemi na téma historického mostu. Byl to výraz poděkování přerovskému Sokolu za zapůjčení některých exponentů jako např. historických sokolských praporů či vlastními rukamai br. Domanského vyrobené kopie dobových koleček k dopravě stavebního materiálu.

Společně na výstavu 5. října 2010

2. října 2010 v 16:05 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

Pozvánka

Společná návštěva členů naší jednoty na výstavu dokumentů o Tyršově mostě se koná v úterý 5. října. Sejdeme se v 15,oo hodin na Horním náměstí před zámkem. Provázet nás bude kurátor výstavy pan Radim Zapletal, který chce poděkovat naší jednotě za pomoc při zajišťování archiválií na výstavu a předat drobné upomínkové dárky.