Leden 2009

Ke sletovému roku 1948

29. ledna 2009 v 16:50 | Jaroslav Skopal, Dušan Vepřek |  Historie
V předtuše budoucího tlaku komunistů na Sokol, aby se stal masovou a státem a komunisty ovládanou organizací, vydalo Lukaštíkovo župní předsednictvo pro své členy novoročenku pro rok 1948, v níž se praví: "Zůstaneme věrni ideálům Tyršovým a budeme se radovat z pilné práce, kterou konáme pro dokonalý zdar XI. všesokolského sletu. Nazdar!" Podepsáni jsou vedle župního starosty Lukaštíka také jednatel Vladimír Chmelař, vzdělavatel Viktor Netočný, náčelnice Ludmila Chytilová a náčelník Vincenc Křístek.



Neblahé očekávání útoku na Sokol se naplnilo. Jedním z těch, kteří tvrdě vzdorovali a neustoupili od sokolských zásad, byl i tehdejší župní starosta Rudolf Lukaštík. Z žen jmenuji alespoň Ludmilu Chytilovou, která byla svědkyní nesmiřitelné argumentace Rudolfa Lukaštíka při obhajobě původní podoby Sokola před komunisty, zejména Josefem Zuzaňákem a právním poradcem výboru Sokola Přerov z roku 1947 Václavem Häuslerem. Ti a ještě další začali od roku 1948 prosazovat novou tvář Sokola odpovídající nastupujícímu budování socialismu, kdy linii a ducha sokolské činnosti měla určovat KSČ.


XI. všesokolského sletu žactva se v Praze ve dnech 15.-19. června 1948 zúčastnila velká žákovská výprava ze Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy. Na fotografii, kterou poskytl k publikaci Dušan Vepřek je skupinka žáků ze Sokola Přerov pod Petřínskou věží.
Stojící zleva Milan Beňa, xy, Tomáš Řičánek, Jiří Tomešek, Dušan Hanzal a Dušan Vepřek; jméno vedoucího v mužském sokolském kroji zapomenuto; ve spodní řadě zleva xy, Oldřich Horák, Alois Sehnálek, Břetislav Reichel, Miroslav Škach.
Kdo znáte nepojmenované účastníky, uveďte je , prosím, do komentáře.

Zasadili památnou lípu

12. ledna 2009 v 9:15 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Památnou lípu k 90. výročí vzniku Československé republiky zasadili naši muži na zahradě sokolovny. Lípa je zasazena na vale, který naši předchůdci vybudovali v roce 1920 u tamního stadionu, dříve nazývaného také cvičištěm. Podnět k zasazení památné lípy dal bratr Bohumil Domanský, z jehož zahrady byla lípa do sokolovny také přivezena. Při samotném sázení mu rádi pomáhali bratři Jan Fait a Miroslav Rozkošný. Vloni zasazená lípa je mezi mnoha stromy na sokolské zahradě zřejmě památným stromem jediným, poněvadž o dalších se v zachovalých historických materiálech neobjevuje žádná zmínka. Ale kdo ví, možná se najdou pamětníci schopni tento názor vyvrátit. Ozvěte se.

Základní informace k činnosti Sokola Přerov v r.2009

10. ledna 2009 v 17:50 | Jaroslav Skopal, Jana Tovaryšová |  Organizační

Sokolská všestrannost

Rodiče a dětiÚterý16-17
Předškolní dětiPondělí a čtvrtek16-17
Mladší žákyně a žáci (1.-5.třída)Úterý a pátek17-18
Starší žákyně a žáci (6.-9.třída)Úterý a pátek18-19
Zdravotní cvičení (mládež i dospělí)Pondělí a čtvrtek17-18
Starší ženyPondělí a čtvrtek18-19
Ženy - cvičení s hudbouPondělí a čtvrtek19-20
Starší dorostenci a mužiÚterý a pátek
19-20,30

Další nabídka
FIT CENTRUM
Sportovní gymnastika
Basketbal
Capoeira
Florbal
Házená
Karate
Kondiční a závodní box
Sebeobrana (thajský box)
Kontakt na vedoucí uvedených oddílů a časové informace obdržíte v kanceláři Sokola Přerov, tel. 581 201 956 a na vrátnici sokolovny
Úřední hodiny v kanceláři
úterý 12-15 h, čtvrtek 12-17 h
Příspěvky v roce 2009
děti a studenti do 18 let
90,- členská známka
350,- oddílové příspěvky
dospělí
200,- členská známka
500,- oddílové příspěvky
studenti do 26 let a důchodci
90,- členská známka
350,- oddílové příspěvky
velikost členské základny k 31.3.2009
celkem 740, z toho:
capoeira 17
florbal I (vedoucí Vrba) 39
florbal II 21
karate 31
košíková 18
box 16
házená 65
sportovní gymnastika 19
loutkové divadlo 18
zbytek tvoří oddíly sokolské všestrannosti včetně přispívajících (necvičících)


Zimní výstup na Helfštýn 3.1.2009

3. ledna 2009 v 18:06 | Helena Sedláčková |  Z činnosti
Obrázky viz galerie
Nevím sice kolikátý ročník se letos už konal, ale já jsem se vypravila poprvé a jsem nadšená. Určitě se tento zimní výšlap na Helfštýn stane pro mě a další
členy Sokola Přerov krásnou tradicí.
Vyrazili jsme ráno už v osm hodin vlakem do Lipníka, byl silný mráz a mlha. Na Helfštýně slunečno a docela teplo. Prošli jsme si celý hrad, obdivovali jsme pokračující rekonstrukci. V restauraci jsme se posilnili teplou polévkou a o půl druhé jsme odjížděli z Lipníka.
Všichni (a bylo nás asi 12 ze Sokola) jsme si užili opravdu pěkný den.

Stodruhé narozeniny Jana Nitky z Tršic

2. ledna 2009 v 19:14 | Miroslav Rozkošný |  Historie
Již vloni 22. listopadu se dožil vzácného jubilea stodruhých narozenin bratr Jan Nitka z Tršic, a to v relativně dobré tělesné a duševní kondici, protože ještě po oslavě narozenin se v doprovodu svého syna zúčastnil Mikulášské besídky pořádané v sále restaurace Radnice. K jeho dobré celoživotní kondici přispělo především cvičení v Sokole a práce na zahradě až do velmi vysokého věku, kdy ještě v devětadevadesti letech sklízel ovoce ze žebře. "Ale již jen z nižších šprušlí," jak se mi tenkrát přiznal.
Na prvním sokolském sletu cvičil br. Nitka jako dorostenec a člen Sokola Tršice již v roce 1920 v Praze na Letné a posledního Všesokolského sletu v Praze se v roce 1948 zúčastnil jako cvičitel žáků. Mezitím pravidelně cvičil v Sokole a na jeho tzv. veletoče na hrazdě a další náročné cviky s obdivem dodnes vzpomínají pamětníci. Bratr Jan Nitka byl znám také mezi Sokoly v přerovské sokolovně kam jezdil na schůze Středomoravské župy Kratochvílovy jako člen jejího Náčelnictva a od roku 1931 do roku 1939 jako předseda Komise soudců nebo-li sudích. Své dobré vztahy s přerovskými Sokoly nepřerušil ani po zrušení Sokola německými okupanty. Svědčí o tom i skutečnost, že po odchodu br. Rudolfa Lukaštíka do zahraničního odboje, pečoval o jeho zahradu.
Bratr Jan Nitka pracoval po celý život jako zahradník, pracovník ovocných školek a sadař. Vyučil se v roce 1924 u firmy Vybíral - Závodník v Tršicích. Po vyučení pracoval v několika zahradnictví v Čechách a na Moravě. V roce 1930 založil vlastní zahradnictví v Tršicích, které později převzalo místní Jednotné zemědělské družstvo. Vedle práce v družstevním zahradnictví byl Jan Nitka velmi činný i v zájmových zahrádkářských organizacích. Vyšlechtil dvě odrůdy lískových ořechů a publikoval řadu svých článků v odborných časopisech i denním tisku. Jako instruktor Českého zahrádkářského svazu předával své poznatky a zkušenosti v řadě přednášek v Čechách a na Moravě. Mezi nimi také v Přerově