Výlet na Bradlo

18. prosince 2008 v 17:44 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti
Obrázky viz fotogalerie
Devadesáté výročí vzniku Československa patřilo k podnětům, který přerovští sokolové využili při plánování jednoho ze svých jednodenních zájezdů. A tak se autobus naplněný především staršími členy Sokola Přerov a několika jeho příznivci vydal 13. září 2008 s krátkou zastávkou na kopci s památným kostelíkem Sv. Antonínka u Blatnice směrem na Brezovou pod Bradlem. V tomto západoslovenském městě, kde je i sídlo Společnosti Miroslava Rastislava Štefánika, k nám přistoupil její místopředseda Peter Uhlík. Ten nás provázel během prohlídky významného slovenského památníku na vrcholu Bradla, z něhož je krásný pohled na okolní hory. Bradlo dosahuje výšky 543 m nad mořem a leží na severním okraji Malých Karpat. Z Brezové vede na parkoviště silnička, odkud je to k mohyle Milana Rastislava Štefánika pěšky do mírného kopce pět až deset minut.
Projektantem mohyly, kam byly později přeneseny i Štefánikovy ostatky, je známý slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič, který žil v období let 1868 až 1947. Mohyla na Bradle je impozantní dílo postavené během necelého roku a odhalené 23. září 1928. Jurkovič pojal záměr postavit Štefánikovo mauzoleum na Bradle už 4. května 1919 bezprostředně poté, co se dozvěděl o Štefánikově tragické smrti při jeho poválečném návratu letadlem z Itálie na Slovensko. M. R. Štefánik patřil vedle Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše k nejvýznamnějším osobnostem, které za první světové války v období 1914 - 1918 působili v zahraničí a připravovali tam podmínky pro vznik samostatného československého státu. Známá je Štefánikova mise u československých legií na Sibiři v prosinci 1918 a lednu 1919, kde se snažil napomoci k řešení vnitřních problémů legií, k jejich využití za složité revoluční situace v Rusku a nakonec i k jejich odchodu z Ruska přes přístav ve Vladivostoku.
Pozornost si zaslouží i návštěva hřbitova v Brezové pod Bradlom. Najdeme tam na pomnících jména rodinných předků a příslušníků osobnostní někdejší slovenské politiky jako Osuský, Papánek i dalších. Konec konců i sám architekt Jurkovič je pochován na tomto hřbitově a to dokonce v tzv. Dějinném památníku, který sám navrhl, aniž bylo předem určeno, komu po smrti poslouží. I toto malé dílo jakési hřbitovní architektury plně nese rukopis Jurkovičova stylu. Byl do něj přenesen z bratislavského hřbitova necelý rok po své smrti 21.12.1947.
Život M. R. Štefánika, narozeného 21. července 1880, pomůže zvídavému návštěvníkovi dokreslit prohlídka muzea v Košariskách, rodném místě Štefánikově. Původně to byla evangelická fara, kde bydlela celá Štefánikova rodina, tedy jeho rodiče a další sourozenci. Otec Pavel Štefánik byl totiž evangelickým knězem. V muzeu najdeme hodně předmětů a dokumentů zejména ze zahraničního působení M. R. Štefánika v zahraničí, především ve Francii, kde se před válkou uchytil jako astronom a získal i francouzské občanství. Za války se stal francouzským vojákem a u letectva to dotáhl až na generála. Dal se současně do služeb českého a slovenského zahraničního odboje a právě tato jeho politická a diplomatická funkce přispěla k pozdějšímu vzniku Československa. O tom všem hovořila místní odborná průvodkyně z muzea.
Muzeum v Košariskách vystavuje i model letadla, jímž se spolu se třemi italskými vojáky snažil 4. května 1919 přistát v Bratislavě. Přistávací manévr se nepovedl, letadlo se zřítilo a Štefánik i s dalšími muži na palubě zahynul. Nebylo mu ještě ani devětatřicet let. Dnes se Bradlo, Brezová pod Bradlom a Košariská začínají znovu plnit turisty. Na Slovensku žijí lidé, kteří nedávají jeho památce zapomenout. Popsaná místa stojí za prohlídku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama