Ke vzniku, poslání a současnosti Sokola

7. června 2010 v 16:15 | Jaroslav Skopal |  Historie

Část 1

Týdeník Přerovska, který se představil v našem okrese svým čtenářům někdy na podzim 2009 začal po předchozí dohodě publikovat příspěvky k sokolské tématice. První vyšel právě dnes 7. června 2010. S malou obměnou jej uvádím i na tomto místě. Těm, kteří nepracují s internetem, doporučte zakoupení zmíněného týdeníku. Každý může přijít s námětem zajímavého příspěvku. Jen dejte autorovi tohoto článku vědět. Můžete tak učinit i formou komentáře na konci článku.
Krajský slet v Přerově 7. července 1921 k 50-letému výročí založení Sokola v Přerově, vystoupení mužů

Založení Sokola je spojeno s datem 16. února 1862 a s Prahou. Ještě ve stejném roce vzniklo dalších devět jednot, z toho jedna na Moravě a to v Brně. V roce 1871 již existovalo 120 sokolských jednot a v nich bylo sdruženo kolem 11000 členů. V tom roce 1871 vznikla i Tělocvičná jednota Sokol Přerov. V sociální skladbě dominovali řemeslníci a živnostníci, dále to byli obchodníci a úředníci, rolníků bylo málo.
Chceme-li pochopit vznik Sokola, pak se musíme alespoň v těch hlavních rysech podívat do historie např. na to, jaká v té době byla v českých zemí politická situace. Ta se poměřovala hlavně postavením českého národa v rámci habsburského soustátí. Významnou roli hrálo postavení českého jazyka v porovnání s úřední němčinou. Již ve 14. století pronikala čeština do literatury a úředního styku. Objevily se první česky psané knihy. Karel IV. dal vyhotovit první překlad Bible svaté do češtiny. Postupný úpadek česky psané literatury nastal po porážce tzv. stavovského povstání v roce 1620, která vyvolala i nucenou emigrací české nekatolické inteligence, k níž patřil i "učitel národů" Jan Ámos Komenský.
Po obnovení zemského řízení v letech 1627 až 1628 byla zavedena jako druhý úřední jazyk v Čechách a na Moravě němčina, která byla zrovnoprávněna s češtinou, a pak díky politickému tlaku během následujících staletí byla upřednostňována. Snaha o zavedení němčiny jako jednotného jazyka ve všech zemích habsburské monarchie se projevila hlavně v 18. století za Marie Terezie a Josefa II. Byla vedena spíše praktickými než národnostními důvody. Ukázala se však jako nereálná, neboť česky mluvící obyvatelstvo v zemích České koruny mělo procentní převahu nad německy mluvícími občany.
V dubnu 1848 císař stanovil a schválil jazykovou rovnoprávnost češtiny a němčiny, nicméně mezi Čechy a Němci docházelo k třenicím. V revolučním roce 1848 byla mj. zrušena robota a poddanské vztahy. S tím padla i nejnižší správní instance "panství", které dosud zůstávalo v rukou vrchností, a stát se až doposud spokojoval s dosazením úředníka, jenž bděl nad tím, aby rozhodnutí vrchnosti nebyla v rozporu s obecně platnými předpisy. Celou tuto soustavu se podařilo reorganizovat a po sérii experimentů vznikl na konci padesátých let systém sestávající z politických okresů v čele s okresním hejtmanem. Tato organizace prokázala úžasnou životaschopnost a přežila i snahu o zavedení "slovanských žup". Zanikla až po roce 1948. Hejtmani dnes opět stojí v čele krajů.
Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím v bleskové prusko-rakouské válce v roce 1866 vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska. Oba státy byly v nové říši nadále spojeny jen osobou panovníka a společným ministrem zahraničí, války a financí. Ve styku se zahraničím se začal používat název "Rakousko-uherská monarchie" nebo "Rakousko-uherská říše". Společné úřady pak byly označovány jako "císařské a královské" (c. a k.), kdežto úřady v Uhrách byly "královské" a v ostatních zemích pak "císařsko-královské" (c. k.). Slovanské národy tak zůstaly upozaděny.
V roce 1859 Rakousko prohrálo dvě války v Itálii. Přesto byl koncem roku císařským patentem v Rakousku-Uhersku uzákoněn nový živnostenský řád, jenž stanovil podmínky pro svobodné podnikání. Český historik a spisovatel František Palacký se politicky začal angažovat teprve roku 1860, kdy podepsal Riegerovo memorandum císaři - stížnost na bezpráví páchaném na českém národě, zejména v oblasti jazykové, s žádostí o povolení založit české politické noviny. Výsledkem bylo v roce 1861 založení Času a Národních listů. Palacký byl v roce 1861 zvolen do českého sněmu.

To je jen několik charakteristik období, ve kterém se zrodil vlastenecký spolek Sokol. Jako zakladatelé jsou označováni Miroslav Tyrš (17.9.1832 až 8.8.1884) a Jindřich Fügner (10.9.1822 až 15.11.1865), jejichž přátelství se datuje od roku 1859. Dne 16. února 1862 v Malypetrově tělocvičně české reálky v Panské ulici v Praze se sešlo 75 členů včetně vynikajících českých osobností tzv. národního života a podle již před třemi týdny úředně schválených stanov ustavili "Tělocvičnou jednotu Pražskou". Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou Miroslav Tyrš a jednatelem lékař Eduard Grégr. Sokol v letu byl hned od počátku uznán za spolkový znak a také se spolku zkráceně říkalo "Sokol". Avšak teprve 13. listopadu 1864 byl úředně schválen upravený název "Pražská tělocvičná jednota Sokol" - "Sokol Pražský".
Na obrázku socha Miroslava Tyrše na nádvoří Tyršova domu v Praze
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama