Červen 2009

Z činnosti Sokola Majetín

27. června 2009 v 22:14 | Alois Košťálek |  Z činnosti

27.června 2009

Další obrázky viz galerie
Poslední sobotu v červnu 2009 jsem byl pozván starostou T. J. a členem PV župy bratrem Rokytou na malou oslavu. Do Majetína to přes pole bylo z Kokor, jen co by kamenem dohodil, tak jakýpak problém. V areálu kolem
majetínské sokolovny už bylo živo a plno. Oddíl malé kopané s téměř profesionální názvem LIONS Majetín oslavoval deset let svého trvání v rámci T. J. Sokol Majetín. Majetínští lvi hrají Přerovskou ligu malé kopané a aby mužům nebylo smutno, založily si po čase samostatný registrovaný oddíl sokolské malé kopané i ženy. Také ony úspěšně reprezentují T. J. Sokol Majetín v pravidelných soutěžích, a podle svého přidaného anglického názvu, přeložitelného
jako "posedlí" či vlastně "posedlé", se jistě vyznačují příkladnou bojovností.
Odpoledne mělo téměř slavnostní a přece domácí ráz, a pro početné spokojené diváky bylo důležité, že vydrželo i počasí. Na velmi dobré úrovni bylo i bohaté a rozmanité občerstvení a možnost společenského posezení i několik zajímavých atrakcí či soutěží. Na své si přišly i děti, ale sportovní ráz přece v příjemném teplém odpoledni (nakonec bez deště) převážil. Tři utkání malé kopané - mladších žáků, žen a mužů byla velmi zajímavá, přiznám se ovšem, že jsem malou kopanou žen viděl "na živo" poprvé. Boj majetínských děvčat se soupeřkami z TJ Sokol Luková dopadl nakonec ve prospěch hostujících žen s výsledkem 2:3, ale bylo se na co dívat. Příslibem pro večer bylo i účinkování vlastní hudby Sokola Majetín, hrající pod názvem Majbend. Ale to už jsem se, jako župní předseda odboru sportu, musel zapojit alespoň do osobní pěší turistiky a po mimořádně kvalitních nově vybudovaných polních cestách, které by mohly sloužit (a slouží) i
jako cyklostezky, jsem se podvečerem vydal domů ke Kokorám. V Majetíně měli sokolští fotbalisté co slavit a provedli to na velmi dobré sportovní a zejména společenské úrovni. Opravdu hodnotné a příjemné sobotní letní odpoledne si nenechali ujít ani představitelé obce. A to je dobře. Majetín žil 27. 6. 2009 sokolským sportem. Něco z toho jsem snad zachytil i na fotografiích. Ing. A. Košťálek člen PV župy Středomoravské - Kratochvilovy.

Župní výlet na Velkou Javorinu

14. června 2009 v 14:04 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

13. června 2009

Další obrázky viz galerie
Velká Javorina na česko - slovenské hranici byla první zastávkou sokolského župního výletu, který připravili náčelnice Milada Havlíčková, náčelník Zbyněk Harašta a bývalý župní náčelník Jaroslav Bártek. Hora se vyznačuje třemi pamětihodnostmi: Holubyho turistickou chatou, novodobou telekomunikační stavbou a památníkem česko - slovenské vzájemnosti, u něhož se každý rok konají slavnosti na její podporu.
Hlavní skupina odjela po prohlídce památníku do Březové, odkud podnikla výlety do okolí Mikulčina vrchu. Snad se někdo najde a pošle obrázky s komentářem. Malá čtrnáctičlenná skupina pokračovala mylně po červené dál. Měla se správně také vrátit k Holubyho chatě a jít po červené k jednomu místu u silnice pod Stráním. I když došlo k nechtěnému zabloudění a to až k lyžařskému areálu u Staré Myjavy, na dojmech z pěkné krajiny na slovenské straně hranice to nic neubralo. Důležité bylo, že se podařilo navázat telefonické spojení s hlavním štábem výpravy a zařídit, aby jeden z autobusů pro skupinu přijel.
Výlet skončil spojením obou skupin před restaurací v obci Březová. Ta se může pochlubit krásně renovovaným kostelem sv.Cyrila a Metoděje. Na opravu byly využity fondy z Evropské unie. I samotná cesta autobusem poskytla pěkné výhledy na krajinu v oblasti, do níž se z Přerova málo jezdí.
Připojuji obrázek z minulých slavností na Velké Javorině, převzatý z oficiální pozvánky pro oslavy v roce 2009:

Ohlédnutí za květnovou přehlídkou

12. června 2009 v 9:12 | Marie Veřmiřovská |  Z činnosti

Sokolská loutková divadla v Přerově 15.-17.5.2009

Další fotografie viz GALERIE
V loutkovém divadle SOKOLA PŘEROV se od roku 2003 scházejí v dvouletých časových periodách sokolské loutková divadla z celé naší republiky.Přehlídky sokolské se tak střídají s LOUTKÁŘSKÝMI LETNICEMI, na kterých se představují i nesokolské soubory.
V letošním roce jsme tedy uvítali asi 150 účinkujících spolu s 4 člennou odbornou porotou, která doprovázela tuto nesoutěžní přehlídku cennými radami jak ještě lépe hrát loutkové divadlo.
V porotě se nám vystřídaly osobnosti známé v loutkářském světě a to naši dlouholetí přátelé a potomci legendárního zakladatele loutkového divadla v Čechách, Matěj a Mirka Kopečtí, dále Jan Pém, předseda SAL-SČDO /skupiny amatérských loutkářů- sdružení českých divadelních ochotníků /a Hana Kalašová, oba členové předsednictva divadelních ochotníků. Tedy porota velmi fundovaná i shovívavá s hlavním cílem podpořit a pomoci dobrými radami amatérské scéně v profesním růstu.
K témuž pak byl zaměřen sobotní seminář "O světle na jevišti", který vedl a na specielní otázky z řad účinkujících pak odpovídal Jan Müller, člen loutkového divadla Sokola Královské Vinohrady a také člověk nadmíru profesní, kameraman animovaného filmu. Přesvědčili jsme se, že každá praktická i teoretická rada se někdy hodí a i když specifika svícení na jevišti se nejlépe vychytají na místě samotném, na kterém soubor hraje, přesto si všichni odneseme přátelské rady, kterými se můžeme řídit
v budoucnu na scéně našich divadel.
A i tímto směrem v souborech pracovat a zlepšovat naši herní činnost i po této stránce. Vždyť světlo na jevišti hraje i kouzlí atmosféru děje a to u loutkových divadel platí dvojnásob. Nebo také pracovat na
nově objevených světelných technických možnostech, nevzdávat se moderního pojetí světla na scéně či se jen zdokonalit v základní oblasti již dané osvětlovací techniky, kterou máme k dispozici-tak za to všechno Honzovi pak ještě jednou touto cestou za všechny loutkáře moc a moc děkuji.
Samotný Přerov pak přivítal účastníky téměř tradičním pěkným počasím, dobrým jídlem a i tentokrát větším zájmem z řady divácké veřejnosti a to i přesto, že se v této době Přerov sportovními i jinými jarními akcemi jen hemží a odjezdy z města jsou téměř hromadné.
A tak na naše oficieání zahájení nám přišel popřát všechno nejlepší i náš přerovský primátor a senátor a také bývalý člen našeho LD ing. Jiří Lajtoch; pozdrav pak jsem tlumočila i od poslance pana Jindřicha Valoucha, bývalého starosty města, a JUDr.Petra Dutka, který nás rovněž jako starosta podporoval, a ode všech dalších našich sponzorů a mediálních partnerů, kteří se tohoto zahájení účastnili.
Starosta Sokola Přerov br. ing.Vladimír Tabery jun. a br. Bohumil Domanský pak reprezentovali naši domácí obec sokolskou.
Tak a představení mohla začít. Jako první jsme se představili my, tedy"Přerovský Kašpárek".
V režii Mgr.Evy Černé a za asistence Petra Doudy byla vybrána a pro dětí i s živými herci sehrána "Pohádka z kouzelné obálky". Tato kouzelná hříčka s kontaktem v obecenstvu a kouřící mašinkou a doprovázením obecenstva ve zpěvu a pobízením dětmi za pomoci kouzelného slůvka š š š k rozjetí mašinky, byla nejen pěknou podívanou s jednoduchou, ale zároveň účelnou scénou v pohybu, ale dokázala nadchnout i dospělé diváky.
Dále se představila sokolská loutková divadla ze sokolských tělocvičných jednot:
Bystřice pod Hostýnem
Královské Vinohrady - Praha
Praha - Hostivař
Velké Popovice
Bzenec
Uherské Hradiště
Vyškov
Valašské Meziříčí

Míčový trojboj pro děti, Sokol Přerov

7. června 2009 v 11:54 | David Zbořil, náčelník |  Z činnosti

Další obrázky v galerii

Ke dni dětí připravený míčový trojboj se konal v pátek 5.6.2009 na hřišti za sokolovnou. Děti a jejich rodiče si přišli zasoutěžit v hodu na cíl, kopu na branku a střelbě na koš. Na závěr akce byl připraven táborák a opékání špekáčků.
Župní náčelnice Milada Havlíčková navrhla po dobrých zkušenostech otevřít akci příští rok pro veřejnost. Na přípravě akce se podílela i náčelnice jednoty Helena Sedláčková.

Jarní sraz cvičitelů

6. června 2009 v 21:36 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

Okolí Laguny v Přerově 6. června 2009

Jarní sraz byl věnován přípravě a praktickému osvojení disciplím zálesáckého závodu zdatnosti. Vedení srazu se na pozvání naší župy ujal bratr Dušan Komínek ze Sokola Přemyslovice, jehož doprovázeli další tři pomocníci ze sousední župy Prostějovské. Srazu se zúčastnilo 25 cvičitelů a rodinných příslušníků jednot Přerov, Hranice, Majetín, Sušice a Brodek. Vyhodnocení ukázalo, v čem jsou naši cvičitelé zdatní a v čem pokulhávají.
Z naší pořádající župy patří dík za organizaci zejména náčelnici sestře Miladě Havlíčkové
Bratr Dušan Komínek při instruktáži

Z Věrné gardy

4. června 2009 v 19:24 | Miroslav Rozkošný |  Historie

Čekyňský Jan Žižka z Trocnova


Na svém minulém pravidelném setkání dne 27. května se členové odboru Věrná garda
při TJ Sokol Přerov seznámili mimo jiné v krátké přednášce také s čekyňskou
osobností, rolníkem Ignácem Florikem, který stál modelem pro monumentální sochu
husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova umístěné na vrcholu Vítkově v Praze.
O náročnm výběru Ignáce Florika pro tento zdánlivě lehký úkol a jeho sezeních v
sochařském ateliéru významného českého sochoře Bohumila Kafky vyšlo v minulosti
v Přerovském obzoru a dalších novinách několik článků, které podrobně popisují,
jak často Florik jezdil na svá sezení do pražského ateliéru profesora Kafky a
další zajímavé podrobnosti. O skutečnosti, že Ignác Florik mohl být modelem pro
sochu Jana Žižky svědčí také dochovaná fotografie této vážené čekyňské
osobnosti. Proto je zajímavé, že správa Národního památníku na Vítkově uvádí na
svých webových stránkách, že modelem pro Žižkovu sochu byl zápasník Jiránek.
Stejně tak uvádí autoři Eva a Josef Hrubešovi v knize Pražské sochy a pomníky,
vydané v roce 2002, že: " Jako model pro postavu Jana Žižky si vybral (Bohumil
Kafka) Antonína Jiránka, v té době populárního pražského zápasníka." Kdo tedy
byl skutečným modelem největší sochy Jana Žižky z Trocnova jejíž jen bronzová
hlava váží stopět kilogramů? S touto otázkou jsem se obrátil na spoluautorku
knihy Pražské sochy a pomníky Evu Hrubešovou. Odpověď jsem však nedostal. Můžeme
se proto jen domýšlet, že modelů bylo možná víc. Jen současní pražští autoři
uvádí raději pražského zápasníka než čekyňského rolníka. Nebo to bylo ještě
jinak? Třeba byla hlava Florikova a postava na koni Jiránkova.

Den Jerryho Elznera 24.5.2009

3. června 2009 v 18:04 | Jaroslav Skopal, Jerry Elzner |  Z činnosti
Primátor města Corpus Christi státu Texas Joe Adame vyhlásil 24. květen 2009 jako den Jerryho Elznera. Vyjádřil tak jmenovanému uznání za jeho celoživotní dílo pro společnost, jako jsou péče o české dědictví, jehož zdrojem jsou přistěhovalci z bývalého Československa, dále dlouholetá činnost v Sokole, udržování zájmu o českou kulturu a další aktvity, jimiž přispěl k upevnění texasko - českých vztahů.
Jerry Elzner několikrát navštívil Sokol Přerov a Sokolskou župu Středomoravskou - Kratochvilovu.
Přijížděli s ním i jeho přátelé z Corpus Christi, většinou členové amerického Sokola. Potvrzuje to i snímek z 10.září 1994. Jerry Elzner je na něm stojící druhý zleva.
Sokolové z Přerova a z celé župy přejí Jerrymu, aby úspěšně pokračoval ve své rehabilitaci po těžké nemoci.

Odhalení památníku obětem operace Anthropoid

3. června 2009 v 14:58 | Bohumil a Tomáš Domanští |  Historie
O odhalení památníku je napsáno na webové stránce ČT24:
Praha - V pražských Kobylisích byl slavnostně odhalen pomník operace Anthropoid. Stalo se tak na minutu přesně (10:35) 67 let poté, kdy českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V takzvané kobyliské zatáčce v Praze, kde parašutisté na Heydricha jedoucího v autě zaútočili, dosud žádný oficiální památník, který by jejich akci připomínal, nebyl. Pomník je výsledkem práce několika výtvarníků. Na desetimetrovém podstavci stojí trojice bronzových soch.
Z Tělocvičné jednoty Sokol Přerov se odhalení zúčastnil místostarosta bratr Bohumil Domanský, kterého doprovázel jeho syn Tomáš. Bratr Bohumil Domanský popsal svůj zážitek takto:
Obětovali národu své životy, zaslouží si vzpomínku
Ve středu 27. května jsem se v Praze zúčastnil slavnostního odhalení památníku na operaci Antropoid, v rámci které českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík provedli atentát na zastupujících říšského protektora Reinhardta Heydricha..
Auto jsme
se synem Tomášem zaparkovali v ulici Pod Vlachovou a dál pěšky pokračovali po cestě až k osudové zatáčce, kterou právě před sedmašedesáti roky absolvoval českým národem nenáviděný
Heydrich. Zde
se již scházeli účastníci vzpomínky: vojáci v československých historických i současných českých uniformách a účastníci ve
vojenských uniformách anglických a amerických. Někteří
s původními, časem již omšelými
vlajkami. Ani při této významné události nechyběli sokolové. Tentokrát s historickým praporem Sokola Praha - Pankrác. Dále mezi přítomnými byli
skauti a četník v historické uniformě. Odhadem dohromady na osm set starších i mladých občanů.
Vzpomínkové projevy zde přednesli předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, ministr národní obrany Martin Barták, dále
starosta Prahy 8 - Kobylisy, jeho zástupkyně a jedna z autorek návrhu pomníku.
Památník je trojboký hranol o stranách dlouhých jeden metr, výšce deset metrů a na něm jsou umístěné tři postavy - dva vojáci v anglických uniformách a postava v civilu, která zde
zastupuje domácí odboj. Všechny postavy stojí na hraně památníku, podle autorů památníku
proto, že obrazně řečeno, očekávají pád do propasti. V projevech účastníků
zaznělo, že bez domácího odboje by atentát nemohl být úspěšný, ale o skutečnosti,
že se o parašutisty několik měsíců téměř výhradně starali členové odbojové skupiny "Obec sokolská v odboji" se řečníci
nezmínili. Na závěr pietní slavnosti byla zahrána česká hymna. Očekával jsem, že na počest rtm. Gabčíka,
bude hrána také hymna slovenská, ale nebyla. Před zahájením programu
i po jeho
skončení koncertovala vojenská dudácká kapela ve složení tři dudáci, jeden bubeník a na bubínek hrála žena.
Zpět k autu jsem se vraceli ulicí Gabčíkovou a Kubišovou,
na jejíž památku se tato významná pietní akce především konala, ale jejíchž čin stále vyvolává otázku: stál
atentát na nejvyššího pohlavára třetí říše za oběti, které po jeho vykonání následovaly - 293 zavražděných civilistů z řad těch, kteří parašutistům pomáhali,
oběti z Lidic, Ležáků a vůbec všech kteří zahynuli v krvavém období heydrichiády, celkem tisíce lidí ?
Moje odpověď zní ANO. Český národ ukázal, že nejsme ovce nastrkující nůž před nacistický nůž a pod krvelačným Heydrichovým velením by možná osvětimská a další nacistická krematoria spolykala ještě více českých obětí.
V knize za Heydrichem stín od Jana Drejse vydané v roce 1947 je uvedeno: " Velmi stateční Češi dokázali to, co se nám (Němcům) nikdy nepodařilo. Bude jim to vždycky sloužit ke slávě." Tato slova pronesl Němec dr. Gisevius, bývalý člen gestapa, pozdější účastník spiknutí proti Hitlerovi, při svědecké výpovědi před norimberským tribunálem.
Bohumil Domanský
člen vzdělavatelského sboru Sokola Přerova
Bratr Bohumil Domanský, druhý zprava, se nechal svým synem Tomášem vyfotografovat se skupinou místních sokolů.