Ke vzniku, poslání a současnosti Sokola - část 2

17. června 2010 v 18:00 | Jaroslav Skopal |  Historie
Týdeník Přerovska, který se představil v našem okrese svým čtenářům někdy na podzim 2009 začal po předchozí dohodě publikovat příspěvky k sokolské tématice. Druhý vyšel 14. června 2010. S malou obměnou jej uvádím i na tomto místě. Těm, kteří nepracují s internetem, doporučte zakoupení zmíněného týdeníku. Každý může přijít s námětem zajímavého příspěvku. Jen dejte autorovi tohoto článku vědět. Můžete tak učinit i formou komentáře na konci článku.
Z pohledu tělocvičného byl vznik Sokola ovlivněn i událostmi v sousedním Německu. Tam se povznesla o několik roků dříve na dobrou úroveň "turnérská" organizace. Německé sloveso turnen znamená česky cvičit. Jejím členům se též říkalo turneři. Ti v Německu již v období 1860 až 1861 uspořádali tělocvičné slavnosti. Cvičitelé a cvičenci pražských tělocvičných soukromých ústavů se uprostřed roku 1861 rozhodli nejdříve založit tělocvičný spolek společný pro Čechy i Němce. Brzy však došlo k národnostní roztržce, když jeden německý dárce se rozhodl podpořil připravovaný spolek finančně pod podmínkou, že spolek bude ryze německý. A tak čeští stoupenci záměru na vznik tělocvičného spolku v čele s Tyršem a bratry Grégrovými začali rychle pracovat na přípravě vzniku ryze českého spolku. Jindřich Fügner opatřil Sokolu první nářadí, najal místnost na cvičení a později za veškeré své jmění vystavěl a zařídil první sokolovnu, na tehdejší dobu velmi moderní a prostornou.
V prvních stanovách se jako vlastní účel spolku vytyčovalo "pěstování tělocviku …v duchu národním a ku prospěchu národa českého". Tento malý výsek ze stanov velmi výstižně charakterizuje poslání organizace, které mu její zakladatelé dali do vínku. Miroslav Tyrš vytvářel postupně novou a původní tělocvičnou soustavu, jejím cílem byl všestranný rozvoj lidského těla. Tím se rozumělo zvýšení odpovědnosti jednotlivce vůči sobě samému i celku, rozvíjení bystrosti, pohotovosti, vůle, odvahy a ukázněnosti. Tyrš tehdy rozdělil tělesná cvičení do čtyř odborů a to na cvičení bez nářadí, cvičení nářaďová, cvičení za pomoci a s účastí jiných a tzv. úpoly, při nichž bylo třeba překonávat živou sílu soupeřů.
Miroslav Tyrš vytvořil i prvé české tělocvičné názvosloví, vycházející z jeho výborné znalosti češtiny, i systém povelů. Vše tehdy prošlo přísnou oponenturou znalců. Dodnes jím navržený názvoslovný systém tvoří základ, na němž jsou stavěna názvosloví tělocviku a do jisté míry i sportů, která samozřejmě musejí reagovat na
nové prvky, které tehdy ještě nebyly známy. Nicméně už za raných časů Sokola se v Sokole šermovalo, střílelo lukem či zápasilo. Též se pěstovala lehká atletika, dle podmínek i plavání a veslování, bruslení a sáňkování. Později i lyžování a cyklistika. Součástí sokolské činnosti od počátků byly i sokolské výlety, kultura, např. zpěv či divadlo. Základem tzv. vzdělávací činnosti se staly zavedené přednášky a rozhovory o věcech sokolských. Nejdříve se v Sokole vyžívali jen muži, později i ženy. Od dospělých se pak pozornost postupně zaměřovala i na dorost a žactvo.
Na obrázku prapor ženského dorostu Sokola Přerov z r. 1921
Sokol se proslavil svými všesokolskými slety, v nichž diváky zaujala především hromadná cvičení na velké ploše za účasti tisíců cvičenců. První všesokolský slet se konal na oslavu 20.výročí vzniku Sokola, tedy v roce 1882, a osobně jej řídil sám Miroslav Tyrš. Šlo vlastně o jubilejní slavnost. Konala se v Praze na Střeleckém ostrově. Sokol početně i významově stále rostl. Koncem roku mu bylo povoleno ustavovat oblastní sokolské organizace - sokolské župy. První vznikla v Kolíně a byla nazvána župou Tyršovou. Sokol byl zakládán i v blízkém zahraničí, např. ve Slovinsku, Chorvatsku, Polsku a tam, kde žili naši krajané, např. v USA.
V březnu 1889 se podařilo dosáhnout souhlasu úřadů k ustavení ústřední sokolské organizace, zatím jen pro země České. Název zněl Česká obec sokolská (ČOS). Ta mj. organizovala i zájezdy sokolů za hranice Rakouska-Uherska, zejména ke sportovním soutěžím. Činnost Sokola byla v těžkých, zejména válečných obdobích, omezována nebo zakázána. Popisovat účast sokolů při vzniku samostatné republiky v roce 1918, v legiích na frontách první světové války či v odbojové činnosti, to by znamenalo otevírat další kapitoly jeho bohaté historie.

Když jsem si prohlížel "Památník Sokola přerovského" za období 1871 - 1911, tedy ke čtyřicetiletému výročí vzniku Tělocvičné jednoty Sokol Přerov, zaujala mě slova autorů vzpomínkových článků J. Součka, A. Beni a O. Kadlece. Ti píší mj.: "Vyrostla z počátků malých. Několik vlastenců pojalo v roce 1871 úmysl založit Jednotu sokolskou, úmysl svůj vbrzku ve skutek uvedli a kol 30 členů soustředili v novém spolku. V čele obětavých těch mužů stál horlivý vlastenec přerovský br. Frant. Štěpka, pozdější starosta města Přerova a zemský poslanec. Zařizující odbor měl tři členy. Byli to br. František Štěpka, měšťan a obchodník, br. Jos. Vítěz, měšťan a řezník a br. Fr. Mrkva, stavitel."
Stavba první přerovské sokolovny Na Marku byla zahájena 19. března 1896, ukončena a slavnostně předána k užívání již 8. srpna 1897. Po založení veslařského odboru Sokola v roce 1900 se počet příslušníků včetně mládeže dostal k číslu 250. Počet členů stále rostl, takže již v roce 1926 byla ustavena finančně - stavební komise, jejímž úkolem byla příprava stavby nové větší sokolovny. První práce na nové sokolovně v ulici Brabansko na pravém břehu Bečvy byly zahájeny v červnu 1935 a po jejich ukončení byla sokolovna slavnostně otevřena 13. září 1936. Její současný vzhled se téměř nezměnil. Ze staré sokolovny Na Marku se stalo po přestavbě sokolské kino ALFA. Ke zbytečnému zbourání budovy staré sokolovny došlo po rozhodnutí města o odstranění stavby ze dne 5. září 1988. K plánované stavbě komunikace mezi řekou Bečvou a starou sokolovnou totiž nedošlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama