Socha legionáře objevena v Tršicích

19. srpna 2010 v 18:21 | Miroslav Rozkošný |  Historie

Krátký život jednoho sokola

Socha legionáře si zaslouží lepší umístění.

Na sochu desítky let ukrytou v Tršicích před zraky veřejnosti mě upozornil Břetislav Bém. z Tršic. Socha v životní velikosti tršického rodáka a legionáře stojí na dvoře Víta Béma v Tršicích č. 11. Ten mně také poskytl o původu sochy některé informace, a poněvadž jsem chtěl o původu sochy vědět víc, pátral jsem v tršické obecní kronice. Moje pátrání však bylo neúspěšné. Možná jen z důvodu nedostatku času, který jsem mohl této činnosti věnovat nebo opravdu nic není v tršické kronice o této jedinečné soše napsáno.
Naštěstí ještě dobrou paměť má stotříletý tršický rodák, občan a sokol Jan Nitka, který si vzpomíná, že po I. světové válce nově zhotovená socha ruského legionáře Oldřicha Béma (1891 - 1919) vzbudila mezi občany čilou diskuzi na téma, zda se jedná o skutečně věrnou podobu tohoto mladého tršického občana, který jako třiadvacetiletý narukoval do bojů I. světové války. Jan Nitka si také vzpomíná na putování sochy po Tršicích z místa na místo. Socha stávala poblíž školy, blízko silnice na rohu zahrádky, která patřila otci zemřelého legionáře a později jeho bratrovi. Po další změně majitele usedlosti si sochu odvezl bratr Boh.Bém a socha byla dlouho uložena na zahradě tzv Bémovy vily, která byla nájemním domem a stávala vedle parku v Tršicích. Po smrti majitele vily B. Béma se sochy ujal jeho vzdálený příbuzný z čísla domu 11, kde je socha uložena dodnes. Jan Nitka osobně znal také autora této sochy. Byl jim vacanovický rodák Čeněk Palík, který měl svůj umělecký ateliér v Tršicích v sousedství dnešního Cafe baru a zde se svým žákem Janem Třískou vytvořil řadu sochařských prací. Například sochy sv. Cyrila a Metoděje před vstupem do tršického kostela. Jeho významným dílem byla také více než třímetrová socha T. G.Masaryka značné umělecké kvality, kterou zhotovil pro Velkou Bystřici. Ta však dvojí ukrývání v době nacistické okupace a nástupu totalitní komunistické moci po roce 1948 bez úhony nepřečkala, na rozdíl od tršické sochy legionáře Oldřicha Béma. Životní osudy tohoto tršického rodáka jsou veřejnosti podstatně méně známé než život našeho prvního prezidenta, připomeňme si je proto alespoň několika údaji. Oldřich Bém byl jedním ze třiadvaceti tršických občanů, kteří se za 1. světové války rozhodli bojovat za samostané Československo v ruských, italských a francouzkých legiích a byl jedním ze dvou Tršičanů, kteří se z těchto bojů živí domů nevrátili. Druhý byl Jindřich Peřina, rovněž člen českolovenské legie v Rusku. Oldřich Bém se narodil 18. 12. 1891 jako syn Víta Béma, rolníka v Tršicích a jeho manželky Amálie rozené Zachové, dcery chalupníka v Tršicích. Byl členem Sokola v Tršicích a zde působil jako hospodář jednoty. V armádě byl zařazen jako vojín u 18. zemského polního pluku z Přemyšlu v Haliči. Zajat byl na ruské frontě 18. září 1915 u Lucku na Volyni. Do československých legií vstoupil 6. srpna 1917, kdy se přihlásil v Tjumneni v Tobolské gubernii a zařazen byl u 7. střeleckého pluku jako vojín a později u 10. střeleckého pluku jako rotmistr. V bojích byl raněn. Zemřel na tyfus v československém zdravotní vlaku č. l dne 28. 12. 1919. Život Oldřicha Béma tak rodičům, příbuzným a přátelům připomínala alespoň jeho socha. Pro občany a nejen pro ně byla natolik zajímavá, že se dostala na jednu z četných pohlednic prvorepublikových Tršic. "Viděl jsem ji na některé sběratelské burze, ale na majitele si už nevzpomínám.," řekl mi sběratel a regionální historik Břetislav Passinger z Přerova, rodák z nedalekých Sobíšek.
Dnes na rozdíl od doby německé okupace a totallitní komunistické moci, kdy podobné památky byly z veřejných míst odstraňovány, lze alespoň uvažovat o důstojnějším umístění sochy tršického legionáře Oldřicha Béma. "Socha by si zasloužila důstojnější místo. Třeba na hřbitově na místě bývalé hrobky Antonína Béma," navrhuje nejstarší tršický občan Jan Nitka. Možná za úvahu by stálo také její umístění na některém z veřejných prostranství. Samozřejmě, že po její řádné restauraci. Příležitost by se k tomu našla třeba v roce 2018, kdy oslavíme sté výročí vzniku republiky. Sochu legionáře Oldřicha Béma možná ještě dřív spatří veřejnost alespoń na fotogragii v knize kam ji uvažuje zařadit historik Tomáš Sedlář. Ten po své zdařilé knížce o legionářích z Olomouce, připravuje publikaci o legionářích olomouckého okresu, která má vyjít už v příštím roce. 

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama