Ke vzniku, poslání a současnosti Sokola - 3.část

25. června 2010 v 14:01 | Jaroslav Skopal |  Historie

Dokončení

V roce 1892 byla založena Sokolská župa Středomoravská se sídlem v Olomouci. Patřilo do ní 21 tělocvičných jednot včetně Přerova, Hranic, Kojetína a Lipníka nad Bečvou. Ještě v témže roce byla založena Moravsko-slezská obec sokolská, kterou tvořily tehdejší župy Komenského, Palackého, Rastislavova, Středomoravská a Západomoravská. V roce 1899 se župa Středomoravská rozdělila na dvě. Přerov se stal sídlem župy Středomoravské - Kratochvilovy a Olomouc župy Olomoucké, později pojmenované ještě Smrčkovy po významném sokolském činovníkovi a odbojáři Otakaru Smrčkovi. Sokolské župy koordinují činnost tělocvičných jednot v přípravě na tělovýchovná vystoupení - slety, sportovní soutěže, zájezdy, výlety a podílej se i na školení cvičitelů, dnes alespoň formou seminářů.
Členění na župy zůstává zachováno i v současnosti. Dnes má Česká obec sokolská 45 žup a počet členů včetně nezletilých kolísá kolem 180 tisíc. Zachovaly se oslovení sestro, bratře, pozdrav nazdar, historické kroje, pokud přežily rok 1948, sokolské prapory i činovnické funkce starosta, jednatel, náčelník, náčelnice a vzdělavatel. Náčelník a náčelnice odpovídají za metodické vzdělávání cvičitelů, za plánování a řízení akcí v tzv. odborech všestrannosti a za přípravu sletových vystoupení. Šestiletý cyklus všesokolských sletů zůstal rovněž zachován. Dřív spadal pod náčelníky a náčelnice i sport, dnes je řízení sportu v Sokole svěřeno odborům sportu a jejich předsedům. Současný vzdělavatel by měl dbát o výchovu zejména mladých členů a to i s ohledem na etická pravidla a sokolskou kázeň. Ne všude se to dnes daří. Do vzdělávací činnosti však patří vedle přednášek a besed též kulturní a společenská činnost uvnitř Sokola i navenek směrem k veřejnosti, propagace sokolské činnosti a připomínání významných výročí našeho státu s účastí na oslavách pořádaných obcemi či vlastními silami. Spadají sem i sokolské tělovýchovné akademie a ukázkové veřejné cvičební hodiny.
Uvádím ještě několik čísel pro srovnání současného stavu sokolského hnutí se stavem před více jak 60 roky. Naše Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova měla k 1. lednu 2010 22 aktivních tělocvičných jednot. K 31. prosinci 1946, kdy se po okupaci znovu naplno rozběhla sokolská činnost v tehdejším Československu, měla naše župa aktivních 60 tělocvičných jednot. Jak je patrné, tehdy byl počet jednot téměř trojnásobný. K 1. lednu 2010 činil evidovaný počet členů Sokola v naší župě 2603 a to dohromady dospělí, žactvo a dorost. K 31. prosinci 1946 byl zhruba šestkrát vyšší, protože souhrnně dosahoval číselné hodnoty 15486 příslušníků.
Pokles jde na vrub čtyřicetiletému násilnému přerušení činnosti Sokola po roce 1948. Jeho tělocvičnou náplň převzala do jisté míry i jedna z někdejších složek státem řízené tělovýchovy, naposledy vystupující pod názvem Základní a rekreační tělesná výchova. Dnes nesokolská sdružení vystupují pod Českou asociací Sport pro všechny. Pokud jde o sport, tak jednotlivá odvětví sportu jdou svou vlastní cestou, mají své svazy a sportovci z řad Sokola za účast v jejich soutěžích mnohdy platí neúměrně vysoké poplatky.
Na závěr ještě několik souhrnných přehledných čísel: Po roce 1918 došlo k většímu zakládání sokolských jednot i na Slovensku a zkratka ČOS tak vyjadřovala Československou obec sokolskou. V roce 1921 ČOS vykazovala 53 žup, 3000 jednot a 710 tisíc příslušníků. Po druhé světové válce a obnově činnosti Sokola se počet jeho příslušníků u nás dostal poprvé přes 1 milion, počet jednot byl 3686, vlastní budovy nebo sokolovny mělo 1294 jednot, vlastních hřišť bylo celkem 2200. Poslední uvedená čísla platí pro konec roku 1947.
Současná tvář českého sportu a tělovýchovy je pestřejší než jindy. Jedno mají všechny organizace společné, když se snaží své financování doplňovat ze státních a obecních zdrojů. Zejména vrcholový sport se dovolává štědré ruky státu a sponzorských příspěvků velkých soukromých i polostátních firem. Sokol má ve svých řadách rovněž státní reprezentanty, např. v některých gymnastických odvětvích. I oddíl házené Sokola Přerov se snaží udržet své mužské družstvo v naší nejvyšší soutěži a letos na jaře se mu to ze všech ohrožených podařilo nejlíp. Převažující orientace sokolské činnosti bude patrně i nadále mít charakter všestranné tělesné výchovy či sportu pro všechny. Hodně to záleží od místních podmínek. V řadě evropských států se propaguje podpora sportovní činnosti mládeže, aktivit seniorů a také práce s postiženými. Sokol bude zřejmě takové trendy ctít při uchování vlastních tradic a vyžívání svých bohatých zkušeností.
Horní snímek je z výstavby nové přerovské sokolovny na pravém břehu řeky Bečvy
Na spodním snímku Vojtěcha Podušela z jara roku 2010 je zachycen nácvik skladby seniorů Zacvičme si spolu pro Sokolské Brno 2010 a pro Slovenské tělovýchovné slavnosti Sokola na Slovensku v Trenčíně 26. - 27. června 2010
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama