Duben 2010

Župní soutěž smíšených družstev ve volejbalu

29. dubna 2010 v 19:02 | Marek Beneš, Miloš Krajíček |  Organizační

Sokol Velká 29. května 2010

Vážení sportovní přátelé,
rád bych Vás jménem T.J. Sokol Velká pozval na VII.ročník župního volejbalového turnaje smíšených družstev, které se bude konat v sobotu 29.5.2010 na kurtech ve Velké.
Pozvánka ve formátu PDF, kde jsou všechny potřebné informace, je k dispozici na adrese http://www.tjsokolvelka.cz/Pozvanka_volejbal_29.5.2010_VELKA.pdf

Těšíme se na hojnou účast a přejeme příjemné sportovní zážitky.
Za T.J. Sokol Velká
Marek Beneš

Sokolský druhý odboj

28. dubna 2010 v 19:57 | Jaroslav Skopal |  Historie

U příležitosti Dne vítězství 8. května

Oslavy konce nacistické okupace, které jsme byli vystaveni od 15. března 1939 do 9. května 1945, se dnes všeobecně soustřeďují na oficiální mezinárodně uznávaný Den vítězství 8. květen a v našem městě i na připomenutí Přerovského povstání ze dne 1. května 1945. O den později bylo v souvislosti s ním popraveno 21 přerovských občanů v Olomouci - Lazcích. K památníku obětí na střelnici Lazcích směřují obvykle 30 .dubna delegace města Přerova a Olomouce, armády a různých organizací spojených s tzv. druhým odbojem. Věnce a květiny jsou pak 8. května kladeny k pomníku padlých letců na tř. gen. Janouška, k pomníku obětí války na městském hřbitově a na závěr pak k pomníku sovětského vojáka v Želátovské ulici.
Památník obětem sokolského 2. odboje z ústředí ČOS
Svůj významný podíl na aktivním odporu proti nacismu během druhé světové války má i "sokolský odboj" na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, který byl zahájen v Tyršově domě v Praze v ranních hodinách 15. března 1939 likvidací důležitých listin. Ujal se název Obec sokolská v odboji (OSVO) a u jeho vzniku stáli starosta České obce sokolské (ČOS) Stanislav Bukovský a náčelník ČOS Miroslav Klinger. Tento odboj se zpočátku zaměřoval na vydávání a šíření letáků, zpravodajskou činnost, dále na ilegální tzv. export osob do zahraničí a posléze i na sabotáže. Rozvíjení tohoto odporu se brzy rozšířilo díky legálnímu fungování sokolské župní struktury, protože Sokol byl rozpuštěn až na podzim 1941. Jednou z nejagilnějších součástí OSVO se stala organizace Jindra, vybudovaná a vedená Ladislavem Vaňkem.
Nádvoří Tyršova domu je využíváno při slavnostních příležitostech (snímek je z 24.4.2010)
K odbojovým organizacím, ve kterých rovněž působili sokolové, pak na území Protektorátu patřily Obrana národa (ON), Politické ústředí (PÚ), Zemský národní výbor (ZNV) a Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Zásahy říšské moci postupně nahlodávaly a rozmetávaly jednotlivé sítě odbojářů. Tak např. v noci ze 7. na 8. října 1941 proběhla na příkaz říšského protektora Reinharda Heydricha "Akce Sokol", při níž byli podle předem připravených seznamů zatýkáni nejdůležitější činovníci Sokola a to i župní náčelníci a místonáčelníci. Řada čelných představitelů Sokola zapojených v Obraně národa a OSVO byla odsouzena k smrti a popravena záhy po Heydrichově nástupu 28. září 1941.
V práci mladého přerovského historika Pavla Kopečka o Obraně národa a sokolském odboji na Přerovsku v období okupace se např. uvádí: "Odbojové centrum z místních sokolských pracovníků se začalo v Přerově formovat prakticky hned v prvních dnech okupace. Ke schůzkám funkcionářů Sokola docházelo kromě jiných míst i v bytě místostarosty Sokola Přerov Františka Skopala, kam mj. přicházeli Silvestr Pleva, MUDr. Jan Lacina, Rudolf Lukaštík a Karel Rosmus. Mezi další vedoucí představitele formujícího se sokolského odboje patřili i Karel Beňa, Richard Bdinka, František Pavlík, Vincenc Křístek, Jan Ulman a Rudolf Smutek. Konspirativní schůzky ovšem nezůstaly omezeny jen na přerovské činitele, účastnili se jich i sokolští funkcionáři z Olomouce, Prostějova, Kroměříže, Holešova, Lipníka nad Bečvou, Hranic na Moravě atd."
Na obrázku František Skopal ještě před válkou
Jak pečlivě zaznamenal v červnu 1946 někdejší dlouholetý předválečný župní náčelník Sokola Josef Polame a jak dokládá i poválečný památník Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy, tak v koncentračním Táboře v Osvětimi v roce 1942 zahynuli z župních činovníků pokladník župy Jan Bačák, jednatel župy Karel Beňa, vzdělavatel župy František Chmelař, tajemník župy Antonín Kamelander a starosta I. okrsku a současně starosta Sokola Přerov Silvestr Pleva. Starostovi župy Rudolfu Lukaštíkovi z období 1939 - 1940 se podařilo uprchnout na Západ v rámci již zmíněného "exportu osob". Přechody hranic obvykle začínaly na slovenské hranici a dále směřovaly přes Maďarsko do Jugoslávie. Do svého zatčení se na jejich řízení podílel hlavně František Skopal. Jedna ze statistik říká, že z naší župy bylo vězněno 274 členů Sokola a popraveno bylo nebo zahynulo 83 členů. Mezi 21 popravenými 2. května v Olomouci - Lazcích byli z členů Sokola Přerov Marcela Dokládalová, Karel Ertl, Jan Machovec, Jaroslav Motáň a Hynek Smolka.
Skončením druhé světové války mír v pravém slova smyslu nenastal. Boj proti německým okupantům přešel do boje o politickou tvář Československa. Po únoru 1948 komunisté zakrátko uchopili moc ve všech složkách politického a spolkového života. Řada sokolů se s tím nehodlala smířit a trvali na obsahu sokolského činnosti v duchu tehdejších sokolských Stanov. K těm nesmiřitelným patřil právě i již zmíněný Rudolf Lukaštík, který si musel za svůj názor prožít roky v komunistickém vězení.
Vězněn byl i Richard Bdinka, náčelník Sokola Přerov z let 1940 a 1945. Z republiky utekl i můj cvičitel žactva z období 1946-48 Břetislav Panák, který se vrátil až po roce 1989. Tak se i mnozí sokolové zařadili do tzv. třetího odboje.
Nedávno jsem se dotazoval vzdělavatele České obce sokolské Jiřího Soboty na možnost ocenit in memoriam ilegální práci v druhém odboji např. u Františka Skopala, popraveného 12. března 1943 ve Vratislavi. Dostalo se mi odpovědi, že je to obtížně možné, protože takových sokolských hrdinů, kteří obětovali svůj život za okupace byli tisíce. Proto je na místě si je znovu připomínat alespoň při významných výročích všech zlomových událostí v našich dějinách.

Památník třem odbojům v zahradě Tyršova domu v Praze (přístup z ulice Újezd)

Sokolská turistika

17. dubna 2010 v 14:53 | Jiří Skopal, Miroslav Rozkošný |  Organizační
1. 5. putování Moravským Slováckem, Vřesovice, okr. Hodonín, cyklotrasy 30, 50, km, pěší 8 - 25 km
13.5. Čtyřkou na Tyršův vrch Praha 4, pěší 7 km
28. 5. - 30. 5. Turistický pochod Náměšť nad Oslavou, okr Třebíč, pěší 5 - 50 km
5. 6. Měřínská padesátka, Měřín, okr. Žďár n. Sázavou, cyklotrasy 25 - 85 km, pěší 15 - 50 km
4. 6. - 5. 6. Líšeňské pochody Českým rájem a sokolský turistický sraz Líšně, 2 km od rychlíkové stanice Malá Skála, pěší 7 - 52 km, posezení u táboráku. Podrobný program viz vývěsky naší jednoty.
12. 6. - 13. 6. SEMINÁŘ  Výtvarné techniky a táborové hry pořádá Ústřední škola ČOS Radíkov, okr. Olomouc. Přihlášky do 25. 5. - Mgr. Jan Nemrava, tel. 776361143.

Bližší informace může poskytnout br. Jiří Skopal

Valná hromada župy

17. dubna 2010 v 14:41 | Jaroslav Skopal, Ivo Pitner (foto) |  Organizační

14.dubna 2010

Další obrázky viz fotogalerie

Valná hromada se konala v sále loutkového divadla Sokola Přerov. Byly předneseny předepsané zprávy o činnosti a plánech na rok 2010. Zpráva starosty se krátce dotkla i majetkových poměrů a činnosti každé z 22 jednot, které jsou součástí župy. Také rozprava se zaměřila hlavně na tato témata. Na některé otázky a připomínky z rozpravy odpověděl v závěru i delegát ČOS Miroslav Vrána. Po volbách nových činovníků bylo přijato usnesení a většina účastníků valné hromady se přesunula do zasedací místnosti č. 82, kde neformálně debaty pokračovaly při kávě, koláčcích a minerálce.
Zastoupeny byly všechny tělocvičné jednoty kromě Sokola Želátovice.
Vyslanců přítomno 37 z 42 (včetně N+N, OS, VZd.),  27 delelgátů z 38. což je celkem 64 účastníků z 80-ti pozvaných.
Výsledky voleb
Předsednictvo výboru župy (PVŽ)
starosta Jaroslav Skopal
místostarosta František Rokyta
jednatelka Irena Darmová
členka (hospodářka) Vojtěška Weiglová
náhradníci František Kubík, Blanka Zelingerová
V odborech a sborech byli do PVŽ zvoleni jako
náčelnice Milada Havlíčková, náčelník Zbyněk Harašta
vzdělavatel Petr Douda, vedoucí odboru sportu Alois Košťálek
Kontrolní komise župy
Ivo Pitner, Iva Stiskalová, Jana Tovaryšová
Do krajské koordinační rady žup Olomouckého kraje
Jaroslav Skopal, Irena Darmová, Miroslav Kroupa, náhradník Zbyněk Harašta
Vyslanec do výboru ČOS
Jaroslav Skopal, náhradník Pavel Vývoda
Delegát na sjezd ČOS
Pavel Vývoda, náhradník Miroslav Kroupa

Na balkon sokolovny v Kokorách

13. dubna 2010 v 19:29 | Alois Košťálek |  Z činnosti

přišli s čaganem

     Na nedělní odpolední besedy, pořádané otevřeným klubem seniorů Sokola Kokory a klubem ŽEN ŠEN, jsme si už v Kokorách rádi zvykli. 11. dubna 2010 se konalo takové pohodové odpoledne už po čtvrté, tentokrát pod heslem : Přivítáme jaro a přijdeme s čaganem. Senioři a jejich hosté opravdu přišli. Bylo jich přes čtyřicet, ovšem čaganů bylo o něco méně, zato velmi pěkných a různorodých. Od přírodních samorostů, přes klasické dědečkovské až po moderní hole pro pěší turistiku, kterou pořadatelé tímto nezapomněli propagovat. Hlavním posláním besedy však bylo posezení, povídání a zpěv. Zazněly (ve velmi dobré akustice) melodie od sokolských přes národní až po taneční. Zpěváky svými houslemi výborně vedl vzácný host, mladý senior a primáš cimbálovek Lučina a Zemané, dnes občan Olomouce, pan František Zeman, takto ovšem největší kokorský vinohradník. Mnohé z písniček byly věnovány jako vzpomínka nedávno zesnulému saxofonistovi známé kokorské hudby MELODIA a někdejšímu Sokolu panu Vladimíru Tomašíkovi, který před léty většině přítomných hrával na čajích, plesech a tanečních zábavách.
      Děvčata pod vedením náčelnice T. J. Drahomíry Lörinczové obětavě připravila pěkné prostředí i vynikající koláčky a tak posezení na zaplněném balkoně bylo opravdu pohodové.
     A aby i vzdělání a zajímavostem bylo učiněno zadost, mohli si přítomní prohlédnout kopii obecní kroniky, první svázané Kokorské noviny (10 ročníků) a další dokumenty. Mezi nimi, jako vzpomínku na zlé časy Protektorátu, slib věrnosti Vůdci Adolfu Hitlerovi, ale také scénář prvního televizního pořadu o Kokorách z pera Adély Černoškové, knihu členských příspěvků Sokola z doby před sedmdesáti léty, knihu o společenství hostinských, knihu starosty přerovské sokolské
župy J. Skopala "Proti proudu času" a další, dalo by se říci, vzácné materiály.            
    Odpoledne, kterým provázel vzdělavatel Sokola Kokory a obecní kronikář, bylo srdečné, zpěvné, líbilo se a někteří účastníci se rozcházeli až po čtyřech hodinách. Věříme, že nebylo poslední. Kš    

Odpoledne 8. dubna 2010 v Přerově

8. dubna 2010 v 22:25 | Jaroslav Skopal |  Organizační

Mateřinky v pohybu

Župní náčelnice Milada Havlíčková mě pozvala na nesoutěžní přehlídku pódiových vystoupení mateřských škol z Přerova a okolí. Konala se v Městském domě a uváděla ji sokolská cvičitelka ze Sokola Přerov Lenka Sújová. Pravděpodobně měla i podíl na připraveném průvodním slově. Vystoupilo celkem 14 skupin. Většinou se jednalo o 12-členné celky.
Na snímku děti z MŠ Máchova 8.
Bylo se na co dívat. Některé dívenky chodí do pravidelného cvičené předškolních dětí v Sokole Přerov. V tento čtvrtek muselo být cvičení zrušeno, protože přednost dostala právě tato přehlídka.
Ježibaby ze ZŠ a MŠ Kokory nahoře.
Tato akce má jedno velké pozitivum, protože vede děti k tělovýchovným aktivitám a navíc spojeným s hudebním doprovodem. Vystoupily i romské děti  z MŠ Komenského 25 v poslední skladbě pořadu ve skladbě V rytmu Romské mamby.
Nahoře předškoláci z MŠ Kozlovice.
Sokol Přerov má kde získávat ty nejmenší do svého cvičení.
Závěr odpoledne jsem strávil na 2. schůzi výboru Sokola Přerov. Ten se sešel v kompletním počtu, takže to byla dobrá příležitost pro foto.

Připravila Věrná garda Sokola Přerov

1. dubna 2010 v 14:59 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

31. března 2010

Přednáška a křest se nestaly lákadlem pro veřejnost
Poslední den v měsíci březnu uspořádala Věrná garda ve spolupráci se
Vzdělavatelským odborem dvě akce určené nejen členům naší jednoty, ale
zejména pro širší přerovskou veřejnost. Jako první se konala od 15,00 hodin
ve velké zasedací místnosti sokolovny přednáška PhDr. Pavla Kopečka pod
názvem Sokolský odboj na Přerovsku v období nacistické okupace. Poměrně
mladý historik Pavel Kopeček pochází ze Vsiska na Olomoucku, bydlí v
Přerově, kde dřív učil na gymnáziu a nyní působí jako pedagog a historik na
Univerzitě Palackého v Olomouci. Ve své vědecké práci se zabývá především
dějinami II. světové války a o sokolském odboji na Přerovsku publikoval již
před několika lety ve Sborníku Státního okresního archívu v Přerově.
Jeho posluchači na přednášce byli především členové, přesněji vyjádřeno, členky odboru Věrná garda. Mezi nimi byl také starosta naší jednoty br. Ing.
Vladimír Tabery a jen několik dalších členů, kteří se schůzek akcí Věrné
gardy běžně neúčastní. Celkem třicet posluchačů. Z pozvané přerovské
veřejnosti přišlo pouze pět hostů, osobně pozvaní známí našich členů. Mezi nimi nechyběl Ing. František Červený, který své přítomnosti využil k
propagaci obnovovaného Spolku rytířů a fedrfechtýřů. Až z Kroměřížska přijel
na přednášku a křest náš bývalý člen br. Drahomír Surynek. Také zde byli
František Přívratský, známý přerovský cvičitel, a někdejší sokolský žák
Radomír Pavlíček, který při této příležitosti věnoval Sokolu Přerov několik historických fotografií a Zprávu Sokola Přerov za rok 1946.

Po přednášce a krátké besedě se konalo představení a křest nové knížky našeho župního starosty br. Ing. Jaroslava Skopala, který svoji druhou knihu Proti proudu času představil osobně. Křtu této knihy šampaňským vínem se ujal předseda odboru Věrná garda br. Bohumil Domanský, který popřál knize mnoho spokojených čtenářů. Po slavnostním křtu autor podepisoval zájemcům svoji knihu a odpolední program byl zakončen družným posezením všech
účastníků u šampaňského a červeného vína.
Obě odpolední akce lze považovat za úspěšné, i když zájem veřejnosti jsem
očekával podstatně větší. Za úspěch považuji zejména skutečnost, že naše
sokolská jednota alespoň takovou formou přispěla k propagaci knihy, která se
téměř z poloviny zabývá nedávnou historií tělovýchovného, sportovního a zejména sokolského hnutí v Přerově.

Obě akce přispěly také k propagaci naší
sokolské jednoty, protože jim v různé míře věnovaly pozornost všechny novinyvydávané v Přerově. Velmi vítaná byla také účast přerovské kabelové televize na křtu nové Skopalovy knihy.

Miroslav Rozkošný, vzdělavatel Sokola Přerov