Prosinec 2008

Akademie 24. října 2008

28. prosince 2008 v 10:01 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti
Tělocvičná jednota Sokol Přerov a Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova uspořádaly v přerovské sokolovně 24. října slavnostní akademii k 90. výročí vzniku Československa. Ve fotogalerii naleznete výběr snímků z jednotlivých čísel programu. Autorem obrázků je Jan Čep.
Obrázky si otvírejte od posledního k prvnímu, čímž bude zachován časový sled jednotlivých vystoupení.

Slavomír Kratochvil (2.1.1889 - 23.11.1914)

19. prosince 2008 v 11:13 | Jaroslav Skopal |  Historie
Po Slavomíru Kratochvilovy je pojmenována Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova. Začněme tím, že to byl až do svého úrazu vynikající cvičitel sokolského dorostu v Sokole Přerov. Jeho podobu z té doby znázorňuje i snímek, kde je s ostatními členy cvičitelského sboru mužů v roce 1910. Stojí první zleva na následujícím snímku. Pamětnice sestra Ludmila Chytilová identifikovala na snímku ještě sedící cvičitele zleva takto: Jan Vychodil, Stoupa, Josef Polame, Štěpán Klein, Albín Batelka.
Kratochvilův osud byl mnohokrát popsán v různých článcích a publikacích vydaných za první republiky. V Přerov%

Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova

19. prosince 2008 v 10:54 | Jaroslav Skopal |  Organizační
Do Sokolské župy Středomoravské - Kratochvilovy spadají Tělocvičné jednoty Sokol Přerov, Kokory, Hranice, Dřevohostice, Dub, Majetín, Vlkoš, Majetín, Veselíčko, Beňov, Brodek, Velká, Sušice, Rokytnice, Říkovice, Slavíč, Lipník, Týn, Henčlov, Újezdec, Želatovice, Lověšice.

Jednoty jsou seřazeny podle stavu členské základny z roku 2007.

Župa sídlí na adrese Brabansko 2, 750 02 Přerov I - Město,
telefon 581735014, 774838108,

Výbor župy je složen z vyslanců jednot a volených činovníků.

Předsednictvo výboru župy pracuje ve složení:

Jaroslav Skopal, starosta a agenda vzdělavatele
Irena Darmová, jednatelka a tajemnice
František Rokyta, místostarosta
Vojtěška Weigelová, hospodářka
Milada Havlíčková, náčelnice
Zbyněk Harašta, náčelník
Alois Košťálek, předseda odboru sportu


Výlet na Bradlo

18. prosince 2008 v 17:44 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti
Obrázky viz fotogalerie
Devadesáté výročí vzniku Československa patřilo k podnětům, který přerovští sokolové využili při plánování jednoho ze svých jednodenních zájezdů. A tak se autobus naplněný především staršími členy Sokola Přerov a několika jeho příznivci vydal 13. září 2008 s krátkou zastávkou na kopci s památným kostelíkem Sv. Antonínka u Blatnice směrem na Brezovou pod Bradlem. V tomto západoslovenském městě, kde je i sídlo Společnosti Miroslava Rastislava Štefánika, k nám přistoupil její místopředseda Peter Uhlík. Ten nás provázel během prohlídky významného slovenského památníku na vrcholu Bradla, z něhož je krásný pohled na okolní hory. Bradlo dosahuje výšky 543 m nad mořem a leží na severním okraji Malých Karpat. Z Brezové vede na parkoviště silnička, odkud je to k mohyle Milana Rastislava Štefánika pěšky do mírného kopce pět až deset minut.
Projektantem mohyly, kam byly později přeneseny i Štefánikovy ostatky, je známý slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič, který žil v období let 1868 až 1947. Mohyla na Bradle je impozantní dílo postavené během necelého roku a odhalené 23. září 1928. Jurkovič pojal záměr postavit Štefánikovo mauzoleum na Bradle už 4. května 1919 bezprostředně poté, co se dozvěděl o Štefánikově tragické smrti při jeho poválečném návratu letadlem z Itálie na Slovensko. M. R. Štefánik patřil vedle Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše k nejvýznamnějším osobnostem, které za první světové války v období 1914 - 1918 působili v zahraničí a připravovali tam podmínky pro vznik samostatného československého státu. Známá je Štefánikova mise u československých legií na Sibiři v prosinci 1918 a lednu 1919, kde se snažil napomoci k řešení vnitřních problémů legií, k jejich využití za složité revoluční situace v Rusku a nakonec i k jejich odchodu z Ruska přes přístav ve Vladivostoku.
Pozornost si zaslouží i návštěva hřbitova v Brezové pod Bradlom. Najdeme tam na pomnících jména rodinných předků a příslušníků osobnostní někdejší slovenské politiky jako Osuský, Papánek i dalších. Konec konců i sám architekt Jurkovič je pochován na tomto hřbitově a to dokonce v tzv. Dějinném památníku, který sám navrhl, aniž bylo předem určeno, komu po smrti poslouží. I toto malé dílo jakési hřbitovní architektury plně nese rukopis Jurkovičova stylu. Byl do něj přenesen z bratislavského hřbitova necelý rok po své smrti 21.12.1947.
Život M. R. Štefánika, narozeného 21. července 1880, pomůže zvídavému návštěvníkovi dokreslit prohlídka muzea v Košariskách, rodném místě Štefánikově. Původně to byla evangelická fara, kde bydlela celá Štefánikova rodina, tedy jeho rodiče a další sourozenci. Otec Pavel Štefánik byl totiž evangelickým knězem. V muzeu najdeme hodně předmětů a dokumentů zejména ze zahraničního působení M. R. Štefánika v zahraničí, především ve Francii, kde se před válkou uchytil jako astronom a získal i francouzské občanství. Za války se stal francouzským vojákem a u letectva to dotáhl až na generála. Dal se současně do služeb českého a slovenského zahraničního odboje a právě tato jeho politická a diplomatická funkce přispěla k pozdějšímu vzniku Československa. O tom všem hovořila místní odborná průvodkyně z muzea.
Muzeum v Košariskách vystavuje i model letadla, jímž se spolu se třemi italskými vojáky snažil 4. května 1919 přistát v Bratislavě. Přistávací manévr se nepovedl, letadlo se zřítilo a Štefánik i s dalšími muži na palubě zahynul. Nebylo mu ještě ani devětatřicet let. Dnes se Bradlo, Brezová pod Bradlom a Košariská začínají znovu plnit turisty. Na Slovensku žijí lidé, kteří nedávají jeho památce zapomenout. Popsaná místa stojí za prohlídku.

Sokoli z Přerova nejen cvičí

18. prosince 2008 v 11:23 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

Článek je převzat ze Sokolského zpravodaje Sokola Přerov

Společenský ples, turistickou procházku po vrcholech Beskyd, zájezd do divadla, posezení u táboráku na závěr školního a cvičebního roku, loutkářská divadelní představení pro děti, loutkářský festival Letnice a další akce uspořádali členové přerovského Sokola v prvním pololetí roku 2008.
Hlavní aktivitou Sokola Přerov však stále zůstává cvičení v oddílech všestrannosti, kde cvičí až 450 cvičenců od tří let až po osmdesátníky. A mohlo by jich být i víc, protože prostory sokolovny to umožňují. Mladí však v posledních letech dávají přednost sportu a také v tomto směru jim přerovský Sokol vychází vstříc.
Vedle tradičních sokolských sportů sportovní gymnastiky, házené a košíkové vznikly v přerovském Sokole oddíly karate, boxu, florbalu a méně známé capoeiry.
V Sokole Přerov by nebylo možno cvičit a sportovat bez náležité péče o sokolský majetek. Starost o sokolský majetek v hodnotě několika desítek milionů korun není jednoduchou záležitostí.
Zatím však všechno, co s tím souvisí, zvládá úspěšně br. Vladimír Tabery z Kozlovic, místostarosta Sokola Přerov pro věci technické, který mimochodem v květnu 2008 oslavil osmdesátku.
Jeho přičiněním je sokolovna v řádném technickém stavu a má vybavení odpovídající svému zaměření. Po finanční stránce jsou významné příspěvky města Přerova, bez jehož pomoci by obnova zařízení šla pomaleji a ne v dostatečné míře.



Cvičení mužů a staršího dorostu vede starosta Sokola Přerov br.Vladimír Tabery ml.

Doufejme, že i občané města Přerova budou všech možností, které Sokol Přerov nabízí, více využívat. Kdo se rozhodne a zapojí se do cvičení nebo vyzkouší si některý ze zmíněných sportů, prospěje sám sobě a bude přivítán se sokolským NAZDAR.


Slet pod Ještědem

17. prosince 2008 v 12:16 | Milan Geryk |  Z činnosti





Článek je převzat ze Sokolského zpravodaje T.J. Sokol Přerov

Vyvrcholením cvičebního roku 2007 - 2008 pro konzervativnější část členstva byl bezesporu slet pod Ještědem v Liberci ve dnech 20. až 22. 6. 2008. Iniciátorkou byla jako před šesti lety sestra Jarina Žitná z výboru České obce sokolské. V časopise SOKOL č.5/2008 vyzvedla pohnutý vývoj Sokola v Liberci, v kraji s převahou německého obyvatelstva, usilujícího o odtržení od nově vzniklé Československé republiky. Krajský slet 1921 s účastí 5600 cvičenců a cvičenek, jízdy a dalších složek přispěl ke zvýšení sebevědomí českého živlu. Byl prvním sletem pod Ještědem. Sokolský zájezd pěti pražských žup v roce 1930 proběhl ve stejné atmosféře. Na X. všesokolském sletu v Praze v roce 1938 Podještědská župa demonstrovala proti nástupu nacismu. Druhý liberecký slet byl až v roce 2002 (viz Přerovský sokolský Zpravodaj 2002). Letošní, třetí slet, na počest 90. výročí vzniku republiky lze označit jako čtrnáctiapůltý, protože část skladeb opakoval ze XIV. všesokolského sletu v Praze a zbytek jsou skladby nové, nebo přizpůsobené pro sletové provedení. Vystupují snad všechny naše župy, navíc Slovensko, Švýcarsko a USA. Přihlásilo se 1483 členů věrné gardy se skladbou "Ta naše písnička česká", 465 cvičenců a cvičenek "Výlet s aerobikem", předškolní děti a rodiče s dětmi "Hrátky s hudbou", 432 žen s bubínky "To všechno přines čas", 720 žen "Zpěv naděje", 144 cvičenců v koedukované skladbě "Slovensko, do toho!", 990 žen "Léto", 940 žákyň s klobouky a šátky "Bossa - nova" na melodii z filmu Starci na chmelu, 605 mužů "Chlapáci II" a 1404 žen s kužely !Malá noční hudba" a "Mozartiana".
Z naší župy Středomoravské - Kratochvilovy byly zastoupeny složky:· ženy s kužely, Chlapáci II, Ta naše písnička česká
Spolu s členy Tělocvičné jednoty Sokol Přerov cvičili v Liberci i členové Sokola Hranice, Sušice a Brodek u Přerova.
V pátek 20. 6. v 7.45 hodin vyjely od sokolovny 2 autobusy s účastníky sletu. O zajímavostech během cesty informovala ses. prof. Bártková. Ubytování ve strojní průmyslovce a na dalších dvou místech trvalo cca do 15 hodin. Stravování bylo zajištěno přímo na Městském stadionu. Přihlášení členové shlédli v Divadle Dvořákovu Rusalku, ostatní měli volno a mnozí si vyšlápli nebo vyjeli na Ještěd. Využili koupeného odznaku umožňujícího bezplatné jízdy tramvají.
V sobotu 21. 6. dopoledne všichni pilovali skladby a nástupy na stadionu. V odpoledních hodinách účastníci sletu nastoupili ve sletových cvičebních úborech a vpochodovali před radnici, kde byli přivítáni zástupcem magistrátu a pořadatelskou župou.
V neděli 22.6. dopoledne proběhla generální zkouška a odpoledne od 14 hodin slavnostní vystoupení, částečně přenášené státní televizí. Naši cvičenci předvedli své skladby s maximálním nasazením a patří jim z to dík. Největší úspěch zaznamenala "Věrná garda" jednak dojemnou hudbou Karla Hašlera, jednak statečným provedením. Velký úspěch měla svou čilostí a dynamikou slovenská skladba. Velkou pozornost diváků vyvolaly ženy s kužely a Chlapáci II. Ovšem všechny skladby byly odměněny potleskem. Sokolské pochody doprovázely všechny nástupy i odchody. Pořadatelé se své funkce zhostili velmi dobře. U Přerováků je třeba poděkovat zejména těm, kteří nacvičili skladby, u mužů br. Vladimír Tabery, u žen s kužely ses. Olga Fárková, u Věrné gardy ses. Zdena Koluchová. Malý úraz těsně před vystoupením vyřadil jednoho muže z Chlapáků, improvizovalo se s náhradníkem, ale nebylo to poznat v provedení skladby.
Historický prapor Sokola Přerov nesl starosta jednoty br. ing. Vladimír Tabery. Účastníci byli dle mého názoru spokojeni, až na zbytečné výpadky v organizaci. Návrat autobusů do Přerova byl se zpěvem.

Tělocvičná jednota Sokol Přerov

14. prosince 2008 v 21:52 | Jaroslav Skopal |  Organizační
Adresa: 750 02 Přerov, Brabansko 2
Telefon kanceláře: 581 201 956
tajemnice: Jana Tovaryšová
úřední hodiny: úterý 12-15 h, čtvrtek 12-17 h
Činovníci výboru:
Ing. Vladimír Tabery, starosta
Vladimír Tabery, první místostarosta a předseda technické komise
Bohumil Domanský, místostarosta a zástupce odboru Věrná garda
Ing. Ivan Fašánek, jednatel
Mgr. David Zbořil, náčelník
Mgr. Helena Sedláčková, náčelnice
Ludmila Kovářová, vzdělavatelka
Vladimír Futák, vedoucí odboru sportu
Jarmila Vrbová, hospodářka
Martin Krejčíř, člen
Ing. Jaroslav Skopal, člen

Setkání cvičitelů pamětníků Přerov 3.12.2008

14. prosince 2008 v 20:44 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti
Obrázky viz Galerie
Na počátku bylo přání cvičitelky Ludmily Růžičkové ze Sokola Bystřice pod Hostýnem, která dříve působila na Přerovsku, setkat se s cvičiteli, kteří společně působili ve všestranně zaměřené tělesné výchově. Mělo jít o přátelské popovídání při sklence vína. Výběr dle jejího seznamu jsem pak doplnil o některá další jména, tak aby se všichni zvaní vešli do salonku zvolené restaurace. Vůbec jsem netušil, jaký ohlas toto setkání svolané na začátek prosince 2008 do Přerova může vyvolat, zejména, když jsme je označili jako setkání dlouholetých cvičitelů.

Zúčastnili se jak někteří cvičitelé z České obce sokolské, tak i z České asociace Sport pro všechny (ČASPV), kteří dosud působí v rámci župy Středomoravské - Kratochvilovy či odpovídající oblasti ČSAPV. Původní zamýšlená náplň zavzpomínat na časy o několik desítek let zpět, kdy se většina účastníků podílela i na činnosti tehdejšího Svazu základní a rekreační tělesné výchovy, byla na pozvánce rozšířena i na srovnání současné a dřívější situace v dobrovolné a školské tělesné výchově. Mezi cvičiteli vždy pracovali a ještě dosud pracují kantoři, kteří vedli hodiny tělocviku, a jsou oprávněni porovnávat jejich úroveň dříve a nyní.

Hned na počátku jsme se vzájemně informovali o posláních organizací, ve kterých dnes působíme. Sokol obnovený v roce 1990 navázal jak na své původní tradice, tak i na období před rokem 1990 a to personálně i metodicky. Na hromadná vystoupení na spartakiádách, po odpoutání se od jejich politického záměru podporovat tehdejší režim, se s odstupem času po odborné stránce dívá většina pamětníků jako na částečné udržování tradic všesokolských sletů, z nichž desátý v roce 1938 a jedenáctý v roce 1948 měly vysoký politický náboj. Vždyť Československo se tehdy dvakrát po sobě octlo na osudových dějinných křižovatkách a ve svém důsledku to vedlo k opakovanému nucenému přerušení činnosti Sokola.

ČASPV se rovněž hlásí k odkazu Miroslava Tyrše, spolupracuje i se Slovenským svazem rekreační tělesné výchovy a sportu a udržuje kontakty s řadou evropských organizací zaměřených na tzv. sport pro všechny, což je pojem pro aktivity, kde dosažení vrcholných výsledků nehraje hlavní roli. Podle Věry Vyhlídalové a Václava Pacáka z ČASPV, kdyby obnova Sokola v roce 1990 probíhala trochu jiným způsobem, možná by tato dvojkolejnost činností dvou podobných sdružení nenastala. Já jen dodávám, že obnova Sokola byla založena na restitučních zákonech k navrácení sokolského majetku, což celý proces ovlivnilo.

Ze sokolských cvičitelek a cvičitelů se do diskuse zapojili zejména Blanka Zelingerová, Zdena Koluchová, Milada Havlíčková, Anna Bouchalová, Olga Fárková a Vladimír Tabery st. Dnes se tělocvičné a sportovní aktivity, podle nich, do značné míry komercializovaly, takže část mládeže i dospělých si za takové služby dobrovolně zaplatí. Řada rodičů však, jak se občas zjistí, tak dlouho vybírá pro své ratolesti nějakou atraktivní placenou aktivitu, až přijdou na to, že dítě na ně stejně nestačí a nakonec odmítne další pokusy. Přitom se mohli rodiče hned obrátit na některou z organizací jako Sokol nebo ČASPV. Ty nabízejí svůj pestrý program za výhodnějších cenových podmínek, když místo opakované úhrady stanovených poplatků se vybírá příslušný roční členský a oddílový příspěvek.

Přítomné cvičitelky z řad školských pedagogů i cvičitelé, kteří mohou sledovat průběh některých hodin školní tělesné výchovy ve svých tělocvičnách poskytovaných i k tomuto účelu, konstatovali, že školní tělesná výchova se mnohdy scvrkává obrazně řečeno na míč a hokejku. Jde tedy o sestupný trend, i když jsou i pozitivní výjimky, pokud je kantor ze své podstaty tělocvikář a sportovec.

Pokud byly srovnávány aktivity na úseku všestranných cvičení v současném Sokole a ČASPV, jsou si velmi podobné. Sokol v šestiletých cyklech připravuje své slety, což na nějaký čas znamená zapojení všech věkových kategorií do nácviku sletových skladeb. ASPV se víc věnuje soutěžím v pódiových skladbách než v Sokole. Nicméně dokáže i pro všesokolské slety připravit svou samostatnou účast ve vlastních skladbách. Přitom obě sdružení významně podporují i cvičení a pobyt v přírodě. Tyto údaje platí především o přerovském regionu, za který účastníci setkání hovořili.

Setkání, byť jen spontánně sezvané, ukázalo potenciál možností vzájemné spolupráce Sokola a ČASPV. Nicméně o její konkrétní podobě se nehovořilo. Dobré zkušenosti jsou s účastí mateřských škol např. při nácviku sletových skladeb. Výsledek je, jak podotkla Milada Havlíčková, značně závislý na osobních vztazích cvičitelek a učitelek. Jak získat pro spolupráci základní školy, toť otázka a výzva do budoucna.

Sokol Přerov a župa mezi roky 1945 a 1948

14. prosince 2008 v 15:55 | Jaroslav Skopal |  Historie
Po válce se obnovovala celá řada organizací, které za německé okupace nesměly působit, mj. i Junák. Sokol i Junák se i v Přerově ucházely o přízeň dětí. Dokonce zlidověly i slogany, které měly jednu organizaci před druhou zostudit a nehodí se, abych je zde uváděl. I já jsem zpočátku navštěvoval obě organizace. K návštěvě žákovských cvičení v Sokole Přerov mě v druhé polovině roku 1945 přivedl můj otec Cyril Skopal. Obraz obnovy a rozvíjení sokolské činnosti v Přerově v období 1945 až 1948 a i po něm se mi stal poměrně přesným po prostudování památníku a ročenek Sokola Přerov z oné doby. O "vyakčňování", tj. zbavování sokolských funkcí zásadových sokolů, kteří po únoru 1948 trvali na platnosti původních sokolských stanov, toho vím méně. Jedním z těch, kteří tvrdě vzdorovali a neustoupili, byl i tehdejší župní starosta Rudolf Lukaštík. Z žen jmenuji alespoň Ludmilu Chytilovou, která byla svědkyní nesmiřitelné argumentace Rudolfa Lukaštíka při obhajobě původní podoby Sokola před komunisty. Ti od roku 1948 začali prosazovat novou tvář Sokola odpovídající nastupujícímu budování socialismu, kdy linii a ducha sokolské činnosti měla určovat KSČ.

Z výroční zprávy obou jednatelů Václava Skleničky a Anny Kostíkové vyplývá, že Tělocvičná jednota Sokol Přerov uspořádala 16. května 1946 valnou hromadu, která se nesla mj. i ve znamení vstupu do jubilejního roku 75-letého výročí založení jednoty v roce 1871. Ze zprávy je patrné, že necelý rok po skončení druhé světové války se stabilizoval kádr činovníků a cvičitelů přerovského Sokola. Jednatelé zaznamenávají obsah jednání schůzí správního výboru, o kterých pak byl informován celý výbor. Vedle toho zasedalo i předsednictvo výboru. Zpráva matrikáře Karla Hrazdiry podává informaci o stavu členské základny v roce 1946. Na začátku roku 1946 bylo evidováno celkem 2160, na konci roku 1946 2121 členů. Mužů bylo o něco více než žen. Připočte-li se žactvo, které se tehdy neevidovalo jako členstvo, dostaneme k počtu příslušníků přerovského Sokola kolem 3000.

U obnovovaného Sokola byla nepřehlédnutelná šíře jeho programu. Základem byla všestranná cvičení v tělocvičně, na hřišti a v přírodě zahrnující i výkonnostní a vrcholovou sportovní gymnastiku. Ti, kteří se chtěli uplatňovat ve sportovních hrách, byli souběžně činní v některém herním oddílu. Významnou složkou sokolského sportu bylo i plavání a v zimě lyžování. Snad jedině kopaná zaujímala poněkud vedlejší postavení. K Sokolu patřila již tehdy i kulturní a společenská činnost, např. v pěveckých sborech nebo v loutkařském odboru.

Cvičitelský sbor mužů Sokola Přerov v roce 1946 tvořilo 36 vyškolených cvičitelů. Z těch, na které si sám osobně pamatuji, mohu jmenovat např. vedoucí oddělení žáků Vojtěcha Bednaříka, Břetislava Panáka, Oldřicha Furmana, náčelníka jednoty Františka Odstrčila, dále Hugo Širokého, který podporoval cvičení a pobyt v přírodě. Vzpomínám i na strohého Vincence Křístka, pod jehož vedením jsem nejméně jednou nacvičoval žákovskou pódiovou či sletovou skladbu. Cvičitelem byl i jednatel Václav Sklenička. Když jsem po dušičkách roku 2008 potkal jeho syna Vladimíra Skleničku, vzpomněli jsme předčasné smrti jeho otce 22. června 1947. Měl mít tehdy mimořádně velký sokolský pohřeb, kdy auto s ostatky směřující do olomouckého krematoria, doprovázely na ulici Velká Dlážka od sokolovny stovky především sokolských diváků. Za předmostským podjezdem pak teprve pohřební auto nabralo rychlost k cestě do Olomouce. Zmíním ještě osobnost Josefa Zapadla, s jehož jménem je spojeno vedle cvičitelské činnosti i přerovské veslování a později i budování nové přerovské loděnice na pravém břehu Bečvy.

Z bohaté činnosti Sokola Přerov v té době vzpomenu jen některé akce. Pamětníci si často připomínají první sokolskou osadu v dějinách Sokola Přerov ve Velkých Losinách o prázdninách roku 1946. S její přípravou, financováním, provozem a vedením je spojena celá řada jmen členů přerovského Sokola, např. Karla Zejdy staršího, zakladatele firmy KAZETO Přerov, či Arnošta Knězka, který ve své další práci s mládeží vedl celou řadu letních a sportovních táborů. Vyskytují se zde i jména tehdejších dorostenců Karla Flegela, Jaroslava Hamerského, Dušana Kramáře, Františka Simona či Bohumila Zicha, které jsem tehdy poznával hlavně jako začínající cvičitele pomahatele a některé z nich později i jako činovníky znovu obnovovaného Sokola. Já jsem se osobně této osady osobně nezúčastnil, teprve za rok v roce 1947 jsem prožil jako žák jeden turnus podobného tábora ve Starém Městě pod Sněžníkem.

Významnou sportovní akcí, která se konala v přerovské sokolovně 1. března 1946 večer, bylo utkání v košíkové mezi družstvem Moravy a reprezentačním družstvem III. Americké armády. Američané zvítězili 48:43. Utkání mělo slavnostní rámec a před ním se hrál zápas divizní soutěže mezi Sokolem Přerov a Vítkovickými železárnami. Zdařilé akci věnoval ve své zprávě za herní oddíl patřičnou pozornost i Ota Millonig.

Vzpomenu ještě činnost veslařského oddílu Sokola Přerov. Jeho činnost byla po válce oficiálně obnovena 3. ledna 1946, jak o tom podal dílčí zprávu vedoucí veslařství Oldřich Široký. Tehdejší dorostenci Antonín Zimmermann a Čestmír Hapala se v tomto oddílu vyžívali a také se zúčastnili s dobrým výsledkem 6. dubna 1946 jarního veslařského běhu na Svatém Kopečku u Olomouce. Dnes jsou oba jmenovaní členy Věrné gardy v přerovském Sokole, a když někdy srovnáváme činnost Sokola tehdy a dnes, tak často říkají, že nejde o nic nového, že to už tu bylo. A mají pravdu, neboť co se všestrannosti činnosti starých sokolů týče, na tu se dnes jen pomalu dotahujeme.

Můj otec byl v té době členem cvičitelského sboru Sokola Přerov a dokonce i členem jeho předsednictva, které se scházelo na řádných schůzích. To mělo v roce 1946 složení: náčelník František Odstrčil, I. místonáčelník Václav Mička, II. místonáčelník Cyril Skopal, vedoucí dorostů Vít Horák, Jan Bláha, Josef Zapadlo, vedoucí žáků František David, Jiří Calábek. Byly stanoveny i odpovědnosti za administrativní a technické činnosti. Tak např. Cyril Skopal byl současně matrikářem a statistikářem, Arnošt Heinz byl tiskovým referentem. Obdobně to fungovalo i ve cvičitelském sboru žen, kde náčelnicí byla Zdeňka Dvořáková.

Po úmrtí jednatele Václava Skleničky v červnu 1947 se stal prvním jednatelem na určitou dobu Arnošt Heinz. V roce 1947 došlo i ke změnám ve cvičitelských sborech. Na schůzi cvičitelského sboru mužů 6. února byli zvoleni I. místonáčelníkem Cyril Skopal, II. místonáčelníkem Jaroslav Polame, kterého později nahradil František Pavlík, dále vedoucím dorostenců Jaroslav Lesák, vedoucím žáků Vojtěch Bednařík a I. zapisovatelem Jan Krestýn. Cyril Skopal byl zvolen referentem pro jezdecký oddíl. Sokolové v krojích a na koních se pak představili při průvodu k veřejnému cvičení v Přerově v roce 1947. V roce 1947 byl ustaven též motooddíl, jehož vedoucím se stal Jaroslav Heinz. Týdenní školu pro župní náčelníky absolvovali v roce 1947 Vincenc Křístek a Cyril Skopal. Muži cvičili v roce 1947 od září ve dvou oddílech v úterý a v pátek, které vedli Cyril Skopal a František Pavlík. Průměrná účast ve cvičení jednoho oddílu mužů byla 96. Obsah cvičebních jednotek byl zaměřen na nácvik sletových skladeb pro XI. všesokolský slet v roce 1948. Vedle toho nacvičovali ještě starší muži skladbu s dlouhými tyčemi a po součtu dosáhl počet všech zařazených mužů ve cvičení rekordního čísla v listopadu 1947 a to 366.

Vedle nácviku sletových skladeb fungovala i příprava v družstvu borců nářaďovců. Zpráva náčelníka Františka Odstrčila za rok 1947 vzpomíná i účast gymnasty Bohumíra Baroše v družstvu ČOS na závodech v Dánsku, Švédsku a ve Spojených státech. Konaly se i závody v obecném tělocviku. V nižším oddílu se zúčastnili mj. i Zdeněk Tichý, Antonín Zimmermann, Vojtěch Bednařík a ve středním oddílu zvítězil Zdeněk Kruml.

Ze zprávy vedoucího dorostu Jaroslava Lesáka za rok 1947 vyplývá, že 27. dubna se zúčastnili nářaďové části župního závodu mj. dorostenci vyššího oddílu Čestmír Hapala, Milan Kočí a František Simon, který obsadil prvé místo v jednotlivcích. Za nižší oddíl startovali mj. Jaromír Hamerský, Bohumil Domanský a Karel Flegel.

Zpráva vedoucího žactva Vojtěcha Bednaříka za rok 1947 se dotýká mojí věkové skupiny, neboť tehdy jsem navštěvoval cvičení ve II. oddělení, které vedl Břetislav Panák. V září bylo zařazeno až 316 žáků, takže v jednom oddělení se mohlo současně vyskytnout až 100 žáků, což dokázalo pěkně oživit tělocvičnu. Do zprávy se dostala i nejlepší účast žáků. Stoprocentní návštěvu měli po sedm měsíců žáci Vladimír Bláha a Jiří Peček, po dobu šesti měsíců pak Milan Beňa, Jiří Dohnal, Stanislav Kalabus, Jiří Kosík, Jiří Malant, Jaroslav Skopal, Vojtěch Topič a Dušan Vepřek. Někteří z nás sedávali spolu i v jedné školní třídě a s těmi, co jsou dosud naživu, jsem občas i v kontaktu. Tehdy jsem nacvičoval i na akademii pod vedením Vincence Křístka a na hudbu Vítězslava Klimeše, který byl o pět let později i mým učitelem tělocviku a hudební výchovy na Druhé střední škole Karoliny Světlé v Přerově. Ještě později jsem jej pak poznal jako člena Československé strany socialistické, takže lze soudit, že v té době byl jako mnozí další sokolové i členem Čs. strany národně socialistické. O prázdninách roku 1947 jsem se zúčastnil sokolské osady ve Starém Městě pod Sněžníkem. Hlavním vedoucím byl tehdy Karel Hrazdira, z ostatních vedoucích si vzpomínám na Dušana Kramáře.

Zpráva za rok 1947 obsahuje podrobné zprávy o činnosti sportovních a dalších oddílů, které byly součástí Tělocvičné jednoty Sokol Přerov. Poměrně bohatou činnost v zimě 1946/1947 vyvíjel i lyžařský oddíl. K lyžování mě můj otec Cyril Skopal rovněž přitáhl. Pamatuji se na sokolské výlety na lyžích do okolí Čekyně a Vinar, které za příznivých sněhových podmínek vedl právě můj otec spolu s členkou oddílu Wernerovou. Vzdělavatelem byl Jindřich Čoupek, který se i v pozdějších časech rád věnoval mládeži. Jeho zpráva je obrazem bohaté kulturní činnosti, která se tehdy v Sokole Přerov vykonávala. I Jindřich Čoupek byl národním socialistou, který přešel po roce 1948 do Čs. strany socialistické. K činnosti ženských složek přebírám alespoň několik základních dat z roku 1946.

Ve cvičení žen bylo nejvíce cvičenek zařazeno v listopadu 1946 a to 210. Cvičitelský sbor žen zahrnoval v té době 15 cvičitelek, 18 pomahatelek a 8 čekatelek. V roce 1946 a 1947 byla náčelnicí Zdenka Dvořáková. Cvičitelka a pamětnice mnoha událostí v Sokole Přerov Ludmila Chytilová byla v období 1945 - 1946 místostarostkou jednoty a od roku 1946 do roku 1948 župní náčelnicí. Historický snímek z župního sletu konaného 30. června 1946 ji zachytil po pravici župního starosty Rudolfa Lukaštíka v čele průvodu směřujícího přes dřevěný poválečný Tyršův most k přerovské sokolovně. Další zachovaný snímek pak dokumentuje nástup všech dopochodovavších sokolů na stadionu za sokolovnou. Dnes ho označujeme též jako hřiště házené.

Na XI. všesokolský slet v Praze v roce 1948 si vzpomínám jen matně. Bylo mi necelých dvanáct let. K popsání ovzduší, v jakém slet probíhal, se opřu o slova z knihy Jana Waldaufa Sokol - malé dějiny velké myšlenky: Slet sokolského žactva se konal od pátku 18. června do neděle 20. června. Jeho součástí byly závody v šestiboji a dvě veřejná vystoupení na Strahově, na nichž vystoupilo 45 tisíc žáků a 46 tisíc žákyň. Bylo nepříjemné chladné, větrné a deštivé počasí. Nedělní dopolední průvod žactva Prahou byl z těchto důvodů odvolán. Při prvním vystoupení žákyň v sobotu došlo k první demonstraci. Před odchodem žákyň ze stadionu po skončených prostných zaznělo z jejich řad volání "Ať žije prezident Beneš!" K němu se připojilo i celé sletiště se čtvrt milionem hlasů. Tehdy byl již prezidentem Klement Gottwald a ten se dostavil na nedělní vystoupení. Žáci se domlouvali, že napodobí ve volání žákyně ze soboty. Cvičitelům se to podařilo žákům vymluvit.

Vzpomínám si, že na ubikacích nás skutečně cvičitelé vyzývali, abychom se takových volání zdrželi. Vědělo se, že sobotní demonstrace měla nějakou dohru mezi vedením Sokola a představiteli státu. Náladu mezi žáky bych označil za vzrušenou a současně ponurou, neboť jsme tušili, že jsme v něčem omezováni a že něco není v pořádku. Sám jsem vystoupil jen jednou, protože jsem byl povolán do družstva kde se závodilo v běhu, v hodu na kruhový terč, snad i skoku apod. Patrně to byl ten Waldaufem zmiňovaný šestiboj. Tehdy jsem se při sprintu dopustil jedné chyby, která mě pak dlouho mrzela. Po odstartování jsme asi v první třetině trati měli přeskočit vyznačený asi jedenapůlmetrový prostor. Hned po startu jsem na tuto překážku zapomněl a volně ji přeběhl. Tím jsem byl v této disciplíně diskvalifikován a ztratil jsem jakoukoliv naději na celkové dobré umístění. Během sletu za nás měl odpovědnost přerovský vedoucí žactva Břetislav Panák a do jisté míry i můj otec Cyril Skopal, který byl členem župního doprovodu. Jsme spolu zachyceni na jedné fotografii při přesunu na sletiště. Na fotografii jsou též spolužák Jan Tunys a Richard Fabián, který byl členem gymnastické rodiny Fabiánů z Přerova.

Účast sokolů na oslavách vzniku republiky

13. prosince 2008 v 20:29 | Jaroslav Skopal |  Historie
Myšlenka důstojné oslavy 90. výročí vzniku Československé republiky a současného zapůsobení na přerovskou veřejnost se zrodila mezi přerovskými sokoly zhruba již před rokem, konkrétně při oslavách 89. výročí vzniku republiky v říjnu 2007. Sokolská župa Středomoravská - Kratochvilova se dohodla se Sokolem Přerov na termínu a místě konání akademie: přerovská sokolovna 24. října 2008. Šest týdnů před tímto termínem proběhla v rámci připomínkování výchozího návrhu spontánní soutěž o podobu plakátu k této akci. Střetly se dvě varianty - jedna historická a jedna modernější s fotografiemi sokolských cvičenců při gymnastické soutěži. Vybrána byla ta druhá.

Akademie byla zahájena nástupem historických praporů a československou hymnou v podání smíšeného pěveckého sboru Vokál Přerov, který pak ještě přidal dvě ukázky ze svého repertoáru. Proč se oslava koná a jaký měli vliv na vzniku republiky před více jak devadesáti lety přerovští sokolové, to jsem se pokusil připomenout v krátkém úvodním projevu. Z něho vyjímám:
"Přerovský rodák a člen Sokola Jan Gayer vedl v hodnosti poručíka Čs. legií začátkem června 1918 rozhodující boj za udržení pozice na sibiřské magistrále u Lipjagu poblíž Samary. Za složité vnitropolitické situace v Rusku stál tehdy v čele praporu legií proti bolševikům a jejich mezinárodní smíšené jednotce. Bitvu u Lipjagu legionáři vyhráli, Jan Gayer však na následky těžkých zranění skonal 7. června 1918. K přerovským sokolským legionářům působícím v Rusku patřili také Viktor Netočný a Miloš Sum. Na francouzské frontě to pak byli původem Přerované Karel a František Zelenkovi, Jan Chválek a Bohumil Mareš, působící tehdy v pařížském Sokole."

Tělocvičnou část programu obstarali hlavně cvičenci Sokola Přerov. Vypomohl však i soubor country tanců ze Sokola Dřevohostice a čtveřice mužů ze Sokola Hranice, kteří posílili přerovské muže ve skladbě Zdeňka Svobody pro starší muže "Levá - pravá - pochod!". Líbilo se zařazení části sletové skladby Chlapáci II v úpravě Vladimíra Taberyho staršího na úvod programu, neboť vhodně navodilo potřebnou atmosféru. Z hostů zaujaly cvičenky moderní gymnastiky ze Spartaku Přerov. Kulturní část obohatila recitace v podání dvou studentek ze Střední pedagogické školy v Přerově. Závěr patřil přerovským ženám ve skladbě s kužely pro Slet pod Ještědem v choreografii Olgy Fárkové.

Akademii sledovali jako čestní hosté senátor a primátor města Přerova Jiří Lajtoch, jeho soupeř v prvém kole senátních voleb Vladimír Hučín, spolumajitel továrny KAZETO Přerov a příznivec Sokola Karel Zejda a také sestra Ludmila Růžičková ze sousední Sokolské župy Hanácké, která dřív cvičitelsky působila na Přerovsku.

Tečkou za účastí sokolů naší župy na oslavách 28. října 2008 v Přerově byla přítomnost krojovaných sokolů se čtyřmi historickými prapory při oficiální městské akci na Náměstí TGM v Přerově. S pěkným projevem tam vystoupil i starosta přerovského Sokola Vladimír Tabery mladší. Toto vystoupení sokolů zaznamenal i Přerovský deník na své první straně den po oslavách.