Připomínka 17. listopadu v Přerově

Úterý v 16:11 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

za účasti sokolů

V roce stého výročí vzniku Československa mají všechny vzpomínkové a pietní akce zvláštní náboj. Jejich scénář a provedení jsou v Přerově zpravidla stejné jako v předchozích letech. Očekávání, co kdo k tomu prosloví, je však o něco větší než jindy. Na nám. T. G. Masaryka byly od 17:00 položeny květiny a odezněly proslovy primátora Petra Měřínského, paní Svoboové ze Svazu bojovníků za svobodu a Vladimíra Hučína z Konfederace politických vězňů. Zazněla i hymna a občané k pamětní desce na radnici kladly svíčky.
Jakousi stabilitu k rozjitřenému ovzduší poskytla čestná sokolská stráž se státní vlajkou a sokolským praporem, kterou vytvořili činovníci T. J. Sokol Přerov a Sokolské župy DStředomoravslé - Kratochvilovy. Zbývá dodat, že starosta místního Sokola br. Vladimír Tabery dal k tomuto svátku na sokolovně instalovat státní vlajku a jí podobnou vlajku sokolskou. Pan Vojtěch Podušel na jeho přání pořídil i večerní fotografii sokolovny s vlajkami a osvícené stěny s nápisem SOKOL.
Fotoreportáž pana Vojtěcha Podušela je umístěna v galerii tohoto blogu.
 

Přijdˇte se pobavit a zasmát

Pátek v 11:42 | Miroslav Rozkošný |  Organizační

Bezkontaktní ženy v přerovské sokolovně

Tělocvičná jednota Sokol Přerov už od nepaměti nemá vlastní divadelní soubor. V posledních letech proto dává na svém jevišti prostor různým amatérským divadelním souborům, nejen sokolským. V sobotu 1. prosince od 17,00 hodin přerovští sokoli poprvé přivítají na svém jevišti Divadelní spolek Tyl Drahotuše.

Známý soubor v oblasti Hranicka, tak zřejmě poprvé bude vystupovat v Přerově, protože o jeho hostování v tomto městě není v jeho divadelní kronice žádná zmínka a nevzpomínají si ani pamětníci, uvedl manažér souboru Alois Kettner. Na programu jejich vystoupení bude komedie Bezkontaktní ženy od Marie Janíčkové. Autorka zasadila děj své komedie do prostředí obce Jedovnice v oblasti Moravského Krasu a v ní vtipně glosuje jednání a praktiky novodobých manažérů.
Pro drahotušské ochotníky to bude v přerovské sokolovně derniéra hry, kterou herci potěšili a rozesmáli diváky už na premiéře v sokolovně ve Velké a dvaceti reprízách v Hranicích a okolních obcích. Divadelní spolek Tyl Drahotuše však nechce jen rozdávat lacinou zábavu. Představení komedie Bezkontaktní ženy je trochu lechtivé, ale spíš v náznacích, žádná sprostá slova, žádné nahotiny. Je jen na rodičích, zda na toto představení vezmou také své děti.

Den válečných veteránů 11. 11. 2018

13. listopadu 2018 v 18:00 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

v Přerově na nám. Františka Rasche

Pietní akt proběhl krátce, avšak důstojně. Svědčí o tom i fotoreportáž pana Vojtěcha Podušela, viz galerie.
Přerovští sokolové se rovněž zúčastnili, byť v poněkud menším počtu jako jindy.
 


1. prosince do přerovské sokolovny na divadlo

13. listopadu 2018 v 17:37 | Vlasta Krejčířová |  Organizační
LECHTIVÉ DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ V SOKOLOVNĚ
P. S.: Chybí snad někomu informace o vstupném? Vězte, že ve slušné společnosti se o penězích nemluví. Ale kdyby přeci jen někdo trval na svém, tak je to 80 Kč v předprodeji v kanceláři Sokola Přerov ( Brabansko) a 100 Kč na místě.

28. říjen 2018 a Přerov

8. listopadu 2018 v 22:49 | Jitka Seitlová |  Historie

Projev přednesený na nám. T. G. Masaryka 28. října 2018

Vážené dámy, vážení pánové,

Dovolte, abych Vás pozdravila a přivítala na dnešním setkání výjimečné a významné oslavy 100. založení Československé republiky.

Dnešní vzpomínka patří těm, kteří pro nás před sto lety získali suverenitu a nezávislost. Patří také všem a nyní tady zejména občanům Přerovska, kteří se podíleli na založení, obraně státnosti a svobody, rozvoji a úspěších Československé republiky.

Vznik samostatného Československa, věc dlouho nemyslitelná, se podařila uskutečnit díky houževnatosti, úsilí a politické obratnosti T. G. Masaryka, E. Beneše či organizátora československých legií v zahraničí, Milana Rastislava Štefánika. A právě v této souvislosti nemohu než připomenout známou větu T. G. Masaryka o tom, že československých legií by nebylo bez hnutí Sokola. V Přerově, dalších městech a obcích našeho regionu sehráli jeho členové při formování a vzniku československého státu zásadní roli. Nejen tehdy, ale také v těžkých obdobích okupace země a nesvobody hájili republiku za cenu obětí nejvyšších. Dovolím si proto při této příležitosti za to poděkovat, s radostí konstatovat vytrvání sokolského hnutí založeného na hodnotách odvahy, čestnosti a lásky k vlasti, tak důležitých a aktuálních také ve dnech současných.

V návratu ke dnům vzniku československé republiky nesmíme zapomínat ani na "muže 28. října", kteří přímo v Praze deklarovali vznik samostatného československého státu jeho prvním zákonem, tedy zákonem o zřízení samostatného státu československého. Antonín Švehla, Aloise Rašín, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár - to všechno jsou muži 28. října.

Pražské události se během tehdy pondělního večera dostaly i do Přerova. Již v noci tady začaly oslavy vzniku nového státu, které celé město zahalily do trikolor a na Přerovany nyní pyšně vzhlížel český lev, namísto dvojhlavého orla. Slavnostní proslov na Dolním náměstí pronesl jednatel Sokola Ladislav Elmer a došlo ke zvolení předsedy národního výboru pro okres, lékárníka Vítězslava Nečase. Všichni se s nově nabytým entuziazmem pustili do práce na pozvednutí československého národa.

Ale jaký měl tento národ být? A jaký má být dnes? Současná mezinárodní situace a hrozby globalizovaného světa mohou nahánět obavy a přináší nové nejistoty.
Myslím, že se dá vše zvládnout, pokud budeme ctít a vycházet z principů stanovených již při založení Československa. Již Masaryk prosazoval názor, že láska k vlasti a prosazování národních zájmů jsou určovány a vyvažovány humanitou.

K dnešnímu kulatému výročí naší republiky jí tedy přeji sebevědomé a odvážné občany s úctou k vlastním dějinám a hodnotám humanismu, nastolených T. G. Masarykem i všemi dalšími, kteří se o náš stát zasloužili. A vím, že právě tady v Přerově nemusím pro tyto hrdiny chodit daleko.

Přeji Vám, přeji nám, aby za 100 budoucích let mohli být naši potomci na nás a dějiny, které jim vytváříme, také hrdí.

Za poznáním a kulturou

5. listopadu 2018 v 12:33 | Jakub Navařík, Barbora Dostalíková

zvou Vzdělavatelský sbor a Věrná garda Sokola Přerov



Oslava stoleté republiky v Přerově 28. října 2018

29. října 2018 v 17:23 | Jaroslav Skopal |  Z činnosti

Sokolové s prapory a v krojích, starosta Vladimír Tabery přednesl jeden ze tří projevů

Den stého výročí vzniku Československa byl plný událostí. Předtavitelé Sokola Přerova a Sokolské župy Středomoravské-Kratochvilovy i členstvo se zúčastnili hlavní akce na náměstí T. G. Masaryka v 17:00 hodin. Společně s vojáky připochodovali se státní vlajkou a sokolskými prapory k plaketě TGM umístěné na budově radnice.
Počasí oslavě nepřálo, silný vítr odnášel i slova řečníkům primátorovi města Přerova Vladimíru Puchalskému, senátorce Jitce Seitlové či starostovi Sokola Přerov Vladimíru Taberymu z úst. Naši sokolové i s vojáky ještě na závěr zapochodovali k památníku Jana Gayera, kde rovněž položili svou kytičku.
Na řízenou slavnostní večeři se již ze sokolů nikdo nepřihlásil, nicměně její atosféru rovněž přibližuje sada snímků pana Vojtěcha Podušela v galerii blogu.
Připojuji text projevu br. Vladimíra Taberyho:
"Dámy a pánové, vážení spoluobčané,
v uplynulých dnech a týdnech sdělovací prostředky podávaly spoustu historických informací o událostech kolem 28. října 1918, o vyhlášení samostatné Československé republiky. Proto se nechci zabývat historií, ale rád bych se zmínil o jedné hodnotě, kterou vznik suverénního státu s sebou také přinesl. Osamostatnění Československa znamenalo pro obyvatelstvo českých zemí po dlouhých staletích svobodu nejen národní, ale přispělo k výraznému posílení i svobody osobní.
Je třeba objektivně přiznat, že c. a k. mocnářství nebylo žádnou totalitou, určitá míra osobní svobody se připouštěla. Jak jinak by mohly existovat a aktivně působit spolky všeho druhu - sportovní, kulturní, vzdělávací a další, takže řečeno naší dnešní terminologií zde fungovala poměrně rozvinutá občanská společnost. Navíc mnoho těchto spolků bylo postaveno na šíření národního uvědomění a toto národovectví nakonec také spělo k rozkladu habsburské říše. Avšak mladá republika znamenala pro každého občana nesporně významnější posun. Dovolím si to dokladovat na příkladu Sokola v Přerově, kterému v průběhu prvního desetiletí pro převratu vzrostl počet členů, který před Velkou válkou docela stagnoval, téměř na dvojnásobek.
A dodnes si tehdy nabyté osobní svobody užíváme. Nebylo tomu tak vždy, za uplynulých sto let jsme o ni byli dvakrát připraveni, nejprve německou okupací a pak dlouhými léty budování socialismu. Takže z celého jednoho století byla naše země svobodná jen 53 let, tedy něco málo přes polovinu. O to cennější je skutečnost, že tuto významnou životní hodnotu si my, současníci, můžeme užívat už skoro 30 let.
Je však třeba si uvědomit, že osobní svoboda nemůže být bezbřehá. Nejen že, má-li celek prospívat, je potřeba se podřídit nějakým zákonům a řádu, na kterém společnost funguje, ale je nutná i jistá pokora. Pokora ve smyslu ochoty respektovat ostatní a ochoty pro toho druhého, pro ostatní něco udělat. Naštěstí dnešní společenská situace nás netlačí do krajních rozhodnutí, která by hraničila s obětováním sebe sama. Kterými bylo například rozhodování českých legionářů, zda dezertovat, aby pak nasazovali vlastní životy v boji proti habsburské monarchii, případně bolševickému Rusku. Zde bych si dovolil krátký vstup do historie připomenutím věty našeho prvního prezidenta, že "Bez Sokola nebylo by legií, bez legií by nebylo Československa." Stejně tak projevili ochotu ve službě ostatním i sokolové zde v Přerově v prvních dnech mladé republiky, kdy bylo potřeba zabránit chaosu. Tehdy dobrovolně utvářeli tzv. sokolské stráže, které nahrazovaly zhroutivší se policii, a po dva týdny dohlížely na pořádek ve městě, zvláště pak na nádraží, kterým projížděly tisíce vojáků i cizích národností, vracejících se z války.
Mějme proto na paměti, že naše svoboda, ta národní, i svoboda každého z nás, byla vykoupena jak při zrodu samostatné republiky, tak v průběhu celého století její existence mnoha oběťmi. Nezapomínejme prosím na ně a snažme se si ji udržet. Což by mohlo jít právě ochotou udělat nezištně něco pro druhé, pro nás pro všechny."

Sokoli zasadili lípu svobody

27. října 2018 v 17:29 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

a zazpívali českou a slovenskou hymnu

Česká obec sokolská vyzvala tělocvičné jednoty v celé republice, aby sté výročí vzniku Československé republiky připomněli zasazením lip svobody. V Přerově sokoli zasadili tuto lípu 24. října. "Rozhodli jsme se úplně na poslední chvíli", řekl starosta jednoty Vladimír Tabery na na úvod slavnostního shromáždění na místě výsadby malé lipky. Připomněl zde také českou tradici výsadby lip svobody a krátce také stoletou existenci naší republiky.
Po té se jako první ujal sazení stromku a k tomu jako první na pomoc vyzval zde nejstarší členy jednoty z řad mužů bratry Antonína Zimmermanna a Bohumila Domanského. Po nich se alespoň symbolickou lopatkou hlíny na kořeny lípy připojili i další. Po zasazení lipky pak všech devatenáct přítomných zazpívalo českou a slovenskou hymnu.
Obrázky autora článku k akci najdete v galerii.

Důstojné připomenutí Josefa Logaje

27. října 2018 v 14:11 | Jaroslav Skopal

v Dřevohosticích 21. října 2018

Josefu Logajovi, spjatému i s městysem Dřevohostice, byla slavnostně odhalena pamětní desta na náměstí obce na podstavci památníku věnovaného obětem a hrdinům první světové války. Josef Logaj se po svém zajetí v Itálii věnoval založení čsl. legií.
Z přerovského Sokola a Sokolské župy Středomoravské-Kratochvilovy přijeli činovníci v sokolských krojích a s prapory, čímž důstojně přispěli k průběhu pečlivě připraveného aktu, jehož součástí byl mj. i průvod účastníků celé slavnosti.
Vlasta a Martin Krejčířovi ze Sokola Přerov pořídili bohatou fotodokumentaci.

Navštívili jsme muzeum v Posenicích

27. října 2018 v 13:10 | Miroslav Rozkošný |  Z činnosti

a obdivovali zejména množství exponátů

Na pozvání tamního kronikáře obce Milana Pospíšilíka navštívilo jedenáct členů Věrné gardy Tělocvičné jednoty Sokol Přerov obecní muzeum v Prosenicích. Cílem jejich návštěvy byla prohlídka výstavy, která je zde uspořádaná u příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky.
Z jedenácti účastníků se šest, i přes svůj poměrně vysoký věk, vydalo na tuto cestu na kolách a ostatní využili linkového autobusu. Mimo pana kronikáře přivítal přerovské návštěvníky také starosta obce Otakar Dokoupil. Potom se malé výpravy ochotně ujal kronikář Milan Pospíšilík. Za jeho podrobného a zasvěceného výkladu se návštěvníci, kteří byli v tomto muzeu poprvé, obdivovali zejména množství exponátů, které zřizovatel dokázal v muzeu shromáždit. Ostatní pak velkému množství exponátů zapůjčených pro tuto výstavu zejména z Muzea Komenského.
Z naší Tj. Sokol Přerov je zde zapůjčený historický sokolský kroj. Dále je v místním muzeu nový sokolský kroj, který obec pro muzeum zakoupila z pozůstalosti bývalého člena naší T. J. Sokol Přerov br. Zdeňka Funka. Poučnou prohlídku pak účastníci, kteří nespěchali do Přerova na další akci, zakončili příjemným posezením v hospodě naproti muzea.

Kam dál