Sokolský druhý odboj

28. dubna 2010 v 19:57 | Jaroslav Skopal |  Historie

U příležitosti Dne vítězství 8. května

Oslavy konce nacistické okupace, které jsme byli vystaveni od 15. března 1939 do 9. května 1945, se dnes všeobecně soustřeďují na oficiální mezinárodně uznávaný Den vítězství 8. květen a v našem městě i na připomenutí Přerovského povstání ze dne 1. května 1945. O den později bylo v souvislosti s ním popraveno 21 přerovských občanů v Olomouci - Lazcích. K památníku obětí na střelnici Lazcích směřují obvykle 30 .dubna delegace města Přerova a Olomouce, armády a různých organizací spojených s tzv. druhým odbojem. Věnce a květiny jsou pak 8. května kladeny k pomníku padlých letců na tř. gen. Janouška, k pomníku obětí války na městském hřbitově a na závěr pak k pomníku sovětského vojáka v Želátovské ulici.
Památník obětem sokolského 2. odboje z ústředí ČOS
Svůj významný podíl na aktivním odporu proti nacismu během druhé světové války má i "sokolský odboj" na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, který byl zahájen v Tyršově domě v Praze v ranních hodinách 15. března 1939 likvidací důležitých listin. Ujal se název Obec sokolská v odboji (OSVO) a u jeho vzniku stáli starosta České obce sokolské (ČOS) Stanislav Bukovský a náčelník ČOS Miroslav Klinger. Tento odboj se zpočátku zaměřoval na vydávání a šíření letáků, zpravodajskou činnost, dále na ilegální tzv. export osob do zahraničí a posléze i na sabotáže. Rozvíjení tohoto odporu se brzy rozšířilo díky legálnímu fungování sokolské župní struktury, protože Sokol byl rozpuštěn až na podzim 1941. Jednou z nejagilnějších součástí OSVO se stala organizace Jindra, vybudovaná a vedená Ladislavem Vaňkem.
Nádvoří Tyršova domu je využíváno při slavnostních příležitostech (snímek je z 24.4.2010)
K odbojovým organizacím, ve kterých rovněž působili sokolové, pak na území Protektorátu patřily Obrana národa (ON), Politické ústředí (PÚ), Zemský národní výbor (ZNV) a Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Zásahy říšské moci postupně nahlodávaly a rozmetávaly jednotlivé sítě odbojářů. Tak např. v noci ze 7. na 8. října 1941 proběhla na příkaz říšského protektora Reinharda Heydricha "Akce Sokol", při níž byli podle předem připravených seznamů zatýkáni nejdůležitější činovníci Sokola a to i župní náčelníci a místonáčelníci. Řada čelných představitelů Sokola zapojených v Obraně národa a OSVO byla odsouzena k smrti a popravena záhy po Heydrichově nástupu 28. září 1941.
V práci mladého přerovského historika Pavla Kopečka o Obraně národa a sokolském odboji na Přerovsku v období okupace se např. uvádí: "Odbojové centrum z místních sokolských pracovníků se začalo v Přerově formovat prakticky hned v prvních dnech okupace. Ke schůzkám funkcionářů Sokola docházelo kromě jiných míst i v bytě místostarosty Sokola Přerov Františka Skopala, kam mj. přicházeli Silvestr Pleva, MUDr. Jan Lacina, Rudolf Lukaštík a Karel Rosmus. Mezi další vedoucí představitele formujícího se sokolského odboje patřili i Karel Beňa, Richard Bdinka, František Pavlík, Vincenc Křístek, Jan Ulman a Rudolf Smutek. Konspirativní schůzky ovšem nezůstaly omezeny jen na přerovské činitele, účastnili se jich i sokolští funkcionáři z Olomouce, Prostějova, Kroměříže, Holešova, Lipníka nad Bečvou, Hranic na Moravě atd."
Na obrázku František Skopal ještě před válkou
Jak pečlivě zaznamenal v červnu 1946 někdejší dlouholetý předválečný župní náčelník Sokola Josef Polame a jak dokládá i poválečný památník Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy, tak v koncentračním Táboře v Osvětimi v roce 1942 zahynuli z župních činovníků pokladník župy Jan Bačák, jednatel župy Karel Beňa, vzdělavatel župy František Chmelař, tajemník župy Antonín Kamelander a starosta I. okrsku a současně starosta Sokola Přerov Silvestr Pleva. Starostovi župy Rudolfu Lukaštíkovi z období 1939 - 1940 se podařilo uprchnout na Západ v rámci již zmíněného "exportu osob". Přechody hranic obvykle začínaly na slovenské hranici a dále směřovaly přes Maďarsko do Jugoslávie. Do svého zatčení se na jejich řízení podílel hlavně František Skopal. Jedna ze statistik říká, že z naší župy bylo vězněno 274 členů Sokola a popraveno bylo nebo zahynulo 83 členů. Mezi 21 popravenými 2. května v Olomouci - Lazcích byli z členů Sokola Přerov Marcela Dokládalová, Karel Ertl, Jan Machovec, Jaroslav Motáň a Hynek Smolka.
Skončením druhé světové války mír v pravém slova smyslu nenastal. Boj proti německým okupantům přešel do boje o politickou tvář Československa. Po únoru 1948 komunisté zakrátko uchopili moc ve všech složkách politického a spolkového života. Řada sokolů se s tím nehodlala smířit a trvali na obsahu sokolského činnosti v duchu tehdejších sokolských Stanov. K těm nesmiřitelným patřil právě i již zmíněný Rudolf Lukaštík, který si musel za svůj názor prožít roky v komunistickém vězení.
Vězněn byl i Richard Bdinka, náčelník Sokola Přerov z let 1940 a 1945. Z republiky utekl i můj cvičitel žactva z období 1946-48 Břetislav Panák, který se vrátil až po roce 1989. Tak se i mnozí sokolové zařadili do tzv. třetího odboje.
Nedávno jsem se dotazoval vzdělavatele České obce sokolské Jiřího Soboty na možnost ocenit in memoriam ilegální práci v druhém odboji např. u Františka Skopala, popraveného 12. března 1943 ve Vratislavi. Dostalo se mi odpovědi, že je to obtížně možné, protože takových sokolských hrdinů, kteří obětovali svůj život za okupace byli tisíce. Proto je na místě si je znovu připomínat alespoň při významných výročích všech zlomových událostí v našich dějinách.

Památník třem odbojům v zahradě Tyršova domu v Praze (přístup z ulice Újezd)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama